S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Tento krok přichází po letech neúspěšných pokusů o regulaci uhlíkové stopy v USA, které byly opakovaně torpédovány soudy nebo republikánskými prezidenty. Spolu s plánovaným zrušením dotací pro elektromobily a obnovitelné zdroje energie se Spojené státy zřetelně odklánějí od klimatické politiky nastavené během administrativ Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Ztratili jsme kulturní válku o klima a musíme najít způsob, jak ji vyvést z levicového ghetta,“ přiznala Jody Freemanová, bývalá poradkyně Obamovy vlády pro energetiku. Navrhuje návrat k pragmatismu, včetně používání zemního plynu jako přechodného paliva, a hledání širšího politického konsenzu.
Zatímco vědci varují, že čas pro záchranu klimatu se krátí, USA zůstávají bez jednotné strategie. Největší klimatický zákon poslední dekády — Bidenův Inflation Reduction Act z roku 2022 — se nyní ocitá na seznamu republikánských škrtů. Trumpův administrativní tým navíc propouští odborníky a omezil výzkumné programy v oblasti klimatu.
„Je to čistě politický tah, který popírá desetiletí vědeckého konsenzu,“ reagovala Gina McCarthyová, bývalá šéfka EPA.
Americké emise v roce 2024 prakticky stagnovaly, přičemž od roku 2005 klesly jen o 20 %. Aby USA dosáhly svých klimatických cílů, musely by do roku 2030 snižovat emise o 7,6 % ročně. Podle Světové meteorologické organizace je nyní 70% pravděpodobnost, že globální teplota v příštích pěti letech překročí klíčovou hranici 1,5 °C.
Americké soudy mezitím výrazně omezily možnosti exekutivy regulovat emise. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022 znemožnil EPA zavádět ekonomicky významné regulace bez výslovného souhlasu Kongresu. O rok později soud zrušil i tzv. Chevron doctrine, která agenturám umožňovala širší výklad zákonů.
Tyto právní bariéry přispěly k rozkladu klimatické strategie USA. Výsledkem může být návrat uhlí: ačkoliv jeho podíl na výrobě elektřiny klesl z 48,5 % v roce 2007 na 15 % v roce 2024, hrozí, že Trumpovo zrušení regulací prodlouží životnost zastaralých elektráren.
„Pokud se nic nezmění, bude to ztracené čtyři roky,“ varuje právnička Sierra Clubu Joanne Spaldingová. „A to si nemůžeme dovolit.“
Některé státy, jako Kalifornie, New York nebo Michigan, se snaží jít proti proudu a samostatně zavádět přísnější klimatické normy. Analytici však upozorňují, že státní snahy nestačí — bez federální politiky nebude možné globální oteplování udržet pod kritickou hranicí.
Podle zastánců čisté energie ale i dosavadní, byť přerušovaný tlak politik, přinesl výsledky: pokles cen solární a větrné energie, pokles závislosti na uhlí a posun investic v energetice. Přesto varují, že ekonomické trendy samy o sobě nestačí.
„Dopady změny klimatu nás budou stát stovky miliard dolarů ročně a dotknou se každého z nás — ať už skrze požáry, záplavy, nebo výpadky potravinového řetězce,“ shrnuje Joe Goffman, bývalý šéf oddělení kvality ovzduší v EPA.
Spojené státy, kdysi lídr v oblasti klimatických závazků, tak nyní míří k roli pasivního pozorovatele — s potenciálně katastrofickými důsledky pro celý svět.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.