S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Tento krok přichází po letech neúspěšných pokusů o regulaci uhlíkové stopy v USA, které byly opakovaně torpédovány soudy nebo republikánskými prezidenty. Spolu s plánovaným zrušením dotací pro elektromobily a obnovitelné zdroje energie se Spojené státy zřetelně odklánějí od klimatické politiky nastavené během administrativ Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Ztratili jsme kulturní válku o klima a musíme najít způsob, jak ji vyvést z levicového ghetta,“ přiznala Jody Freemanová, bývalá poradkyně Obamovy vlády pro energetiku. Navrhuje návrat k pragmatismu, včetně používání zemního plynu jako přechodného paliva, a hledání širšího politického konsenzu.
Zatímco vědci varují, že čas pro záchranu klimatu se krátí, USA zůstávají bez jednotné strategie. Největší klimatický zákon poslední dekády — Bidenův Inflation Reduction Act z roku 2022 — se nyní ocitá na seznamu republikánských škrtů. Trumpův administrativní tým navíc propouští odborníky a omezil výzkumné programy v oblasti klimatu.
„Je to čistě politický tah, který popírá desetiletí vědeckého konsenzu,“ reagovala Gina McCarthyová, bývalá šéfka EPA.
Americké emise v roce 2024 prakticky stagnovaly, přičemž od roku 2005 klesly jen o 20 %. Aby USA dosáhly svých klimatických cílů, musely by do roku 2030 snižovat emise o 7,6 % ročně. Podle Světové meteorologické organizace je nyní 70% pravděpodobnost, že globální teplota v příštích pěti letech překročí klíčovou hranici 1,5 °C.
Americké soudy mezitím výrazně omezily možnosti exekutivy regulovat emise. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022 znemožnil EPA zavádět ekonomicky významné regulace bez výslovného souhlasu Kongresu. O rok později soud zrušil i tzv. Chevron doctrine, která agenturám umožňovala širší výklad zákonů.
Tyto právní bariéry přispěly k rozkladu klimatické strategie USA. Výsledkem může být návrat uhlí: ačkoliv jeho podíl na výrobě elektřiny klesl z 48,5 % v roce 2007 na 15 % v roce 2024, hrozí, že Trumpovo zrušení regulací prodlouží životnost zastaralých elektráren.
„Pokud se nic nezmění, bude to ztracené čtyři roky,“ varuje právnička Sierra Clubu Joanne Spaldingová. „A to si nemůžeme dovolit.“
Některé státy, jako Kalifornie, New York nebo Michigan, se snaží jít proti proudu a samostatně zavádět přísnější klimatické normy. Analytici však upozorňují, že státní snahy nestačí — bez federální politiky nebude možné globální oteplování udržet pod kritickou hranicí.
Podle zastánců čisté energie ale i dosavadní, byť přerušovaný tlak politik, přinesl výsledky: pokles cen solární a větrné energie, pokles závislosti na uhlí a posun investic v energetice. Přesto varují, že ekonomické trendy samy o sobě nestačí.
„Dopady změny klimatu nás budou stát stovky miliard dolarů ročně a dotknou se každého z nás — ať už skrze požáry, záplavy, nebo výpadky potravinového řetězce,“ shrnuje Joe Goffman, bývalý šéf oddělení kvality ovzduší v EPA.
Spojené státy, kdysi lídr v oblasti klimatických závazků, tak nyní míří k roli pasivního pozorovatele — s potenciálně katastrofickými důsledky pro celý svět.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.