"Vraťte se na Ukrajinu!" Situace je stále dramatičtější, uprchlíci čelí rostoucí nenávisti

„Před dvěma týdny přišla domů a řekla mi: ‚Dnes mi jeden kluk řekl, ať se vrátím na Ukrajinu.‘ Byla jsem v šoku,“ popisuje Světlana. Následující den bylo podle jejích slov ještě hůř. Dívky ze starší třídy si stěžovaly, že její dcera mluví ukrajinsky, a předváděly scénku, kde padaly na zem se slovy „Raketa! K zemi!“ a smály se. Tato slova zasáhla dívku zvlášť citlivě – jen několik dní předtím její rodné město na Ukrajině zasáhl ruský raketový útok, který si vyžádal desítky civilních obětí.

Světlana, jejíž jméno bylo kvůli obavám o bezpečí změněno, ukázala BBC zprávy, které posílala učitelům, v nichž si stěžuje na šikanu své dcery. Tvrdí, že podobné změny ve vnímání Ukrajinců zaznamenala i jinde – v práci slýchá, že Ukrajinci „se neumí chovat“ a její přátelé začínají zvažovat návrat domů. „Je děsivé tu teď žít,“ přiznává.

V Polsku v současnosti žije nejméně 2,5 milionu Ukrajinců – tvoří téměř 7 % populace. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, Polsko se stalo jedním z hlavních útočišť pro uprchlíky. Vlna solidarity byla tehdy obrovská. „Lidé volali každý den a ptali se, jak mohou pomoci,“ vzpomíná Natalia Panchenko, aktivistka a šéfka varšavské nadace Stand with Ukraine.

Panchenko však upozorňuje, že v posledních měsících její organizace zaznamenala nárůst nenávisti vůči Ukrajincům, a to nejen online, ale i v běžném životě. „Zákazníci napadají obsluhu v obchodech nebo hotelech jen proto, že mají ukrajinský přízvuk,“ říká.

Příčin zhoršujícího se postoje je víc. Dlouhá válka, ekonomické napětí, rostoucí výdaje státu a polarizovaná politická scéna. Podle průzkumu z března 2025 podporuje přijímání ukrajinských uprchlíků jen 50 % Poláků – o sedm procentních bodů méně než o čtyři měsíce dříve. V roce 2023 to přitom bylo ještě 81 %.

Polsko vynakládá na pomoc ukrajinským uprchlíkům 4,2 % svého HDP. Jen milion Ukrajinců je oficiálně registrovaný jako příchozí po únorové invazi. Politika tak hraje čím dál větší roli.

Ukrajinské téma se stalo výbušnou součástí kampaně před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se koná už tuto neděli. Kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který v průzkumech drží třetí místo, je otevřeně protiukrajinský a volá po „dohodě“ s Vladimirem Putinem. Druhý v pořadí, konzervativec Karol Nawrocki, sice podporuje Ukrajinu ve válce, ale odmítá její členství v EU a NATO i finanční pomoc uprchlíkům.

Favoritem je současný varšavský starosta Rafal Trzaskowski, člen vládní koalice premiéra Donalda Tuska. I on však ve volební kampani slibuje omezení sociálních výhod pro Ukrajince – zjevně se tak snaží zalíbit váhajícím středovým voličům. „Reaguje na proměnu nálad. Počáteční nadšení pro pomoc obětem války vyprchává,“ vysvětluje politolog Marcin Zaborowski.

Krajně pravicový poslanec Grzegorz Braun čelí policejnímu vyšetřování za to, že během dubnového mítinku strhl z radniční budovy ukrajinskou vlajku. Ve svých projevech často varuje před „ukrajinizací Polska“.

Polská vláda minulý týden varovala před „bezprecedentním pokusem“ Ruska ovlivnit volby prostřednictvím falešných zpráv. Moskva veškeré zásahy do voleb popírá.

Michal Marek, vedoucí nevládní organizace sledující dezinformace v Polsku, potvrzuje, že sociální sítě zaplavují proruské narativy: „Ukrajinci prý kradou peníze z rozpočtu, neprojevují respekt, chtějí nás okrást nebo zabít, a dokonce nesou odpovědnost za válku.“ Tento obsah podle něj často pochází z ruských telegramových kanálů, odkud se šíří přeložený do polštiny.

Marek varuje, že dezinformace mají přímý vliv na veřejné mínění. „Skutečný dopad uvidíme až po volbách – až zjistíme, kolik Poláků hlasovalo pro otevřeně proruské kandidáty.“