Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Takzvaná Trumpova Zlatá karta, která byla poprvé oznámena začátkem tohoto roku, je americké vízum udělované těm, kteří prokážou, že přinesou zemi „významný prospěch“, jak uvádí oficiální webové stránky programu. Spuštění programu přichází v době, kdy Washington zostřuje svůj přístup k imigraci. Mezi tato opatření patří například zvýšení poplatků za pracovní víza a deportace imigrantů bez dokumentů.
Program Zlaté karty slibuje získání amerického trvalého pobytu v „rekordním čase“ a vyžaduje poplatek 1 milion dolarů, který je „důkazem, že jedinec výrazně prospěje Spojeným státům,“ uvádí web programu. Podniky, které sponzorují své zaměstnance, jsou povinny zaplatit 2 miliony, navíc k dalším poplatkům. Na webu je také uvedeno, že brzy bude k dispozici i „platinová“ verze karty, nabízející speciální daňové úlevy, za cenu 5 milionů.
V závislosti na okolnostech každého žadatele mohou být účtovány další poplatky vládě, upřesňuje web. Jednotlivci musí navíc zaplatit nevratný poplatek 15 000 za zpracování žádosti předtím, než bude jejich žádost vůbec posouzena.
Program Zlaté karty čelí kritice již od svého prvního oznámení v únoru, přičemž někteří demokraté tvrdí, že by nespravedlivě zvýhodňoval bohaté jedince. Když Trump poprvé plán představil, popsal víza jako podobná zeleným kartám, které umožňují imigrantům různých příjmových úrovní trvale žít a pracovat v USA. Držitelé zelené karty obvykle získávají nárok na občanství po pěti letech.
Zlatá karta je však zaměřena konkrétně na „špičkové“ profesionály, zdůraznil Trump s tím, že „chceme lidi, kteří jsou produktivní.“ Prezident dále řekl: „Lidé, kteří mohou zaplatit 5 milionů, vytvoří pracovní místa. Bude se to prodávat jako šílené. Je to výhodná koupě.“
Tento program je zaváděn v době, kdy administrativa vynakládá značné zdroje na deportace imigrantů. Spojené státy také pozastavily imigrační žádosti od jedinců z 19 zemí, převážně z Afriky a Blízkého východu, na které se vztahuje prezidentův zákaz cestování. Vláda navíc zastavila všechna rozhodnutí o žádostech o azyl a oznámila, že přezkoumá tisíce případů, které byly schváleny za administrativy prezidenta Joea Bidena.
V září Trump také podepsal nařízení, které zavádí poplatek 100 000 dolarů pro žadatele o vízum H-1B, určené pro kvalifikované zahraniční pracovníky. Toto rozhodnutí vyvolalo paniku mezi zahraničními studenty v USA a technologickými firmami. Bílý dům později objasnil, že poplatek se bude týkat pouze nových žadatelů, kteří se v současné době nacházejí v zahraničí.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.