Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Fervo je jednou z několika společností, které využívají dlouholeté zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu k dosažení ambiciózního cíle – zpřístupnit čistou, spolehlivou geotermální energii v jakékoliv části planety. A právě díky technologiím jako hydraulické štěpení a hlubinné horizontální vrty se to možná konečně podaří.
Geotermální energie je pro mnohé odborníky „svatým grálem“ mezi obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od větru nebo slunce totiž proudí stabilně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podle Mezinárodní energetické agentury by teoreticky mohla pokrýt globální poptávku po elektřině až 140krát. V době, kdy prudce roste spotřeba energií – mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a datových center – taková stabilita nabývá klíčového významu.
Doposud se ale konvenční geotermální technologie omezovaly na místa s příznivou geologií – jako jsou Island, Keňa nebo Kalifornie – kde existují přírodní rezervoáry horké vody nebo páry v porézních horninách. Těchto míst je ale málo a celosvětově geotermální energie zajišťuje méně než 1 % spotřeby.
Fervo a další průkopníci přicházejí s technologií zvanou vylepšená geotermální energie (enhanced geothermal). Nevyužívá přírodních pramenů, ale vytváří umělé tepelné okruhy. Dva hluboké vrty – jeden vstupní, druhý výstupní – jsou navrtány do velké hloubky a propojeny horizontálně. Voda se pod tlakem vstřikuje do skály, čímž se pomocí frakování vytvoří sítě mikroprasklin. Těmi pak voda proudí, zahřívá se a vystupuje zpět jako nosič tepelné energie.
Tento přístup byl testován už v 70. letech v Los Alamos, ale až teď se daří jej přenést do komerční reality. Projekt Utah FORGE, podpořený americkým Ministerstvem energetiky, letos v dubnu dosáhl zásadního průlomu – podařilo se úspěšně cirkulovat vodu skrz horninu v hloubce 2,5 kilometru.
Hned vedle působí právě Fervo Energy, které navazuje na poznatky FORGE a rozšiřuje je do reálného provozu. V roce 2023 uvedlo do provozu pilotní zařízení v Nevadě a nyní staví největší geotermální elektrárnu nové generace na světě, která má do roku 2026 dodat do sítě prvních 100 MW a do roku 2028 až 500 MW – což by stačilo na napájení více než 375 000 domácností.
Odborníci podle CNN uznávají technologický pokrok, ale varují před přetrvávajícími překážkami: vysoké náklady, složitá technika, problémy s vodou nebo hrozba otřesů půdy. Právě otřesy mohou ohrozit důvěru veřejnosti – v Jižní Koreji v roce 2017 způsobil geotermální projekt zemětřesení o síle 5,5 stupně, které zranilo 100 lidí a přinutil tisíce opustit domovy.
Geologové však tvrdí, že moderní monitorovací systémy snižují riziko na minimum. Geotermální projekty navíc mají oproti solárním či větrným menší půdní nároky a mohou být strategicky umístěny poblíž odběratelů, například datových center.
Kanadská firma Eavor jde ještě jinou cestou. Jejich systém zcela vynechává hydraulické štěpení. Využívá uzavřenou smyčku hlubokých vrtů, ve kterých cirkuluje kapalina podobně jako v obřím podzemním radiátoru. Žádné emise, téměř nulové riziko zemětřesení – ale i zde je hlavní výzvou cena. Projekt v německém Geretsriedu má být prvním komerčním provozem tohoto typu, ale vysoké náklady na vrtání ohrožují ekonomickou návratnost.
Snad nejambicióznější je projekt Quaise Energy z Massachusetts. Jejich cílem je vrtat až 10 kilometrů hluboko – a místo mechanického vrtáku chtějí používat extrémně výkonné elektromagnetické vlny, které horninu doslova odpaří. Jejich technologie zatím prochází testy, ale plnohodnotné vrty plánují do roku 2028. Pokud uspějí, mohli by během 100 dní proniknout tam, kam nejhlubší vrt světa dosáhl až po 20 letech.
Geotermální energie má v USA výjimečné postavení – těší se podpoře jak demokratů, tak republikánů. Je čistá a vytváří pracovní místa (progresivní argument), ale zároveň navazuje na americké know-how z ropného průmyslu (konzervativní argument). Bývalý místopředseda ministerstva energetiky David Turk to shrnuje: „Máme hotovou pracovní sílu – nikdo na světě nemá s frakováním a vrtáním takové zkušenosti jako my.“
Někteří odborníci, jako geoložka Gillian Foulger z Durham University, zůstávají skeptičtí. Po čtyřiceti letech v oboru upozorňuje, že podobné průlomy slýchá už dvě dekády. Přesto připouští: „Pokud se to povede, výsledek bude mít obrovský dopad.“
Podle šéfa Fervo Energy Tima Latimera už průlom nastal: „Technologický pokrok v geotermální oblasti předčil všechna očekávání.“ A dodává: „V teple uvnitř Země se skrývá energie, která by lidstvu vystačila na 17 miliard let. To prostě nemůžeme ignorovat.“
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.