V neděli krátce před polednem přistál v České republice ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Prahy dorazil na oficiální státní návštěvu. Doprovázela ho jeho manželka Olena, přičemž již během příjezdu byla patrná mimořádná bezpečnostní opatření, která se dotkla zejména oblasti Pražského hradu. Ten byl z bezpečnostních důvodů po většinu dne zcela uzavřen pro veřejnost.
Zelenskyj s chotí přijel na první nádvoří Hradu v 15 hodin. U oficiálního uvítání jej přivítal prezident České republiky Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou. Slavnostní ceremoniál doprovázela státní hymna Ukrajiny, následovaná českou. Ukrajinský prezidentský pár stál při hymně s rukou položenou na srdci, což dodalo přivítání silný symbolický rozměr.
Následovalo tradiční slavnostní defilé obou prezidentů po červeném koberci, což je neodmyslitelná součást oficiálních návštěv. Atmosféra na Hradě byla slavnostní, ale zároveň podtržená vážností současné situace, která Ukrajinu i její spojence nadále hluboce zasahuje.
Tato návštěva představuje další z významných momentů ve vzájemných vztazích mezi Ukrajinou a Českou republikou. Obě země dlouhodobě spojuje pevné partnerství, které se od začátku ruské agrese v únoru 2022 ještě více prohloubilo. Petr Pavel patří mezi nejvýraznější evropské obhájce podpory Ukrajiny a jeho vstřícnost vůči Zelenskému tuto linii znovu potvrdila.
Během návštěvy má ukrajinský prezident jednat o rozšíření bilaterální spolupráce, pokračujících dodávkách vojenského materiálu, ale také o konkrétní účasti českých firem a institucí na poválečné obnově Ukrajiny. Důraz bude kladen také na humanitární podporu a zdravotnickou pomoc.
Zelenskyj se plánuje setkat nejen s prezidentem Pavlem, ale také s premiérem Petrem Fialou, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Na programu jsou rovněž jednání se zástupci parlamentních klubů, obranného průmyslu i studentů. V rámci těchto setkání má ukrajinský prezident poděkovat českému národu za pevnou a konzistentní podporu v těžkých časech.
Součástí agendy budou i diplomatické otázky – především mezinárodní tlak na Rusko, mírové iniciativy a nadcházející summit o míru ve Švýcarsku. Zelenskyj zdůraznil, že cílem Ukrajiny není nekonečná válka, ale spravedlivý mír s důrazem na respektování mezinárodního práva a územní celistvosti.
Významnou roli hraje během návštěvy také první dáma Olena Zelenská, která v Praze vystoupí na slavnostním zahájení konference „Healthcare Initiative for Ukraine“. Tato platforma je zaměřena na budování mezinárodního partnerství v oblasti zdravotnictví a na zajištění potřebné lékařské péče pro oběti války a civilní obyvatele. Olena Zelenská svou účastí podtrhla humanitární rozměr návštěvy a šíři spolupráce mezi Ukrajinou a Českem.
Celý den byl v centru hlavního města patrný zvýšený pohyb bezpečnostních složek a uzávěry některých komunikací. Zástupci Hradu se odmítli podrobněji vyjádřit k harmonogramu návštěvy kvůli bezpečnostním rizikům. Přesto je jisté, že ukrajinská delegace bude jednat na nejvyšší možné úrovni a výsledky návštěvy mohou mít zásadní vliv na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.