Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Gideon Skinner, senior ředitel pro politiku Spojeného království v Ipsosu, pro Politico uvedl, že existuje rozšířená obava ohledně fungování demokracie, přičemž lidé se cítí nejsou zastoupeni, zejména svými národními vládami. Konkrétní obavy se týkají dopadu falešných zpráv, dezinformací, nedostatečné odpovědnosti politiků a extremismu. Ve většině zemí existuje touha po radikální změně.
Průzkum probíhal mezi 12. a 29. zářím a zahrnoval voliče ve Spojeném království, Francii, USA, Španělsku, Itálii, Švédsku, Chorvatsku, Nizozemsku a Polsku. Agentura Ipsos zjistila, že průměrně 45 procent respondentů napříč všemi devíti zkoumanými zeměmi je nespokojeno se stavem demokracie. Nejčastěji se stížnostmi na selhání demokracie projevovali voliči, kteří se identifikují s politickými extrémy – jak s krajní levicí, tak s krajní pravicí. Ve Francii a Nizozemsku došlo v posledním roce k poklesu úrovně spokojenosti, což je reakce na politické turbulence, jako jsou opakované pády francouzské vlády a rozpad nizozemské koalice.
V žádné z devíti dotazovaných zemí většina voličů nevěří, že jejich národní vláda dobře zastupuje jejich názory. Nejméně pravděpodobné bylo, že se s efektivním zastoupením vládou ztotožní voliči v Chorvatsku a Spojeném království, kde to uvedlo pouze 23 procent dotázaných. Ve všech zemích kromě Polska (kde byla letos vysoká účast v prezidentských volbách) se více voličů domnívalo, že se stav demokracie za posledních pět let zhoršil, než že se zlepšil. Ve Spojených státech si 61 procent voličů myslelo, že se stav demokracie od roku 2020 zhoršil.
Voličům ve Francii (86 procent) a Španělsku (80 procent) dělala největší starosti budoucnost jejich demokratických systémů v příštích pěti letech. Za největší rizika pro demokracii respondenti označili dezinformace, korupci, nedostatečnou odpovědnost politiků a vzestup extremistické politiky.
Obecně platí, že většina dotázaných stále silně podporuje demokratické ideály, ačkoli v Chorvatsku více než polovina (51 procent) uvedla, že zachování demokracie stojí za to jen v případě, že poskytuje dobrou kvalitu života. Respondenti v průzkumu podpořili opatření na ochranu demokracie, zejména zákony a vymáhání práva pro boj proti korupci, ochranu nezávislosti soudů, lepší občanské vzdělávání ve školách a regulace proti falešným zprávám a nenávistným projevům na sociálních médiích.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.