V roce 2025 přinesla každoroční zpráva Atlantic Council znepokojivý pohled na budoucnost světa v příštím desetiletí. Průzkum mezi předními globálními stratégy a odborníky na předvídání vývoje přinesl řadu alarmujících prognóz, které odrážejí napětí a nejistoty současného mezinárodního prostředí. Mezi nejvážnějšími obavami se objevuje možnost globální války, rostoucí riziko použití jaderných zbraní, pokračující konflikty v Ukrajině a Gaze bez vyhlídek na jejich spravedlivé a stabilní vyřešení, rostoucí vliv multipolárního světa bez funkčních mezinárodních institucí a další prohlubování demokratického úpadku, který někteří označují až za „demokratickou depresi“.
Výzkumu se účastnilo 357 odborníků z celého světa, přičemž přibližně 55 procent respondentů pocházelo z USA, zbytek pak byl rozprostřen do 60 zemí napříč všemi kontinenty kromě Antarktidy. Mezi účastníky byli zástupci akademické sféry, nevládních organizací, vládních a multilaterálních institucí, ale i soukromého sektoru. Přestože některé závěry výzkumu naznačují pozitivní směry vývoje – například ve sféře umělé inteligence nebo klimatické spolupráce –, převládající tón výsledků byl pesimistický.
Jedním z nejvíce šokujících zjištění průzkumu je skutečnost, že 40 procent respondentů se domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Tento konflikt by mohl zahrnovat nejen hlavní mocnosti, ale také eskalovat do jaderné sféry, což předpokládá 48 procent dotázaných. Významná část odborníků rovněž očekává, že se bojové operace přenesou do vesmíru, což reflektuje dlouhodobě rostoucí strategické soupeření o kosmické technologie a vojenskou přítomnost mimo Zemi.
Kromě obav z rozsáhlé války se do popředí dostává i otázka rostoucích geopolitických napětí mezi USA a Čínou. Výrazně vzrostl podíl respondentů, kteří se domnívají, že Čína se v příštích deseti letech pokusí získat Tchaj-wan vojenskou cestou – tento názor zastává 65 procent dotázaných, což je o 15 procentních bodů více než v předchozím roce. Mezi těmi, kdo očekávají světovou válku, tento podíl narůstá až na 79 procent.
Další velkou hrozbu představuje možný konflikt mezi Ruskem a NATO. Téměř polovina respondentů (45 procent) se domnívá, že během příštího desetiletí dojde k přímé vojenské konfrontaci mezi těmito dvěma aktéry. Tento podíl dramaticky vzrostl oproti předchozímu roku, kdy tuto možnost vidělo jako pravděpodobnou pouze 29 procent odborníků. Pokud skutečně dojde k takové konfrontaci, bude mít globální dopady, protože Evropa i Severní Amerika budou zataženy do konfliktu s dalekosáhlými ekonomickými a bezpečnostními důsledky.
Rostoucí hrozba jaderného konfliktu je dalším klíčovým tématem studie. Téměř polovina respondentů (48 procent) očekává, že během příštích deseti let dojde k použití jaderné zbraně, přičemž největší hrozbu představují Rusko a Severní Korea. Současně 88 procent dotázaných předpokládá, že se k jadernému klubu připojí nové státy, přičemž nejčastěji zmiňovaným kandidátem je Írán. Pokud by Írán získal jaderné zbraně, podle 40 procent respondentů by mohla následovat jaderná militarizace Saúdské Arábie a dalších regionálních hráčů.
Další obavou je oslabující vliv Spojených států jako globální mocnosti. Ačkoliv 71 procent respondentů stále očekává, že USA budou v roce 2035 vojensky dominantní, ve sféře diplomacie, ekonomiky a technologických inovací už jejich dominance není považována za jistou. Pouze 49 procent odborníků věří, že USA budou i nadále hlavní ekonomickou mocností, zatímco v diplomatické sféře poklesla důvěra v americké vedení na 24 procent. Tento trend naznačuje, že USA budou čelit sílící konkurenci nejen ze strany Číny, ale i dalších mocenských center, čímž se svět přesune do multipolární fáze, v níž bude dominantní role jednotlivých států oslabena.
Ukrajinská válka je dalším klíčovým bodem průzkumu. Pouze 4 procenta respondentů očekávají, že válka skončí výhodně pro Kyjev. Naproti tomu 47 procent předpokládá, že konflikt skončí za podmínek příznivých pro Rusko, zatímco 43 procent se domnívá, že se situace přemění v „zamrzlý konflikt“, kde ani jedna strana nebude schopna dosáhnout rozhodujícího vítězství. Tento pesimismus je spojen s narůstající únavou Západu z války a snižující se ochotou poskytovat Ukrajině neomezenou podporu.
Další geopolitickou výzvou je izraelsko-palestinský konflikt. Zatímco 56 procent respondentů očekává normalizaci diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií do roku 2035, pouze 17 procent věří, že do té doby vznikne nezávislý palestinský stát. Většina odborníků se domnívá, že status quo – tedy izraelská kontrola nad palestinskými územími a pokračující napětí – bude přetrvávat i v dalších desetiletích.
Obavy panují i ohledně oslabování globálních institucí. Tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že Organizace spojených národů bude v roce 2035 méně schopná řešit světové problémy než dnes. Podobně skeptický pohled se týká i Světové obchodní organizace, která je považována za stále méně efektivní. Naopak regionální bloky jako ASEAN nebo BRICS by mohly posílit svůj význam, což naznačuje posun v mezinárodním systému od globálních institucí k regionálním mocenským strukturám.
Jedním z nejpesimističtějších závěrů je pokles důvěry v demokracii. Téměř polovina respondentů očekává, že se současný „demokratický úpadek“ přemění v hlubší „demokratickou depresi“, kde budou narůstat autoritářské režimy a oslabovat občanské svobody. 65 procent odborníků navíc předpokládá pokles svobody tisku a médií, což by mohlo dále prohloubit krizi demokracie ve světě.
Celkově průzkum Atlantic Council odhaluje svět, který směřuje k větší nestabilitě, vojenským konfliktům a geopolitické nejistotě. Ačkoliv existují pozitivní prvky, například technologický pokrok nebo potenciál pro klimatickou spolupráci, celkové vyhlídky zůstávají znepokojivé.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.