I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Od února 2022, kdy válka naplno začala, Rusko na vývozu ropy a plynu vydělalo více než třikrát tolik, kolik spojenci poskytli Ukrajině na obranu. Jen od zemí, které uvalily sankce, získalo Rusko 228 miliard eur. Většinu této částky – 209 miliard – zaplatily státy Evropské unie.
Ačkoliv USA a Velká Británie zakázaly dovoz ruské ropy a plynu a EU zakázala dovoz ropy po moři, plyn zůstal mimo sankce. A Rusko tak i nadále prodává. Ropa proudí ropovodem do Maďarska a Slovenska, plyn pak v rostoucím množství do Evropy přes Turecko – objem dodávek v lednu a únoru 2025 vzrostl o 27 % oproti stejnému období předchozího roku.
I přes snahy o omezení importu klesly ruské příjmy z fosilních paliv v roce 2024 jen o 5 %, objem vývozu pak o 6 %. Výnosy z vývozu ropy ale paradoxně vzrostly o 6 % a z plynu dokonce o 9 %. Ruské odhady tvrdí, že vývoz plynu do Evropy vzrostl v roce 2024 až o 20 %. Polovina vývozu zkapalněného plynu (LNG) mířila do EU.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová připustila, že EU neprosadila „nejtvrdší možné sankce“ na ruské energetické zdroje – obává se prý eskalace konfliktu a krátkodobého zdražení energií.
Zvláštním problémem je tzv. „rafinérní klička“ – ruská ropa je vyvážena do třetích zemí, jako je Indie nebo Turecko, kde se zpracuje a ve formě produktů se prodává do zemí, které sankce uvalily. Organizace CREA, která data o vývozu sleduje, označila několik rafinérií v Indii a Turecku za „prádelny“, přes které už prošla ropa za více než 6 miliard eur.
Indie tato obvinění odmítá jako pokus o poškození její pověsti, ale experti tvrdí, že jde o známý a legální mechanismus, který však Západ víceméně ignoruje.
Podle bývalého ruského ministra energetiky Vladimira Milova by Západ mohl účinněji vymáhat již platné sankce, například cenový strop na ruskou ropu zavedený G7. Ten ale podle něj „vůbec nefunguje“. Milov varuje, že reorganizace amerických úřadů pod vedením Donalda Trumpa může snížit schopnost amerických institucí jako je ministerstvo financí vymáhat sankce.
Další výzvou je tzv. „stínová flotila“ tankerů, která obchází sankce. Milov doporučuje pravidelné uvalování nových sankcí na lodě, společnosti a pojišťovny podílející se na obcházení embarg.
Podle kampaně Global Witness chybí západním vládám politická vůle omezit ruský vývoz. Obávají se, že by to narušilo globální trhy s energiemi. „Je tu příliš velký strach, že by omezení ruského vývozu způsobilo chaos. Ale tím, že nakupujeme ruské palivo a zároveň podporujeme Ukrajinu, financujeme válku z obou stran,“ říká analytička organizace Mai Rosnerová.
Podle CREA by přitom EU mohla import ruského LNG snadno ukončit – tvořil jen 5 % unijní spotřeby plynu v roce 2024, ale 50 % ruského LNG vývozu šlo právě do Evropy. „Ztráta evropského trhu by bolela víc Moskvu než evropské spotřebitele,“ říká analytik Vaibhav Raghunandan.
EU sice plánuje do konce roku 2027 zcela ukončit dovoz ruského plynu, avšak LNG zatím v posledním balíku sankcí nefiguruje.
Exprezident Donald Trump tvrdí, že válku na Ukrajině by šlo ukončit tlakem na nižší ceny ropy, zejména prostřednictvím OPECu. Odborníci ale tento nápad považují za nereálný. Nižší ceny by podle nich nejvíce poškodily americké těžaře z břidlic, nikoliv Rusko. Navíc by snižování cen zasáhlo i země OPEC jako je Saúdská Arábie – a ta nemá zájem se snižováním cen souhlasit.
„V Moskvě se tomu smějí. Trumpův plán by poškodil hlavně USA,“ komentuje návrh Vladimir Milov.
Rosnerová uzavírá: „Závislost Západu na fosilních palivech nás staví do pozice, kdy jsme vydáni napospas globálním trhům, autoritářům a diktátorům.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.