Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.
Někteří odborníci navíc varují, že útok může mít opačný efekt – může íránský režim přesvědčit, že jedinou zárukou bezpečnosti je vlastnictví jaderné zbraně.
Podle Stephena Collinse, profesora vládních a mezinárodních vztahů z Kennesaw State University, ukazuje historie jaderného odzbrojování, že vojenské útoky mají jen omezený dopad, zatímco diplomacie se ukazuje jako efektivnější a trvalejší cesta.
V minulosti k vojenským zásahům sáhl například Izrael, když v roce 1981 zničil irácký reaktor Osirak a v roce 2007 syrský objekt Kibar. Ani jeden zásah ale nezastavil snahu těchto států získat jadernou zbraň – naopak ji často ještě urychlil.
Diplomacie naopak vedla ke zrušení jaderných programů například v Argentině, Brazílii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Jihoafrické republice nebo Libyi. Klíčovou roli v těchto případech hrály mezinárodní sankce, ekonomický tlak a nabídky technologické či bezpečnostní spolupráce.
Například Jižní Afrika se jaderného arzenálu vzdala v roce 1991, především kvůli obavám, že by zůstala izolovaná od mezinárodního společenství kvůli apartheidu. Libye zase uzavřela svůj program v roce 2003 výměnou za ukončení sankcí a normalizaci vztahů se Západem.
Diplomatické snahy měly smíšené výsledky u Severní Koreje, která sice na čas přistoupila na inspekce a omezení svého programu, ale nakonec je porušila a dnes disponuje desítkami jaderných hlavic. Někteří analytici tvrdí, že diplomatický proces mohl být úspěšnější, kdyby americká administrativa George W. Bushe nezměnila kurz a nezařadila KLDR mezi tzv. „osu zla“.
Zřejmě nejvýraznějším úspěchem diplomacie v posledních letech byla dohoda JCPOA z roku 2015, kterou vyjednaly USA, Írán a pět světových mocností. Írán se tehdy zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Agentura OSN v roce 2016 potvrdila, že Írán podmínky dohody plní.
Dohodu však narušilo rozhodnutí Donalda Trumpa v roce 2018, kdy USA od dohody jednostranně odstoupily a obnovily sankce. Írán následně obnovil obohacování uranu.
Trump sice po nedávném útoku projevil ochotu jednat, ale experti varují, že kombinace vojenského nátlaku a vyjednávání spíše snižuje šance na dohodu. Země jsou totiž méně ochotné vzdát se zbraní, pokud se cítí ohrožené.
Obnovení dohody typu JCPOA sice nevyřeší všechny problémy ve vztazích USA–Írán, ale mohlo by obnovit důvěru a přispět k regionální stabilitě. Írán v minulosti ukázal, že je ochoten spolupracovat, pokud je dohoda férová a přináší konkrétní výhody. Diplomacie tak zůstává nejúčinnějším nástrojem v boji proti šíření jaderných zbraní.
Prezident Donald Trump v pátek oznámil, že Spojené státy během následujících pěti dnů začnou rozesílat oficiální dopisy více než desítce zemí, ve kterých jim sdělí novou výši dovozních cel. Ta může dosáhnout až 70 %, pokud s USA neuzavřou obchodní dohodu. Tato oznámení přichází poté, co vypršelo tříapůlměsíční období, během něhož mohly státy uzavřít novou dohodu bez sankcí.
Rozsáhlý výpadek elektřiny, který dnes kolem poledne ochromil velkou část České republiky, měl dopad na dopravu, zdravotnictví, zásobování i běžný chod domácností. Kolem 15. hodiny oznámil provozovatel přenosové soustavy ČEPS, že všechny klíčové rozvodny byly opět uvedeny do provozu. Postupně se obnovují dodávky elektřiny na úrovni distribučních sítí ve všech dotčených krajích.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Kvůli dnešnímu rozsáhlému výpadku elektrické energie, který postihl nejen Prahu, ale i další části republiky, svolal stát Ústřední krizový štáb. Jeho zasedání je naplánováno na 16:00. Cílem je vyhodnotit situaci, koordinovat další postup a zajistit, aby byly obnovy dodávek proudu i souvisejících služeb co nejrychlejší a nejbezpečnější.
Rozsáhlý výpadek proudu, který dnes ochromil velkou část České republiky, přináší kromě omezení dopravy a služeb také hygienická rizika. Státní zdravotní ústav i hygienici proto vydali důležitá doporučení, jak v takové situaci chránit zdraví, zajistit bezpečnou konzumaci potravin a předejít zbytečným zdravotním komplikacím.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který dnes krátce po poledni ochromil značnou část České republiky, má podle společnosti ČEPS souvislost s poruchou na vedení V411. K výpadku došlo kvůli pádu fázového vodiče, což vedlo k odpojení části přenosové soustavy. Událost ovlivnila osm rozvoden, přičemž pět z nich se již podařilo znovu zprovoznit.
Česko dnes podle premiéra Petra Fialy čelí mimořádné a nepříjemné situaci. Masivní výpadek elektřiny, který zasáhl Prahu a další části republiky, ale podle policie není výsledkem kybernetického útoku.
Část Česka dnes kolem poledne zasáhl masivní výpadek elektřiny. Ministr vnitra Vít Rakušan kvůli němu uvedl do pohotovosti Ústřední krizový štáb. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uklidňuje s tím, že nemocnice zůstávají v provozu a výpadek jejich chod nenarušil.
Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Útok Ukrajiny na čtyři ruská letiště, který způsobil škody odhadované na 7 miliard dolarů, přinesl světu jasné varování: válečné vedení se zásadně změnilo. Kyjev ukázal, že levné bezpilotní prostředky mohou ochromit miliardové vojenské systémy – a Blízký východ tento trend rychle následuje.
Demokraté ve čtvrtek ostře reagovali na schválení rozpočtového zákona prezidenta Donalda Trumpa, který podle nich představuje útok na sociální jistoty a zvýhodňuje nejbohatší vrstvy. Vlnu kritiky doprovázely varování, že se tato legislativa stane klíčovým tématem příštích kongresových voleb.