Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Plán britského ministra obrany zahrnuje přípravu vojenského personálu k zapojení se do nadnárodní síly. Tato síla by byla vyslána k zajištění hranic Ukrajiny, pokud by americký prezident zprostředkoval příměří mezi Kyjevem a Moskvou. Healey naznačil, že britští vojáci by mohli být připraveni k nasazení ihned poté, co k dohodě dojde. Dodal, že by to mohlo zahrnovat i vojáky přímo na místě.
Část předpokládaných finančních prostředků na přípravu mise je již v současné době vynakládána. Ministr obrany rovněž varoval před "novou érou hrozeb" a konstatoval, že riziko širšího konfliktu v Evropě nebylo tak vysoké od konce druhé světové války.
Healey využil přednášky k tomu, aby pohovořil o úsilí, které vedou Velká Británie a Francie. Cílem je vytvořit "koalici ochotných", která by čítala více než 30 zemí. Ta by během posledních šesti měsíců vytvořila to, co nazval "Mnohonárodní silou pro Ukrajinu".
Tato síla by v případě, že Rusko souhlasí se zastavením své plnohodnotné války, pomohla zabezpečit vzdušný prostor a moře Ukrajiny a zajistila by výcvik tamních jednotek. Ministr obrany řekl: "Zatímco prezident Trump vede snahu o mír zde v Evropě, jsme připraveni vést práci na jeho dlouhodobém zajištění."
"Pro naše ozbrojené síly již přezkoumávám úroveň připravenosti a urychluji financování ve výši milionů liber na přípravu jakéhokoli možného nasazení na Ukrajinu," dodal Healey. Na dotaz, o jakou částku půjde, odpověděl, že se bude jednat o "rozhodně přes" 100 milionů liber.
Healey vyzdvihl dosavadní podporu Ukrajině ze strany Spojeného království, včetně rekordní pomoci ve výši 4,5 miliardy liber v letošním roce. Británie také převzala od Spojených států spolupředsednictví širší skupiny zemí, které posílají Kyjevu zbraně a peníze.
Z tohoto důvodu podle něj prezident Volodymyr Zelenskyj nazývá Spojené království svým nejbližším spojencem. "To je také důvod, proč Putin řadí Británii mezi své nepřátele číslo jedna," uvedl Healey. Varoval však, že s rostoucí agresí Ruska na Ukrajině i za jejími hranicemi stojí "Británie a naši spojenci v NATO jednotnější a silnější".
Ministr obrany, který podal drsné hodnocení bezpečnostní situace, prohlásil: "Toto je – nepopiratelně – nová éra hrozeb. Svět je nestabilnější, nejistější, nebezpečnější. Od konce druhé světové války nebylo evropské bezpečnosti vystaveno takovému riziku konfliktu mezi státy." Zdůraznil, že to vyžaduje to, co nazval "novou érou pro obranu". Dále uvedl: "Toto je nyní věk tvrdé síly, silných spojenectví a jisté diplomacie."
Ministr obrany také oznámil, že plány pro novou éru budou zahrnovat zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035. Kritici však obviňují Spojené království a další evropské spojence z klamání s tímto cílem a pochybují, kolik peněz bude skutečně vynaloženo na zbraně a vojáky.
Healey prohlásil: "Když se dívám na zbytek tohoto desetiletí, naším úkolem v této nové éře tvrdé síly je zajistit mír na našem kontinentu a vytvořit silnější odstrašování a odolnost, Novou dohodu pro evropskou bezpečnost." Na závěr se obrátil i na Blízký východ, kde oznámil, že Spojené království vysílá vojenského důstojníka s hodností generálmajora, aby pracoval jako zástupce amerického velitele, který má na starosti monitorování příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.