V roce 2025 přinesla každoroční zpráva Atlantic Council znepokojivý pohled na budoucnost světa v příštím desetiletí. Průzkum mezi předními globálními stratégy a odborníky na předvídání vývoje přinesl řadu alarmujících prognóz, které odrážejí napětí a nejistoty současného mezinárodního prostředí. Mezi nejvážnějšími obavami se objevuje možnost globální války, rostoucí riziko použití jaderných zbraní, pokračující konflikty v Ukrajině a Gaze bez vyhlídek na jejich spravedlivé a stabilní vyřešení, rostoucí vliv multipolárního světa bez funkčních mezinárodních institucí a další prohlubování demokratického úpadku, který někteří označují až za „demokratickou depresi“.
Výzkumu se účastnilo 357 odborníků z celého světa, přičemž přibližně 55 procent respondentů pocházelo z USA, zbytek pak byl rozprostřen do 60 zemí napříč všemi kontinenty kromě Antarktidy. Mezi účastníky byli zástupci akademické sféry, nevládních organizací, vládních a multilaterálních institucí, ale i soukromého sektoru. Přestože některé závěry výzkumu naznačují pozitivní směry vývoje – například ve sféře umělé inteligence nebo klimatické spolupráce –, převládající tón výsledků byl pesimistický.
Jedním z nejvíce šokujících zjištění průzkumu je skutečnost, že 40 procent respondentů se domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Tento konflikt by mohl zahrnovat nejen hlavní mocnosti, ale také eskalovat do jaderné sféry, což předpokládá 48 procent dotázaných. Významná část odborníků rovněž očekává, že se bojové operace přenesou do vesmíru, což reflektuje dlouhodobě rostoucí strategické soupeření o kosmické technologie a vojenskou přítomnost mimo Zemi.
Kromě obav z rozsáhlé války se do popředí dostává i otázka rostoucích geopolitických napětí mezi USA a Čínou. Výrazně vzrostl podíl respondentů, kteří se domnívají, že Čína se v příštích deseti letech pokusí získat Tchaj-wan vojenskou cestou – tento názor zastává 65 procent dotázaných, což je o 15 procentních bodů více než v předchozím roce. Mezi těmi, kdo očekávají světovou válku, tento podíl narůstá až na 79 procent.
Další velkou hrozbu představuje možný konflikt mezi Ruskem a NATO. Téměř polovina respondentů (45 procent) se domnívá, že během příštího desetiletí dojde k přímé vojenské konfrontaci mezi těmito dvěma aktéry. Tento podíl dramaticky vzrostl oproti předchozímu roku, kdy tuto možnost vidělo jako pravděpodobnou pouze 29 procent odborníků. Pokud skutečně dojde k takové konfrontaci, bude mít globální dopady, protože Evropa i Severní Amerika budou zataženy do konfliktu s dalekosáhlými ekonomickými a bezpečnostními důsledky.
Rostoucí hrozba jaderného konfliktu je dalším klíčovým tématem studie. Téměř polovina respondentů (48 procent) očekává, že během příštích deseti let dojde k použití jaderné zbraně, přičemž největší hrozbu představují Rusko a Severní Korea. Současně 88 procent dotázaných předpokládá, že se k jadernému klubu připojí nové státy, přičemž nejčastěji zmiňovaným kandidátem je Írán. Pokud by Írán získal jaderné zbraně, podle 40 procent respondentů by mohla následovat jaderná militarizace Saúdské Arábie a dalších regionálních hráčů.
Další obavou je oslabující vliv Spojených států jako globální mocnosti. Ačkoliv 71 procent respondentů stále očekává, že USA budou v roce 2035 vojensky dominantní, ve sféře diplomacie, ekonomiky a technologických inovací už jejich dominance není považována za jistou. Pouze 49 procent odborníků věří, že USA budou i nadále hlavní ekonomickou mocností, zatímco v diplomatické sféře poklesla důvěra v americké vedení na 24 procent. Tento trend naznačuje, že USA budou čelit sílící konkurenci nejen ze strany Číny, ale i dalších mocenských center, čímž se svět přesune do multipolární fáze, v níž bude dominantní role jednotlivých států oslabena.
Ukrajinská válka je dalším klíčovým bodem průzkumu. Pouze 4 procenta respondentů očekávají, že válka skončí výhodně pro Kyjev. Naproti tomu 47 procent předpokládá, že konflikt skončí za podmínek příznivých pro Rusko, zatímco 43 procent se domnívá, že se situace přemění v „zamrzlý konflikt“, kde ani jedna strana nebude schopna dosáhnout rozhodujícího vítězství. Tento pesimismus je spojen s narůstající únavou Západu z války a snižující se ochotou poskytovat Ukrajině neomezenou podporu.
Další geopolitickou výzvou je izraelsko-palestinský konflikt. Zatímco 56 procent respondentů očekává normalizaci diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií do roku 2035, pouze 17 procent věří, že do té doby vznikne nezávislý palestinský stát. Většina odborníků se domnívá, že status quo – tedy izraelská kontrola nad palestinskými územími a pokračující napětí – bude přetrvávat i v dalších desetiletích.
Obavy panují i ohledně oslabování globálních institucí. Tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že Organizace spojených národů bude v roce 2035 méně schopná řešit světové problémy než dnes. Podobně skeptický pohled se týká i Světové obchodní organizace, která je považována za stále méně efektivní. Naopak regionální bloky jako ASEAN nebo BRICS by mohly posílit svůj význam, což naznačuje posun v mezinárodním systému od globálních institucí k regionálním mocenským strukturám.
Jedním z nejpesimističtějších závěrů je pokles důvěry v demokracii. Téměř polovina respondentů očekává, že se současný „demokratický úpadek“ přemění v hlubší „demokratickou depresi“, kde budou narůstat autoritářské režimy a oslabovat občanské svobody. 65 procent odborníků navíc předpokládá pokles svobody tisku a médií, což by mohlo dále prohloubit krizi demokracie ve světě.
Celkově průzkum Atlantic Council odhaluje svět, který směřuje k větší nestabilitě, vojenským konfliktům a geopolitické nejistotě. Ačkoliv existují pozitivní prvky, například technologický pokrok nebo potenciál pro klimatickou spolupráci, celkové vyhlídky zůstávají znepokojivé.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.