Když Světlanina dcera začínala školní docházku v Polsku, byla nadšená. „Škola se jí líbila tak moc, že když jsme se přestěhovali, nechtěla ji změnit,“ říká jednatřicetiletá matka z Ukrajiny. Ale v posledních týdnech se podle ní atmosféra změnila – a to dramaticky.
„Před dvěma týdny přišla domů a řekla mi: ‚Dnes mi jeden kluk řekl, ať se vrátím na Ukrajinu.‘ Byla jsem v šoku,“ popisuje Světlana. Následující den bylo podle jejích slov ještě hůř. Dívky ze starší třídy si stěžovaly, že její dcera mluví ukrajinsky, a předváděly scénku, kde padaly na zem se slovy „Raketa! K zemi!“ a smály se. Tato slova zasáhla dívku zvlášť citlivě – jen několik dní předtím její rodné město na Ukrajině zasáhl ruský raketový útok, který si vyžádal desítky civilních obětí.
Světlana, jejíž jméno bylo kvůli obavám o bezpečí změněno, ukázala BBC zprávy, které posílala učitelům, v nichž si stěžuje na šikanu své dcery. Tvrdí, že podobné změny ve vnímání Ukrajinců zaznamenala i jinde – v práci slýchá, že Ukrajinci „se neumí chovat“ a její přátelé začínají zvažovat návrat domů. „Je děsivé tu teď žít,“ přiznává.
V Polsku v současnosti žije nejméně 2,5 milionu Ukrajinců – tvoří téměř 7 % populace. Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, Polsko se stalo jedním z hlavních útočišť pro uprchlíky. Vlna solidarity byla tehdy obrovská. „Lidé volali každý den a ptali se, jak mohou pomoci,“ vzpomíná Natalia Panchenko, aktivistka a šéfka varšavské nadace Stand with Ukraine.
Panchenko však upozorňuje, že v posledních měsících její organizace zaznamenala nárůst nenávisti vůči Ukrajincům, a to nejen online, ale i v běžném životě. „Zákazníci napadají obsluhu v obchodech nebo hotelech jen proto, že mají ukrajinský přízvuk,“ říká.
Příčin zhoršujícího se postoje je víc. Dlouhá válka, ekonomické napětí, rostoucí výdaje státu a polarizovaná politická scéna. Podle průzkumu z března 2025 podporuje přijímání ukrajinských uprchlíků jen 50 % Poláků – o sedm procentních bodů méně než o čtyři měsíce dříve. V roce 2023 to přitom bylo ještě 81 %.
Polsko vynakládá na pomoc ukrajinským uprchlíkům 4,2 % svého HDP. Jen milion Ukrajinců je oficiálně registrovaný jako příchozí po únorové invazi. Politika tak hraje čím dál větší roli.
Ukrajinské téma se stalo výbušnou součástí kampaně před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se koná už tuto neděli. Kandidát krajní pravice Slawomir Mentzen, který v průzkumech drží třetí místo, je otevřeně protiukrajinský a volá po „dohodě“ s Vladimirem Putinem. Druhý v pořadí, konzervativec Karol Nawrocki, sice podporuje Ukrajinu ve válce, ale odmítá její členství v EU a NATO i finanční pomoc uprchlíkům.
Favoritem je současný varšavský starosta Rafal Trzaskowski, člen vládní koalice premiéra Donalda Tuska. I on však ve volební kampani slibuje omezení sociálních výhod pro Ukrajince – zjevně se tak snaží zalíbit váhajícím středovým voličům. „Reaguje na proměnu nálad. Počáteční nadšení pro pomoc obětem války vyprchává,“ vysvětluje politolog Marcin Zaborowski.
Krajně pravicový poslanec Grzegorz Braun čelí policejnímu vyšetřování za to, že během dubnového mítinku strhl z radniční budovy ukrajinskou vlajku. Ve svých projevech často varuje před „ukrajinizací Polska“.
Polská vláda minulý týden varovala před „bezprecedentním pokusem“ Ruska ovlivnit volby prostřednictvím falešných zpráv. Moskva veškeré zásahy do voleb popírá.
Michal Marek, vedoucí nevládní organizace sledující dezinformace v Polsku, potvrzuje, že sociální sítě zaplavují proruské narativy: „Ukrajinci prý kradou peníze z rozpočtu, neprojevují respekt, chtějí nás okrást nebo zabít, a dokonce nesou odpovědnost za válku.“ Tento obsah podle něj často pochází z ruských telegramových kanálů, odkud se šíří přeložený do polštiny.
Marek varuje, že dezinformace mají přímý vliv na veřejné mínění. „Skutečný dopad uvidíme až po volbách – až zjistíme, kolik Poláků hlasovalo pro otevřeně proruské kandidáty.“
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
