Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Fervo je jednou z několika společností, které využívají dlouholeté zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu k dosažení ambiciózního cíle – zpřístupnit čistou, spolehlivou geotermální energii v jakékoliv části planety. A právě díky technologiím jako hydraulické štěpení a hlubinné horizontální vrty se to možná konečně podaří.
Geotermální energie je pro mnohé odborníky „svatým grálem“ mezi obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od větru nebo slunce totiž proudí stabilně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podle Mezinárodní energetické agentury by teoreticky mohla pokrýt globální poptávku po elektřině až 140krát. V době, kdy prudce roste spotřeba energií – mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a datových center – taková stabilita nabývá klíčového významu.
Doposud se ale konvenční geotermální technologie omezovaly na místa s příznivou geologií – jako jsou Island, Keňa nebo Kalifornie – kde existují přírodní rezervoáry horké vody nebo páry v porézních horninách. Těchto míst je ale málo a celosvětově geotermální energie zajišťuje méně než 1 % spotřeby.
Fervo a další průkopníci přicházejí s technologií zvanou vylepšená geotermální energie (enhanced geothermal). Nevyužívá přírodních pramenů, ale vytváří umělé tepelné okruhy. Dva hluboké vrty – jeden vstupní, druhý výstupní – jsou navrtány do velké hloubky a propojeny horizontálně. Voda se pod tlakem vstřikuje do skály, čímž se pomocí frakování vytvoří sítě mikroprasklin. Těmi pak voda proudí, zahřívá se a vystupuje zpět jako nosič tepelné energie.
Tento přístup byl testován už v 70. letech v Los Alamos, ale až teď se daří jej přenést do komerční reality. Projekt Utah FORGE, podpořený americkým Ministerstvem energetiky, letos v dubnu dosáhl zásadního průlomu – podařilo se úspěšně cirkulovat vodu skrz horninu v hloubce 2,5 kilometru.
Hned vedle působí právě Fervo Energy, které navazuje na poznatky FORGE a rozšiřuje je do reálného provozu. V roce 2023 uvedlo do provozu pilotní zařízení v Nevadě a nyní staví největší geotermální elektrárnu nové generace na světě, která má do roku 2026 dodat do sítě prvních 100 MW a do roku 2028 až 500 MW – což by stačilo na napájení více než 375 000 domácností.
Odborníci podle CNN uznávají technologický pokrok, ale varují před přetrvávajícími překážkami: vysoké náklady, složitá technika, problémy s vodou nebo hrozba otřesů půdy. Právě otřesy mohou ohrozit důvěru veřejnosti – v Jižní Koreji v roce 2017 způsobil geotermální projekt zemětřesení o síle 5,5 stupně, které zranilo 100 lidí a přinutil tisíce opustit domovy.
Geologové však tvrdí, že moderní monitorovací systémy snižují riziko na minimum. Geotermální projekty navíc mají oproti solárním či větrným menší půdní nároky a mohou být strategicky umístěny poblíž odběratelů, například datových center.
Kanadská firma Eavor jde ještě jinou cestou. Jejich systém zcela vynechává hydraulické štěpení. Využívá uzavřenou smyčku hlubokých vrtů, ve kterých cirkuluje kapalina podobně jako v obřím podzemním radiátoru. Žádné emise, téměř nulové riziko zemětřesení – ale i zde je hlavní výzvou cena. Projekt v německém Geretsriedu má být prvním komerčním provozem tohoto typu, ale vysoké náklady na vrtání ohrožují ekonomickou návratnost.
Snad nejambicióznější je projekt Quaise Energy z Massachusetts. Jejich cílem je vrtat až 10 kilometrů hluboko – a místo mechanického vrtáku chtějí používat extrémně výkonné elektromagnetické vlny, které horninu doslova odpaří. Jejich technologie zatím prochází testy, ale plnohodnotné vrty plánují do roku 2028. Pokud uspějí, mohli by během 100 dní proniknout tam, kam nejhlubší vrt světa dosáhl až po 20 letech.
Geotermální energie má v USA výjimečné postavení – těší se podpoře jak demokratů, tak republikánů. Je čistá a vytváří pracovní místa (progresivní argument), ale zároveň navazuje na americké know-how z ropného průmyslu (konzervativní argument). Bývalý místopředseda ministerstva energetiky David Turk to shrnuje: „Máme hotovou pracovní sílu – nikdo na světě nemá s frakováním a vrtáním takové zkušenosti jako my.“
Někteří odborníci, jako geoložka Gillian Foulger z Durham University, zůstávají skeptičtí. Po čtyřiceti letech v oboru upozorňuje, že podobné průlomy slýchá už dvě dekády. Přesto připouští: „Pokud se to povede, výsledek bude mít obrovský dopad.“
Podle šéfa Fervo Energy Tima Latimera už průlom nastal: „Technologický pokrok v geotermální oblasti předčil všechna očekávání.“ A dodává: „V teple uvnitř Země se skrývá energie, která by lidstvu vystačila na 17 miliard let. To prostě nemůžeme ignorovat.“
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.