Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Gideon Skinner, senior ředitel pro politiku Spojeného království v Ipsosu, pro Politico uvedl, že existuje rozšířená obava ohledně fungování demokracie, přičemž lidé se cítí nejsou zastoupeni, zejména svými národními vládami. Konkrétní obavy se týkají dopadu falešných zpráv, dezinformací, nedostatečné odpovědnosti politiků a extremismu. Ve většině zemí existuje touha po radikální změně.
Průzkum probíhal mezi 12. a 29. zářím a zahrnoval voliče ve Spojeném království, Francii, USA, Španělsku, Itálii, Švédsku, Chorvatsku, Nizozemsku a Polsku. Agentura Ipsos zjistila, že průměrně 45 procent respondentů napříč všemi devíti zkoumanými zeměmi je nespokojeno se stavem demokracie. Nejčastěji se stížnostmi na selhání demokracie projevovali voliči, kteří se identifikují s politickými extrémy – jak s krajní levicí, tak s krajní pravicí. Ve Francii a Nizozemsku došlo v posledním roce k poklesu úrovně spokojenosti, což je reakce na politické turbulence, jako jsou opakované pády francouzské vlády a rozpad nizozemské koalice.
V žádné z devíti dotazovaných zemí většina voličů nevěří, že jejich národní vláda dobře zastupuje jejich názory. Nejméně pravděpodobné bylo, že se s efektivním zastoupením vládou ztotožní voliči v Chorvatsku a Spojeném království, kde to uvedlo pouze 23 procent dotázaných. Ve všech zemích kromě Polska (kde byla letos vysoká účast v prezidentských volbách) se více voličů domnívalo, že se stav demokracie za posledních pět let zhoršil, než že se zlepšil. Ve Spojených státech si 61 procent voličů myslelo, že se stav demokracie od roku 2020 zhoršil.
Voličům ve Francii (86 procent) a Španělsku (80 procent) dělala největší starosti budoucnost jejich demokratických systémů v příštích pěti letech. Za největší rizika pro demokracii respondenti označili dezinformace, korupci, nedostatečnou odpovědnost politiků a vzestup extremistické politiky.
Obecně platí, že většina dotázaných stále silně podporuje demokratické ideály, ačkoli v Chorvatsku více než polovina (51 procent) uvedla, že zachování demokracie stojí za to jen v případě, že poskytuje dobrou kvalitu života. Respondenti v průzkumu podpořili opatření na ochranu demokracie, zejména zákony a vymáhání práva pro boj proti korupci, ochranu nezávislosti soudů, lepší občanské vzdělávání ve školách a regulace proti falešným zprávám a nenávistným projevům na sociálních médiích.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.