Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Fervo je jednou z několika společností, které využívají dlouholeté zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu k dosažení ambiciózního cíle – zpřístupnit čistou, spolehlivou geotermální energii v jakékoliv části planety. A právě díky technologiím jako hydraulické štěpení a hlubinné horizontální vrty se to možná konečně podaří.
Geotermální energie je pro mnohé odborníky „svatým grálem“ mezi obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od větru nebo slunce totiž proudí stabilně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podle Mezinárodní energetické agentury by teoreticky mohla pokrýt globální poptávku po elektřině až 140krát. V době, kdy prudce roste spotřeba energií – mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a datových center – taková stabilita nabývá klíčového významu.
Doposud se ale konvenční geotermální technologie omezovaly na místa s příznivou geologií – jako jsou Island, Keňa nebo Kalifornie – kde existují přírodní rezervoáry horké vody nebo páry v porézních horninách. Těchto míst je ale málo a celosvětově geotermální energie zajišťuje méně než 1 % spotřeby.
Fervo a další průkopníci přicházejí s technologií zvanou vylepšená geotermální energie (enhanced geothermal). Nevyužívá přírodních pramenů, ale vytváří umělé tepelné okruhy. Dva hluboké vrty – jeden vstupní, druhý výstupní – jsou navrtány do velké hloubky a propojeny horizontálně. Voda se pod tlakem vstřikuje do skály, čímž se pomocí frakování vytvoří sítě mikroprasklin. Těmi pak voda proudí, zahřívá se a vystupuje zpět jako nosič tepelné energie.
Tento přístup byl testován už v 70. letech v Los Alamos, ale až teď se daří jej přenést do komerční reality. Projekt Utah FORGE, podpořený americkým Ministerstvem energetiky, letos v dubnu dosáhl zásadního průlomu – podařilo se úspěšně cirkulovat vodu skrz horninu v hloubce 2,5 kilometru.
Hned vedle působí právě Fervo Energy, které navazuje na poznatky FORGE a rozšiřuje je do reálného provozu. V roce 2023 uvedlo do provozu pilotní zařízení v Nevadě a nyní staví největší geotermální elektrárnu nové generace na světě, která má do roku 2026 dodat do sítě prvních 100 MW a do roku 2028 až 500 MW – což by stačilo na napájení více než 375 000 domácností.
Odborníci podle CNN uznávají technologický pokrok, ale varují před přetrvávajícími překážkami: vysoké náklady, složitá technika, problémy s vodou nebo hrozba otřesů půdy. Právě otřesy mohou ohrozit důvěru veřejnosti – v Jižní Koreji v roce 2017 způsobil geotermální projekt zemětřesení o síle 5,5 stupně, které zranilo 100 lidí a přinutil tisíce opustit domovy.
Geologové však tvrdí, že moderní monitorovací systémy snižují riziko na minimum. Geotermální projekty navíc mají oproti solárním či větrným menší půdní nároky a mohou být strategicky umístěny poblíž odběratelů, například datových center.
Kanadská firma Eavor jde ještě jinou cestou. Jejich systém zcela vynechává hydraulické štěpení. Využívá uzavřenou smyčku hlubokých vrtů, ve kterých cirkuluje kapalina podobně jako v obřím podzemním radiátoru. Žádné emise, téměř nulové riziko zemětřesení – ale i zde je hlavní výzvou cena. Projekt v německém Geretsriedu má být prvním komerčním provozem tohoto typu, ale vysoké náklady na vrtání ohrožují ekonomickou návratnost.
Snad nejambicióznější je projekt Quaise Energy z Massachusetts. Jejich cílem je vrtat až 10 kilometrů hluboko – a místo mechanického vrtáku chtějí používat extrémně výkonné elektromagnetické vlny, které horninu doslova odpaří. Jejich technologie zatím prochází testy, ale plnohodnotné vrty plánují do roku 2028. Pokud uspějí, mohli by během 100 dní proniknout tam, kam nejhlubší vrt světa dosáhl až po 20 letech.
Geotermální energie má v USA výjimečné postavení – těší se podpoře jak demokratů, tak republikánů. Je čistá a vytváří pracovní místa (progresivní argument), ale zároveň navazuje na americké know-how z ropného průmyslu (konzervativní argument). Bývalý místopředseda ministerstva energetiky David Turk to shrnuje: „Máme hotovou pracovní sílu – nikdo na světě nemá s frakováním a vrtáním takové zkušenosti jako my.“
Někteří odborníci, jako geoložka Gillian Foulger z Durham University, zůstávají skeptičtí. Po čtyřiceti letech v oboru upozorňuje, že podobné průlomy slýchá už dvě dekády. Přesto připouští: „Pokud se to povede, výsledek bude mít obrovský dopad.“
Podle šéfa Fervo Energy Tima Latimera už průlom nastal: „Technologický pokrok v geotermální oblasti předčil všechna očekávání.“ A dodává: „V teple uvnitř Země se skrývá energie, která by lidstvu vystačila na 17 miliard let. To prostě nemůžeme ignorovat.“
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.