Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Plán britského ministra obrany zahrnuje přípravu vojenského personálu k zapojení se do nadnárodní síly. Tato síla by byla vyslána k zajištění hranic Ukrajiny, pokud by americký prezident zprostředkoval příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Healey naznačil, že britští vojáci by mohli být připraveni k nasazení ihned poté, co k dohodě dojde. Dodal, že by to mohlo zahrnovat i vojáky přímo na místě.
Část předpokládaných finančních prostředků na přípravu mise je již v současné době vynakládána. Ministr obrany rovněž varoval před "novou érou hrozeb" a konstatoval, že riziko širšího konfliktu v Evropě nebylo tak vysoké od konce druhé světové války.
Healey využil přednášky k tomu, aby pohovořil o úsilí, které vedou Velká Británie a Francie. Cílem je vytvořit "koalici ochotných", která by čítala více než 30 zemí. Ta by během posledních šesti měsíců vytvořila to, co nazval "Mnohonárodní silou pro Ukrajinu".
Tato síla by v případě, že Rusko souhlasí se zastavením své plnohodnotné války, pomohla zabezpečit vzdušný prostor a moře Ukrajiny a zajistila by výcvik tamních jednotek. Ministr obrany řekl: "Zatímco prezident Trump vede snahu o mír zde v Evropě, jsme připraveni vést práci na jeho dlouhodobém zajištění."
"Pro naše ozbrojené síly již přezkoumávám úroveň připravenosti a urychluji financování ve výši milionů liber na přípravu jakéhokoli možného nasazení na Ukrajinu," dodal Healey. Na dotaz, o jakou částku půjde, odpověděl, že se bude jednat o "rozhodně přes" 100 milionů liber.
Healey vyzdvihl dosavadní podporu Ukrajině ze strany Spojeného království, včetně rekordní pomoci ve výši 4,5 miliardy liber v letošním roce. Británie také převzala od Spojených států spolupředsednictví širší skupiny zemí, které posílají Kyjevu zbraně a peníze.
Z tohoto důvodu podle něj prezident Volodymyr Zelenskyj nazývá Spojené království svým nejbližším spojencem. "To je také důvod, proč Putin řadí Británii mezi své nepřátele číslo jedna," uvedl Healey. Varoval však, že s rostoucí agresí Ruska na Ukrajině i za jejími hranicemi stojí "Británie a naši spojenci v NATO jednotnější a silnější".
Ministr obrany, který podal drsné hodnocení bezpečnostní situace, prohlásil: "Toto je – nepopiratelně – nová éra hrozeb. Svět je nestabilnější, nejistější, nebezpečnější. Od konce druhé světové války nebylo evropské bezpečnosti vystaveno takovému riziku konfliktu mezi státy." Zdůraznil, že to vyžaduje to, co nazval "novou érou pro obranu". Dále uvedl: "Toto je nyní věk tvrdé síly, silných spojenectví a jisté diplomacie."
Ministr obrany také oznámil, že plány pro novou éru budou zahrnovat zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Kritici však obviňují Spojené království a další evropské spojence z klamání s tímto cílem a pochybují, kolik peněz bude skutečně vynaloženo na zbraně a vojáky.
Healey prohlásil: "Když se dívám na zbytek tohoto desetiletí, naším úkolem v této nové éře tvrdé síly je zajistit mír na našem kontinentu a vytvořit silnější odstrašování a odolnost, Novou dohodu pro evropskou bezpečnost." Na závěr se obrátil i na Blízký východ, kde oznámil, že Spojené království vysílá vojenského důstojníka s hodností generálmajora, aby pracoval jako zástupce amerického velitele, který má na starosti monitorování příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.