Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Zpráva GEO zdůrazňuje, že klimatická krize, ničení přírody a znečištění již nelze vnímat pouze jako environmentální problémy. Spoluautor hodnocení, profesor Robert Watson, uvedl, že tyto jevy podkopávají ekonomiku, potravinovou a vodní bezpečnost i lidské zdraví. Zároveň se jedná o bezpečnostní otázky, které v mnoha částech světa vedou ke konfliktům. Environmentální krize se stále zhoršují kvůli rostoucí světové populaci, která vyžaduje více energie a potravin. Ty se většinou produkují způsoby, které znečišťují planetu a ničí přírodní prostředí.
Podle expertů je udržitelný svět možný, vyžaduje to však politickou odvahu. Profesor Edgar Gutiérrez-Espeleta z Kostariky, další spoluautor zprávy, označil zprávu za naléhavou výzvu k transformaci lidských systémů, protože okno pro akci se rychle zužuje. Experti připustili, že geopolitická situace je složitá, neboť některé země a korporátní zájmy se snaží ekologické kroky blokovat nebo zvrátit. Zpráva jasně říká, že náklady na rychlou akci jsou dlouhodobě mnohem menší než náklady na nečinnost.
Zpráva nicméně čelila kontroverzi: ačkoliv je GEO obvykle doprovázena souhrnem pro politické představitele, na kterém se shodnou všechny státy, tentokrát k dohodě nedošlo. Země jako Saudská Arábie, Rusko, Turecko nebo Argentina vznesly silné námitky proti pasážím zmiňujícím fosilní paliva, plasty a snížení spotřeby masa.
Zpráva ukázala, že celkové environmentální škody způsobené spalováním fosilních paliv a průmyslovým zemědělstvím dosahují 45 bilionů dolarů ročně. Největší podíl na těchto nákladech má potravinový systém (20 bilionů), následovaný dopravou (13 bilionů) a elektřinou z fosilních paliv (12 bilionů). Tyto náklady, nazývané ekonomy externality, musí být promítnuty do cen potravin a energie, aby odrážely skutečnou cenu a motivovaly spotřebitele k ekologičtějším volbám.
Mezi navrhovaná řešení patří daně z masa, dotace na rostlinné potraviny a zavedení univerzálního základního příjmu pro zajištění sociální ochrany nejchudších. Zpráva také upozornila na dotace v hodnotě zhruba 1,5 bilionu dolarů, které jsou škodlivé pro životní prostředí a směřují do fosilních paliv, potravinářství a těžby. Jejich zrušení by mohlo snížit emise až o třetinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.