Proč se Ukrajinci nevrací domů? Mnohdy nemají kam, Rusové jim bydlení zabavují

Kyjev
Kyjev, foto: Pixabay
Klára Marková 25. srpna 2026 21:05
Sdílej:

Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.

Tento proces se opírá o novou legislativu podepsanou Vladimirem Putinem, která se týká anektovaných regionů Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Moskvou dosazené úřady označují nemovitosti uprchlých obyvatel jako „opuštěné“ či „potenciálně opuštěné“.

Vlastníci nemovitostí přitom o konfiskaci obvykle nejsou nijak osobně informováni a musí složitě pátrat v online registrech. Jediným způsobem, jak mohou lidé své vlastnictví zachránit, je osobní návrat do okupované oblasti, který vyžaduje přijetí ruského občanství a riskantní bezpečnostní prověrku.

Zabavený majetek pak úřady předávají držitelům ruských pasů nebo jej využívají pro ubytování vojenského personálu, soudců a státních úředníků. Mezi příklady zneužití patří i evangelický kostel v Melitopolu, který byl přeměněn na pobočku ruského ministerstva kultury.

Podle odborníků na mezinárodní vztahy a demografii jde o záměrnou strategii proměny sociální a politické struktury regionů. Cílem Moskvy je provést hlubokou demografickou inženýrskou změnu, která by případnou budoucí reintegraci území pod ukrajinskou správu co nejvíce ztížila.

Ruská ambasáda v Londýně tato obvinění odmítla s tím, že pravidla mají pouze nastavit pořádek v nakládání s majetkem neidentifikovaných vlastníků. Současně tvrdí, že zákon pamatuje na případné finanční kompenzace pro původní majitele, pokud by se v budoucnu přihlásili.

Mnoho vysídlených Ukrajinců se však obává, že své domovy ztratili nadobro a že v důsledku probíhajícího konfliktu již nebudou mít kam se vrátit. Vlastní vládní kompenzační programy na Ukrajině jsou navíc vlivem obrovského rozsahu škod a milionů uprchlíků velmi pomalé a nedostatečné.

Příběhy lidí, jako byl evangelický pastor Ihor Ivashchuk nebo obyvatelé zasaženého Mariupolu, ukazují na hluboké lidské tragédie spojené s touto praxí. Jejich celoživotní úsilí a domovy byly vymazány administrativními rozhodnutími okupační moci.

Zatímco Moskva prezentuje opatření jako pomoc lidem zasaženým válkou, kritici poukazují na protiprávní vyvlastňování majetku. Zabavování domů tak nadále prohlubuje krizi milionů lidí rozptýlených po Ukrajině i celé Evropě.

Stalo se
Novinky
Petr Pavel a Eva Pavlová volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavlova volební odyssea: Koho a kolik to stálo? A co věděl Macinka?

Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi. 

Novinky
Komentář
Chorvatsko, ilustrační fotografie.

Chorvatsko není jen dovolenkový ráj! Češi mohou závidět i něco jiného

Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, proč přesto ceny ropy dál prudce rostou?

Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.

Novinky
Turecko

Turecko před COP31 vyzvalo státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více než na obranu

Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.