Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Fervo je jednou z několika společností, které využívají dlouholeté zkušenosti ropného a plynárenského průmyslu k dosažení ambiciózního cíle – zpřístupnit čistou, spolehlivou geotermální energii v jakékoliv části planety. A právě díky technologiím jako hydraulické štěpení a hlubinné horizontální vrty se to možná konečně podaří.
Geotermální energie je pro mnohé odborníky „svatým grálem“ mezi obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od větru nebo slunce totiž proudí stabilně 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Podle Mezinárodní energetické agentury by teoreticky mohla pokrýt globální poptávku po elektřině až 140krát. V době, kdy prudce roste spotřeba energií – mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a datových center – taková stabilita nabývá klíčového významu.
Doposud se ale konvenční geotermální technologie omezovaly na místa s příznivou geologií – jako jsou Island, Keňa nebo Kalifornie – kde existují přírodní rezervoáry horké vody nebo páry v porézních horninách. Těchto míst je ale málo a celosvětově geotermální energie zajišťuje méně než 1 % spotřeby.
Fervo a další průkopníci přicházejí s technologií zvanou vylepšená geotermální energie (enhanced geothermal). Nevyužívá přírodních pramenů, ale vytváří umělé tepelné okruhy. Dva hluboké vrty – jeden vstupní, druhý výstupní – jsou navrtány do velké hloubky a propojeny horizontálně. Voda se pod tlakem vstřikuje do skály, čímž se pomocí frakování vytvoří sítě mikroprasklin. Těmi pak voda proudí, zahřívá se a vystupuje zpět jako nosič tepelné energie.
Tento přístup byl testován už v 70. letech v Los Alamos, ale až teď se daří jej přenést do komerční reality. Projekt Utah FORGE, podpořený americkým Ministerstvem energetiky, letos v dubnu dosáhl zásadního průlomu – podařilo se úspěšně cirkulovat vodu skrz horninu v hloubce 2,5 kilometru.
Hned vedle působí právě Fervo Energy, které navazuje na poznatky FORGE a rozšiřuje je do reálného provozu. V roce 2023 uvedlo do provozu pilotní zařízení v Nevadě a nyní staví největší geotermální elektrárnu nové generace na světě, která má do roku 2026 dodat do sítě prvních 100 MW a do roku 2028 až 500 MW – což by stačilo na napájení více než 375 000 domácností.
Odborníci podle CNN uznávají technologický pokrok, ale varují před přetrvávajícími překážkami: vysoké náklady, složitá technika, problémy s vodou nebo hrozba otřesů půdy. Právě otřesy mohou ohrozit důvěru veřejnosti – v Jižní Koreji v roce 2017 způsobil geotermální projekt zemětřesení o síle 5,5 stupně, které zranilo 100 lidí a přinutil tisíce opustit domovy.
Geologové však tvrdí, že moderní monitorovací systémy snižují riziko na minimum. Geotermální projekty navíc mají oproti solárním či větrným menší půdní nároky a mohou být strategicky umístěny poblíž odběratelů, například datových center.
Kanadská firma Eavor jde ještě jinou cestou. Jejich systém zcela vynechává hydraulické štěpení. Využívá uzavřenou smyčku hlubokých vrtů, ve kterých cirkuluje kapalina podobně jako v obřím podzemním radiátoru. Žádné emise, téměř nulové riziko zemětřesení – ale i zde je hlavní výzvou cena. Projekt v německém Geretsriedu má být prvním komerčním provozem tohoto typu, ale vysoké náklady na vrtání ohrožují ekonomickou návratnost.
Snad nejambicióznější je projekt Quaise Energy z Massachusetts. Jejich cílem je vrtat až 10 kilometrů hluboko – a místo mechanického vrtáku chtějí používat extrémně výkonné elektromagnetické vlny, které horninu doslova odpaří. Jejich technologie zatím prochází testy, ale plnohodnotné vrty plánují do roku 2028. Pokud uspějí, mohli by během 100 dní proniknout tam, kam nejhlubší vrt světa dosáhl až po 20 letech.
Geotermální energie má v USA výjimečné postavení – těší se podpoře jak demokratů, tak republikánů. Je čistá a vytváří pracovní místa (progresivní argument), ale zároveň navazuje na americké know-how z ropného průmyslu (konzervativní argument). Bývalý místopředseda ministerstva energetiky David Turk to shrnuje: „Máme hotovou pracovní sílu – nikdo na světě nemá s frakováním a vrtáním takové zkušenosti jako my.“
Někteří odborníci, jako geoložka Gillian Foulger z Durham University, zůstávají skeptičtí. Po čtyřiceti letech v oboru upozorňuje, že podobné průlomy slýchá už dvě dekády. Přesto připouští: „Pokud se to povede, výsledek bude mít obrovský dopad.“
Podle šéfa Fervo Energy Tima Latimera už průlom nastal: „Technologický pokrok v geotermální oblasti předčil všechna očekávání.“ A dodává: „V teple uvnitř Země se skrývá energie, která by lidstvu vystačila na 17 miliard let. To prostě nemůžeme ignorovat.“
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.