Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Viceprezident Vance v rozhovoru poznamenal, že je důležité, aby se Trump s Putinem sešli dříve, než se Putin setká se Zelenským. Podle něj se totiž Trumpovi podařilo prolomit blokádu, kdy Putin opakovaně odmítal jednat s ukrajinským protějškem. Vance řekl, že Bílý dům v současnosti řeší „plánování a podobné záležitosti kolem toho, kdy by se tito tři lídři mohli sejít a probrat ukončení konfliktu.“
Případné vyloučení Ukrajiny z jednání vyvolalo obavy u evropských lídrů i samotného Zelenského. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že „Rusko dělá vše pro prodloužení bojů, odmítá zastavit zabíjení navzdory oznámeným termínům a snaží se vyjednat si lepší pozice na zemi pro budoucí útoky.“
Dále zdůraznil, že „Ukrajina je připravena produktivně spolupracovat se všemi partnery kvůli skutečnému míru, ale záležitosti, které se týkají Ukrajiny, musí být rozhodovány za účasti Ukrajiny.“
Tyto obavy potvrdili i evropští lídři v čele s německým kancléřem Friedrichem Merzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem, kteří v sobotním společném prohlášení uvedli, že „cesta k míru na Ukrajině nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny.“
Vance na druhou stranu naznačil, že ukrajinská účast by mohla mírová jednání brzdit. Podle něj je na Trumpovi, aby určil, jakým způsobem jednání povede. „Myslím, že prezident Spojených států je ten, kdo musí tyto dva lídry spojit,“ řekl viceprezident a dodal, že cílem americké administrativy je ukončit válku, i kdyby to znamenalo, že s výsledkem nebudou obě strany zcela spokojené.
Zelenskyj sice vyjádřil podporu Trumpovu mírovému úsilí, ale zároveň odmítl jakékoli ústupky ve prospěch Ruska. Kategoricky vyloučil, že by se Ukrajina vzdala svého území. „Ukrajinci nedají svou zemi okupantovi,“ prohlásil Zelenskyj a zdůraznil, že by to vedlo pouze k dalším invazím v budoucnu.
Rusko totiž jako hlavní podmínku pro příměří požaduje, aby Ukrajina uznala a akceptovala okupovaná území, což v současné době tvoří 20 % ukrajinského území. Vance v rozhovoru potvrdil, že s Ukrajinci o situaci komunikuje a že se o konfliktu bavil i se zástupci Evropy a Ukrajiny.
Trump se chce ujmout role prostředníka, který dokáže ukončit válku, což se značně liší od politiky jeho předchůdce Joea Bidena. Viceprezident Vance uvedl, že mají „hodně ekonomických pák, které jsou připraveni použít k dosažení míru.“ Naznačil také, že Američané jsou již unaveni z posílání svých peněz na Ukrajinu, ale pokud Evropané chtějí nakupovat zbraně od amerických výrobců, nemají s tím problém.
Ruská strana summit vnímá jako vítězství. Speciální ekonomický vyslanec Kirill Dmitriev ho označil za krok k normalizaci vztahů s USA a jako symbol pouta mezi oběma národy. Jako symbolické místo označil také Aljašku, kterou v roce 1867 odkoupily Spojené státy od Ruska.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.