Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Gideon Skinner, senior ředitel pro politiku Spojeného království v Ipsosu, pro Politico uvedl, že existuje rozšířená obava ohledně fungování demokracie, přičemž lidé se cítí nejsou zastoupeni, zejména svými národními vládami. Konkrétní obavy se týkají dopadu falešných zpráv, dezinformací, nedostatečné odpovědnosti politiků a extremismu. Ve většině zemí existuje touha po radikální změně.
Průzkum probíhal mezi 12. a 29. zářím a zahrnoval voliče ve Spojeném království, Francii, USA, Španělsku, Itálii, Švédsku, Chorvatsku, Nizozemsku a Polsku. Agentura Ipsos zjistila, že průměrně 45 procent respondentů napříč všemi devíti zkoumanými zeměmi je nespokojeno se stavem demokracie. Nejčastěji se stížnostmi na selhání demokracie projevovali voliči, kteří se identifikují s politickými extrémy – jak s krajní levicí, tak s krajní pravicí. Ve Francii a Nizozemsku došlo v posledním roce k poklesu úrovně spokojenosti, což je reakce na politické turbulence, jako jsou opakované pády francouzské vlády a rozpad nizozemské koalice.
V žádné z devíti dotazovaných zemí většina voličů nevěří, že jejich národní vláda dobře zastupuje jejich názory. Nejméně pravděpodobné bylo, že se s efektivním zastoupením vládou ztotožní voliči v Chorvatsku a Spojeném království, kde to uvedlo pouze 23 procent dotázaných. Ve všech zemích kromě Polska (kde byla letos vysoká účast v prezidentských volbách) se více voličů domnívalo, že se stav demokracie za posledních pět let zhoršil, než že se zlepšil. Ve Spojených státech si 61 procent voličů myslelo, že se stav demokracie od roku 2020 zhoršil.
Voličům ve Francii (86 procent) a Španělsku (80 procent) dělala největší starosti budoucnost jejich demokratických systémů v příštích pěti letech. Za největší rizika pro demokracii respondenti označili dezinformace, korupci, nedostatečnou odpovědnost politiků a vzestup extremistické politiky.
Obecně platí, že většina dotázaných stále silně podporuje demokratické ideály, ačkoli v Chorvatsku více než polovina (51 procent) uvedla, že zachování demokracie stojí za to jen v případě, že poskytuje dobrou kvalitu života. Respondenti v průzkumu podpořili opatření na ochranu demokracie, zejména zákony a vymáhání práva pro boj proti korupci, ochranu nezávislosti soudů, lepší občanské vzdělávání ve školách a regulace proti falešným zprávám a nenávistným projevům na sociálních médiích.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.
Výrobci lihovin mohou slavit. Soud Evropské unie v Lucemburku dnes rozhodl, že nealkoholické nápoje nemohou být označovány jako gin. Soud tak potvrdil, že podle práva EU může být termín „gin“ používán pouze pro destiláty na bázi ethylalkoholu s příchutí jalovcových bobulí a s minimálním obsahem alkoholu 37,5 % objemu.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) hrozí světovému trhu s ropou značný přebytek, který by mohl v příštím roce dosáhnout až 4 miliony přebytečných barelů denně. Tato varovná zpráva přichází v době, kdy IEA zaznamenává pomalejší růst poptávky po ropě, než bylo obvyklé.
Přestože bageta získala v roce 2022 v Paříži oficiální status dědictví UNESCO, který oslavoval řemeslné know-how a kulturu tohoto pečiva, zdá se, že toto vítězství jen málo pomohlo zvrátit pokračující pokles spotřeby chleba ve Francii. Úbytek konzumace a nástup nové vlny „neopekařů“ představují výzvu pro tradiční místo bagety na francouzských stolech.
Americký prezident Donald Trump se během rozhovoru pro Fox News, kde se řešil růst cen kávy, nepřímo fakticky opravil v otázce, kdo nese náklady na jím uvalená dovozní cla. Zatímco dlouhodobě trvá na tom, že cla platí výhradně zahraniční země nebo společnosti, tentokrát navrhl snížení cel, aby se snížily ceny kávy pro americké spotřebitele.