Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Trump uvedl, že se domnívá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten v rámci mírové dohody přenechat Rusku Krym – i přes dřívější kategorická odmítnutí takového postupu ze strany Kyjeva.
Na dotaz novinářů, zda si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo, Trump odpověděl: „Myslím si, že ano.“ Současně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „přestal střílet, usedl k jednání a podepsal dohodu“, přičemž naznačil, že by bylo možné ukončit boje během dvou týdnů.
Trump se k situaci vyjádřil po návratu z Vatikánu, kde se krátce setkal se Zelenským při příležitosti pohřbu papeže Františka. Podle Trumpa proběhlo jejich jednání „dobře“ a otázka Krymu byla zmíněna pouze okrajově. Dodal také, že Zelenskyj působil „klidněji“, což zřejmě odkazovalo na jejich předchozí napjatou schůzku v Bílém domě v únoru.
Ukrajina opakovaně odmítla jakékoliv územní ústupky a trvá na tom, že o otázkách týkajících se území se může jednat až po dosažení příměří. Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Trump minulý týden uvedl, že „většina hlavních bodů dohody“ je již dohodnuta. Podle dostupných informací by Ukrajina mohla být nucena vzdát se velké části území okupovaného Ruskem, včetně Krymu. BBC však dosud neviděla přesné znění amerického návrhu.
Agentura Reuters v pátek informovala, že návrh Spojených států údajně obsahuje i formální uznání ruské anexe Krymu a faktickou akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, například celým Luhanskem. Součástí amerického plánu je také vyloučení ukrajinského vstupu do NATO a vytvoření tzv. „koalice ochotných“ pod vedením Velké Británie a Francie, která by Ukrajině poskytovala bezpečnostní záruky bez přímé účasti USA.
Naopak evropské návrhy, stejně jako ukrajinské, počítají s tím, že o budoucnosti okupovaných území se bude jednat až po příměří. Evropané zároveň požadují od USA pevné bezpečnostní garance po vzoru NATO, pokud by Ukrajina byla znovu napadena.
Další součástí amerického návrhu je údajně převzetí kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, kterou nyní ovládá Rusko, přičemž elektřina by měla proudit jak do Ukrajiny, tak do Ruska. Proti-návrhy ze strany Evropy a Ukrajiny tento bod nezahrnují.
V rozhovoru pro časopis Time Trump tento týden opět obvinil Ukrajinu ze zahájení války kvůli jejím snahám o vstup do NATO. Zároveň prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli vyzval Rusko a Ukrajinu, aby pokročily v jednáních o mírové dohodě. „Musí se to stát brzy,“ řekl v rozhovoru pro NBC a dodal, že USA nemohou neomezeně věnovat čas a zdroje bez viditelného pokroku.
Spojené státy v posledních týdnech varovaly, že pokud nebude dosaženo pokroku, stáhnou se z mírových jednání. Rusko od zahájení invaze v roce 2022 ovládá přibližně 20 % ukrajinského území.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
