V roce 2025 přinesla každoroční zpráva Atlantic Council znepokojivý pohled na budoucnost světa v příštím desetiletí. Průzkum mezi předními globálními stratégy a odborníky na předvídání vývoje přinesl řadu alarmujících prognóz, které odrážejí napětí a nejistoty současného mezinárodního prostředí. Mezi nejvážnějšími obavami se objevuje možnost globální války, rostoucí riziko použití jaderných zbraní, pokračující konflikty v Ukrajině a Gaze bez vyhlídek na jejich spravedlivé a stabilní vyřešení, rostoucí vliv multipolárního světa bez funkčních mezinárodních institucí a další prohlubování demokratického úpadku, který někteří označují až za „demokratickou depresi“.
Výzkumu se účastnilo 357 odborníků z celého světa, přičemž přibližně 55 procent respondentů pocházelo z USA, zbytek pak byl rozprostřen do 60 zemí napříč všemi kontinenty kromě Antarktidy. Mezi účastníky byli zástupci akademické sféry, nevládních organizací, vládních a multilaterálních institucí, ale i soukromého sektoru. Přestože některé závěry výzkumu naznačují pozitivní směry vývoje – například ve sféře umělé inteligence nebo klimatické spolupráce –, převládající tón výsledků byl pesimistický.
Jedním z nejvíce šokujících zjištění průzkumu je skutečnost, že 40 procent respondentů se domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Tento konflikt by mohl zahrnovat nejen hlavní mocnosti, ale také eskalovat do jaderné sféry, což předpokládá 48 procent dotázaných. Významná část odborníků rovněž očekává, že se bojové operace přenesou do vesmíru, což reflektuje dlouhodobě rostoucí strategické soupeření o kosmické technologie a vojenskou přítomnost mimo Zemi.
Kromě obav z rozsáhlé války se do popředí dostává i otázka rostoucích geopolitických napětí mezi USA a Čínou. Výrazně vzrostl podíl respondentů, kteří se domnívají, že Čína se v příštích deseti letech pokusí získat Tchaj-wan vojenskou cestou – tento názor zastává 65 procent dotázaných, což je o 15 procentních bodů více než v předchozím roce. Mezi těmi, kdo očekávají světovou válku, tento podíl narůstá až na 79 procent.
Další velkou hrozbu představuje možný konflikt mezi Ruskem a NATO. Téměř polovina respondentů (45 procent) se domnívá, že během příštího desetiletí dojde k přímé vojenské konfrontaci mezi těmito dvěma aktéry. Tento podíl dramaticky vzrostl oproti předchozímu roku, kdy tuto možnost vidělo jako pravděpodobnou pouze 29 procent odborníků. Pokud skutečně dojde k takové konfrontaci, bude mít globální dopady, protože Evropa i Severní Amerika budou zataženy do konfliktu s dalekosáhlými ekonomickými a bezpečnostními důsledky.
Rostoucí hrozba jaderného konfliktu je dalším klíčovým tématem studie. Téměř polovina respondentů (48 procent) očekává, že během příštích deseti let dojde k použití jaderné zbraně, přičemž největší hrozbu představují Rusko a Severní Korea. Současně 88 procent dotázaných předpokládá, že se k jadernému klubu připojí nové státy, přičemž nejčastěji zmiňovaným kandidátem je Írán. Pokud by Írán získal jaderné zbraně, podle 40 procent respondentů by mohla následovat jaderná militarizace Saúdské Arábie a dalších regionálních hráčů.
Další obavou je oslabující vliv Spojených států jako globální mocnosti. Ačkoliv 71 procent respondentů stále očekává, že USA budou v roce 2035 vojensky dominantní, ve sféře diplomacie, ekonomiky a technologických inovací už jejich dominance není považována za jistou. Pouze 49 procent odborníků věří, že USA budou i nadále hlavní ekonomickou mocností, zatímco v diplomatické sféře poklesla důvěra v americké vedení na 24 procent. Tento trend naznačuje, že USA budou čelit sílící konkurenci nejen ze strany Číny, ale i dalších mocenských center, čímž se svět přesune do multipolární fáze, v níž bude dominantní role jednotlivých států oslabena.
Ukrajinská válka je dalším klíčovým bodem průzkumu. Pouze 4 procenta respondentů očekávají, že válka skončí výhodně pro Kyjev. Naproti tomu 47 procent předpokládá, že konflikt skončí za podmínek příznivých pro Rusko, zatímco 43 procent se domnívá, že se situace přemění v „zamrzlý konflikt“, kde ani jedna strana nebude schopna dosáhnout rozhodujícího vítězství. Tento pesimismus je spojen s narůstající únavou Západu z války a snižující se ochotou poskytovat Ukrajině neomezenou podporu.
Další geopolitickou výzvou je izraelsko-palestinský konflikt. Zatímco 56 procent respondentů očekává normalizaci diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií do roku 2035, pouze 17 procent věří, že do té doby vznikne nezávislý palestinský stát. Většina odborníků se domnívá, že status quo – tedy izraelská kontrola nad palestinskými územími a pokračující napětí – bude přetrvávat i v dalších desetiletích.
Obavy panují i ohledně oslabování globálních institucí. Tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že Organizace spojených národů bude v roce 2035 méně schopná řešit světové problémy než dnes. Podobně skeptický pohled se týká i Světové obchodní organizace, která je považována za stále méně efektivní. Naopak regionální bloky jako ASEAN nebo BRICS by mohly posílit svůj význam, což naznačuje posun v mezinárodním systému od globálních institucí k regionálním mocenským strukturám.
Jedním z nejpesimističtějších závěrů je pokles důvěry v demokracii. Téměř polovina respondentů očekává, že se současný „demokratický úpadek“ přemění v hlubší „demokratickou depresi“, kde budou narůstat autoritářské režimy a oslabovat občanské svobody. 65 procent odborníků navíc předpokládá pokles svobody tisku a médií, což by mohlo dále prohloubit krizi demokracie ve světě.
Celkově průzkum Atlantic Council odhaluje svět, který směřuje k větší nestabilitě, vojenským konfliktům a geopolitické nejistotě. Ačkoliv existují pozitivní prvky, například technologický pokrok nebo potenciál pro klimatickou spolupráci, celkové vyhlídky zůstávají znepokojivé.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.