I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Od února 2022, kdy válka naplno začala, Rusko na vývozu ropy a plynu vydělalo více než třikrát tolik, kolik spojenci poskytli Ukrajině na obranu. Jen od zemí, které uvalily sankce, získalo Rusko 228 miliard eur. Většinu této částky – 209 miliard – zaplatily státy Evropské unie.
Ačkoliv USA a Velká Británie zakázaly dovoz ruské ropy a plynu a EU zakázala dovoz ropy po moři, plyn zůstal mimo sankce. A Rusko tak i nadále prodává. Ropa proudí ropovodem do Maďarska a Slovenska, plyn pak v rostoucím množství do Evropy přes Turecko – objem dodávek v lednu a únoru 2025 vzrostl o 27 % oproti stejnému období předchozího roku.
I přes snahy o omezení importu klesly ruské příjmy z fosilních paliv v roce 2024 jen o 5 %, objem vývozu pak o 6 %. Výnosy z vývozu ropy ale paradoxně vzrostly o 6 % a z plynu dokonce o 9 %. Ruské odhady tvrdí, že vývoz plynu do Evropy vzrostl v roce 2024 až o 20 %. Polovina vývozu zkapalněného plynu (LNG) mířila do EU.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připustila, že EU neprosadila „nejtvrdší možné sankce“ na ruské energetické zdroje – obává se prý eskalace konfliktu a krátkodobého zdražení energií.
Zvláštním problémem je tzv. „rafinérní klička“ – ruská ropa je vyvážena do třetích zemí, jako je Indie nebo Turecko, kde se zpracuje a ve formě produktů se prodává do zemí, které sankce uvalily. Organizace CREA, která data o vývozu sleduje, označila několik rafinérií v Indii a Turecku za „prádelny“, přes které už prošla ropa za více než 6 miliard eur.
Indie tato obvinění odmítá jako pokus o poškození její pověsti, ale experti tvrdí, že jde o známý a legální mechanismus, který však Západ víceméně ignoruje.
Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova by Západ mohl účinněji vymáhat již platné sankce, například cenový strop na ruskou ropu zavedený G7. Ten ale podle něj „vůbec nefunguje“. Milov varuje, že reorganizace amerických úřadů pod vedením Donalda Trumpa může snížit schopnost amerických institucí jako je ministerstvo financí vymáhat sankce.
Další výzvou je tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce. Milov doporučuje pravidelné uvalování nových sankcí na lodě, společnosti a pojišťovny podílející se na obcházení embarg.
Podle kampaně Global Witness chybí západním vládám politická vůle omezit ruský vývoz. Obávají se, že by to narušilo globální trhy s energiemi. „Je tu příliš velký strach, že by omezení ruského vývozu způsobilo chaos. Ale tím, že nakupujeme ruské palivo a zároveň podporujeme Ukrajinu, financujeme válku z obou stran,“ říká analytička organizace Mai Rosnerová.
Podle CREA by přitom EU mohla import ruského LNG snadno ukončit – tvořil jen 5 % unijní spotřeby plynu v roce 2024, ale 50 % ruského LNG vývozu šlo právě do Evropy. „Ztráta evropského trhu by bolela víc Moskvu než evropské spotřebitele,“ říká analytik Vaibhav Raghunandan.
EU sice plánuje do konce roku 2027 zcela ukončit dovoz ruského plynu, avšak LNG zatím v posledním balíku sankcí nefiguruje.
Exprezident Donald Trump tvrdí, že válku na Ukrajině by šlo ukončit tlakem na nižší ceny ropy, zejména prostřednictvím OPECu. Odborníci ale tento nápad považují za nereálný. Nižší ceny by podle nich nejvíce poškodily americké těžaře z břidlic, nikoliv Rusko. Navíc by snižování cen zasáhlo i země OPEC jako je Saúdská Arábie – a ta nemá zájem se snižováním cen souhlasit.
„V Moskvě se tomu smějí. Trumpův plán by poškodil hlavně USA,“ komentuje návrh Vladimir Milov.
Rosnerová uzavírá: „Závislost Západu na fosilních palivech nás staví do pozice, kdy jsme vydáni napospas globálním trhům, autoritářům a diktátorům.“
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.