Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Trump uvedl, že se domnívá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten v rámci mírové dohody přenechat Rusku Krym – i přes dřívější kategorická odmítnutí takového postupu ze strany Kyjeva.
Na dotaz novinářů, zda si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo, Trump odpověděl: „Myslím si, že ano.“ Současně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „přestal střílet, usedl k jednání a podepsal dohodu“, přičemž naznačil, že by bylo možné ukončit boje během dvou týdnů.
Trump se k situaci vyjádřil po návratu z Vatikánu, kde se krátce setkal se Zelenským při příležitosti pohřbu papeže Františka. Podle Trumpa proběhlo jejich jednání „dobře“ a otázka Krymu byla zmíněna pouze okrajově. Dodal také, že Zelenskyj působil „klidněji“, což zřejmě odkazovalo na jejich předchozí napjatou schůzku v Bílém domě v únoru.
Ukrajina opakovaně odmítla jakékoliv územní ústupky a trvá na tom, že o otázkách týkajících se území se může jednat až po dosažení příměří. Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Trump minulý týden uvedl, že „většina hlavních bodů dohody“ je již dohodnuta. Podle dostupných informací by Ukrajina mohla být nucena vzdát se velké části území okupovaného Ruskem, včetně Krymu. BBC však dosud neviděla přesné znění amerického návrhu.
Agentura Reuters v pátek informovala, že návrh Spojených států údajně obsahuje i formální uznání ruské anexe Krymu a faktickou akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, například celým Luhanskem. Součástí amerického plánu je také vyloučení ukrajinského vstupu do NATO a vytvoření tzv. „koalice ochotných“ pod vedením Velké Británie a Francie, která by Ukrajině poskytovala bezpečnostní záruky bez přímé účasti USA.
Naopak evropské návrhy, stejně jako ukrajinské, počítají s tím, že o budoucnosti okupovaných území se bude jednat až po příměří. Evropané zároveň požadují od USA pevné bezpečnostní garance po vzoru NATO, pokud by Ukrajina byla znovu napadena.
Další součástí amerického návrhu je údajně převzetí kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, kterou nyní ovládá Rusko, přičemž elektřina by měla proudit jak do Ukrajiny, tak do Ruska. Proti-návrhy ze strany Evropy a Ukrajiny tento bod nezahrnují.
V rozhovoru pro časopis Time Trump tento týden opět obvinil Ukrajinu ze zahájení války kvůli jejím snahám o vstup do NATO. Zároveň prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli vyzval Rusko a Ukrajinu, aby pokročily v jednáních o mírové dohodě. „Musí se to stát brzy,“ řekl v rozhovoru pro NBC a dodal, že USA nemohou neomezeně věnovat čas a zdroje bez viditelného pokroku.
Spojené státy v posledních týdnech varovaly, že pokud nebude dosaženo pokroku, stáhnou se z mírových jednání. Rusko od zahájení invaze v roce 2022 ovládá přibližně 20 % ukrajinského území.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
