Nejvyšší soud schválil Trumpovo nařízení o omezení hlasování poštou

Desetistránkové rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydané formou nepodepsaného stanoviska většiny, umožňuje Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost sestavovat specifické seznamy osob, které považuje za způsobilé k volbě. Tyto seznamy se mají týkat demokraty vedených států, jež dříve plán administrativy napadly u soudů. Výnos zároveň ukládá Poštovní službě Spojených států povinnost zavést nové požadavky pro státy zasílající volební lístky poštou. Státy by musely poště předkládat vlastní seznamy oprávněných voličů a na obálky s lístky doplňovat speciální sledovací prvky.

Ačkoliv konzervativní většina Nejvyššího soudu dala Poštovní službě k implementaci těchto kroků zelenou, realizace nadále naráží na právní překážky. Jiný nižší soud totiž v samostatném sporu blokuje tyto kroky s celostátní platností. Pro faktický start nových pravidel ze strany pošty tak bude nutné další rozhodnutí soudů, které by mohlo vést k novým mimořádným odvoláním zpět k Nejvyššímu soudu během několika málo dnů. Pondělní verdikt tak téměř jistě představuje pouze jeden z kroků v celé kauze.

Soudci se ve svém usnesení nevyslovili k samotné zákonnosti či ústavnosti prezidentského výnosu, ale zabývali se výhradně načasováním podané žaloby. Většina dospěla k závěru, že žalující státy v dané fázi dostatečně neprokázaly přímou újmu, neboť prováděcí předpisy ještě nebyly dokončeny. „Rozhodnutí soudu neznamená, že jakékoli opatření přijaté vládou k provedení výnosu bude nutně zákonné. V tomto ohledu ukáže až čas,“ uvedli soudci v oficiálním textu.

Představitelé administrativy i přesto rozhodnutí přivítali jako významný úspěch. Mluvčí Bílého domu Lauren Bis uvedla, že jde o vítězství pro bezpečnost amerických voleb a o rozumná opatření zajišťující, že o vedení země budou rozhodovat výhradně občané USA. Zdůraznila, že administrativa bude i nadále pokračovat v naplňování prezidentské agendy zaměřené na bezpečnost volebního procesu.

Naopak tři liberální soudkyně Nejvyššího soudu s rozhodnutím větších kolegů zásadně nesouhlasily. Soudkyně Sonia Sotomayor upozornila, že soud neřešil oprávněnost prezidenta zasahovat do voleb a pouze odložil konečné rozhodnutí. Soudkyně Ketanji Brown Jackson ve svém ostrém nesouhlasném stanovisku označila postup konzervativní většiny za „noční můru“, která zbytečně vnáší chaos a nejistotu do nadcházejících voleb. Poukázala na rozporuplný přístup k načasování volebních žalob, které jsou soudem rušeny buď jako příliš pozdní, nebo jako v tomto případě příliš předčasné.

Spor pramení z výnosu, který prezident podepsal v březnu a kterým pověřil federální orgány prověřováním voličských seznamů kvůli zamezení hlasování osobám bez občanství. Demokratické státy i volební analytici podle CNN zdůrazňují, že podle americké ústavy spravují volební procedury jednotlivé státy a Kongres, nikoliv Bílý dům. Poukazují také na to, že neoprávněné hlasování neobčanů je v USA podle existujících dat zcela ojedinělým jevem.

Právní bitva nyní pokračuje u nižších instancí. Klíčovým bodem pro nejbližší dny zůstává federální soud v Massachusetts, který posuzuje žalobu nestranických organizací na ochranu volebních práv a jehož celostátní blokáda pravidel Poštovní služby zůstává v platnosti. Do začátku odesílání prvních korespondenčních lístků přitom v některých státech zbývají pouze týdny.