Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Počet útoků na rafinerie se od začátku letošního roku zdvojnásobil, přičemž minulý týden zasáhl moskevskou rafinerii jeden z největších úderů od začátku celé války. Putin označil tyto kroky Kyjeva za jasný záměr destabilizovat ruskou společnost a vyvolat nejistotu ohledně kroků ruské armády, a to v situaci, kdy na straně Ukrajiny stojí celý Západ a drony přilétají v obrovských počtech.
Moskva je podle svého vůdce ochotna vyjednávat na základě dohod, které byly dříve vyjednány v Istanbulu. Putin připomněl, že tyto tehdejší dohody iniciovala samotná ukrajinská delegace, což podle něj znamená, že s nimi byla spokojena. Ruský prezident proto nevidí žádný důvod, proč by se Rusko mělo od těchto istanbulských ujednání jakkoliv odchylovat.
Prohlášení zaznělo krátce poté, co ukrajinský vyslanec při OSN Andrij Melnyk varoval, že Kyjov by mohl přehodnotit svůj současný návrh na příměří, pokud nepřijde zásadní mezinárodní tlak na ukončení války, přičemž dodal, že trpělivost Ukrajiny není nekonečná.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil ke kontaktům se zástupci Spojených států, konkrétně se Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Podle Peskova jsou tito američtí vyslanci momentálně plně vytíženi jinými úkoly, neboť jsou součástí týmu, který s Íránem vyjednává mírovou dohodu.
Kreml nicméně věří, že jakmile budou mít volnější kapacity, rozhovory o Ukrajině s nimi budou opět pokračovat. Na dotaz, jak by Moskva reagovala v případě, že by Ukrajina zaútočila na Bělorusko, mluvčí ujistil, že Rusko bude vůči jakékoliv hrozbě vždy stát pevně po boku Minsku.
Nová kniha s názvem "Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump" navíc přinesla kontroverzní pohled do zákulisí americké administrativy. Publikace popisuje schůzku, na které se projednávala navrhovaná dohoda o nerostných surovinách s Ukrajinou.
Americký ministr financí Scott Bessent v ní podle citace popsal ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského velmi nevybíravými slovy jako vychytralého a přirovnal ho k dítěti se speciálními potřebami pro Evropany, které se navíc chová jako filmová postava Mr. Bean na cracku.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.