Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Princip této metody vychází z přirozených procesů zvětrávání hornin, které vědci pouze výrazně urychlují. Oceán v současnosti uchovává obrovské množství uhlíku ve formě rozpuštěného hydrogenuhličitanu, ale jeho schopnost samočistění je omezena narůstající acidifikací (okyselováním). Přidáním „chemického antacida“, tedy zásadité látky, se zvýší pH vody, což v teorii donutí oceán nasát z ovzduší více emisí.
První výsledky projektu Loc-ess, prezentované na březnové konferenci v Glasgow, vypadají slibně. Vědci padesát mil od pobřeží Massachusetts naměřili, že se během pěti dnů do vody vstřebalo až 10 tun uhlíku. Lokální pH se navíc zvýšilo z hodnoty 7,95 na 8,3, což odpovídá návratu alkality na úroveň před průmyslovou revolucí. Podle týmu experiment nezpůsobil žádné viditelné škody na planktonu ani larvách humrů a ryb.
Ačkoliv test proběhl v malém měřítku, v širším kontextu by OAE mohlo pomoci zabránit nárůstu globální teploty nad hranici 2 °C. Zároveň by tato metoda mohla lokálně zmírnit kyselost moří, která je v současnosti nejvyšší za poslední milion let a vážně ohrožuje mořský život i rybolov. Zastánci metody, jako je Phil Renforth z University Heriot-Watt, zdůrazňují, že lidstvo do atmosféry CO2 již nekontrolovaně přidává a nyní je čas začít tento proces aktivně spravovat.
Experiment však vyvolává i značné obavy. Benjamin Day z organizace Friends of the Earth varuje před snahou o „přesnou kontrolu nad přírodními systémy“ a poukazuje na riziko katastrofálních nepředvídaných následků při masovém nasazení. Kritici se obávají, že by se tato technologie mohla stát nástrojem pro velké technologické firmy, které chtějí pouze „vykupovat“ své emise prostřednictvím uhlíkových kreditů, aniž by je skutečně snižovaly.
Oceánografický tým proto kladl velký důraz na transparentnost. Před vyplutím vědci absolvovali desítky setkání s rybáři, kmenovými vůdci a místními obyvateli, aby rozptýlili obavy ze znehodnocení lovišť tresek a hadoků. Sarah Schumannová, komerční rybářka, která se účastnila expedice jako pozorovatelka, potvrdila, že vědecké komunitě v oblasti důvěřují, ale panuje strach z komerčních hráčů, kteří by mohli metodu zneužít jako „trojského koně“.
Budoucnost metody OAE nyní závisí na dalším modelování. Vědci chtějí na základě získaných dat zjistit, jak dlouho bude chemická skvrna uhlík pohlcovat. V nejlepším scénáři by testované množství mohlo z atmosféry odstranit 50 tun CO2 během jednoho roku, což odpovídá ročním emisím pěti britských občanů. Pro skutečný dopad by však bylo nutné technologii masivně rozšířit.
Pokud by se OAE podařilo uvést do praxe v globálním měřítku, americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) odhaduje, že by bylo možné ročně odstranit jednu až patnáct miliard tun CO2. Náklady by se pohybovaly kolem 160 dolarů za tunu. I když je cesta k takovému cíli dlouhá, vědci věří, že lidstvo si v aktuální situaci nemůže dovolit odmítat žádné potenciálně funkční řešení klimatické krize.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Velká část britské královské rodiny měla pádný důvod se o víkendu sejít. Králův synovec Peter Phillips se totiž oženil, ale šlechtičnu po jeho boku nečekejte. Vzal si totiž zdravotní sestru. O svatbě, na které nechyběl král Karel III., informovala stanice Sky News.
Na Slovensku jde o jedno z hlavních aktuálních témat. Ačkoliv Zuzana Čaputová už téměř dva roky není prezidentkou, řeší se jedna zásadní změna v jejím životě. Co občanům oznámila bývalá hlava státu?
Od přelomu měsíce bylo v Česku zaznamenáno již pět tornád. Upozornili na to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), když potvrdil výskyt dalšího tornáda v pátek v Děčíně.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.