Když Světlanina dcera začínala školní docházku v Polsku, byla nadšená. „Škola se jí líbila tak moc, že když jsme se přestěhovali, nechtěla ji změnit,“ říká jednatřicetiletá matka z Ukrajiny. Ale v posledních týdnech se podle ní atmosféra změnila – a to dramaticky.
„Před dvěma týdny přišla domů a řekla mi: ‚Dnes mi jeden kluk řekl, ať se vrátím na Ukrajinu.‘ Byla jsem v šoku,“ popisuje Světlana. Následující den bylo podle jejích slov ještě hůř. Dívky ze starší třídy si stěžovaly, že její dcera mluví ukrajinsky, a předváděly scénku, kde padaly na zem se slovy „Raketa! K zemi!“ a smály se. Tato slova zasáhla dívku zvlášť citlivě – jen několik dní předtím její rodné město na Ukrajině zasáhl ruský raketový útok, který si vyžádal desítky civilních obětí.
Světlana, jejíž jméno bylo kvůli obavám o bezpečí změněno, ukázala BBC zprávy, které posílala učitelům, v nichž si stěžuje na šikanu své dcery. Tvrdí, že podobné změny ve vnímání Ukrajinců zaznamenala i jinde – v práci slýchá, že Ukrajinci „se neumí chovat“ a její přátelé začínají zvažovat návrat domů. „Je děsivé tu teď žít,“ přiznává.
V Polsku v současnosti žije nejméně 2,5 milionu Ukrajinců – tvoří téměř 7 % populace. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, Polsko se stalo jedním z hlavních útočišť pro uprchlíky. Vlna solidarity byla tehdy obrovská. „Lidé volali každý den a ptali se, jak mohou pomoci,“ vzpomíná Natalia Panchenko, aktivistka a šéfka varšavské nadace Stand with Ukraine.
Panchenko však upozorňuje, že v posledních měsících její organizace zaznamenala nárůst nenávisti vůči Ukrajincům, a to nejen online, ale i v běžném životě. „Zákazníci napadají obsluhu v obchodech nebo hotelech jen proto, že mají ukrajinský přízvuk,“ říká.
Příčin zhoršujícího se postoje je víc. Dlouhá válka, ekonomické napětí, rostoucí výdaje státu a polarizovaná politická scéna. Podle průzkumu z března 2025 podporuje přijímání ukrajinských uprchlíků jen 50 % Poláků – o sedm procentních bodů méně než o čtyři měsíce dříve. V roce 2023 to přitom bylo ještě 81 %.
Polsko vynakládá na pomoc ukrajinským uprchlíkům 4,2 % svého HDP. Jen milion Ukrajinců je oficiálně registrovaný jako příchozí po únorové invazi. Politika tak hraje čím dál větší roli.
Ukrajinské téma se stalo výbušnou součástí kampaně před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se koná už tuto neděli. Kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který v průzkumech drží třetí místo, je otevřeně protiukrajinský a volá po „dohodě“ s Vladimirem Putinem. Druhý v pořadí, konzervativec Karol Nawrocki, sice podporuje Ukrajinu ve válce, ale odmítá její členství v EU a NATO i finanční pomoc uprchlíkům.
Favoritem je současný varšavský starosta Rafal Trzaskowski, člen vládní koalice premiéra Donalda Tuska. I on však ve volební kampani slibuje omezení sociálních výhod pro Ukrajince – zjevně se tak snaží zalíbit váhajícím středovým voličům. „Reaguje na proměnu nálad. Počáteční nadšení pro pomoc obětem války vyprchává,“ vysvětluje politolog Marcin Zaborowski.
Krajně pravicový poslanec Grzegorz Braun čelí policejnímu vyšetřování za to, že během dubnového mítinku strhl z radniční budovy ukrajinskou vlajku. Ve svých projevech často varuje před „ukrajinizací Polska“.
Polská vláda minulý týden varovala před „bezprecedentním pokusem“ Ruska ovlivnit volby prostřednictvím falešných zpráv. Moskva veškeré zásahy do voleb popírá.
Michal Marek, vedoucí nevládní organizace sledující dezinformace v Polsku, potvrzuje, že sociální sítě zaplavují proruské narativy: „Ukrajinci prý kradou peníze z rozpočtu, neprojevují respekt, chtějí nás okrást nebo zabít, a dokonce nesou odpovědnost za válku.“ Tento obsah podle něj často pochází z ruských telegramových kanálů, odkud se šíří přeložený do polštiny.
Marek varuje, že dezinformace mají přímý vliv na veřejné mínění. „Skutečný dopad uvidíme až po volbách – až zjistíme, kolik Poláků hlasovalo pro otevřeně proruské kandidáty.“
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
