Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Princip této metody vychází z přirozených procesů zvětrávání hornin, které vědci pouze výrazně urychlují. Oceán v současnosti uchovává obrovské množství uhlíku ve formě rozpuštěného hydrogenuhličitanu, ale jeho schopnost samočistění je omezena narůstající acidifikací (okyselováním). Přidáním „chemického antacida“, tedy zásadité látky, se zvýší pH vody, což v teorii donutí oceán nasát z ovzduší více emisí.
První výsledky projektu Loc-ess, prezentované na březnové konferenci v Glasgow, vypadají slibně. Vědci padesát mil od pobřeží Massachusetts naměřili, že se během pěti dnů do vody vstřebalo až 10 tun uhlíku. Lokální pH se navíc zvýšilo z hodnoty 7,95 na 8,3, což odpovídá návratu alkality na úroveň před průmyslovou revolucí. Podle týmu experiment nezpůsobil žádné viditelné škody na planktonu ani larvách humrů a ryb.
Ačkoliv test proběhl v malém měřítku, v širším kontextu by OAE mohlo pomoci zabránit nárůstu globální teploty nad hranici 2 °C. Zároveň by tato metoda mohla lokálně zmírnit kyselost moří, která je v současnosti nejvyšší za poslední milion let a vážně ohrožuje mořský život i rybolov. Zastánci metody, jako je Phil Renforth z University Heriot-Watt, zdůrazňují, že lidstvo do atmosféry CO2 již nekontrolovaně přidává a nyní je čas začít tento proces aktivně spravovat.
Experiment však vyvolává i značné obavy. Benjamin Day z organizace Friends of the Earth varuje před snahou o „přesnou kontrolu nad přírodními systémy“ a poukazuje na riziko katastrofálních nepředvídaných následků při masovém nasazení. Kritici se obávají, že by se tato technologie mohla stát nástrojem pro velké technologické firmy, které chtějí pouze „vykupovat“ své emise prostřednictvím uhlíkových kreditů, aniž by je skutečně snižovaly.
Oceánografický tým proto kladl velký důraz na transparentnost. Před vyplutím vědci absolvovali desítky setkání s rybáři, kmenovými vůdci a místními obyvateli, aby rozptýlili obavy ze znehodnocení lovišť tresek a hadoků. Sarah Schumannová, komerční rybářka, která se účastnila expedice jako pozorovatelka, potvrdila, že vědecké komunitě v oblasti důvěřují, ale panuje strach z komerčních hráčů, kteří by mohli metodu zneužít jako „trojského koně“.
Budoucnost metody OAE nyní závisí na dalším modelování. Vědci chtějí na základě získaných dat zjistit, jak dlouho bude chemická skvrna uhlík pohlcovat. V nejlepším scénáři by testované množství mohlo z atmosféry odstranit 50 tun CO2 během jednoho roku, což odpovídá ročním emisím pěti britských občanů. Pro skutečný dopad by však bylo nutné technologii masivně rozšířit.
Pokud by se OAE podařilo uvést do praxe v globálním měřítku, americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) odhaduje, že by bylo možné ročně odstranit jednu až patnáct miliard tun CO2. Náklady by se pohybovaly kolem 160 dolarů za tunu. I když je cesta k takovému cíli dlouhá, vědci věří, že lidstvo si v aktuální situaci nemůže dovolit odmítat žádné potenciálně funkční řešení klimatické krize.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.