Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Tento proces se opírá o novou legislativu podepsanou Vladimirem Putinem, která se týká anektovaných regionů Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Moskvou dosazené úřady označují nemovitosti uprchlých obyvatel jako „opuštěné“ či „potenciálně opuštěné“.
Vlastníci nemovitostí přitom o konfiskaci obvykle nejsou nijak osobně informováni a musí složitě pátrat v online registrech. Jediným způsobem, jak mohou lidé své vlastnictví zachránit, je osobní návrat do okupované oblasti, který vyžaduje přijetí ruského občanství a riskantní bezpečnostní prověrku.
Zabavený majetek pak úřady předávají držitelům ruských pasů nebo jej využívají pro ubytování vojenského personálu, soudců a státních úředníků. Mezi příklady zneužití patří i evangelický kostel v Melitopolu, který byl přeměněn na pobočku ruského ministerstva kultury.
Podle odborníků na mezinárodní vztahy a demografii jde o záměrnou strategii proměny sociální a politické struktury regionů. Cílem Moskvy je provést hlubokou demografickou inženýrskou změnu, která by případnou budoucí reintegraci území pod ukrajinskou správu co nejvíce ztížila.
Ruská ambasáda v Londýně tato obvinění odmítla s tím, že pravidla mají pouze nastavit pořádek v nakládání s majetkem neidentifikovaných vlastníků. Současně tvrdí, že zákon pamatuje na případné finanční kompenzace pro původní majitele, pokud by se v budoucnu přihlásili.
Mnoho vysídlených Ukrajinců se však obává, že své domovy ztratili nadobro a že v důsledku probíhajícího konfliktu již nebudou mít kam se vrátit. Vlastní vládní kompenzační programy na Ukrajině jsou navíc vlivem obrovského rozsahu škod a milionů uprchlíků velmi pomalé a nedostatečné.
Příběhy lidí, jako byl evangelický pastor Ihor Ivashchuk nebo obyvatelé zasaženého Mariupolu, ukazují na hluboké lidské tragédie spojené s touto praxí. Jejich celoživotní úsilí a domovy byly vymazány administrativními rozhodnutími okupační moci.
Zatímco Moskva prezentuje opatření jako pomoc lidem zasaženým válkou, kritici poukazují na protiprávní vyvlastňování majetku. Zabavování domů tak nadále prohlubuje krizi milionů lidí rozptýlených po Ukrajině i celé Evropě.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.