Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Přestože federální zákony zakazují přímé kupování hlasů nebo nabízení finančních odměn za volební podporu, právní experti podle webu France24 poukazují na to, že podobný veřejný příslib je vnímán jako standardní předvolební kampaň. Návrh by se totiž týkal všech dospělých občanů bez ohledu na to, koho volili.
Realizace by však vyžadovala schválení v Kongresu. Podle Ústavy USA nemá prezident pravomoc vyplácet prostředky z federální pokladny bez odpovídajícího zákona. V minulosti Trump opakovaně sliboval podobné plošné výplaty, k jejichž naplnění nikdy nedošlo.
V USA žije přibližně 240 až 276 milionů dospělých obyvatel, což znamená, že celkové náklady na tento krok by dosáhly zhruba 1,2 až 1,4 bilionu dolarů. Výdaj v této výši by výrazně zatížil federální rozpočet v době, kdy americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů. Ekonomové varují, že takový zásah by fungoval jako masivní stimul poptávky a v prostředí zvýšené inflace a rostoucích cen energií způsobených konfliktem v Íránu by vedl k dalšímu zrychlení růstu cen.
Trump v projevu naznačil, že náklady by mohly pokryt příjmy z celních poplatků. Čísla však ukazují, že tato myšlenka je neudržitelná. Roční výnosy z cel dosahují necelých 200 miliard dolarů, což znamená, že na pokrytí jednorázové výplaty v hodnotě přes 1,2 bilionu dolarů by stát musel použít veškeré vybrané clo za více než šest let. Navíc nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušilo klíčovou část prezidentských celních opatření, což vedlo k nutnosti vracet vybrané peníze dovozcům.
Představitelé Demokratické strany návrh ostrými slovy odsoudili. Kalifornský guvernér Gavin Newsom označil plán za pokus o kupování hlasů z veřejných prostředků. Zástupci demokratů v Kongresu označili návrh za neodpovědný populismus, který by zemi uvrhl do ještě větších dluhů. Kriticky se k reálnosti plánu staví i někteří republikánští zákonodárci, zatímco viceprezident JD Vance se následně pokusil výrok mírnit s tím, že by opatření bylo cílené na střední třídu a nemělo by se týkat vysokopříjmových skupin.
Hned několik zástupců české kinematografie se ve středu dočkalo vyznamenání z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Jednou z oceněných osobností byl i režisér Jan Hřebejk. K medaili pro úspěšného filmaře se rozhodl vyjádřit jeden z poslanců.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.