Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se domnívá, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je připraven v rámci mírové dohody vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Trump to uvedl v odpovědi na dotaz novinářů, zda si myslí, že Ukrajina přistoupí na předání poloostrova Rusku. "Myslím si, že ano," odpověděl.
Trump uvedl, že se domnívá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten v rámci mírové dohody přenechat Rusku Krym – i přes dřívější kategorická odmítnutí takového postupu ze strany Kyjeva.
Na dotaz novinářů, zda si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se kontroly nad Krymem, který Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo, Trump odpověděl: „Myslím si, že ano.“ Současně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „přestal střílet, usedl k jednání a podepsal dohodu“, přičemž naznačil, že by bylo možné ukončit boje během dvou týdnů.
Trump se k situaci vyjádřil po návratu z Vatikánu, kde se krátce setkal se Zelenským při příležitosti pohřbu papeže Františka. Podle Trumpa proběhlo jejich jednání „dobře“ a otázka Krymu byla zmíněna pouze okrajově. Dodal také, že Zelenskyj působil „klidněji“, což zřejmě odkazovalo na jejich předchozí napjatou schůzku v Bílém domě v únoru.
Ukrajina opakovaně odmítla jakékoliv územní ústupky a trvá na tom, že o otázkách týkajících se území se může jednat až po dosažení příměří. Na Trumpova slova zatím veřejně nereagovali ani Zelenskyj, ani Putin.
Trump minulý týden uvedl, že „většina hlavních bodů dohody“ je již dohodnuta. Podle dostupných informací by Ukrajina mohla být nucena vzdát se velké části území okupovaného Ruskem, včetně Krymu. BBC však dosud neviděla přesné znění amerického návrhu.
Agentura Reuters v pátek informovala, že návrh Spojených států údajně obsahuje i formální uznání ruské anexe Krymu a faktickou akceptaci ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, například celým Luhanskem. Součástí amerického plánu je také vyloučení ukrajinského vstupu do NATO a vytvoření tzv. „koalice ochotných“ pod vedením Velké Británie a Francie, která by Ukrajině poskytovala bezpečnostní záruky bez přímé účasti USA.
Naopak evropské návrhy, stejně jako ukrajinské, počítají s tím, že o budoucnosti okupovaných území se bude jednat až po příměří. Evropané zároveň požadují od USA pevné bezpečnostní garance po vzoru NATO, pokud by Ukrajina byla znovu napadena.
Další součástí amerického návrhu je údajně převzetí kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží, kterou nyní ovládá Rusko, přičemž elektřina by měla proudit jak do Ukrajiny, tak do Ruska. Proti-návrhy ze strany Evropy a Ukrajiny tento bod nezahrnují.
V rozhovoru pro časopis Time Trump tento týden opět obvinil Ukrajinu ze zahájení války kvůli jejím snahám o vstup do NATO. Zároveň prohlásil: „Krym zůstane Rusku.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli vyzval Rusko a Ukrajinu, aby pokročily v jednáních o mírové dohodě. „Musí se to stát brzy,“ řekl v rozhovoru pro NBC a dodal, že USA nemohou neomezeně věnovat čas a zdroje bez viditelného pokroku.
Spojené státy v posledních týdnech varovaly, že pokud nebude dosaženo pokroku, stáhnou se z mírových jednání. Rusko od zahájení invaze v roce 2022 ovládá přibližně 20 % ukrajinského území.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
