S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Tento krok přichází po letech neúspěšných pokusů o regulaci uhlíkové stopy v USA, které byly opakovaně torpédovány soudy nebo republikánskými prezidenty. Spolu s plánovaným zrušením dotací pro elektromobily a obnovitelné zdroje energie se Spojené státy zřetelně odklánějí od klimatické politiky nastavené během administrativ Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Ztratili jsme kulturní válku o klima a musíme najít způsob, jak ji vyvést z levicového ghetta,“ přiznala Jody Freemanová, bývalá poradkyně Obamovy vlády pro energetiku. Navrhuje návrat k pragmatismu, včetně používání zemního plynu jako přechodného paliva, a hledání širšího politického konsenzu.
Zatímco vědci varují, že čas pro záchranu klimatu se krátí, USA zůstávají bez jednotné strategie. Největší klimatický zákon poslední dekády — Bidenův Inflation Reduction Act z roku 2022 — se nyní ocitá na seznamu republikánských škrtů. Trumpův administrativní tým navíc propouští odborníky a omezil výzkumné programy v oblasti klimatu.
„Je to čistě politický tah, který popírá desetiletí vědeckého konsenzu,“ reagovala Gina McCarthyová, bývalá šéfka EPA.
Americké emise v roce 2024 prakticky stagnovaly, přičemž od roku 2005 klesly jen o 20 %. Aby USA dosáhly svých klimatických cílů, musely by do roku 2030 snižovat emise o 7,6 % ročně. Podle Světové meteorologické organizace je nyní 70% pravděpodobnost, že globální teplota v příštích pěti letech překročí klíčovou hranici 1,5 °C.
Americké soudy mezitím výrazně omezily možnosti exekutivy regulovat emise. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022 znemožnil EPA zavádět ekonomicky významné regulace bez výslovného souhlasu Kongresu. O rok později soud zrušil i tzv. Chevron doctrine, která agenturám umožňovala širší výklad zákonů.
Tyto právní bariéry přispěly k rozkladu klimatické strategie USA. Výsledkem může být návrat uhlí: ačkoliv jeho podíl na výrobě elektřiny klesl z 48,5 % v roce 2007 na 15 % v roce 2024, hrozí, že Trumpovo zrušení regulací prodlouží životnost zastaralých elektráren.
„Pokud se nic nezmění, bude to ztracené čtyři roky,“ varuje právnička Sierra Clubu Joanne Spaldingová. „A to si nemůžeme dovolit.“
Některé státy, jako Kalifornie, New York nebo Michigan, se snaží jít proti proudu a samostatně zavádět přísnější klimatické normy. Analytici však upozorňují, že státní snahy nestačí — bez federální politiky nebude možné globální oteplování udržet pod kritickou hranicí.
Podle zastánců čisté energie ale i dosavadní, byť přerušovaný tlak politik, přinesl výsledky: pokles cen solární a větrné energie, pokles závislosti na uhlí a posun investic v energetice. Přesto varují, že ekonomické trendy samy o sobě nestačí.
„Dopady změny klimatu nás budou stát stovky miliard dolarů ročně a dotknou se každého z nás — ať už skrze požáry, záplavy, nebo výpadky potravinového řetězce,“ shrnuje Joe Goffman, bývalý šéf oddělení kvality ovzduší v EPA.
Spojené státy, kdysi lídr v oblasti klimatických závazků, tak nyní míří k roli pasivního pozorovatele — s potenciálně katastrofickými důsledky pro celý svět.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.