Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Počet útoků na rafinerie se od začátku letošního roku zdvojnásobil, přičemž minulý týden zasáhl moskevskou rafinerii jeden z největších úderů od začátku celé války. Putin označil tyto kroky Kyjeva za jasný záměr destabilizovat ruskou společnost a vyvolat nejistotu ohledně kroků ruské armády, a to v situaci, kdy na straně Ukrajiny stojí celý Západ a drony přilétají v obrovských počtech.
Moskva je podle svého vůdce ochotna vyjednávat na základě dohod, které byly dříve vyjednány v Istanbulu. Putin připomněl, že tyto tehdejší dohody iniciovala samotná ukrajinská delegace, což podle něj znamená, že s nimi byla spokojena. Ruský prezident proto nevidí žádný důvod, proč by se Rusko mělo od těchto istanbulských ujednání jakkoliv odchylovat.
Prohlášení zaznělo krátce poté, co ukrajinský vyslanec při OSN Andrij Melnyk varoval, že Kyjov by mohl přehodnotit svůj současný návrh na příměří, pokud nepřijde zásadní mezinárodní tlak na ukončení války, přičemž dodal, že trpělivost Ukrajiny není nekonečná.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil ke kontaktům se zástupci Spojených států, konkrétně se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Podle Peskova jsou tito američtí vyslanci momentálně plně vytíženi jinými úkoly, neboť jsou součástí týmu, který s Íránem vyjednává mírovou dohodu.
Kreml nicméně věří, že jakmile budou mít volnější kapacity, rozhovory o Ukrajině s nimi budou opět pokračovat. Na dotaz, jak by Moskva reagovala v případě, že by Ukrajina zaútočila na Bělorusko, mluvčí ujistil, že Rusko bude vůči jakékoliv hrozbě vždy stát pevně po boku Minsku.
Nová kniha s názvem "Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump" navíc přinesla kontroverzní pohled do zákulisí americké administrativy. Publikace popisuje schůzku, na které se projednávala navrhovaná dohoda o nerostných surovinách s Ukrajinou.
Americký ministr financí Scott Bessent v ní podle citace popsal ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského velmi nevybíravými slovy jako vychytralého a přirovnal ho k dítěti se speciálními potřebami pro Evropany, které se navíc chová jako filmová postava Mr. Bean na cracku.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.