I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Od února 2022, kdy válka naplno začala, Rusko na vývozu ropy a plynu vydělalo více než třikrát tolik, kolik spojenci poskytli Ukrajině na obranu. Jen od zemí, které uvalily sankce, získalo Rusko 228 miliard eur. Většinu této částky – 209 miliard – zaplatily státy Evropské unie.
Ačkoliv USA a Velká Británie zakázaly dovoz ruské ropy a plynu a EU zakázala dovoz ropy po moři, plyn zůstal mimo sankce. A Rusko tak i nadále prodává. Ropa proudí ropovodem do Maďarska a Slovenska, plyn pak v rostoucím množství do Evropy přes Turecko – objem dodávek v lednu a únoru 2025 vzrostl o 27 % oproti stejnému období předchozího roku.
I přes snahy o omezení importu klesly ruské příjmy z fosilních paliv v roce 2024 jen o 5 %, objem vývozu pak o 6 %. Výnosy z vývozu ropy ale paradoxně vzrostly o 6 % a z plynu dokonce o 9 %. Ruské odhady tvrdí, že vývoz plynu do Evropy vzrostl v roce 2024 až o 20 %. Polovina vývozu zkapalněného plynu (LNG) mířila do EU.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připustila, že EU neprosadila „nejtvrdší možné sankce“ na ruské energetické zdroje – obává se prý eskalace konfliktu a krátkodobého zdražení energií.
Zvláštním problémem je tzv. „rafinérní klička“ – ruská ropa je vyvážena do třetích zemí, jako je Indie nebo Turecko, kde se zpracuje a ve formě produktů se prodává do zemí, které sankce uvalily. Organizace CREA, která data o vývozu sleduje, označila několik rafinérií v Indii a Turecku za „prádelny“, přes které už prošla ropa za více než 6 miliard eur.
Indie tato obvinění odmítá jako pokus o poškození její pověsti, ale experti tvrdí, že jde o známý a legální mechanismus, který však Západ víceméně ignoruje.
Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova by Západ mohl účinněji vymáhat již platné sankce, například cenový strop na ruskou ropu zavedený G7. Ten ale podle něj „vůbec nefunguje“. Milov varuje, že reorganizace amerických úřadů pod vedením Donalda Trumpa může snížit schopnost amerických institucí jako je ministerstvo financí vymáhat sankce.
Další výzvou je tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce. Milov doporučuje pravidelné uvalování nových sankcí na lodě, společnosti a pojišťovny podílející se na obcházení embarg.
Podle kampaně Global Witness chybí západním vládám politická vůle omezit ruský vývoz. Obávají se, že by to narušilo globální trhy s energiemi. „Je tu příliš velký strach, že by omezení ruského vývozu způsobilo chaos. Ale tím, že nakupujeme ruské palivo a zároveň podporujeme Ukrajinu, financujeme válku z obou stran,“ říká analytička organizace Mai Rosnerová.
Podle CREA by přitom EU mohla import ruského LNG snadno ukončit – tvořil jen 5 % unijní spotřeby plynu v roce 2024, ale 50 % ruského LNG vývozu šlo právě do Evropy. „Ztráta evropského trhu by bolela víc Moskvu než evropské spotřebitele,“ říká analytik Vaibhav Raghunandan.
EU sice plánuje do konce roku 2027 zcela ukončit dovoz ruského plynu, avšak LNG zatím v posledním balíku sankcí nefiguruje.
Exprezident Donald Trump tvrdí, že válku na Ukrajině by šlo ukončit tlakem na nižší ceny ropy, zejména prostřednictvím OPECu. Odborníci ale tento nápad považují za nereálný. Nižší ceny by podle nich nejvíce poškodily americké těžaře z břidlic, nikoliv Rusko. Navíc by snižování cen zasáhlo i země OPEC jako je Saúdská Arábie – a ta nemá zájem se snižováním cen souhlasit.
„V Moskvě se tomu smějí. Trumpův plán by poškodil hlavně USA,“ komentuje návrh Vladimir Milov.
Rosnerová uzavírá: „Závislost Západu na fosilních palivech nás staví do pozice, kdy jsme vydáni napospas globálním trhům, autoritářům a diktátorům.“
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.