Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Tato situace vyvolává mezi odborníky vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Absence vzájemných limitů u dvou největších jaderných supervelmocí zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v otevřený jaderný konflikt. Smlouva New START, kterou v roce 2011 v Praze podepsali právě Medvěděv a tehdejší americký prezident Barack Obama, omezovala počet rozmístěných hlavic na 1 550, což je nyní minulostí.
Prezident Donald Trump zánik smlouvy komentoval s tím, že hodlá vyjednat „lepší dohodu“. Jeho administrativa dlouhodobě kritizuje, že stávající rámec nezahrnoval Čínu, která svůj arzenál rapidně rozšiřuje a do roku 2035 by mohla disponovat až 1 500 hlavicemi. Ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti potvrdil, že Spojené státy nebudou jednostranně dodržovat staré limity bez zapojení Pekingu, který však jakákoli trilaterální jednání soustavně odmítá.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo přístup Washingtonu za politováníhodný a uvedlo, že ruské návrhy na zachování limitů zůstaly bez odpovědi. Moskva se nyní necítí vázána žádnými závazky a považuje se za svobodnou při volbě dalších kroků v rozvoji svých strategických sil. To v praxi otevírá cestu k rychlému navýšení počtu hlavic na stávajících nosičích, na což je Rusko podle analytiků připraveno lépe než USA.
Bezpečnostní experti varují, že konec smlouvy New START poškodí národní zájmy USA, protože země ztratí prediktabilitu a transparentnost ohledně ruského jaderného programu. Bez vzájemných inspekcí a výměn dat vzrůstá riziko chybných kalkulací. Zastánci tvrdší linie však oponují, že jaderné odstrašení je důležitější než mezinárodní smlouvy, které soupeři stejně obcházejí nebo na které nejsou vázáni.
Bývalá vyjednavačka Rose Gottemoellerová upozornila, že Rusko disponuje aktivními výrobními linkami na hlavice a mohlo by Spojené státy v závodech ve zbrojení rychle nechat za sebou. Zatímco Rusko může expandovat téměř okamžitě, USA by potřebovaly delší čas na plánování a úpravu svých ponorek i bombardérů. Gottemoellerová proto navrhovala dočasné roční prodloužení limitů, aby Washington získal čas na přípravu strategie.
V pozadí rozpadu kontrolního režimu stojí zpráva strategické komise z roku 2023, která zdůraznila nutnost počítat s možností kombinované agrese ze strany Ruska a Číny současně. Americká strategie již nemůže čínskou hrozbu považovat za druhořadou, což vede k tlaku na navýšení počtu rozmístěných zbraní k odstrašení obou rivalů najednou.
Ačkoliv v posledním roce proběhly neformální diskuse o stabilitě mezi USA a Čínou, Peking se nadále vyhýbá jakýmkoli pevným závazkům. Někteří analytici spekulují, že si Čína začíná uvědomovat rizika světa bez pravidel, ale nevidí důvod zastavovat vlastní růst v momentě, kdy se dosavadní rusko-americký bezpečnostní systém definitivně hroutí.
Zánik smlouvy New START tak zřejmě odstartoval éru nekontrolovaného trojstranného soupeření. Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbrojení varuje, že bez diplomatického úsilí o zachování alespoň minimální transparentnosti čeká svět období extrémně nákladné nejistoty.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.