Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Trump uvedl, že se domnívá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten v rámci mírové dohody přenechat Rusku Krym – i přes dřívější kategorická odmítnutí takového postupu ze strany Kyjeva.
Na dotaz novinářů, zda si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo, Trump odpověděl: „Myslím si, že ano.“ Současně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „přestal střílet, usedl k jednání a podepsal dohodu“, přičemž naznačil, že by bylo možné ukončit boje během dvou týdnů.
Trump se k situaci vyjádřil po návratu z Vatikánu, kde se krátce setkal se Zelenským při příležitosti pohřbu papeže Františka. Podle Trumpa proběhlo jejich jednání „dobře“ a otázka Krymu byla zmíněna pouze okrajově. Dodal také, že Zelenskyj působil „klidněji“, což zřejmě odkazovalo na jejich předchozí napjatou schůzku v Bílém domě v únoru.
Ukrajina opakovaně odmítla jakékoliv územní ústupky a trvá na tom, že o otázkách týkajících se území se může jednat až po dosažení příměří. Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Trump minulý týden uvedl, že „většina hlavních bodů dohody“ je již dohodnuta. Podle dostupných informací by Ukrajina mohla být nucena vzdát se velké části území okupovaného Ruskem, včetně Krymu. BBC však dosud neviděla přesné znění amerického návrhu.
Agentura Reuters v pátek informovala, že návrh Spojených států údajně obsahuje i formální uznání ruské anexe Krymu a faktickou akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, například celým Luhanskem. Součástí amerického plánu je také vyloučení ukrajinského vstupu do NATO a vytvoření tzv. „koalice ochotných“ pod vedením Velké Británie a Francie, která by Ukrajině poskytovala bezpečnostní záruky bez přímé účasti USA.
Naopak evropské návrhy, stejně jako ukrajinské, počítají s tím, že o budoucnosti okupovaných území se bude jednat až po příměří. Evropané zároveň požadují od USA pevné bezpečnostní garance po vzoru NATO, pokud by Ukrajina byla znovu napadena.
Další součástí amerického návrhu je údajně převzetí kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, kterou nyní ovládá Rusko, přičemž elektřina by měla proudit jak do Ukrajiny, tak do Ruska. Proti-návrhy ze strany Evropy a Ukrajiny tento bod nezahrnují.
V rozhovoru pro časopis Time Trump tento týden opět obvinil Ukrajinu ze zahájení války kvůli jejím snahám o vstup do NATO. Zároveň prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli vyzval Rusko a Ukrajinu, aby pokročily v jednáních o mírové dohodě. „Musí se to stát brzy,“ řekl v rozhovoru pro NBC a dodal, že USA nemohou neomezeně věnovat čas a zdroje bez viditelného pokroku.
Spojené státy v posledních týdnech varovaly, že pokud nebude dosaženo pokroku, stáhnou se z mírových jednání. Rusko od zahájení invaze v roce 2022 ovládá přibližně 20 % ukrajinského území.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
