Vliv USA v úpadku. Čína toho využila, drtí průmyslovou výrobu po celém světě

Import a export
Import a export, foto: Pixabay
Klára Marková 31. ledna 2026 14:35
Sdílej:

S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.

Tato situace není náhodná a souvisí s krizí mezinárodního řádu. Spojené státy se pod tlakem vnitřních problémů odvrátily od globalizace, kterou samy pomáhaly budovat. Rozmach hnutí MAGA a Trumpova politika jsou do značné míry reakcí na „čínský šok“, který po roce 2001 zdevastoval americký průmyslový středozápad.

Amerika sice na globalizaci zbohatla, ale nedokázala vytvořit sociální síť, která by zmírnila dopady technologických změn a levného dovozu na běžné občany, což vyústilo v hněv a politickou nestabilitu, varují analytici.

Peking by však udělal chybu, kdyby se domníval, že nese za globální otřesy nulovou odpovědnost. Čínská strategie zaměřená na export mění pohled na volný obchod i mimo USA. Světová obchodní organizace eviduje stovky antidumpingových šetření, která proti Číně zahájily i rozvojové země jako Indie, Brazílie či Mexiko.

Také Evropská unie dospěla k závěru, že stávající pravidla obchodu již nefungují. Brusel nyní volá po novém systému správy globálního obchodu, kde by přístup k nižším clům nebyl automatický, ale podmíněný dodržováním pravidel férové soutěže.

Čína v současnosti vyrábí mnohem více zboží, než je svět schopen spotřebovat. Její argument, že nákupem surovin pomáhá rozvojovým zemím, neobstojí ve chvíli, kdy její hotové výrobky likvidují průmysl v těchto stejných státech. Tato strategie navíc neprospívá ani samotným Číňanům – investice do výroby mají klesající výnosy a domácí spotřeba zůstává v porovnání s rozvinutými zeměmi velmi nízká.

Stažení USA do izolacionismu nabízí Číně jedinečnou příležitost stát se novým lídrem otevřeného obchodního systému. Pokud však Peking bude i nadále sázet na agresivní merkantilismus a státní dotace, pouze potvrdí oprávněnost amerických obav a přispěje k další erozi důvěry v mezinárodní obchod. Místo role stabilizátoru tak Čína riskuje, že se stane hlavním hybatelem rozpadu globálního ekonomického řádu, na kterém sama vyrostla.

Témata:
Stalo se