Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Princip této metody vychází z přirozených procesů zvětrávání hornin, které vědci pouze výrazně urychlují. Oceán v současnosti uchovává obrovské množství uhlíku ve formě rozpuštěného hydrogenuhličitanu, ale jeho schopnost samočistění je omezena narůstající acidifikací (okyselováním). Přidáním „chemického antacida“, tedy zásadité látky, se zvýší pH vody, což v teorii donutí oceán nasát z ovzduší více emisí.
První výsledky projektu Loc-ess, prezentované na březnové konferenci v Glasgow, vypadají slibně. Vědci padesát mil od pobřeží Massachusetts naměřili, že se během pěti dnů do vody vstřebalo až 10 tun uhlíku. Lokální pH se navíc zvýšilo z hodnoty 7,95 na 8,3, což odpovídá návratu alkality na úroveň před průmyslovou revolucí. Podle týmu experiment nezpůsobil žádné viditelné škody na planktonu ani larvách humrů a ryb.
Ačkoliv test proběhl v malém měřítku, v širším kontextu by OAE mohlo pomoci zabránit nárůstu globální teploty nad hranici 2 °C. Zároveň by tato metoda mohla lokálně zmírnit kyselost moří, která je v současnosti nejvyšší za poslední milion let a vážně ohrožuje mořský život i rybolov. Zastánci metody, jako je Phil Renforth z University Heriot-Watt, zdůrazňují, že lidstvo do atmosféry CO2 již nekontrolovaně přidává a nyní je čas začít tento proces aktivně spravovat.
Experiment však vyvolává i značné obavy. Benjamin Day z organizace Friends of the Earth varuje před snahou o „přesnou kontrolu nad přírodními systémy“ a poukazuje na riziko katastrofálních nepředvídaných následků při masovém nasazení. Kritici se obávají, že by se tato technologie mohla stát nástrojem pro velké technologické firmy, které chtějí pouze „vykupovat“ své emise prostřednictvím uhlíkových kreditů, aniž by je skutečně snižovaly.
Oceánografický tým proto kladl velký důraz na transparentnost. Před vyplutím vědci absolvovali desítky setkání s rybáři, kmenovými vůdci a místními obyvateli, aby rozptýlili obavy ze znehodnocení lovišť tresek a hadoků. Sarah Schumannová, komerční rybářka, která se účastnila expedice jako pozorovatelka, potvrdila, že vědecké komunitě v oblasti důvěřují, ale panuje strach z komerčních hráčů, kteří by mohli metodu zneužít jako „trojského koně“.
Budoucnost metody OAE nyní závisí na dalším modelování. Vědci chtějí na základě získaných dat zjistit, jak dlouho bude chemická skvrna uhlík pohlcovat. V nejlepším scénáři by testované množství mohlo z atmosféry odstranit 50 tun CO2 během jednoho roku, což odpovídá ročním emisím pěti britských občanů. Pro skutečný dopad by však bylo nutné technologii masivně rozšířit.
Pokud by se OAE podařilo uvést do praxe v globálním měřítku, americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) odhaduje, že by bylo možné ročně odstranit jednu až patnáct miliard tun CO2. Náklady by se pohybovaly kolem 160 dolarů za tunu. I když je cesta k takovému cíli dlouhá, vědci věří, že lidstvo si v aktuální situaci nemůže dovolit odmítat žádné potenciálně funkční řešení klimatické krize.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.