Nejvyšší soud schválil Trumpovo nařízení o omezení hlasování poštou

Bílý dům
Bílý dům, foto: Pexels
Klára Marková DNES 15:01
Sdílej:

Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.

Desetistránkové rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydané formou nepodepsaného stanoviska většiny, umožňuje Ministerstvu pro vnitřní bezpečnost sestavovat specifické seznamy osob, které považuje za způsobilé k volbě. Tyto seznamy se mají týkat demokraty vedených států, jež dříve plán administrativy napadly u soudů. Výnos zároveň ukládá Poštovní službě Spojených států povinnost zavést nové požadavky pro státy zasílající volební lístky poštou. Státy by musely poště předkládat vlastní seznamy oprávněných voličů a na obálky s lístky doplňovat speciální sledovací prvky.

Ačkoliv konzervativní většina Nejvyššího soudu dala Poštovní službě k implementaci těchto kroků zelenou, realizace nadále naráží na právní překážky. Jiný nižší soud totiž v samostatném sporu blokuje tyto kroky s celostátní platností. Pro faktický start nových pravidel ze strany pošty tak bude nutné další rozhodnutí soudů, které by mohlo vést k novým mimořádným odvoláním zpět k Nejvyššímu soudu během několika málo dnů. Pondělní verdikt tak téměř jistě představuje pouze jeden z kroků v celé kauze.

Soudci se ve svém usnesení nevyslovili k samotné zákonnosti či ústavnosti prezidentského výnosu, ale zabývali se výhradně načasováním podané žaloby. Většina dospěla k závěru, že žalující státy v dané fázi dostatečně neprokázaly přímou újmu, neboť prováděcí předpisy ještě nebyly dokončeny. „Rozhodnutí soudu neznamená, že jakékoli opatření přijaté vládou k provedení výnosu bude nutně zákonné. V tomto ohledu ukáže až čas,“ uvedli soudci v oficiálním textu.

Představitelé administrativy i přesto rozhodnutí přivítali jako významný úspěch. Mluvčí Bílého domu Lauren Bis uvedla, že jde o vítězství pro bezpečnost amerických voleb a o rozumná opatření zajišťující, že o vedení země budou rozhodovat výhradně občané USA. Zdůraznila, že administrativa bude i nadále pokračovat v naplňování prezidentské agendy zaměřené na bezpečnost volebního procesu.

Naopak tři liberální soudkyně Nejvyššího soudu s rozhodnutím větších kolegů zásadně nesouhlasily. Soudkyně Sonia Sotomayor upozornila, že soud neřešil oprávněnost prezidenta zasahovat do voleb a pouze odložil konečné rozhodnutí. Soudkyně Ketanji Brown Jackson ve svém ostrém nesouhlasném stanovisku označila postup konzervativní většiny za „noční můru“, která zbytečně vnáší chaos a nejistotu do nadcházejících voleb. Poukázala na rozporuplný přístup k načasování volebních žalob, které jsou soudem rušeny buď jako příliš pozdní, nebo jako v tomto případě příliš předčasné.

Spor pramení z výnosu, který prezident podepsal v březnu a kterým pověřil federální orgány prověřováním voličských seznamů kvůli zamezení hlasování osobám bez občanství. Demokratické státy i volební analytici podle CNN zdůrazňují, že podle americké ústavy spravují volební procedury jednotlivé státy a Kongres, nikoliv Bílý dům. Poukazují také na to, že neoprávněné hlasování neobčanů je v USA podle existujících dat zcela ojedinělým jevem.

Právní bitva nyní pokračuje u nižších instancí. Klíčovým bodem pro nejbližší dny zůstává federální soud v Massachusetts, který posuzuje žalobu nestranických organizací na ochranu volebních práv a jehož celostátní blokáda pravidel Poštovní služby zůstává v platnosti. Do začátku odesílání prvních korespondenčních lístků přitom v některých státech zbývají pouze týdny.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Zemědělci bijí na poplach: Británii bude chybět jídlo, dělejte něco, vyzývají politiky

Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.

Novinky
Vladimir Putin

Nemusí to trvat roky. Putin může provést útok na NATO už na podzim

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

Novinky
Turecko

Blízkovýchodní obdoba NATO se Íránu nelíbí. Bezpečí vám nezajistí, vzkazuje

Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.

Novinky
Ilustrační foto

Ukrajina slaví 35 let nezávislosti. Nevzdává se naděje na vítězství ve válce

Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.