Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.
Někteří odborníci navíc varují, že útok může mít opačný efekt – může íránský režim přesvědčit, že jedinou zárukou bezpečnosti je vlastnictví jaderné zbraně.
Podle Stephena Collinse, profesora vládních a mezinárodních vztahů z Kennesaw State University, ukazuje historie jaderného odzbrojování, že vojenské útoky mají jen omezený dopad, zatímco diplomacie se ukazuje jako efektivnější a trvalejší cesta.
V minulosti k vojenským zásahům sáhl například Izrael, když v roce 1981 zničil irácký reaktor Osirak a v roce 2007 syrský objekt Kibar. Ani jeden zásah ale nezastavil snahu těchto států získat jadernou zbraň – naopak ji často ještě urychlil.
Diplomacie naopak vedla ke zrušení jaderných programů například v Argentině, Brazílii, Jižní Koreji, Tchaj-wanu, Jihoafrické republice nebo Libyi. Klíčovou roli v těchto případech hrály mezinárodní sankce, ekonomický tlak a nabídky technologické či bezpečnostní spolupráce.
Například Jižní Afrika se jaderného arzenálu vzdala v roce 1991, především kvůli obavám, že by zůstala izolovaná od mezinárodního společenství kvůli apartheidu. Libye zase uzavřela svůj program v roce 2003 výměnou za ukončení sankcí a normalizaci vztahů se Západem.
Diplomatické snahy měly smíšené výsledky u Severní Koreje, která sice na čas přistoupila na inspekce a omezení svého programu, ale nakonec je porušila a dnes disponuje desítkami jaderných hlavic. Někteří analytici tvrdí, že diplomatický proces mohl být úspěšnější, kdyby americká administrativa George W. Bushe nezměnila kurz a nezařadila KLDR mezi tzv. „osu zla“.
Zřejmě nejvýraznějším úspěchem diplomacie v posledních letech byla dohoda JCPOA z roku 2015, kterou vyjednaly USA, Írán a pět světových mocností. Írán se tehdy zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Agentura OSN v roce 2016 potvrdila, že Írán podmínky dohody plní.
Dohodu však narušilo rozhodnutí Donalda Trumpa v roce 2018, kdy USA od dohody jednostranně odstoupily a obnovily sankce. Írán následně obnovil obohacování uranu.
Trump sice po nedávném útoku projevil ochotu jednat, ale experti varují, že kombinace vojenského nátlaku a vyjednávání spíše snižuje šance na dohodu. Země jsou totiž méně ochotné vzdát se zbraní, pokud se cítí ohrožené.
Obnovení dohody typu JCPOA sice nevyřeší všechny problémy ve vztazích USA–Írán, ale mohlo by obnovit důvěru a přispět k regionální stabilitě. Írán v minulosti ukázal, že je ochoten spolupracovat, pokud je dohoda férová a přináší konkrétní výhody. Diplomacie tak zůstává nejúčinnějším nástrojem v boji proti šíření jaderných zbraní.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.