Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Trump uvedl, že se domnívá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten v rámci mírové dohody přenechat Rusku Krym – i přes dřívější kategorická odmítnutí takového postupu ze strany Kyjeva.
Na dotaz novinářů, zda si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo, Trump odpověděl: „Myslím si, že ano.“ Současně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „přestal střílet, usedl k jednání a podepsal dohodu“, přičemž naznačil, že by bylo možné ukončit boje během dvou týdnů.
Trump se k situaci vyjádřil po návratu z Vatikánu, kde se krátce setkal se Zelenským při příležitosti pohřbu papeže Františka. Podle Trumpa proběhlo jejich jednání „dobře“ a otázka Krymu byla zmíněna pouze okrajově. Dodal také, že Zelenskyj působil „klidněji“, což zřejmě odkazovalo na jejich předchozí napjatou schůzku v Bílém domě v únoru.
Ukrajina opakovaně odmítla jakékoliv územní ústupky a trvá na tom, že o otázkách týkajících se území se může jednat až po dosažení příměří. Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Trump minulý týden uvedl, že „většina hlavních bodů dohody“ je již dohodnuta. Podle dostupných informací by Ukrajina mohla být nucena vzdát se velké části území okupovaného Ruskem, včetně Krymu. BBC však dosud neviděla přesné znění amerického návrhu.
Agentura Reuters v pátek informovala, že návrh Spojených států údajně obsahuje i formální uznání ruské anexe Krymu a faktickou akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, například celým Luhanskem. Součástí amerického plánu je také vyloučení ukrajinského vstupu do NATO a vytvoření tzv. „koalice ochotných“ pod vedením Velké Británie a Francie, která by Ukrajině poskytovala bezpečnostní záruky bez přímé účasti USA.
Naopak evropské návrhy, stejně jako ukrajinské, počítají s tím, že o budoucnosti okupovaných území se bude jednat až po příměří. Evropané zároveň požadují od USA pevné bezpečnostní garance po vzoru NATO, pokud by Ukrajina byla znovu napadena.
Další součástí amerického návrhu je údajně převzetí kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, kterou nyní ovládá Rusko, přičemž elektřina by měla proudit jak do Ukrajiny, tak do Ruska. Proti-návrhy ze strany Evropy a Ukrajiny tento bod nezahrnují.
V rozhovoru pro časopis Time Trump tento týden opět obvinil Ukrajinu ze zahájení války kvůli jejím snahám o vstup do NATO. Zároveň prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli vyzval Rusko a Ukrajinu, aby pokročily v jednáních o mírové dohodě. „Musí se to stát brzy,“ řekl v rozhovoru pro NBC a dodal, že USA nemohou neomezeně věnovat čas a zdroje bez viditelného pokroku.
Spojené státy v posledních týdnech varovaly, že pokud nebude dosaženo pokroku, stáhnou se z mírových jednání. Rusko od zahájení invaze v roce 2022 ovládá přibližně 20 % ukrajinského území.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
