Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Na začátku letošního roku Trump rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, což zdůvodnil snahou přimět vládu v Kyjevě k mírovým jednáním s Ruskem. Tento postoj Washingtonu byl až do posledních týdnů neměnný, což pro Ukrajince znamenalo málo naděje na rychlou změnu. Spojené státy se zaměřily na přehodnocení svých vlastních zásob a na ochranu vlastních zájmů, zatímco Ukrajina čelila stále větší hrozbě.
Ruské raketové útoky, které byly dříve spíše výjimečné, nyní přicházejí minimálně dvakrát týdně. Město, které se kdysi zdálo být relativně bezpečné, dnes čelí ničivým útokům na obytné domy, školy, nemocnice. Lidé tráví noci ve sklepích, podzemních garážích nebo na stanicích metra. „Přežít noc se stalo loterií,“ říkají Ukrajinci. A těch, kteří ji prohrají, přibývá.
Kyjev, město s více než třemi miliony obyvatel, čelí kritickému nedostatku protileteckých krytů. Každý výbuch připomíná, jak křehká je jejich bezpečnost. Slova spisovatelky Viktorije Amelinové, která zahynula po zásahu raketou v roce 2023, stále rezonují: „Sirény zní a je to, jako by všechny svolali k popravě. Jen jeden člověk je tentokrát na řadě. Tentokrát to nejsi ty.“
V předvečer jednoho takového útoku se reportérka serveru Politico připravovala na nejhorší. Sbalila dokumenty, vodu a lékárničku. Oblékla si nové pyžamo, aby v případě, že ji najdou pod troskami, vypadala důstojně. „Facka, kterou jsem si dala, byla připomínkou, že jsem znovu zapomněla koupit píšťalku. Křik by mě mohl stát život, vzduch je pod sutinami vzácný,“ vzpomíná.
Noc byla plná výbuchů a zoufalých zpráv mezi blízkými. „Jsi v pořádku?“ se stalo nejčastější větou. Někteří se snažili odvést pozornost nákupy na internetu, jiní si rezervovali hotel. „Během útoku jsem si dala chleba se sádlem, rajčetem a cibulí, objala kocoura a objednala si nové květiny,“ popisuje psycholožka Olga Solomka, jak se lidé vyrovnávají s neustálým stresem.
Po spánku na tvrdé podlaze bolí tělo, ale spánek spíše ubližuje než pomáhá. I přesto Ukrajinci ráno vstávají a pokračují ve svém životě, i když donedávna s vědomím, že jejich nejsilnější spojenec – Spojené státy – je možná definitivně opouští.
Ukrajina stále není schopna vyvinout vlastní systém protivzdušné obrany, který by se vyrovnal americkým Patriotům. Evropská pomoc nestačí a je zpožděná. Mezitím Rusko během vypaluje stovky raket a dronů na Ukrajinu během jediného dne.
I přesto život v Kyjevě nezastavuje. Obchody zůstávají otevřené, nemocnice ošetřují raněné. „Zajímavé je, že přes den se nikdo neptá, jaká byla noc. Všichni jsou totiž na stejné lodi. A když se ve 12 vidíme, víme, že jsme přežili,“ říká Vladyslav Faraponov, 27letý ředitel Institutu amerických studií.
Dnešní realita války v Kyjevě je kombinací fyzické a psychické vyčerpanosti. Lidé stále fungují, ale jsou na hraně. „Dnes jsem se omlouval zubaři, že jdu pozdě. Řekl jen: ‘Co blázníte, všichni vypadají, jako by pařili celou noc,’“ dodává Faraponov.
Ukrajinci si začínají uvědomovat, že jejich prosby o pomoc se stávají jen voláním do prázdna. Trpění, které dříve vyvolávalo vlnu mezinárodní solidarity, se pro západní svět stalo běžnou kulisou, na kterou si už zvykli.
Naděje pomalu mizí, kapka po kapce. Každé „znepokojení“ místo konkrétních činů, každé odkládání vojenské pomoci, každé ticho ohledně zmrazených ruských aktiv zhoršuje víru lidí, kteří každou noc bojují o přežití. A přesto ráno vstávají, protože nemají jinou možnost.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
