Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Viceprezident Vance v rozhovoru poznamenal, že je důležité, aby se Trump s Putinem sešli dříve, než se Putin setká se Zelenským. Podle něj se totiž Trumpovi podařilo prolomit blokádu, kdy Putin opakovaně odmítal jednat s ukrajinským protějškem. Vance řekl, že Bílý dům v současnosti řeší „plánování a podobné záležitosti kolem toho, kdy by se tito tři lídři mohli sejít a probrat ukončení konfliktu.“
Případné vyloučení Ukrajiny z jednání vyvolalo obavy u evropských lídrů i samotného Zelenského. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že „Rusko dělá vše pro prodloužení bojů, odmítá zastavit zabíjení navzdory oznámeným termínům a snaží se vyjednat si lepší pozice na zemi pro budoucí útoky.“
Dále zdůraznil, že „Ukrajina je připravena produktivně spolupracovat se všemi partnery kvůli skutečnému míru, ale záležitosti, které se týkají Ukrajiny, musí být rozhodovány za účasti Ukrajiny.“
Tyto obavy potvrdili i evropští lídři v čele s německým kancléřem Friedrichem Merzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem, kteří v sobotním společném prohlášení uvedli, že „cesta k míru na Ukrajině nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny.“
Vance na druhou stranu naznačil, že ukrajinská účast by mohla mírová jednání brzdit. Podle něj je na Trumpovi, aby určil, jakým způsobem jednání povede. „Myslím, že prezident Spojených států je ten, kdo musí tyto dva lídry spojit,“ řekl viceprezident a dodal, že cílem americké administrativy je ukončit válku, i kdyby to znamenalo, že s výsledkem nebudou obě strany zcela spokojené.
Zelenskyj sice vyjádřil podporu Trumpovu mírovému úsilí, ale zároveň odmítl jakékoli ústupky ve prospěch Ruska. Kategoricky vyloučil, že by se Ukrajina vzdala svého území. „Ukrajinci nedají svou zemi okupantovi,“ prohlásil Zelenskyj a zdůraznil, že by to vedlo pouze k dalším invazím v budoucnu.
Rusko totiž jako hlavní podmínku pro příměří požaduje, aby Ukrajina uznala a akceptovala okupovaná území, což v současné době tvoří 20 % ukrajinského území. Vance v rozhovoru potvrdil, že s Ukrajinci o situaci komunikuje a že se o konfliktu bavil i se zástupci Evropy a Ukrajiny.
Trump se chce ujmout role prostředníka, který dokáže ukončit válku, což se značně liší od politiky jeho předchůdce Joea Bidena. Viceprezident Vance uvedl, že mají „hodně ekonomických pák, které jsou připraveni použít k dosažení míru.“ Naznačil také, že Američané jsou již unaveni z posílání svých peněz na Ukrajinu, ale pokud Evropané chtějí nakupovat zbraně od amerických výrobců, nemají s tím problém.
Ruská strana summit vnímá jako vítězství. Speciální ekonomický vyslanec Kirill Dmitriev ho označil za krok k normalizaci vztahů s USA a jako symbol pouta mezi oběma národy. Jako symbolické místo označil také Aljašku, kterou v roce 1867 odkoupily Spojené státy od Ruska.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
