V neděli krátce před polednem přistál v České republice ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který do Prahy dorazil na oficiální státní návštěvu. Doprovázela ho jeho manželka Olena, přičemž již během příjezdu byla patrná mimořádná bezpečnostní opatření, která se dotkla zejména oblasti Pražského hradu. Ten byl z bezpečnostních důvodů po většinu dne zcela uzavřen pro veřejnost.
Zelenskyj s chotí přijel na první nádvoří Hradu v 15 hodin. U oficiálního uvítání jej přivítal prezident České republiky Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou. Slavnostní ceremoniál doprovázela státní hymna Ukrajiny, následovaná českou. Ukrajinský prezidentský pár stál při hymně s rukou položenou na srdci, což dodalo přivítání silný symbolický rozměr.
Následovalo tradiční slavnostní defilé obou prezidentů po červeném koberci, což je neodmyslitelná součást oficiálních návštěv. Atmosféra na Hradě byla slavnostní, ale zároveň podtržená vážností současné situace, která Ukrajinu i její spojence nadále hluboce zasahuje.
Tato návštěva představuje další z významných momentů ve vzájemných vztazích mezi Ukrajinou a Českou republikou. Obě země dlouhodobě spojuje pevné partnerství, které se od začátku ruské agrese v únoru 2022 ještě více prohloubilo. Petr Pavel patří mezi nejvýraznější evropské obhájce podpory Ukrajiny a jeho vstřícnost vůči Zelenskému tuto linii znovu potvrdila.
Během návštěvy má ukrajinský prezident jednat o rozšíření bilaterální spolupráce, pokračujících dodávkách vojenského materiálu, ale také o konkrétní účasti českých firem a institucí na poválečné obnově Ukrajiny. Důraz bude kladen také na humanitární podporu a zdravotnickou pomoc.
Zelenskyj se plánuje setkat nejen s prezidentem Pavlem, ale také s premiérem Petrem Fialou, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem. Na programu jsou rovněž jednání se zástupci parlamentních klubů, obranného průmyslu i studentů. V rámci těchto setkání má ukrajinský prezident poděkovat českému národu za pevnou a konzistentní podporu v těžkých časech.
Součástí agendy budou i diplomatické otázky – především mezinárodní tlak na Rusko, mírové iniciativy a nadcházející summit o míru ve Švýcarsku. Zelenskyj zdůraznil, že cílem Ukrajiny není nekonečná válka, ale spravedlivý mír s důrazem na respektování mezinárodního práva a územní celistvosti.
Významnou roli hraje během návštěvy také první dáma Olena Zelenská, která v Praze vystoupí na slavnostním zahájení konference „Healthcare Initiative for Ukraine“. Tato platforma je zaměřena na budování mezinárodního partnerství v oblasti zdravotnictví a na zajištění potřebné lékařské péče pro oběti války a civilní obyvatele. Olena Zelenská svou účastí podtrhla humanitární rozměr návštěvy a šíři spolupráce mezi Ukrajinou a Českem.
Celý den byl v centru hlavního města patrný zvýšený pohyb bezpečnostních složek a uzávěry některých komunikací. Zástupci Hradu se odmítli podrobněji vyjádřit k harmonogramu návštěvy kvůli bezpečnostním rizikům. Přesto je jisté, že ukrajinská delegace bude jednat na nejvyšší možné úrovni a výsledky návštěvy mohou mít zásadní vliv na další vývoj vztahů mezi oběma zeměmi.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
