Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Trump v rozhovoru tvrdil, že demokraté byli nuceni opustit svou rétoriku ohledně „dostupnosti“, protože jeho administrativa je podle něj úspěšná. Předpověděl také, že nadcházející rok bude díky jeho kontroverzní politice recipročních cel ještě lepší. Prezident hovořil o bilionech dolarů, které podle něj proudí do země, a o tisících nových podniků a továren budovaných po celých Spojených státech. Slíbil, že tyto provozy se otevřou během příštího roku až roku a půl.
Tento optimismus je však v ostrém kontrastu s celonárodním průzkumem agentury Talker Research, podle kterého devět z deseti Američanů věří, že země prochází inflační krizí. Osm z deseti respondentů má pocit, že spotřební zboží je od Trumpova nástupu do úřadu v lednu 2025 dražší. Data ze studie dále ukazují, že 52 procent lidí nezvládá včas platit měsíční účty a stejné množství má potíže s nákupem základních potřeb. Finanční omezení donutila 38 procent dotázaných ke stěhování a 64 procent lidí se vzdalo naděje na bydlení ve vysněné lokalitě.
Prezidentovu hospodářskou politiku zpochybnil i další průzkum společností NPR, Marist a PBS News, ve kterém 59 procent dospělých Američanů vyjádřilo nespokojenost s jeho vedením. Pouze 36 procent respondentů kroky administrativy schvaluje. Trumpova sebedůvěra tak naráží na realitu většiny obyvatel, kteří se potýkají s každodenními finančními problémy a nejistotou ohledně budoucího vývoje cen.
Rozpor se objevil i v uváděných ekonomických datech. Trump v rozhovoru tvrdil, že americké HDP vzrostlo o 5,6 procenta, ovšem záznamy ministerstva práce uvádějí za třetí čtvrtletí roku 2025 roční tempo růstu ve výši 4,4 procenta. Údaje za čtvrté čtvrtletí nebyly zveřejněny, protože podzimní přerušení provozu vládních úřadů, takzvaný shutdown, zkomplikovalo vedení úředních záznamů a sběr statistických informací.
Představitel Bílého domu pro NBC uvedl, že prezident pravděpodobně vycházel z prognózy pobočky Federálního rezervního systému v Atlantě, která předpovídala růst o 5,4 procenta. I tato hodnota je však vyšší než většina ostatních odhadů. Faktem zůstává, že americká ekonomika nezaznamenala čtvrtletní růst přesahující 5 procent v žádném období od roku 2021, kdy docházelo k odrazu ode dna po pandemických uzavírkách.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).