Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Tato situace vyvolává mezi odborníky vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Absence vzájemných limitů u dvou největších jaderných supervelmocí zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v otevřený jaderný konflikt. Smlouva New START, kterou v roce 2011 v Praze podepsali právě Medvěděv a tehdejší americký prezident Barack Obama, omezovala počet rozmístěných hlavic na 1 550, což je nyní minulostí.
Prezident Donald Trump zánik smlouvy komentoval s tím, že hodlá vyjednat „lepší dohodu“. Jeho administrativa dlouhodobě kritizuje, že stávající rámec nezahrnoval Čínu, která svůj arzenál rapidně rozšiřuje a do roku 2035 by mohla disponovat až 1 500 hlavicemi. Ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti potvrdil, že Spojené státy nebudou jednostranně dodržovat staré limity bez zapojení Pekingu, který však jakákoli trilaterální jednání soustavně odmítá.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo přístup Washingtonu za politováníhodný a uvedlo, že ruské návrhy na zachování limitů zůstaly bez odpovědi. Moskva se nyní necítí vázána žádnými závazky a považuje se za svobodnou při volbě dalších kroků v rozvoji svých strategických sil. To v praxi otevírá cestu k rychlému navýšení počtu hlavic na stávajících nosičích, na což je Rusko podle analytiků připraveno lépe než USA.
Bezpečnostní experti varují, že konec smlouvy New START poškodí národní zájmy USA, protože země ztratí prediktabilitu a transparentnost ohledně ruského jaderného programu. Bez vzájemných inspekcí a výměn dat vzrůstá riziko chybných kalkulací. Zastánci tvrdší linie však oponují, že jaderné odstrašení je důležitější než mezinárodní smlouvy, které soupeři stejně obcházejí nebo na které nejsou vázáni.
Bývalá vyjednavačka Rose Gottemoellerová upozornila, že Rusko disponuje aktivními výrobními linkami na hlavice a mohlo by Spojené státy v závodech ve zbrojení rychle nechat za sebou. Zatímco Rusko může expandovat téměř okamžitě, USA by potřebovaly delší čas na plánování a úpravu svých ponorek i bombardérů. Gottemoellerová proto navrhovala dočasné roční prodloužení limitů, aby Washington získal čas na přípravu strategie.
V pozadí rozpadu kontrolního režimu stojí zpráva strategické komise z roku 2023, která zdůraznila nutnost počítat s možností kombinované agrese ze strany Ruska a Číny současně. Americká strategie již nemůže čínskou hrozbu považovat za druhořadou, což vede k tlaku na navýšení počtu rozmístěných zbraní k odstrašení obou rivalů najednou.
Ačkoliv v posledním roce proběhly neformální diskuse o stabilitě mezi USA a Čínou, Peking se nadále vyhýbá jakýmkoli pevným závazkům. Někteří analytici spekulují, že si Čína začíná uvědomovat rizika světa bez pravidel, ale nevidí důvod zastavovat vlastní růst v momentě, kdy se dosavadní rusko-americký bezpečnostní systém definitivně hroutí.
Zánik smlouvy New START tak zřejmě odstartoval éru nekontrolovaného trojstranného soupeření. Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbrojení varuje, že bez diplomatického úsilí o zachování alespoň minimální transparentnosti čeká svět období extrémně nákladné nejistoty.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.