I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Od února 2022, kdy válka naplno začala, Rusko na vývozu ropy a plynu vydělalo více než třikrát tolik, kolik spojenci poskytli Ukrajině na obranu. Jen od zemí, které uvalily sankce, získalo Rusko 228 miliard eur. Většinu této částky – 209 miliard – zaplatily státy Evropské unie.
Ačkoliv USA a Velká Británie zakázaly dovoz ruské ropy a plynu a EU zakázala dovoz ropy po moři, plyn zůstal mimo sankce. A Rusko tak i nadále prodává. Ropa proudí ropovodem do Maďarska a Slovenska, plyn pak v rostoucím množství do Evropy přes Turecko – objem dodávek v lednu a únoru 2025 vzrostl o 27 % oproti stejnému období předchozího roku.
I přes snahy o omezení importu klesly ruské příjmy z fosilních paliv v roce 2024 jen o 5 %, objem vývozu pak o 6 %. Výnosy z vývozu ropy ale paradoxně vzrostly o 6 % a z plynu dokonce o 9 %. Ruské odhady tvrdí, že vývoz plynu do Evropy vzrostl v roce 2024 až o 20 %. Polovina vývozu zkapalněného plynu (LNG) mířila do EU.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připustila, že EU neprosadila „nejtvrdší možné sankce“ na ruské energetické zdroje – obává se prý eskalace konfliktu a krátkodobého zdražení energií.
Zvláštním problémem je tzv. „rafinérní klička“ – ruská ropa je vyvážena do třetích zemí, jako je Indie nebo Turecko, kde se zpracuje a ve formě produktů se prodává do zemí, které sankce uvalily. Organizace CREA, která data o vývozu sleduje, označila několik rafinérií v Indii a Turecku za „prádelny“, přes které už prošla ropa za více než 6 miliard eur.
Indie tato obvinění odmítá jako pokus o poškození její pověsti, ale experti tvrdí, že jde o známý a legální mechanismus, který však Západ víceméně ignoruje.
Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova by Západ mohl účinněji vymáhat již platné sankce, například cenový strop na ruskou ropu zavedený G7. Ten ale podle něj „vůbec nefunguje“. Milov varuje, že reorganizace amerických úřadů pod vedením Donalda Trumpa může snížit schopnost amerických institucí jako je ministerstvo financí vymáhat sankce.
Další výzvou je tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce. Milov doporučuje pravidelné uvalování nových sankcí na lodě, společnosti a pojišťovny podílející se na obcházení embarg.
Podle kampaně Global Witness chybí západním vládám politická vůle omezit ruský vývoz. Obávají se, že by to narušilo globální trhy s energiemi. „Je tu příliš velký strach, že by omezení ruského vývozu způsobilo chaos. Ale tím, že nakupujeme ruské palivo a zároveň podporujeme Ukrajinu, financujeme válku z obou stran,“ říká analytička organizace Mai Rosnerová.
Podle CREA by přitom EU mohla import ruského LNG snadno ukončit – tvořil jen 5 % unijní spotřeby plynu v roce 2024, ale 50 % ruského LNG vývozu šlo právě do Evropy. „Ztráta evropského trhu by bolela víc Moskvu než evropské spotřebitele,“ říká analytik Vaibhav Raghunandan.
EU sice plánuje do konce roku 2027 zcela ukončit dovoz ruského plynu, avšak LNG zatím v posledním balíku sankcí nefiguruje.
Exprezident Donald Trump tvrdí, že válku na Ukrajině by šlo ukončit tlakem na nižší ceny ropy, zejména prostřednictvím OPECu. Odborníci ale tento nápad považují za nereálný. Nižší ceny by podle nich nejvíce poškodily americké těžaře z břidlic, nikoliv Rusko. Navíc by snižování cen zasáhlo i země OPEC jako je Saúdská Arábie – a ta nemá zájem se snižováním cen souhlasit.
„V Moskvě se tomu smějí. Trumpův plán by poškodil hlavně USA,“ komentuje návrh Vladimir Milov.
Rosnerová uzavírá: „Závislost Západu na fosilních palivech nás staví do pozice, kdy jsme vydáni napospas globálním trhům, autoritářům a diktátorům.“
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.