Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Jeho vyjádření přišla v době, kdy dva vládní ministři vyjádřili velkou opatrnost ohledně možného návratu země do jednotného trhu či obnovení volného pohybu. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová v pondělí potvrdila, že chce bezvýhradně dodržovat závazky z volebního manifestu Labouristické strany. Vedení kabinetu tak čelí tlaku na udržení jasně vymezených hranic v otázkách migrace.
V rozhovoru pro televizi ITV premiér Burnham uvedl, že je zapotřebí vést upřímnou diskusi o tom, jak odchod z evropského bloku reálně ovlivnil migraci. Podle jeho slov byla dosavadní krátkodobá migrace pracovníků z evropských zemí nahrazena dlouhodobým usazováním lidí přicházejících z jiných regionů. Tento jev v britském politickém prostředí vyvolává řadu nových diskusí.
Předseda vlády v této souvislosti dodal, že listopadový summit Evropské unie by měl formálně zpečetit dohodu o obchodu s potravinami, nápoji a systémech obchodování s emisemi. Součástí jednání má být také dohoda o mobilitě mládeže, na kterou navážou další rozhovory o dlouhodobém a stabilním uspořádání. Všechny možnosti podle něj zůstávají na jednacím stole.
Mezi sedmadvaceti členskými státy Evropské unie již koluje návrh textu, který naznačuje, že obě strany se blíží ke konečné dohodě. Britští ministři jsou podle dřívějších informací připraveni vynaložit až 450 milionů liber ročně na poskytnutí slev na školném pro studenty z EU. Výměnou za to by Velká Británie získala přístup k unijnímu průmyslovému programu Made in Europe.
Burnham v rozhovoru poznamenal, že veřejné mínění týkající se členství v Evropské unii se v průběhu času proměnilo. Současně však zdůraznil, že nechce předbíhat společenskou náladu a že veřejnost musí mít v těchto zásadních otázkách hlavní slovo. Budoucí vývoj tak bude záviset na dalším společenském vývoji.
Pro toto volební období nicméně platí, že premiér zůstává plně vázán červenými liniemi z labouristického manifestu. Tyto zásady výslovně vylučují jakýkoliv návrat do celní unie, jednotného trhu nebo k dřívějšímu režimu volného pohybu osob. Vláda tak v této oblasti drží pevně nastavený kurz.
Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová, která v parlamentu představila nové úpravy migračních pravidel, odmítla jakékoliv spekulace o změnách v oblasti volného pohybu. Uvedla, že ztráta přístupu k unijním databázím po odchodu z unie měla velmi negativní dopad na schopnost země kontrolovat migraci. Její prioritou je nyní přísné dodržování vládního programu.
K aktuálním prioritám v oblasti vnitřní bezpečnosti a trhu práce se vyjádřila také náměstkyně pro imigraci Anna Turleyová. Hlavním cílem její práce je stabilizovat stávající migrační systém, zastavit nelegální plavby přes kanál La Manche a pomoci mladým britským občanům najít uplatnění na trhu práce.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.