Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Na začátku letošního roku Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, což zdůvodnil snahou přimět vládu v Kyjevě k mírovým jednáním s Ruskem. Tento postoj Washingtonu byl až do posledních týdnů neměnný, což pro Ukrajince znamenalo málo naděje na rychlou změnu. Spojené státy se zaměřily na přehodnocení svých vlastních zásob a na ochranu vlastních zájmů, zatímco Ukrajina čelila stále větší hrozbě.
Ruské raketové útoky, které byly dříve spíše výjimečné, nyní přicházejí minimálně dvakrát týdně. Město, které se kdysi zdálo být relativně bezpečné, dnes čelí ničivým útokům na obytné domy, školy, nemocnice. Lidé tráví noci ve sklepích, podzemních garážích nebo na stanicích metra. „Přežít noc se stalo loterií,“ říkají Ukrajinci. A těch, kteří ji prohrají, přibývá.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, čelí kritickému nedostatku protileteckých krytů. Každý výbuch připomíná, jak křehká je jejich bezpečnost. Slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která zahynula po zásahu raketou v roce 2023, stále rezonují: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
V předvečer jednoho takového útoku se reportérka serveru Politico připravovala na nejhorší. Sbalila dokumenty, vodu a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby v případě, že ji najdou pod troskami, vypadala důstojně. „Facka, kterou jsem si dala, byla připomínkou, že jsem znovu zapomněla koupit píšťalku. Křik by mě mohl stát život, vzduch je pod sutinami vzácný,“ vzpomíná.
Noc byla plná výbuchů a zoufalých zpráv mezi blízkými. „Jsi v pořádku?“ se stalo nejčastější větou. Někteří se snažili odvést pozornost nákupy na internetu, jiní si rezervovali hotel. „Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny,“ popisuje psycholožka Olga Solomka, jak se lidé vyrovnávají s neustálým stresem.
Po spánku na tvrdé podlaze bolí tělo, ale spánek spíše ubližuje než pomáhá. I přesto Ukrajinci ráno vstávají a pokračují ve svém životě, i když donedávna s vědomím, že jejich nejsilnější spojenec – Spojené státy – je možná definitivně opouští.
Ukrajina stále není schopna vyvinout vlastní systém protivzdušné obrany, který by se vyrovnal americkým Patriotům. Evropská pomoc nestačí a je zpožděná. Mezitím Rusko během vypaluje stovky raket a dronů na Ukrajinu během jediného dne.
I přesto život v Kyjevě nezastavuje. Obchody zůstávají otevřené, nemocnice ošetřují raněné. „Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž na stejné lodi. A když se ve 12 vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý ředitel Institutu amerických studií.
Dnešní realita války v Kyjevě je kombinací fyzické a psychické vyčerpanosti. Lidé stále fungují, ale jsou na hraně. „Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc,’“ dodává Faraponov.
Ukrajinci si začínají uvědomovat, že jejich prosby o pomoc se stávají jen voláním do prázdna. Trpění, které dříve vyvolávalo vlnu mezinárodní solidarity, se pro západní svět stalo běžnou kulisou, na kterou si už zvykli.
Naděje pomalu mizí, kapka po kapce. Každé „znepokojení“ místo konkrétních činů, každé odkládání vojenské pomoci, každé ticho ohledně zmrazených ruských aktiv zhoršuje víru lidí, kteří každou noc bojují o přežití. A přesto ráno vstávají, protože nemají jinou možnost.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).