"Vraťte se na Ukrajinu!" Situace je stále dramatičtější, uprchlíci čelí rostoucí nenávisti

Uprchlíci z Ukrajiny
Uprchlíci z Ukrajiny, foto: Halin Selasicz/INCORP images
Klára Marková 14. května 2025 10:25
Sdílej:

Když Světlanina dcera začínala školní docházku v Polsku, byla nadšená. „Škola se jí líbila tak moc, že když jsme se přestěhovali, nechtěla ji změnit,“ říká jednatřicetiletá matka z Ukrajiny. Ale v posledních týdnech se podle ní atmosféra změnila – a to dramaticky.

„Před dvěma týdny přišla domů a řekla mi: ‚Dnes mi jeden kluk řekl, ať se vrátím na Ukrajinu.‘ Byla jsem v šoku,“ popisuje Světlana. Následující den bylo podle jejích slov ještě hůř. Dívky ze starší třídy si stěžovaly, že její dcera mluví ukrajinsky, a předváděly scénku, kde padaly na zem se slovy „Raketa! K zemi!“ a smály se. Tato slova zasáhla dívku zvlášť citlivě – jen několik dní předtím její rodné město na Ukrajině zasáhl ruský raketový útok, který si vyžádal desítky civilních obětí.

Světlana, jejíž jméno bylo kvůli obavám o bezpečí změněno, ukázala BBC zprávy, které posílala učitelům, v nichž si stěžuje na šikanu své dcery. Tvrdí, že podobné změny ve vnímání Ukrajinců zaznamenala i jinde – v práci slýchá, že Ukrajinci „se neumí chovat“ a její přátelé začínají zvažovat návrat domů. „Je děsivé tu teď žít,“ přiznává.

V Polsku v současnosti žije nejméně 2,5 milionu Ukrajinců – tvoří téměř 7 % populace. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, Polsko se stalo jedním z hlavních útočišť pro uprchlíky. Vlna solidarity byla tehdy obrovská. „Lidé volali každý den a ptali se, jak mohou pomoci,“ vzpomíná Natalia Panchenko, aktivistka a šéfka varšavské nadace Stand with Ukraine.

Panchenko však upozorňuje, že v posledních měsících její organizace zaznamenala nárůst nenávisti vůči Ukrajincům, a to nejen online, ale i v běžném životě. „Zákazníci napadají obsluhu v obchodech nebo hotelech jen proto, že mají ukrajinský přízvuk,“ říká.

Příčin zhoršujícího se postoje je víc. Dlouhá válka, ekonomické napětí, rostoucí výdaje státu a polarizovaná politická scéna. Podle průzkumu z března 2025 podporuje přijímání ukrajinských uprchlíků jen 50 % Poláků – o sedm procentních bodů méně než o čtyři měsíce dříve. V roce 2023 to přitom bylo ještě 81 %.

Polsko vynakládá na pomoc ukrajinským uprchlíkům 4,2 % svého HDP. Jen milion Ukrajinců je oficiálně registrovaný jako příchozí po únorové invazi. Politika tak hraje čím dál větší roli.

Ukrajinské téma se stalo výbušnou součástí kampaně před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se koná už tuto neděli. Kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který v průzkumech drží třetí místo, je otevřeně protiukrajinský a volá po „dohodě“ s Vladimirem Putinem. Druhý v pořadí, konzervativec Karol Nawrocki, sice podporuje Ukrajinu ve válce, ale odmítá její členství v EU a NATO i finanční pomoc uprchlíkům.

Favoritem je současný varšavský starosta Rafal Trzaskowski, člen vládní koalice premiéra Donalda Tuska. I on však ve volební kampani slibuje omezení sociálních výhod pro Ukrajince – zjevně se tak snaží zalíbit váhajícím středovým voličům. „Reaguje na proměnu nálad. Počáteční nadšení pro pomoc obětem války vyprchává,“ vysvětluje politolog Marcin Zaborowski.

Krajně pravicový poslanec Grzegorz Braun čelí policejnímu vyšetřování za to, že během dubnového mítinku strhl z radniční budovy ukrajinskou vlajku. Ve svých projevech často varuje před „ukrajinizací Polska“.

Polská vláda minulý týden varovala před „bezprecedentním pokusem“ Ruska ovlivnit volby prostřednictvím falešných zpráv. Moskva veškeré zásahy do voleb popírá.

Michal Marek, vedoucí nevládní organizace sledující dezinformace v Polsku, potvrzuje, že sociální sítě zaplavují proruské narativy: „Ukrajinci prý kradou peníze z rozpočtu, neprojevují respekt, chtějí nás okrást nebo zabít, a dokonce nesou odpovědnost za válku.“ Tento obsah podle něj často pochází z ruských telegramových kanálů, odkud se šíří přeložený do polštiny.

Marek varuje, že dezinformace mají přímý vliv na veřejné mínění. „Skutečný dopad uvidíme až po volbách – až zjistíme, kolik Poláků hlasovalo pro otevřeně proruské kandidáty.“ 

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Rakovina u důchodců? Už dávno ne. Proč jí trpí stále mladší lidé?

Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.

Novinky
Barack Obama

Plány Baracka Obamy: Bývalý prezident stupňuje boj proti Donaldu Trumpovi

Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.