Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Plán britského ministra obrany zahrnuje přípravu vojenského personálu k zapojení se do nadnárodní síly. Tato síla by byla vyslána k zajištění hranic Ukrajiny, pokud by americký prezident zprostředkoval příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Healey naznačil, že britští vojáci by mohli být připraveni k nasazení ihned poté, co k dohodě dojde. Dodal, že by to mohlo zahrnovat i vojáky přímo na místě.
Část předpokládaných finančních prostředků na přípravu mise je již v současné době vynakládána. Ministr obrany rovněž varoval před "novou érou hrozeb" a konstatoval, že riziko širšího konfliktu v Evropě nebylo tak vysoké od konce druhé světové války.
Healey využil přednášky k tomu, aby pohovořil o úsilí, které vedou Velká Británie a Francie. Cílem je vytvořit "koalici ochotných", která by čítala více než 30 zemí. Ta by během posledních šesti měsíců vytvořila to, co nazval "Mnohonárodní silou pro Ukrajinu".
Tato síla by v případě, že Rusko souhlasí se zastavením své plnohodnotné války, pomohla zabezpečit vzdušný prostor a moře Ukrajiny a zajistila by výcvik tamních jednotek. Ministr obrany řekl: "Zatímco prezident Trump vede snahu o mír zde v Evropě, jsme připraveni vést práci na jeho dlouhodobém zajištění."
"Pro naše ozbrojené síly již přezkoumávám úroveň připravenosti a urychluji financování ve výši milionů liber na přípravu jakéhokoli možného nasazení na Ukrajinu," dodal Healey. Na dotaz, o jakou částku půjde, odpověděl, že se bude jednat o "rozhodně přes" 100 milionů liber.
Healey vyzdvihl dosavadní podporu Ukrajině ze strany Spojeného království, včetně rekordní pomoci ve výši 4,5 miliardy liber v letošním roce. Británie také převzala od Spojených států spolupředsednictví širší skupiny zemí, které posílají Kyjevu zbraně a peníze.
Z tohoto důvodu podle něj prezident Volodymyr Zelenskyj nazývá Spojené království svým nejbližším spojencem. "To je také důvod, proč Putin řadí Británii mezi své nepřátele číslo jedna," uvedl Healey. Varoval však, že s rostoucí agresí Ruska na Ukrajině i za jejími hranicemi stojí "Británie a naši spojenci v NATO jednotnější a silnější".
Ministr obrany, který podal drsné hodnocení bezpečnostní situace, prohlásil: "Toto je – nepopiratelně – nová éra hrozeb. Svět je nestabilnější, nejistější, nebezpečnější. Od konce druhé světové války nebylo evropské bezpečnosti vystaveno takovému riziku konfliktu mezi státy." Zdůraznil, že to vyžaduje to, co nazval "novou érou pro obranu". Dále uvedl: "Toto je nyní věk tvrdé síly, silných spojenectví a jisté diplomacie."
Ministr obrany také oznámil, že plány pro novou éru budou zahrnovat zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Kritici však obviňují Spojené království a další evropské spojence z klamání s tímto cílem a pochybují, kolik peněz bude skutečně vynaloženo na zbraně a vojáky.
Healey prohlásil: "Když se dívám na zbytek tohoto desetiletí, naším úkolem v této nové éře tvrdé síly je zajistit mír na našem kontinentu a vytvořit silnější odstrašování a odolnost, Novou dohodu pro evropskou bezpečnost." Na závěr se obrátil i na Blízký východ, kde oznámil, že Spojené království vysílá vojenského důstojníka s hodností generálmajora, aby pracoval jako zástupce amerického velitele, který má na starosti monitorování příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
