Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Na začátku letošního roku Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, což zdůvodnil snahou přimět vládu v Kyjevě k mírovým jednáním s Ruskem. Tento postoj Washingtonu byl až do posledních týdnů neměnný, což pro Ukrajince znamenalo málo naděje na rychlou změnu. Spojené státy se zaměřily na přehodnocení svých vlastních zásob a na ochranu vlastních zájmů, zatímco Ukrajina čelila stále větší hrozbě.
Ruské raketové útoky, které byly dříve spíše výjimečné, nyní přicházejí minimálně dvakrát týdně. Město, které se kdysi zdálo být relativně bezpečné, dnes čelí ničivým útokům na obytné domy, školy, nemocnice. Lidé tráví noci ve sklepích, podzemních garážích nebo na stanicích metra. „Přežít noc se stalo loterií,“ říkají Ukrajinci. A těch, kteří ji prohrají, přibývá.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, čelí kritickému nedostatku protileteckých krytů. Každý výbuch připomíná, jak křehká je jejich bezpečnost. Slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která zahynula po zásahu raketou v roce 2023, stále rezonují: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
V předvečer jednoho takového útoku se reportérka serveru Politico připravovala na nejhorší. Sbalila dokumenty, vodu a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby v případě, že ji najdou pod troskami, vypadala důstojně. „Facka, kterou jsem si dala, byla připomínkou, že jsem znovu zapomněla koupit píšťalku. Křik by mě mohl stát život, vzduch je pod sutinami vzácný,“ vzpomíná.
Noc byla plná výbuchů a zoufalých zpráv mezi blízkými. „Jsi v pořádku?“ se stalo nejčastější větou. Někteří se snažili odvést pozornost nákupy na internetu, jiní si rezervovali hotel. „Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny,“ popisuje psycholožka Olga Solomka, jak se lidé vyrovnávají s neustálým stresem.
Po spánku na tvrdé podlaze bolí tělo, ale spánek spíše ubližuje než pomáhá. I přesto Ukrajinci ráno vstávají a pokračují ve svém životě, i když donedávna s vědomím, že jejich nejsilnější spojenec – Spojené státy – je možná definitivně opouští.
Ukrajina stále není schopna vyvinout vlastní systém protivzdušné obrany, který by se vyrovnal americkým Patriotům. Evropská pomoc nestačí a je zpožděná. Mezitím Rusko během vypaluje stovky raket a dronů na Ukrajinu během jediného dne.
I přesto život v Kyjevě nezastavuje. Obchody zůstávají otevřené, nemocnice ošetřují raněné. „Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž na stejné lodi. A když se ve 12 vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý ředitel Institutu amerických studií.
Dnešní realita války v Kyjevě je kombinací fyzické a psychické vyčerpanosti. Lidé stále fungují, ale jsou na hraně. „Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc,’“ dodává Faraponov.
Ukrajinci si začínají uvědomovat, že jejich prosby o pomoc se stávají jen voláním do prázdna. Trpění, které dříve vyvolávalo vlnu mezinárodní solidarity, se pro západní svět stalo běžnou kulisou, na kterou si už zvykli.
Naděje pomalu mizí, kapka po kapce. Každé „znepokojení“ místo konkrétních činů, každé odkládání vojenské pomoci, každé ticho ohledně zmrazených ruských aktiv zhoršuje víru lidí, kteří každou noc bojují o přežití. A přesto ráno vstávají, protože nemají jinou možnost.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).