Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Kolaps vyjednávání následoval po neúspěšném pokusu odvrátit nově zavedená padesátiprocentní cla na vybrané kanadské zboží. Bílý dům zdůvodnil tyto kroky údajným diskriminačním zacházením ze strany Kanady vůči americkému alkoholu, automobilům a mléčným výrobkům. Přestože Washington dočasně odložil platnost některých opatření o tři dny, aby poskytl prostor pro dohodu, rozhovory nakonec skončily bezvýsledně.
Kanadský premiér Mark Carney podle France24 uvedl, že jeho vláda přistupovala k jednáním pragmaticky a trpělivě, nicméně odmítla přistoupit na dohody „za každou cenu“. Carney kritizoval americkou stranu za využívání ekonomické integrace jako zbraně a zdůraznil, že Kanada na nová cla odpoví odveta opatřeními. Podle něj Washington na poslední chvíli předložil požadavky, které by omezily úlevy pro kanadský automobilový průmysl, zasáhly do možnosti Kanady uzavírat obchodní paktu s jinými státy a narušily ochranu kanadské suverenity i kultury.
Zástupci Spojených států naopak tvrdí, že americké kroky jsou pouze reakcí na dlouhodobou kanadskou odvetu. Hlavní americký vyjednavač Jamieson Greer uvedl, že cílem Washingtonu je ochrana amerických pracovníků a dodavatelských řetězců. Podle něj nabízel Bílý dům Kanadě snížení cel na klíčové položky, jako jsou ocel, auta či dřevo, avšak kanadská strana navrhované podmínky odmítla.
Vývoj vyvolal podporu napříč kanadskými provinciemi. Premiér Ontaria Doug Ford ocenil rozhodnutí federální vlády dohodu odmítnout a vyzval k využití všech dostupných prostředků na ochranu kanadského průmyslu. Neúspěch jednání zároveň vyvolává vážné pochybnosti o budoucím fungování a plánované revizi trojstranné obchodní dohody mezi USA, Kanadou a mezinárodním partnerem Mexikem.
Vyostřená rétorika a vzájemné zavádění cel představují výrazný odklon od tradičně úzkých a spojeneckých vztahů mezi oběma zeměmi. Objem vzájemného obchodu dosáhl v loňském roce 880 miliard dolarů a denně hranici překročí zboží za miliardy dolarů. Kanadský premiér v reakci na aktuální vývoj konstatoval, že se Ameriky mění a vztahy mezi oběma státy se již nevrátí do své původní podoby.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.