Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Gideon Skinner, senior ředitel pro politiku Spojeného království v Ipsosu, pro Politico uvedl, že existuje rozšířená obava ohledně fungování demokracie, přičemž lidé se cítí nejsou zastoupeni, zejména svými národními vládami. Konkrétní obavy se týkají dopadu falešných zpráv, dezinformací, nedostatečné odpovědnosti politiků a extremismu. Ve většině zemí existuje touha po radikální změně.
Průzkum probíhal mezi 12. a 29. zářím a zahrnoval voliče ve Spojeném království, Francii, USA, Španělsku, Itálii, Švédsku, Chorvatsku, Nizozemsku a Polsku. Agentura Ipsos zjistila, že průměrně 45 procent respondentů napříč všemi devíti zkoumanými zeměmi je nespokojeno se stavem demokracie. Nejčastěji se stížnostmi na selhání demokracie projevovali voliči, kteří se identifikují s politickými extrémy – jak s krajní levicí, tak s krajní pravicí. Ve Francii a Nizozemsku došlo v posledním roce k poklesu úrovně spokojenosti, což je reakce na politické turbulence, jako jsou opakované pády francouzské vlády a rozpad nizozemské koalice.
V žádné z devíti dotazovaných zemí většina voličů nevěří, že jejich národní vláda dobře zastupuje jejich názory. Nejméně pravděpodobné bylo, že se s efektivním zastoupením vládou ztotožní voliči v Chorvatsku a Spojeném království, kde to uvedlo pouze 23 procent dotázaných. Ve všech zemích kromě Polska (kde byla letos vysoká účast v prezidentských volbách) se více voličů domnívalo, že se stav demokracie za posledních pět let zhoršil, než že se zlepšil. Ve Spojených státech si 61 procent voličů myslelo, že se stav demokracie od roku 2020 zhoršil.
Voličům ve Francii (86 procent) a Španělsku (80 procent) dělala největší starosti budoucnost jejich demokratických systémů v příštích pěti letech. Za největší rizika pro demokracii respondenti označili dezinformace, korupci, nedostatečnou odpovědnost politiků a vzestup extremistické politiky.
Obecně platí, že většina dotázaných stále silně podporuje demokratické ideály, ačkoli v Chorvatsku více než polovina (51 procent) uvedla, že zachování demokracie stojí za to jen v případě, že poskytuje dobrou kvalitu života. Respondenti v průzkumu podpořili opatření na ochranu demokracie, zejména zákony a vymáhání práva pro boj proti korupci, ochranu nezávislosti soudů, lepší občanské vzdělávání ve školách a regulace proti falešným zprávám a nenávistným projevům na sociálních médiích.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.