Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Zpráva GEO zdůrazňuje, že klimatická krize, ničení přírody a znečištění již nelze vnímat pouze jako environmentální problémy. Spoluautor hodnocení, profesor Robert Watson, uvedl, že tyto jevy podkopávají ekonomiku, potravinovou a vodní bezpečnost i lidské zdraví. Zároveň se jedná o bezpečnostní otázky, které v mnoha částech světa vedou ke konfliktům. Environmentální krize se stále zhoršují kvůli rostoucí světové populaci, která vyžaduje více energie a potravin. Ty se většinou produkují způsoby, které znečišťují planetu a ničí přírodní prostředí.
Podle expertů je udržitelný svět možný, vyžaduje to však politickou odvahu. Profesor Edgar Gutiérrez-Espeleta z Kostariky, další spoluautor zprávy, označil zprávu za naléhavou výzvu k transformaci lidských systémů, protože okno pro akci se rychle zužuje. Experti připustili, že geopolitická situace je složitá, neboť některé země a korporátní zájmy se snaží ekologické kroky blokovat nebo zvrátit. Zpráva jasně říká, že náklady na rychlou akci jsou dlouhodobě mnohem menší než náklady na nečinnost.
Zpráva nicméně čelila kontroverzi: ačkoliv je GEO obvykle doprovázena souhrnem pro politické představitele, na kterém se shodnou všechny státy, tentokrát k dohodě nedošlo. Země jako Saudská Arábie, Rusko, Turecko nebo Argentina vznesly silné námitky proti pasážím zmiňujícím fosilní paliva, plasty a snížení spotřeby masa.
Zpráva ukázala, že celkové environmentální škody způsobené spalováním fosilních paliv a průmyslovým zemědělstvím dosahují 45 bilionů dolarů ročně. Největší podíl na těchto nákladech má potravinový systém (20 bilionů), následovaný dopravou (13 bilionů) a elektřinou z fosilních paliv (12 bilionů). Tyto náklady, nazývané ekonomy externality, musí být promítnuty do cen potravin a energie, aby odrážely skutečnou cenu a motivovaly spotřebitele k ekologičtějším volbám.
Mezi navrhovaná řešení patří daně z masa, dotace na rostlinné potraviny a zavedení univerzálního základního příjmu pro zajištění sociální ochrany nejchudších. Zpráva také upozornila na dotace v hodnotě zhruba 1,5 bilionu dolarů, které jsou škodlivé pro životní prostředí a směřují do fosilních paliv, potravinářství a těžby. Jejich zrušení by mohlo snížit emise až o třetinu.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.