Spojené státy se podle viceprezidenta J. D. Vance snaží připravit půdu pro setkání mezi prezidenty Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Viceprezident to uvedl v nedělním pořadu televize Fox News, jen několik dní před nadcházejícím summitem Trumpa s Putinem na Aljašce. Vance zdůraznil, že setkání je nezbytné pro ukončení konfliktu na Ukrajině.
Viceprezident Vance v rozhovoru poznamenal, že je důležité, aby se Trump s Putinem sešli dříve, než se Putin setká se Zelenským. Podle něj se totiž Trumpovi podařilo prolomit blokádu, kdy Putin opakovaně odmítal jednat s ukrajinským protějškem. Vance řekl, že Bílý dům v současnosti řeší „plánování a podobné záležitosti kolem toho, kdy by se tito tři lídři mohli sejít a probrat ukončení konfliktu.“
Případné vyloučení Ukrajiny z jednání vyvolalo obavy u evropských lídrů i samotného Zelenského. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že „Rusko dělá vše pro prodloužení bojů, odmítá zastavit zabíjení navzdory oznámeným termínům a snaží se vyjednat si lepší pozice na zemi pro budoucí útoky.“
Dále zdůraznil, že „Ukrajina je připravena produktivně spolupracovat se všemi partnery kvůli skutečnému míru, ale záležitosti, které se týkají Ukrajiny, musí být rozhodovány za účasti Ukrajiny.“
Tyto obavy potvrdili i evropští lídři v čele s německým kancléřem Friedrichem Merzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem, kteří v sobotním společném prohlášení uvedli, že „cesta k míru na Ukrajině nemůže být rozhodnuta bez Ukrajiny.“
Vance na druhou stranu naznačil, že ukrajinská účast by mohla mírová jednání brzdit. Podle něj je na Trumpovi, aby určil, jakým způsobem jednání povede. „Myslím, že prezident Spojených států je ten, kdo musí tyto dva lídry spojit,“ řekl viceprezident a dodal, že cílem americké administrativy je ukončit válku, i kdyby to znamenalo, že s výsledkem nebudou obě strany zcela spokojené.
Zelenskyj sice vyjádřil podporu Trumpovu mírovému úsilí, ale zároveň odmítl jakékoli ústupky ve prospěch Ruska. Kategoricky vyloučil, že by se Ukrajina vzdala svého území. „Ukrajinci nedají svou zemi okupantovi,“ prohlásil Zelenskyj a zdůraznil, že by to vedlo pouze k dalším invazím v budoucnu.
Rusko totiž jako hlavní podmínku pro příměří požaduje, aby Ukrajina uznala a akceptovala okupovaná území, což v současné době tvoří 20 % ukrajinského území. Vance v rozhovoru potvrdil, že s Ukrajinci o situaci komunikuje a že se o konfliktu bavil i se zástupci Evropy a Ukrajiny.
Trump se chce ujmout role prostředníka, který dokáže ukončit válku, což se značně liší od politiky jeho předchůdce Joea Bidena. Viceprezident Vance uvedl, že mají „hodně ekonomických pák, které jsou připraveni použít k dosažení míru.“ Naznačil také, že Američané jsou již unaveni z posílání svých peněz na Ukrajinu, ale pokud Evropané chtějí nakupovat zbraně od amerických výrobců, nemají s tím problém.
Ruská strana summit vnímá jako vítězství. Speciální ekonomický vyslanec Kirill Dmitriev ho označil za krok k normalizaci vztahů s USA a jako symbol pouta mezi oběma národy. Jako symbolické místo označil také Aljašku, kterou v roce 1867 odkoupily Spojené státy od Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.