Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.
Někteří odborníci navíc varují, že útok může mít opačný efekt – může íránský režim přesvědčit, že jedinou zárukou bezpečnosti je vlastnictví jaderné zbraně.
Podle Stephena Collinse, profesora vládních a mezinárodních vztahů z Kennesaw State University, ukazuje historie jaderného odzbrojování, že vojenské útoky mají jen omezený dopad, zatímco diplomacie se ukazuje jako efektivnější a trvalejší cesta.
V minulosti k vojenským zásahům sáhl například Izrael, když v roce 1981 zničil irácký reaktor Osirak a v roce 2007 syrský objekt Kibar. Ani jeden zásah ale nezastavil snahu těchto států získat jadernou zbraň – naopak ji často ještě urychlil.
Diplomacie naopak vedla ke zrušení jaderných programů například v Argentině, Brazílii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Jihoafrické republice nebo Libyi. Klíčovou roli v těchto případech hrály mezinárodní sankce, ekonomický tlak a nabídky technologické či bezpečnostní spolupráce.
Například Jižní Afrika se jaderného arzenálu vzdala v roce 1991, především kvůli obavám, že by zůstala izolovaná od mezinárodního společenství kvůli apartheidu. Libye zase uzavřela svůj program v roce 2003 výměnou za ukončení sankcí a normalizaci vztahů se Západem.
Diplomatické snahy měly smíšené výsledky u Severní Koreje, která sice na čas přistoupila na inspekce a omezení svého programu, ale nakonec je porušila a dnes disponuje desítkami jaderných hlavic. Někteří analytici tvrdí, že diplomatický proces mohl být úspěšnější, kdyby americká administrativa George W. Bushe nezměnila kurz a nezařadila KLDR mezi tzv. „osu zla“.
Zřejmě nejvýraznějším úspěchem diplomacie v posledních letech byla dohoda JCPOA z roku 2015, kterou vyjednaly USA, Írán a pět světových mocností. Írán se tehdy zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Agentura OSN v roce 2016 potvrdila, že Írán podmínky dohody plní.
Dohodu však narušilo rozhodnutí Donalda Trumpa v roce 2018, kdy USA od dohody jednostranně odstoupily a obnovily sankce. Írán následně obnovil obohacování uranu.
Trump sice po nedávném útoku projevil ochotu jednat, ale experti varují, že kombinace vojenského nátlaku a vyjednávání spíše snižuje šance na dohodu. Země jsou totiž méně ochotné vzdát se zbraní, pokud se cítí ohrožené.
Obnovení dohody typu JCPOA sice nevyřeší všechny problémy ve vztazích USA–Írán, ale mohlo by obnovit důvěru a přispět k regionální stabilitě. Írán v minulosti ukázal, že je ochoten spolupracovat, pokud je dohoda férová a přináší konkrétní výhody. Diplomacie tak zůstává nejúčinnějším nástrojem v boji proti šíření jaderných zbraní.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.