Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.
Někteří odborníci navíc varují, že útok může mít opačný efekt – může íránský režim přesvědčit, že jedinou zárukou bezpečnosti je vlastnictví jaderné zbraně.
Podle Stephena Collinse, profesora vládních a mezinárodních vztahů z Kennesaw State University, ukazuje historie jaderného odzbrojování, že vojenské útoky mají jen omezený dopad, zatímco diplomacie se ukazuje jako efektivnější a trvalejší cesta.
V minulosti k vojenským zásahům sáhl například Izrael, když v roce 1981 zničil irácký reaktor Osirak a v roce 2007 syrský objekt Kibar. Ani jeden zásah ale nezastavil snahu těchto států získat jadernou zbraň – naopak ji často ještě urychlil.
Diplomacie naopak vedla ke zrušení jaderných programů například v Argentině, Brazílii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Jihoafrické republice nebo Libyi. Klíčovou roli v těchto případech hrály mezinárodní sankce, ekonomický tlak a nabídky technologické či bezpečnostní spolupráce.
Například Jižní Afrika se jaderného arzenálu vzdala v roce 1991, především kvůli obavám, že by zůstala izolovaná od mezinárodního společenství kvůli apartheidu. Libye zase uzavřela svůj program v roce 2003 výměnou za ukončení sankcí a normalizaci vztahů se Západem.
Diplomatické snahy měly smíšené výsledky u Severní Koreje, která sice na čas přistoupila na inspekce a omezení svého programu, ale nakonec je porušila a dnes disponuje desítkami jaderných hlavic. Někteří analytici tvrdí, že diplomatický proces mohl být úspěšnější, kdyby americká administrativa George W. Bushe nezměnila kurz a nezařadila KLDR mezi tzv. „osu zla“.
Zřejmě nejvýraznějším úspěchem diplomacie v posledních letech byla dohoda JCPOA z roku 2015, kterou vyjednaly USA, Írán a pět světových mocností. Írán se tehdy zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Agentura OSN v roce 2016 potvrdila, že Írán podmínky dohody plní.
Dohodu však narušilo rozhodnutí Donalda Trumpa v roce 2018, kdy USA od dohody jednostranně odstoupily a obnovily sankce. Írán následně obnovil obohacování uranu.
Trump sice po nedávném útoku projevil ochotu jednat, ale experti varují, že kombinace vojenského nátlaku a vyjednávání spíše snižuje šance na dohodu. Země jsou totiž méně ochotné vzdát se zbraní, pokud se cítí ohrožené.
Obnovení dohody typu JCPOA sice nevyřeší všechny problémy ve vztazích USA–Írán, ale mohlo by obnovit důvěru a přispět k regionální stabilitě. Írán v minulosti ukázal, že je ochoten spolupracovat, pokud je dohoda férová a přináší konkrétní výhody. Diplomacie tak zůstává nejúčinnějším nástrojem v boji proti šíření jaderných zbraní.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.