Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Na začátku letošního roku Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, což zdůvodnil snahou přimět vládu v Kyjevě k mírovým jednáním s Ruskem. Tento postoj Washingtonu byl až do posledních týdnů neměnný, což pro Ukrajince znamenalo málo naděje na rychlou změnu. Spojené státy se zaměřily na přehodnocení svých vlastních zásob a na ochranu vlastních zájmů, zatímco Ukrajina čelila stále větší hrozbě.
Ruské raketové útoky, které byly dříve spíše výjimečné, nyní přicházejí minimálně dvakrát týdně. Město, které se kdysi zdálo být relativně bezpečné, dnes čelí ničivým útokům na obytné domy, školy, nemocnice. Lidé tráví noci ve sklepích, podzemních garážích nebo na stanicích metra. „Přežít noc se stalo loterií,“ říkají Ukrajinci. A těch, kteří ji prohrají, přibývá.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, čelí kritickému nedostatku protileteckých krytů. Každý výbuch připomíná, jak křehká je jejich bezpečnost. Slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která zahynula po zásahu raketou v roce 2023, stále rezonují: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
V předvečer jednoho takového útoku se reportérka serveru Politico připravovala na nejhorší. Sbalila dokumenty, vodu a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby v případě, že ji najdou pod troskami, vypadala důstojně. „Facka, kterou jsem si dala, byla připomínkou, že jsem znovu zapomněla koupit píšťalku. Křik by mě mohl stát život, vzduch je pod sutinami vzácný,“ vzpomíná.
Noc byla plná výbuchů a zoufalých zpráv mezi blízkými. „Jsi v pořádku?“ se stalo nejčastější větou. Někteří se snažili odvést pozornost nákupy na internetu, jiní si rezervovali hotel. „Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny,“ popisuje psycholožka Olga Solomka, jak se lidé vyrovnávají s neustálým stresem.
Po spánku na tvrdé podlaze bolí tělo, ale spánek spíše ubližuje než pomáhá. I přesto Ukrajinci ráno vstávají a pokračují ve svém životě, i když donedávna s vědomím, že jejich nejsilnější spojenec – Spojené státy – je možná definitivně opouští.
Ukrajina stále není schopna vyvinout vlastní systém protivzdušné obrany, který by se vyrovnal americkým Patriotům. Evropská pomoc nestačí a je zpožděná. Mezitím Rusko během vypaluje stovky raket a dronů na Ukrajinu během jediného dne.
I přesto život v Kyjevě nezastavuje. Obchody zůstávají otevřené, nemocnice ošetřují raněné. „Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž na stejné lodi. A když se ve 12 vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý ředitel Institutu amerických studií.
Dnešní realita války v Kyjevě je kombinací fyzické a psychické vyčerpanosti. Lidé stále fungují, ale jsou na hraně. „Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc,’“ dodává Faraponov.
Ukrajinci si začínají uvědomovat, že jejich prosby o pomoc se stávají jen voláním do prázdna. Trpění, které dříve vyvolávalo vlnu mezinárodní solidarity, se pro západní svět stalo běžnou kulisou, na kterou si už zvykli.
Naděje pomalu mizí, kapka po kapce. Každé „znepokojení“ místo konkrétních činů, každé odkládání vojenské pomoci, každé ticho ohledně zmrazených ruských aktiv zhoršuje víru lidí, kteří každou noc bojují o přežití. A přesto ráno vstávají, protože nemají jinou možnost.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.