Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat Zelenskému Řád bílé orlice kvůli kroku ukrajinského vůdce, který pojmenoval vojenskou jednotku po ukrajinské paravojenské organizaci obviněné z masakrování Poláků během druhé světové války. Toto vyznamenání Zelenskému v roce 2023 udělil bývalý polský prezident Andrzej Duda za zásluhy o bezpečnost, odolnost a obranu lidských práv.
Zelenskyj vydal dekret, kterým pojmenoval jednotku ukrajinských sil pro speciální operace po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která působila ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století a je v Polsku obviňována z masového zabíjení. Prezident Nawrocki ve svém videu na sociálních sítích uvedl, že pro většinu polské společnosti zůstává UPA především formací zodpovědnou za kruté zločiny proti občanům Polské republiky.
Tento ukrajinský krok vyvolal v Polsku vlnu kritiky, přestože země přijala miliony ukrajinských uprchlíků a je klíčovým podporovatelem Kyjeva v jeho boji proti ruské invazi. Nawrocki je však nacionalistický politik, který podle všeho využil protiukrajinské nálady k volebnímu zisku, přičemž Ukrajinci v Polsku čelí rostoucím předsudkům navzdory svému přínosu pro tamní ekonomiku. Polský prezident zároveň zdůraznil, že rozhodnutí odebrat vyznamenání neznamená, že by se snížila podpora Polska v ukrajinské obraně proti Rusku. Zelenskyj ve svém příspěvku napsal, že Ukrajina je Polsku za jeho podporu vděčná a zůstává otevřená řešení historických rozdílů.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov na platformě Telegram označil Nawrockého rozhodnutí za nepřátelský čin vůči ukrajinskému lidu a za dar moskevskému agresorovi, který ho jistě využije proti oběma zemím. Čtyři ukrajinští představitelé včetně Budanova následně oznámili, že také vrátí státní vyznamenání, která jim Polsko v minulosti udělilo. Někteří lidé na Ukrajině však toto rozhodnutí kritizovali. Bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na síti X poznamenal, že jedno škodlivé a nesprávné rozhodnutí současného polského prezidenta nelze napravovat dalšími nesprávnými kroky z ukrajinské strany.
Polsko má příští týden hostit významnou akci zaměřenou na poválečnou obnovu Ukrajiny, které se měl Zelenskyj podle předpokladů zúčastnit. Polský premiér Donald Tusk, který je politickým rivalem prezidenta Nawrockého, vyzval oba lídry ke zmírnění emocí a k tomu, aby nepřiživovali napětí. Tusk na sociálních sítích uvedl, že frontová linie vede jinde, a dodal, že spor mezi Polskem a Ukrajinou těší Putina a šokuje spojence. Zelenského dekret uváděl, že pojmenování jednotky mělo obnovit vojenské tradice a ocenit její zásluhy při obraně územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny.
Ukrajinská povstalecká armáda bojovala za ukrajinskou nezávislost jak proti nacistickému Německu, tak proti sovětským silám. Je však obviňována ze zabití desítek tisíc Poláků, většinou v nacisty okupovaných oblastech Volyně a východní Haliče, přičemž polský parlament v roce 2016 uznal zločiny spáchané UPA za genocidu. Ukrajinci argumentují tím, že do útoků a odvetných akcí, které vedly k rozsáhlým civilním obětem mezi Poláky i Ukrajinci, byly zapojeny ozbrojené formace na obou stranách, včetně UPA a polského podzemí. Polsko a Ukrajina přitom nedávno dosáhly pokroku v otázce exhumace polských obětí a setkání obou prezidentů ve Varšavě signalizovalo posun v historickém usmíření.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.