Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Trump v rozhovoru tvrdil, že demokraté byli nuceni opustit svou rétoriku ohledně „dostupnosti“, protože jeho administrativa je podle něj úspěšná. Předpověděl také, že nadcházející rok bude díky jeho kontroverzní politice recipročních cel ještě lepší. Prezident hovořil o bilionech dolarů, které podle něj proudí do země, a o tisících nových podniků a továren budovaných po celých Spojených státech. Slíbil, že tyto provozy se otevřou během příštího roku až roku a půl.
Tento optimismus je však v ostrém kontrastu s celonárodním průzkumem agentury Talker Research, podle kterého devět z deseti Američanů věří, že země prochází inflační krizí. Osm z deseti respondentů má pocit, že spotřební zboží je od Trumpova nástupu do úřadu v lednu 2025 dražší. Data ze studie dále ukazují, že 52 procent lidí nezvládá včas platit měsíční účty a stejné množství má potíže s nákupem základních potřeb. Finanční omezení donutila 38 procent dotázaných ke stěhování a 64 procent lidí se vzdalo naděje na bydlení ve vysněné lokalitě.
Prezidentovu hospodářskou politiku zpochybnil i další průzkum společností NPR, Marist a PBS News, ve kterém 59 procent dospělých Američanů vyjádřilo nespokojenost s jeho vedením. Pouze 36 procent respondentů kroky administrativy schvaluje. Trumpova sebedůvěra tak naráží na realitu většiny obyvatel, kteří se potýkají s každodenními finančními problémy a nejistotou ohledně budoucího vývoje cen.
Rozpor se objevil i v uváděných ekonomických datech. Trump v rozhovoru tvrdil, že americké HDP vzrostlo o 5,6 procenta, ovšem záznamy ministerstva práce uvádějí za třetí čtvrtletí roku 2025 roční tempo růstu ve výši 4,4 procenta. Údaje za čtvrté čtvrtletí nebyly zveřejněny, protože podzimní přerušení provozu vládních úřadů, takzvaný shutdown, zkomplikovalo vedení úředních záznamů a sběr statistických informací.
Představitel Bílého domu pro NBC uvedl, že prezident pravděpodobně vycházel z prognózy pobočky Federálního rezervního systému v Atlantě, která předpovídala růst o 5,4 procenta. I tato hodnota je však vyšší než většina ostatních odhadů. Faktem zůstává, že americká ekonomika nezaznamenala čtvrtletní růst přesahující 5 procent v žádném období od roku 2021, kdy docházelo k odrazu ode dna po pandemických uzavírkách.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.