Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Tato situace vyvolává mezi odborníky vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Absence vzájemných limitů u dvou největších jaderných supervelmocí zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v otevřený jaderný konflikt. Smlouva New START, kterou v roce 2011 v Praze podepsali právě Medvěděv a tehdejší americký prezident Barack Obama, omezovala počet rozmístěných hlavic na 1 550, což je nyní minulostí.
Prezident Donald Trump zánik smlouvy komentoval s tím, že hodlá vyjednat „lepší dohodu“. Jeho administrativa dlouhodobě kritizuje, že stávající rámec nezahrnoval Čínu, která svůj arzenál rapidně rozšiřuje a do roku 2035 by mohla disponovat až 1 500 hlavicemi. Ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti potvrdil, že Spojené státy nebudou jednostranně dodržovat staré limity bez zapojení Pekingu, který však jakákoli trilaterální jednání soustavně odmítá.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo přístup Washingtonu za politováníhodný a uvedlo, že ruské návrhy na zachování limitů zůstaly bez odpovědi. Moskva se nyní necítí vázána žádnými závazky a považuje se za svobodnou při volbě dalších kroků v rozvoji svých strategických sil. To v praxi otevírá cestu k rychlému navýšení počtu hlavic na stávajících nosičích, na což je Rusko podle analytiků připraveno lépe než USA.
Bezpečnostní experti varují, že konec smlouvy New START poškodí národní zájmy USA, protože země ztratí prediktabilitu a transparentnost ohledně ruského jaderného programu. Bez vzájemných inspekcí a výměn dat vzrůstá riziko chybných kalkulací. Zastánci tvrdší linie však oponují, že jaderné odstrašení je důležitější než mezinárodní smlouvy, které soupeři stejně obcházejí nebo na které nejsou vázáni.
Bývalá vyjednavačka Rose Gottemoellerová upozornila, že Rusko disponuje aktivními výrobními linkami na hlavice a mohlo by Spojené státy v závodech ve zbrojení rychle nechat za sebou. Zatímco Rusko může expandovat téměř okamžitě, USA by potřebovaly delší čas na plánování a úpravu svých ponorek i bombardérů. Gottemoellerová proto navrhovala dočasné roční prodloužení limitů, aby Washington získal čas na přípravu strategie.
V pozadí rozpadu kontrolního režimu stojí zpráva strategické komise z roku 2023, která zdůraznila nutnost počítat s možností kombinované agrese ze strany Ruska a Číny současně. Americká strategie již nemůže čínskou hrozbu považovat za druhořadou, což vede k tlaku na navýšení počtu rozmístěných zbraní k odstrašení obou rivalů najednou.
Ačkoliv v posledním roce proběhly neformální diskuse o stabilitě mezi USA a Čínou, Peking se nadále vyhýbá jakýmkoli pevným závazkům. Někteří analytici spekulují, že si Čína začíná uvědomovat rizika světa bez pravidel, ale nevidí důvod zastavovat vlastní růst v momentě, kdy se dosavadní rusko-americký bezpečnostní systém definitivně hroutí.
Zánik smlouvy New START tak zřejmě odstartoval éru nekontrolovaného trojstranného soupeření. Daryl Kimball z Asociace pro kontrolu zbrojení varuje, že bez diplomatického úsilí o zachování alespoň minimální transparentnosti čeká svět období extrémně nákladné nejistoty.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.