Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Plán britského ministra obrany zahrnuje přípravu vojenského personálu k zapojení se do nadnárodní síly. Tato síla by byla vyslána k zajištění hranic Ukrajiny, pokud by americký prezident zprostředkoval příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Healey naznačil, že britští vojáci by mohli být připraveni k nasazení ihned poté, co k dohodě dojde. Dodal, že by to mohlo zahrnovat i vojáky přímo na místě.
Část předpokládaných finančních prostředků na přípravu mise je již v současné době vynakládána. Ministr obrany rovněž varoval před "novou érou hrozeb" a konstatoval, že riziko širšího konfliktu v Evropě nebylo tak vysoké od konce druhé světové války.
Healey využil přednášky k tomu, aby pohovořil o úsilí, které vedou Velká Británie a Francie. Cílem je vytvořit "koalici ochotných", která by čítala více než 30 zemí. Ta by během posledních šesti měsíců vytvořila to, co nazval "Mnohonárodní silou pro Ukrajinu".
Tato síla by v případě, že Rusko souhlasí se zastavením své plnohodnotné války, pomohla zabezpečit vzdušný prostor a moře Ukrajiny a zajistila by výcvik tamních jednotek. Ministr obrany řekl: "Zatímco prezident Trump vede snahu o mír zde v Evropě, jsme připraveni vést práci na jeho dlouhodobém zajištění."
"Pro naše ozbrojené síly již přezkoumávám úroveň připravenosti a urychluji financování ve výši milionů liber na přípravu jakéhokoli možného nasazení na Ukrajinu," dodal Healey. Na dotaz, o jakou částku půjde, odpověděl, že se bude jednat o "rozhodně přes" 100 milionů liber.
Healey vyzdvihl dosavadní podporu Ukrajině ze strany Spojeného království, včetně rekordní pomoci ve výši 4,5 miliardy liber v letošním roce. Británie také převzala od Spojených států spolupředsednictví širší skupiny zemí, které posílají Kyjevu zbraně a peníze.
Z tohoto důvodu podle něj prezident Volodymyr Zelenskyj nazývá Spojené království svým nejbližším spojencem. "To je také důvod, proč Putin řadí Británii mezi své nepřátele číslo jedna," uvedl Healey. Varoval však, že s rostoucí agresí Ruska na Ukrajině i za jejími hranicemi stojí "Británie a naši spojenci v NATO jednotnější a silnější".
Ministr obrany, který podal drsné hodnocení bezpečnostní situace, prohlásil: "Toto je – nepopiratelně – nová éra hrozeb. Svět je nestabilnější, nejistější, nebezpečnější. Od konce druhé světové války nebylo evropské bezpečnosti vystaveno takovému riziku konfliktu mezi státy." Zdůraznil, že to vyžaduje to, co nazval "novou érou pro obranu". Dále uvedl: "Toto je nyní věk tvrdé síly, silných spojenectví a jisté diplomacie."
Ministr obrany také oznámil, že plány pro novou éru budou zahrnovat zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Kritici však obviňují Spojené království a další evropské spojence z klamání s tímto cílem a pochybují, kolik peněz bude skutečně vynaloženo na zbraně a vojáky.
Healey prohlásil: "Když se dívám na zbytek tohoto desetiletí, naším úkolem v této nové éře tvrdé síly je zajistit mír na našem kontinentu a vytvořit silnější odstrašování a odolnost, Novou dohodu pro evropskou bezpečnost." Na závěr se obrátil i na Blízký východ, kde oznámil, že Spojené království vysílá vojenského důstojníka s hodností generálmajora, aby pracoval jako zástupce amerického velitele, který má na starosti monitorování příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.