Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Fervo je jednou z několika společností, které využívají dlouholeté zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu k dosažení ambiciózního cíle – zpřístupnit čistou, spolehlivou geotermální energii v jakékoliv části planety. A právě díky technologiím jako hydraulické štěpení a hlubinné horizontální vrty se to možná konečně podaří.
Geotermální energie je pro mnohé odborníky „svatým grálem“ mezi obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od větru nebo slunce totiž proudí stabilně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podle Mezinárodní energetické agentury by teoreticky mohla pokrýt globální poptávku po elektřině až 140krát. V době, kdy prudce roste spotřeba energií – mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a datových center – taková stabilita nabývá klíčového významu.
Doposud se ale konvenční geotermální technologie omezovaly na místa s příznivou geologií – jako jsou Island, Keňa nebo Kalifornie – kde existují přírodní rezervoáry horké vody nebo páry v porézních horninách. Těchto míst je ale málo a celosvětově geotermální energie zajišťuje méně než 1 % spotřeby.
Fervo a další průkopníci přicházejí s technologií zvanou vylepšená geotermální energie (enhanced geothermal). Nevyužívá přírodních pramenů, ale vytváří umělé tepelné okruhy. Dva hluboké vrty – jeden vstupní, druhý výstupní – jsou navrtány do velké hloubky a propojeny horizontálně. Voda se pod tlakem vstřikuje do skály, čímž se pomocí frakování vytvoří sítě mikroprasklin. Těmi pak voda proudí, zahřívá se a vystupuje zpět jako nosič tepelné energie.
Tento přístup byl testován už v 70. letech v Los Alamos, ale až teď se daří jej přenést do komerční reality. Projekt Utah FORGE, podpořený americkým Ministerstvem energetiky, letos v dubnu dosáhl zásadního průlomu – podařilo se úspěšně cirkulovat vodu skrz horninu v hloubce 2,5 kilometru.
Hned vedle působí právě Fervo Energy, které navazuje na poznatky FORGE a rozšiřuje je do reálného provozu. V roce 2023 uvedlo do provozu pilotní zařízení v Nevadě a nyní staví největší geotermální elektrárnu nové generace na světě, která má do roku 2026 dodat do sítě prvních 100 MW a do roku 2028 až 500 MW – což by stačilo na napájení více než 375 000 domácností.
Odborníci podle CNN uznávají technologický pokrok, ale varují před přetrvávajícími překážkami: vysoké náklady, složitá technika, problémy s vodou nebo hrozba otřesů půdy. Právě otřesy mohou ohrozit důvěru veřejnosti – v Jižní Koreji v roce 2017 způsobil geotermální projekt zemětřesení o síle 5,5 stupně, které zranilo 100 lidí a přinutil tisíce opustit domovy.
Geologové však tvrdí, že moderní monitorovací systémy snižují riziko na minimum. Geotermální projekty navíc mají oproti solárním či větrným menší půdní nároky a mohou být strategicky umístěny poblíž odběratelů, například datových center.
Kanadská firma Eavor jde ještě jinou cestou. Jejich systém zcela vynechává hydraulické štěpení. Využívá uzavřenou smyčku hlubokých vrtů, ve kterých cirkuluje kapalina podobně jako v obřím podzemním radiátoru. Žádné emise, téměř nulové riziko zemětřesení – ale i zde je hlavní výzvou cena. Projekt v německém Geretsriedu má být prvním komerčním provozem tohoto typu, ale vysoké náklady na vrtání ohrožují ekonomickou návratnost.
Snad nejambicióznější je projekt Quaise Energy z Massachusetts. Jejich cílem je vrtat až 10 kilometrů hluboko – a místo mechanického vrtáku chtějí používat extrémně výkonné elektromagnetické vlny, které horninu doslova odpaří. Jejich technologie zatím prochází testy, ale plnohodnotné vrty plánují do roku 2028. Pokud uspějí, mohli by během 100 dní proniknout tam, kam nejhlubší vrt světa dosáhl až po 20 letech.
Geotermální energie má v USA výjimečné postavení – těší se podpoře jak demokratů, tak republikánů. Je čistá a vytváří pracovní místa (progresivní argument), ale zároveň navazuje na americké know-how z ropného průmyslu (konzervativní argument). Bývalý místopředseda ministerstva energetiky David Turk to shrnuje: „Máme hotovou pracovní sílu – nikdo na světě nemá s frakováním a vrtáním takové zkušenosti jako my.“
Někteří odborníci, jako geoložka Gillian Foulger z Durham University, zůstávají skeptičtí. Po čtyřiceti letech v oboru upozorňuje, že podobné průlomy slýchá už dvě dekády. Přesto připouští: „Pokud se to povede, výsledek bude mít obrovský dopad.“
Podle šéfa Fervo Energy Tima Latimera už průlom nastal: „Technologický pokrok v geotermální oblasti předčil všechna očekávání.“ A dodává: „V teple uvnitř Země se skrývá energie, která by lidstvu vystačila na 17 miliard let. To prostě nemůžeme ignorovat.“
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.