Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Rozvědčík však ve svém projevu neupřesnil, v jakém časovém období k těmto inspekcím došlo ani kteří konkrétní operativci se na nich podíleli. Bližší detaily ohledně průběhu nebo metodiky těchto operací tak zůstávají i nadále předmětem utajení. Bývalý šéf špionážní služby pouze zdůraznil význam získaných poznatků pro izraelskou bezpečnostní strategii.
Podzemní komplex ve Fordo patří k nejlépe střeženým a strategicky nejvýznamnějším prvkům íránského jaderného programu. Právě kvůli jeho hlubokému uložení v horském masivu představuje objekt mimořádně složitý cíl pro případné vojenské operace. Dlouhodobý zájem izraelské rozvědky o toto zařízení tak podtrhuje jeho zásadní roli v celém regionálním konfliktu.
Izrael v červnu předchozího roku zahájil proti Teheránu vojenskou operaci s deklarovaným cílem oslabit jeho jaderný a balistický program. Izraelská vláda tyto armádní kapacity dlouhodobě označuje za existenciální hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Tento krok naplno rozhořel dlouho přetrvávající napětí mezi oběma úhlavními rivaly na Blízkém východě.
Do dvanáctidenního ozbrojeného střetu se následně krátce zapojily i Spojené státy americké. Americké letectvo s využitím pokročilých bojových letounů provedlo údery na tři hlavní íránská jaderná zařízení, která se nacházela právě ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Tyto koordinované útoky měly za cíl zásadním způsobem narušit íránské schopnosti v oblasti obohacování uranu.
Podle agentury AFP komentoval Kohen americké bombardování s velkým zadostiučiněním. Bývalý šéf tajné služby prohlásil, že zničení komplexu americkými sílami pro něj znamenalo splnění jeho dlouholetých profesionálních snů. Tento výrok jasně ukazuje, jak vysokou prioritu měla eliminace tohoto zařízení pro izraelské bezpečnostní složky.
Íránský jaderný program představuje dlouhodobé ohnisko sporů mezi Teheránem, Izraelem a západními mocnostmi. Sporné záležitosti jsou rovněž ústředním tématem jednání, jejichž cílem je ukončit současný válečný konflikt. Zatímco Teherán opakovaně odmítá nařčení ze snahy získat jadernou zbraň a tvrdí, že jeho výzkum slouží výhradně k mírovým účelům, druhá strana tomuto tvrzení nevěří.
Jossi Kohen má blízko k izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a během svého působení v čele rozvědky sehrál klíčovou úlohu při vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod. Tyto USA zprostředkované smlouvy vedly k normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, například Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem či Marokem. Podobnou dohodu podepsal i Súdán, avšak kvůli následnému vypuknutí vnitřního konfliktu k její plné ratifikaci nedošlo.
Bývalý šéf Mossadu bývá rovněž spojován s atentátem na významného íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha z roku 2020, k této operaci se však Izrael nikdy oficiálně nepřihlásil. I po odchodu z funkce zůstává Kohen výraznou postavou veřejného života. Pravidelně poskytuje rozhovory médiím a opakovaně naznačuje svůj možný vstup do vysoké politiky.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.