Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Takzvaná Trumpova Zlatá karta, která byla poprvé oznámena začátkem tohoto roku, je americké vízum udělované těm, kteří prokážou, že přinesou zemi „významný prospěch“, jak uvádí oficiální webové stránky programu. Spuštění programu přichází v době, kdy Washington zostřuje svůj přístup k imigraci. Mezi tato opatření patří například zvýšení poplatků za pracovní víza a deportace imigrantů bez dokumentů.
Program Zlaté karty slibuje získání amerického trvalého pobytu v „rekordním čase“ a vyžaduje poplatek 1 milion dolarů, který je „důkazem, že jedinec výrazně prospěje Spojeným státům,“ uvádí web programu. Podniky, které sponzorují své zaměstnance, jsou povinny zaplatit 2 miliony, navíc k dalším poplatkům. Na webu je také uvedeno, že brzy bude k dispozici i „platinová“ verze karty, nabízející speciální daňové úlevy, za cenu 5 milionů.
V závislosti na okolnostech každého žadatele mohou být účtovány další poplatky vládě, upřesňuje web. Jednotlivci musí navíc zaplatit nevratný poplatek 15 000 za zpracování žádosti předtím, než bude jejich žádost vůbec posouzena.
Program Zlaté karty čelí kritice již od svého prvního oznámení v únoru, přičemž někteří demokraté tvrdí, že by nespravedlivě zvýhodňoval bohaté jedince. Když Trump poprvé plán představil, popsal víza jako podobná zeleným kartám, které umožňují imigrantům různých příjmových úrovní trvale žít a pracovat v USA. Držitelé zelené karty obvykle získávají nárok na občanství po pěti letech.
Zlatá karta je však zaměřena konkrétně na „špičkové“ profesionály, zdůraznil Trump s tím, že „chceme lidi, kteří jsou produktivní.“ Prezident dále řekl: „Lidé, kteří mohou zaplatit 5 milionů, vytvoří pracovní místa. Bude se to prodávat jako šílené. Je to výhodná koupě.“
Tento program je zaváděn v době, kdy administrativa vynakládá značné zdroje na deportace imigrantů. Spojené státy také pozastavily imigrační žádosti od jedinců z 19 zemí, převážně z Afriky a Blízkého východu, na které se vztahuje prezidentův zákaz cestování. Vláda navíc zastavila všechna rozhodnutí o žádostech o azyl a oznámila, že přezkoumá tisíce případů, které byly schváleny za administrativy prezidenta Joea Bidena.
V září Trump také podepsal nařízení, které zavádí poplatek 100 000 dolarů pro žadatele o vízum H-1B, určené pro kvalifikované zahraniční pracovníky. Toto rozhodnutí vyvolalo paniku mezi zahraničními studenty v USA a technologickými firmami. Bílý dům později objasnil, že poplatek se bude týkat pouze nových žadatelů, kteří se v současné době nacházejí v zahraničí.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.