Z čeho Rusko platí válku na Ukrajině? Západ mu dává víc než Kyjevu

Od února 2022, kdy válka naplno začala, Rusko na vývozu ropy a plynu vydělalo více než třikrát tolik, kolik spojenci poskytli Ukrajině na obranu. Jen od zemí, které uvalily sankce, získalo Rusko 228 miliard eur. Většinu této částky – 209 miliard – zaplatily státy Evropské unie.

Ačkoliv USA a Velká Británie zakázaly dovoz ruské ropy a plynu a EU zakázala dovoz ropy po moři, plyn zůstal mimo sankce. A Rusko tak i nadále prodává. Ropa proudí ropovodem do Maďarska a Slovenska, plyn pak v rostoucím množství do Evropy přes Turecko – objem dodávek v lednu a únoru 2025 vzrostl o 27 % oproti stejnému období předchozího roku.

I přes snahy o omezení importu klesly ruské příjmy z fosilních paliv v roce 2024 jen o 5 %, objem vývozu pak o 6 %. Výnosy z vývozu ropy ale paradoxně vzrostly o 6 % a z plynu dokonce o 9 %. Ruské odhady tvrdí, že vývoz plynu do Evropy vzrostl v roce 2024 až o 20 %. Polovina vývozu zkapalněného plynu (LNG) mířila do EU.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připustila, že EU neprosadila „nejtvrdší možné sankce“ na ruské energetické zdroje – obává se prý eskalace konfliktu a krátkodobého zdražení energií.

Zvláštním problémem je tzv. „rafinérní klička“ – ruská ropa je vyvážena do třetích zemí, jako je Indie nebo Turecko, kde se zpracuje a ve formě produktů se prodává do zemí, které sankce uvalily. Organizace CREA, která data o vývozu sleduje, označila několik rafinérií v Indii a Turecku za „prádelny“, přes které už prošla ropa za více než 6 miliard eur.

Indie tato obvinění odmítá jako pokus o poškození její pověsti, ale experti tvrdí, že jde o známý a legální mechanismus, který však Západ víceméně ignoruje.

Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova by Západ mohl účinněji vymáhat již platné sankce, například cenový strop na ruskou ropu zavedený G7. Ten ale podle něj „vůbec nefunguje“. Milov varuje, že reorganizace amerických úřadů pod vedením Donalda Trumpa může snížit schopnost amerických institucí jako je ministerstvo financí vymáhat sankce.

Další výzvou je tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce. Milov doporučuje pravidelné uvalování nových sankcí na lodě, společnosti a pojišťovny podílející se na obcházení embarg.

Podle kampaně Global Witness chybí západním vládám politická vůle omezit ruský vývoz. Obávají se, že by to narušilo globální trhy s energiemi. „Je tu příliš velký strach, že by omezení ruského vývozu způsobilo chaos. Ale tím, že nakupujeme ruské palivo a zároveň podporujeme Ukrajinu, financujeme válku z obou stran,“ říká analytička organizace Mai Rosnerová.

Podle CREA by přitom EU mohla import ruského LNG snadno ukončit – tvořil jen 5 % unijní spotřeby plynu v roce 2024, ale 50 % ruského LNG vývozu šlo právě do Evropy. „Ztráta evropského trhu by bolela víc Moskvu než evropské spotřebitele,“ říká analytik Vaibhav Raghunandan.

EU sice plánuje do konce roku 2027 zcela ukončit dovoz ruského plynu, avšak LNG zatím v posledním balíku sankcí nefiguruje.

Exprezident Donald Trump tvrdí, že válku na Ukrajině by šlo ukončit tlakem na nižší ceny ropy, zejména prostřednictvím OPECu. Odborníci ale tento nápad považují za nereálný. Nižší ceny by podle nich nejvíce poškodily americké těžaře z břidlic, nikoliv Rusko. Navíc by snižování cen zasáhlo i země OPEC jako je Saúdská Arábie – a ta nemá zájem se snižováním cen souhlasit.

„V Moskvě se tomu smějí. Trumpův plán by poškodil hlavně USA,“ komentuje návrh Vladimir Milov.

Rosnerová uzavírá: „Závislost Západu na fosilních palivech nás staví do pozice, kdy jsme vydáni napospas globálním trhům, autoritářům a diktátorům.“