Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat Zelenskému Řád bílé orlice kvůli kroku ukrajinského vůdce, který pojmenoval vojenskou jednotku po ukrajinské paravojenské organizaci obviněné z masakrování Poláků během druhé světové války. Toto vyznamenání Zelenskému v roce 2023 udělil bývalý polský prezident Andrzej Duda za zásluhy o bezpečnost, odolnost a obranu lidských práv.
Zelenskyj vydal dekret, kterým pojmenoval jednotku ukrajinských sil pro speciální operace po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), která působila ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století a je v Polsku obviňována z masového zabíjení. Prezident Nawrocki ve svém videu na sociálních sítích uvedl, že pro většinu polské společnosti zůstává UPA především formací zodpovědnou za kruté zločiny proti občanům Polské republiky.
Tento ukrajinský krok vyvolal v Polsku vlnu kritiky, přestože země přijala miliony ukrajinských uprchlíků a je klíčovým podporovatelem Kyjeva v jeho boji proti ruské invazi. Nawrocki je však nacionalistický politik, který podle všeho využil protiukrajinské nálady k volebnímu zisku, přičemž Ukrajinci v Polsku čelí rostoucím předsudkům navzdory svému přínosu pro tamní ekonomiku. Polský prezident zároveň zdůraznil, že rozhodnutí odebrat vyznamenání neznamená, že by se snížila podpora Polska v ukrajinské obraně proti Rusku. Zelenskyj ve svém příspěvku napsal, že Ukrajina je Polsku za jeho podporu vděčná a zůstává otevřená řešení historických rozdílů.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov na platformě Telegram označil Nawrockého rozhodnutí za nepřátelský čin vůči ukrajinskému lidu a za dar moskevskému agresorovi, který ho jistě využije proti oběma zemím. Čtyři ukrajinští představitelé včetně Budanova následně oznámili, že také vrátí státní vyznamenání, která jim Polsko v minulosti udělilo. Někteří lidé na Ukrajině však toto rozhodnutí kritizovali. Bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na síti X poznamenal, že jedno škodlivé a nesprávné rozhodnutí současného polského prezidenta nelze napravovat dalšími nesprávnými kroky z ukrajinské strany.
Polsko má příští týden hostit významnou akci zaměřenou na poválečnou obnovu Ukrajiny, které se měl Zelenskyj podle předpokladů zúčastnit. Polský premiér Donald Tusk, který je politickým rivalem prezidenta Nawrockého, vyzval oba lídry ke zmírnění emocí a k tomu, aby nepřiživovali napětí. Tusk na sociálních sítích uvedl, že frontová linie vede jinde, a dodal, že spor mezi Polskem a Ukrajinou těší Putina a šokuje spojence. Zelenského dekret uváděl, že pojmenování jednotky mělo obnovit vojenské tradice a ocenit její zásluhy při obraně územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny.
Ukrajinská povstalecká armáda bojovala za ukrajinskou nezávislost jak proti nacistickému Německu, tak proti sovětským silám. Je však obviňována ze zabití desítek tisíc Poláků, většinou v nacisty okupovaných oblastech Volyně a východní Haliče, přičemž polský parlament v roce 2016 uznal zločiny spáchané UPA za genocidu. Ukrajinci argumentují tím, že do útoků a odvetných akcí, které vedly k rozsáhlým civilním obětem mezi Poláky i Ukrajinci, byly zapojeny ozbrojené formace na obou stranách, včetně UPA a polského podzemí. Polsko a Ukrajina přitom nedávno dosáhly pokroku v otázce exhumace polských obětí a setkání obou prezidentů ve Varšavě signalizovalo posun v historickém usmíření.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.