S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Tento krok přichází po letech neúspěšných pokusů o regulaci uhlíkové stopy v USA, které byly opakovaně torpédovány soudy nebo republikánskými prezidenty. Spolu s plánovaným zrušením dotací pro elektromobily a obnovitelné zdroje energie se Spojené státy zřetelně odklánějí od klimatické politiky nastavené během administrativ Baracka Obamy a Joea Bidena.
„Ztratili jsme kulturní válku o klima a musíme najít způsob, jak ji vyvést z levicového ghetta,“ přiznala Jody Freemanová, bývalá poradkyně Obamovy vlády pro energetiku. Navrhuje návrat k pragmatismu, včetně používání zemního plynu jako přechodného paliva, a hledání širšího politického konsenzu.
Zatímco vědci varují, že čas pro záchranu klimatu se krátí, USA zůstávají bez jednotné strategie. Největší klimatický zákon poslední dekády — Bidenův Inflation Reduction Act z roku 2022 — se nyní ocitá na seznamu republikánských škrtů. Trumpův administrativní tým navíc propouští odborníky a omezil výzkumné programy v oblasti klimatu.
„Je to čistě politický tah, který popírá desetiletí vědeckého konsenzu,“ reagovala Gina McCarthyová, bývalá šéfka EPA.
Americké emise v roce 2024 prakticky stagnovaly, přičemž od roku 2005 klesly jen o 20 %. Aby USA dosáhly svých klimatických cílů, musely by do roku 2030 snižovat emise o 7,6 % ročně. Podle Světové meteorologické organizace je nyní 70% pravděpodobnost, že globální teplota v příštích pěti letech překročí klíčovou hranici 1,5 °C.
Americké soudy mezitím výrazně omezily možnosti exekutivy regulovat emise. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2022 znemožnil EPA zavádět ekonomicky významné regulace bez výslovného souhlasu Kongresu. O rok později soud zrušil i tzv. Chevron doctrine, která agenturám umožňovala širší výklad zákonů.
Tyto právní bariéry přispěly k rozkladu klimatické strategie USA. Výsledkem může být návrat uhlí: ačkoliv jeho podíl na výrobě elektřiny klesl z 48,5 % v roce 2007 na 15 % v roce 2024, hrozí, že Trumpovo zrušení regulací prodlouží životnost zastaralých elektráren.
„Pokud se nic nezmění, bude to ztracené čtyři roky,“ varuje právnička Sierra Clubu Joanne Spaldingová. „A to si nemůžeme dovolit.“
Některé státy, jako Kalifornie, New York nebo Michigan, se snaží jít proti proudu a samostatně zavádět přísnější klimatické normy. Analytici však upozorňují, že státní snahy nestačí — bez federální politiky nebude možné globální oteplování udržet pod kritickou hranicí.
Podle zastánců čisté energie ale i dosavadní, byť přerušovaný tlak politik, přinesl výsledky: pokles cen solární a větrné energie, pokles závislosti na uhlí a posun investic v energetice. Přesto varují, že ekonomické trendy samy o sobě nestačí.
„Dopady změny klimatu nás budou stát stovky miliard dolarů ročně a dotknou se každého z nás — ať už skrze požáry, záplavy, nebo výpadky potravinového řetězce,“ shrnuje Joe Goffman, bývalý šéf oddělení kvality ovzduší v EPA.
Spojené státy, kdysi lídr v oblasti klimatických závazků, tak nyní míří k roli pasivního pozorovatele — s potenciálně katastrofickými důsledky pro celý svět.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.