S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Tato situace není náhodná a souvisí s krizí mezinárodního řádu. Spojené státy se pod tlakem vnitřních problémů odvrátily od globalizace, kterou samy pomáhaly budovat. Rozmach hnutí MAGA a Trumpova politika jsou do značné míry reakcí na „čínský šok“, který po roce 2001 zdevastoval americký průmyslový středozápad.
Amerika sice na globalizaci zbohatla, ale nedokázala vytvořit sociální síť, která by zmírnila dopady technologických změn a levného dovozu na běžné občany, což vyústilo v hněv a politickou nestabilitu, varují analytici.
Peking by však udělal chybu, kdyby se domníval, že nese za globální otřesy nulovou odpovědnost. Čínská strategie zaměřená na export mění pohled na volný obchod i mimo USA. Světová obchodní organizace eviduje stovky antidumpingových šetření, která proti Číně zahájily i rozvojové země jako Indie, Brazílie či Mexiko.
Také Evropská unie dospěla k závěru, že stávající pravidla obchodu již nefungují. Brusel nyní volá po novém systému správy globálního obchodu, kde by přístup k nižším clům nebyl automatický, ale podmíněný dodržováním pravidel férové soutěže.
Čína v současnosti vyrábí mnohem více zboží, než je svět schopen spotřebovat. Její argument, že nákupem surovin pomáhá rozvojovým zemím, neobstojí ve chvíli, kdy její hotové výrobky likvidují průmysl v těchto stejných státech. Tato strategie navíc neprospívá ani samotným Číňanům – investice do výroby mají klesající výnosy a domácí spotřeba zůstává v porovnání s rozvinutými zeměmi velmi nízká.
Stažení USA do izolacionismu nabízí Číně jedinečnou příležitost stát se novým lídrem otevřeného obchodního systému. Pokud však Peking bude i nadále sázet na agresivní merkantilismus a státní dotace, pouze potvrdí oprávněnost amerických obav a přispěje k další erozi důvěry v mezinárodní obchod. Místo role stabilizátoru tak Čína riskuje, že se stane hlavním hybatelem rozpadu globálního ekonomického řádu, na kterém sama vyrostla.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.