Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Jejich kontakt začal, podobně jako u mnoha dalších obětí, nabídkou placené masáže v Epsteinově sídle na Floridě. Nicky vzpomíná, že při první návštěvě šlo o bizarní, ale v jejích očích relativně „neškodný“ fetiš bohatého muže, který jí pomohl zaplatit nájem. O několik týdnů později se však situace dramaticky změnila. Epstein se ji pokusil svléknout, a když se vymluvila na menstruaci, začal před ní onanovat.
„Chtěla jsem odtamtud okamžitě zmizet,“ popsala Nicky okamžiky, kdy si šla do koupelny umýt ruce od masážního oleje. Když se vrátila, Epstein jí nabídl sklenici vody. To je poslední věc, kterou si pamatuje. Následovalo minimálně dvanáct hodin naprostého bezvědomí. Probrala se až druhý den, cítila se malátná a nemocná. Fyzické stopy na jejím těle jasně naznačovaly, že došlo k pohlavnímu styku, přestože si ze samotného aktu nepamatovala vůbec nic.
Definitivní potvrzení jejích nejhorších obav přišlo ve chvíli, kdy ji Epstein znovu kontaktoval a snažil se ji svléknout. Když opakovala svou lež o menstruaci, miliardář jí chladnokrevně odpověděl: „Mně lhát nemusíš.“ Nicky v tu chvíli došlo, že o jejím stavu mohl vědět jen proto, že ji v bezvědomí zneužil. Trauma z tohoto zážitku bylo tak hluboké, že se později potýkala se sebevražednými myšlenkami.
Nicky se rozhodla vystoupit z anonymity i proto, aby podpořila další přeživší. Zároveň ostře kritizuje americké ministerstvo spravedlnosti za způsob, jakým nakládá s vyšetřovacími spisy. Přestože prezident Donald Trump podepsal zákon o zveřejnění dokumentů, miliony souborů stále zůstávají tajné. Žena navíc kritizuje i samotný název zákona – „Epstein Transparency Act“ – protože podle ní nadále oslavuje „monstrum“ místo toho, aby se soustředil na oběti.
„Chtěla bych, abychom se konečně mohli zahojit,“ uzavřela Nicky svůj rozhovor. To je však podle ní nesmírně těžké v situaci, kdy jsou přeživší neustále vystavováni mediálnímu tlaku a slouží jen jako „pěšáci v politických diskusích“. Nicky proto naléhá na úřady, aby zbývající dva miliony spisů zveřejnily eticky a úplně, aby pravda konečně vyšla najevo v celém rozsahu.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.