Vypukne třetí světová a dopadnou jaderné bomby. Experti řekli, jak se svět změní v příštích deseti letech

Výzkumu se účastnilo 357 odborníků z celého světa, přičemž přibližně 55 procent respondentů pocházelo z USA, zbytek pak byl rozprostřen do 60 zemí napříč všemi kontinenty kromě Antarktidy. Mezi účastníky byli zástupci akademické sféry, nevládních organizací, vládních a multilaterálních institucí, ale i soukromého sektoru. Přestože některé závěry výzkumu naznačují pozitivní směry vývoje – například ve sféře umělé inteligence nebo klimatické spolupráce –, převládající tón výsledků byl pesimistický.

Jedním z nejvíce šokujících zjištění průzkumu je skutečnost, že 40 procent respondentů se domnívá, že do roku 2035 vypukne další světová válka. Tento konflikt by mohl zahrnovat nejen hlavní mocnosti, ale také eskalovat do jaderné sféry, což předpokládá 48 procent dotázaných. Významná část odborníků rovněž očekává, že se bojové operace přenesou do vesmíru, což reflektuje dlouhodobě rostoucí strategické soupeření o kosmické technologie a vojenskou přítomnost mimo Zemi.

Kromě obav z rozsáhlé války se do popředí dostává i otázka rostoucích geopolitických napětí mezi USA a Čínou. Výrazně vzrostl podíl respondentů, kteří se domnívají, že Čína se v příštích deseti letech pokusí získat Tchaj-wan vojenskou cestou – tento názor zastává 65 procent dotázaných, což je o 15 procentních bodů více než v předchozím roce. Mezi těmi, kdo očekávají světovou válku, tento podíl narůstá až na 79 procent.

Další velkou hrozbu představuje možný konflikt mezi Ruskem a NATO. Téměř polovina respondentů (45 procent) se domnívá, že během příštího desetiletí dojde k přímé vojenské konfrontaci mezi těmito dvěma aktéry. Tento podíl dramaticky vzrostl oproti předchozímu roku, kdy tuto možnost vidělo jako pravděpodobnou pouze 29 procent odborníků. Pokud skutečně dojde k takové konfrontaci, bude mít globální dopady, protože Evropa i Severní Amerika budou zataženy do konfliktu s dalekosáhlými ekonomickými a bezpečnostními důsledky.

Rostoucí hrozba jaderného konfliktu je dalším klíčovým tématem studie. Téměř polovina respondentů (48 procent) očekává, že během příštích deseti let dojde k použití jaderné zbraně, přičemž největší hrozbu představují Rusko a Severní Korea. Současně 88 procent dotázaných předpokládá, že se k jadernému klubu připojí nové státy, přičemž nejčastěji zmiňovaným kandidátem je Írán. Pokud by Írán získal jaderné zbraně, podle 40 procent respondentů by mohla následovat jaderná militarizace Saúdské Arábie a dalších regionálních hráčů.

Další obavou je oslabující vliv Spojených států jako globální mocnosti. Ačkoliv 71 procent respondentů stále očekává, že USA budou v roce 2035 vojensky dominantní, ve sféře diplomacie, ekonomiky a technologických inovací už jejich dominance není považována za jistou. Pouze 49 procent odborníků věří, že USA budou i nadále hlavní ekonomickou mocností, zatímco v diplomatické sféře poklesla důvěra v americké vedení na 24 procent. Tento trend naznačuje, že USA budou čelit sílící konkurenci nejen ze strany Číny, ale i dalších mocenských center, čímž se svět přesune do multipolární fáze, v níž bude dominantní role jednotlivých států oslabena.

Ukrajinská válka je dalším klíčovým bodem průzkumu. Pouze 4 procenta respondentů očekávají, že válka skončí výhodně pro Kyjev. Naproti tomu 47 procent předpokládá, že konflikt skončí za podmínek příznivých pro Rusko, zatímco 43 procent se domnívá, že se situace přemění v „zamrzlý konflikt“, kde ani jedna strana nebude schopna dosáhnout rozhodujícího vítězství. Tento pesimismus je spojen s narůstající únavou Západu z války a snižující se ochotou poskytovat Ukrajině neomezenou podporu.

Další geopolitickou výzvou je izraelsko-palestinský konflikt. Zatímco 56 procent respondentů očekává normalizaci diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií do roku 2035, pouze 17 procent věří, že do té doby vznikne nezávislý palestinský stát. Většina odborníků se domnívá, že status quo – tedy izraelská kontrola nad palestinskými územími a pokračující napětí – bude přetrvávat i v dalších desetiletích.

Obavy panují i ohledně oslabování globálních institucí. Tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že Organizace spojených národů bude v roce 2035 méně schopná řešit světové problémy než dnes. Podobně skeptický pohled se týká i Světové obchodní organizace, která je považována za stále méně efektivní. Naopak regionální bloky jako ASEAN nebo BRICS by mohly posílit svůj význam, což naznačuje posun v mezinárodním systému od globálních institucí k regionálním mocenským strukturám.

Jedním z nejpesimističtějších závěrů je pokles důvěry v demokracii. Téměř polovina respondentů očekává, že se současný „demokratický úpadek“ přemění v hlubší „demokratickou depresi“, kde budou narůstat autoritářské režimy a oslabovat občanské svobody. 65 procent odborníků navíc předpokládá pokles svobody tisku a médií, což by mohlo dále prohloubit krizi demokracie ve světě.

Celkově průzkum Atlantic Council odhaluje svět, který směřuje k větší nestabilitě, vojenským konfliktům a geopolitické nejistotě. Ačkoliv existují pozitivní prvky, například technologický pokrok nebo potenciál pro klimatickou spolupráci, celkové vyhlídky zůstávají znepokojivé.