V neděli krátce před polednem přistál v České republice ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Prahy dorazil na oficiální státní návštěvu. Doprovázela ho jeho manželka Olena, přičemž již během příjezdu byla patrná mimořádná bezpečnostní opatření, která se dotkla zejména oblasti Pražského hradu. Ten byl z bezpečnostních důvodů po většinu dne zcela uzavřen pro veřejnost.
Zelenskyj s chotí přijel na první nádvoří Hradu v 15 hodin. U oficiálního uvítání jej přivítal prezident České republiky Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou. Slavnostní ceremoniál doprovázela státní hymna Ukrajiny, následovaná českou. Ukrajinský prezidentský pár stál při hymně s rukou položenou na srdci, což dodalo přivítání silný symbolický rozměr.
Následovalo tradiční slavnostní defilé obou prezidentů po červeném koberci, což je neodmyslitelná součást oficiálních návštěv. Atmosféra na Hradě byla slavnostní, ale zároveň podtržená vážností současné situace, která Ukrajinu i její spojence nadále hluboce zasahuje.
Tato návštěva představuje další z významných momentů ve vzájemných vztazích mezi Ukrajinou a Českou republikou. Obě země dlouhodobě spojuje pevné partnerství, které se od začátku ruské agrese v únoru 2022 ještě více prohloubilo. Petr Pavel patří mezi nejvýraznější evropské obhájce podpory Ukrajiny a jeho vstřícnost vůči Zelenskému tuto linii znovu potvrdila.
Během návštěvy má ukrajinský prezident jednat o rozšíření bilaterální spolupráce, pokračujících dodávkách vojenského materiálu, ale také o konkrétní účasti českých firem a institucí na poválečné obnově Ukrajiny. Důraz bude kladen také na humanitární podporu a zdravotnickou pomoc.
Zelenskyj se plánuje setkat nejen s prezidentem Pavlem, ale také s premiérem Petrem Fialou, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Na programu jsou rovněž jednání se zástupci parlamentních klubů, obranného průmyslu i studentů. V rámci těchto setkání má ukrajinský prezident poděkovat českému národu za pevnou a konzistentní podporu v těžkých časech.
Součástí agendy budou i diplomatické otázky – především mezinárodní tlak na Rusko, mírové iniciativy a nadcházející summit o míru ve Švýcarsku. Zelenskyj zdůraznil, že cílem Ukrajiny není nekonečná válka, ale spravedlivý mír s důrazem na respektování mezinárodního práva a územní celistvosti.
Významnou roli hraje během návštěvy také první dáma Olena Zelenská, která v Praze vystoupí na slavnostním zahájení konference „Healthcare Initiative for Ukraine“. Tato platforma je zaměřena na budování mezinárodního partnerství v oblasti zdravotnictví a na zajištění potřebné lékařské péče pro oběti války a civilní obyvatele. Olena Zelenská svou účastí podtrhla humanitární rozměr návštěvy a šíři spolupráce mezi Ukrajinou a Českem.
Celý den byl v centru hlavního města patrný zvýšený pohyb bezpečnostních složek a uzávěry některých komunikací. Zástupci Hradu se odmítli podrobněji vyjádřit k harmonogramu návštěvy kvůli bezpečnostním rizikům. Přesto je jisté, že ukrajinská delegace bude jednat na nejvyšší možné úrovni a výsledky návštěvy mohou mít zásadní vliv na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.