Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Peking se v této iniciativě spojil s Pákistánem, který se stal překvapivým prostředníkem v konfliktu USA a Izraele proti Íránu. Obě asijské mocnosti představily pětibodový plán, jehož cílem je dosáhnout příměří a znovu otevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Zatímco Pákistánu se zřejmě podařilo získat pro tuto mediaci Trumpovu důvěru, Čína vstupuje do hry spíše jako rival Washingtonu, a to těsně před důležitými obchodními jednáními mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem.
Odborníci poukazují na to, že čínská podpora je pro úspěch vyjednávání zásadní. Pro Peking jde o výrazný obrat, neboť jeho dosavadní reakce na válku byla velmi zdrženlivá. Hlavním motivem Číny k této aktivitě není jen obava o ropu, které má momentálně dostatečné zásoby, ale především touha po stabilitě. Čínská ekonomika je silně závislá na globálním exportu a jakýkoliv vleklý energetický šok by mohl ochromit její továrny a prohloubit domácí hospodářské potíže.
Průmyslové srdce Číny by v případě pokračující krize trpělo v celém dodavatelském řetězci. Vyšší ceny ropy prodražují vše – od plastů na výrobu hraček přes syntetické tkaniny až po komponenty pro elektromobily a polovodiče. Blízký východ se navíc pro Čínu stal v posledních letech nejrychleji rostoucím trhem, kam vyváží stále více zboží a kde masivně investuje do infrastruktury, například do odsolovacích zařízení nebo energetických projektů v Iráku a Saúdské Arábii.
Čína si díky svým ekonomickým vazbám vybudovala vztahy s oběma stranami barikády – jak s americkými spojenci, tak s Íránem, který je jejím dlouholetým partnerem a dodavatelem 80 % své ropy právě do Pekingu. Čína již v minulosti prokázala schopnost vyjednávat, když v roce 2023 zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, nebo když hostila rozhovory palestinských frakcí Fatah a Hamás.
Pozice Pekingu jako mediátora má však své limity. Čína se striktně vyhýbá poskytování bezpečnostních záruk nebo vojenské podpoře. Její vliv vychází čistě z ekonomické provázanosti. Na rozdíl od USA, které mají v Perském zálivu síť základen, disponuje Čína pouze logistickým uzlem v Džibuti, který slouží spíše k boji proti pirátství než k demonstraci síly. Během loňských střetů mezi Izraelem a Íránem zůstala Čína stranou, což ukázalo hranice jejího reálného vlivu.
Aktuální mírový plán sice zatím zůstává bez oficiální reakce USA i Íránu, ale umožňuje Si Ťin-pchingovi vystupovat v roli neutrálního a pragmatického aktéra v kontrastu s agresivním přístupem Washingtonu. Důvěryhodnost Číny jako zastánce mezinárodního řádu má však trhliny – její spojenectví s Ruskem, postup v Hongkongu a hrozby vůči Taiwanu vyvolávají ve světě značné obavy. Přesto Čína jasně ukazuje, že její ambice a vliv na Blízkém východě neustále rostou.
Tchaj-wan dostal důrazné doporučení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který strávil uplynulé dny na návštěvě Číny. Trump varoval politiky z ostrova před formálním vyhlášením nezávislosti na Pekingu. Panují totiž obavy z případné čínské reakce. Mohla by totiž vést k válce.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.