S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Tento krok přichází po letech neúspěšných pokusů o regulaci uhlíkové stopy v USA, které byly opakovaně torpédovány soudy nebo republikánskými prezidenty. Spolu s plánovaným zrušením dotací pro elektromobily a obnovitelné zdroje energie se Spojené státy zřetelně odklánějí od klimatické politiky nastavené během administrativ Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Ztratili jsme kulturní válku o klima a musíme najít způsob, jak ji vyvést z levicového ghetta,“ přiznala Jody Freemanová, bývalá poradkyně Obamovy vlády pro energetiku. Navrhuje návrat k pragmatismu, včetně používání zemního plynu jako přechodného paliva, a hledání širšího politického konsenzu.
Zatímco vědci varují, že čas pro záchranu klimatu se krátí, USA zůstávají bez jednotné strategie. Největší klimatický zákon poslední dekády — Bidenův Inflation Reduction Act z roku 2022 — se nyní ocitá na seznamu republikánských škrtů. Trumpův administrativní tým navíc propouští odborníky a omezil výzkumné programy v oblasti klimatu.
„Je to čistě politický tah, který popírá desetiletí vědeckého konsenzu,“ reagovala Gina McCarthyová, bývalá šéfka EPA.
Americké emise v roce 2024 prakticky stagnovaly, přičemž od roku 2005 klesly jen o 20 %. Aby USA dosáhly svých klimatických cílů, musely by do roku 2030 snižovat emise o 7,6 % ročně. Podle Světové meteorologické organizace je nyní 70% pravděpodobnost, že globální teplota v příštích pěti letech překročí klíčovou hranici 1,5 °C.
Americké soudy mezitím výrazně omezily možnosti exekutivy regulovat emise. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022 znemožnil EPA zavádět ekonomicky významné regulace bez výslovného souhlasu Kongresu. O rok později soud zrušil i tzv. Chevron doctrine, která agenturám umožňovala širší výklad zákonů.
Tyto právní bariéry přispěly k rozkladu klimatické strategie USA. Výsledkem může být návrat uhlí: ačkoliv jeho podíl na výrobě elektřiny klesl z 48,5 % v roce 2007 na 15 % v roce 2024, hrozí, že Trumpovo zrušení regulací prodlouží životnost zastaralých elektráren.
„Pokud se nic nezmění, bude to ztracené čtyři roky,“ varuje právnička Sierra Clubu Joanne Spaldingová. „A to si nemůžeme dovolit.“
Některé státy, jako Kalifornie, New York nebo Michigan, se snaží jít proti proudu a samostatně zavádět přísnější klimatické normy. Analytici však upozorňují, že státní snahy nestačí — bez federální politiky nebude možné globální oteplování udržet pod kritickou hranicí.
Podle zastánců čisté energie ale i dosavadní, byť přerušovaný tlak politik, přinesl výsledky: pokles cen solární a větrné energie, pokles závislosti na uhlí a posun investic v energetice. Přesto varují, že ekonomické trendy samy o sobě nestačí.
„Dopady změny klimatu nás budou stát stovky miliard dolarů ročně a dotknou se každého z nás — ať už skrze požáry, záplavy, nebo výpadky potravinového řetězce,“ shrnuje Joe Goffman, bývalý šéf oddělení kvality ovzduší v EPA.
Spojené státy, kdysi lídr v oblasti klimatických závazků, tak nyní míří k roli pasivního pozorovatele — s potenciálně katastrofickými důsledky pro celý svět.
Pád letadla společnosti Air India v indickém Ahmedabádu si vyžádal 241 obětí. Přežil jediný člověk: Brit Viswashkumar Ramesh. Pro odborníky i veřejnost vyvstává otázka – co znamená být jediným přeživším?
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.