Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Peking se v této iniciativě spojil s Pákistánem, který se stal překvapivým prostředníkem v konfliktu USA a Izraele proti Íránu. Obě asijské mocnosti představily pětibodový plán, jehož cílem je dosáhnout příměří a znovu otevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Zatímco Pákistánu se zřejmě podařilo získat pro tuto mediaci Trumpovu důvěru, Čína vstupuje do hry spíše jako rival Washingtonu, a to těsně před důležitými obchodními jednáními mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem.
Odborníci poukazují na to, že čínská podpora je pro úspěch vyjednávání zásadní. Pro Peking jde o výrazný obrat, neboť jeho dosavadní reakce na válku byla velmi zdrženlivá. Hlavním motivem Číny k této aktivitě není jen obava o ropu, které má momentálně dostatečné zásoby, ale především touha po stabilitě. Čínská ekonomika je silně závislá na globálním exportu a jakýkoliv vleklý energetický šok by mohl ochromit její továrny a prohloubit domácí hospodářské potíže.
Průmyslové srdce Číny by v případě pokračující krize trpělo v celém dodavatelském řetězci. Vyšší ceny ropy prodražují vše – od plastů na výrobu hraček přes syntetické tkaniny až po komponenty pro elektromobily a polovodiče. Blízký východ se navíc pro Čínu stal v posledních letech nejrychleji rostoucím trhem, kam vyváží stále více zboží a kde masivně investuje do infrastruktury, například do odsolovacích zařízení nebo energetických projektů v Iráku a Saúdské Arábii.
Čína si díky svým ekonomickým vazbám vybudovala vztahy s oběma stranami barikády – jak s americkými spojenci, tak s Íránem, který je jejím dlouholetým partnerem a dodavatelem 80 % své ropy právě do Pekingu. Čína již v minulosti prokázala schopnost vyjednávat, když v roce 2023 zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, nebo když hostila rozhovory palestinských frakcí Fatah a Hamás.
Pozice Pekingu jako mediátora má však své limity. Čína se striktně vyhýbá poskytování bezpečnostních záruk nebo vojenské podpoře. Její vliv vychází čistě z ekonomické provázanosti. Na rozdíl od USA, které mají v Perském zálivu síť základen, disponuje Čína pouze logistickým uzlem v Džibuti, který slouží spíše k boji proti pirátství než k demonstraci síly. Během loňských střetů mezi Izraelem a Íránem zůstala Čína stranou, což ukázalo hranice jejího reálného vlivu.
Aktuální mírový plán sice zatím zůstává bez oficiální reakce USA i Íránu, ale umožňuje Si Ťin-pchingovi vystupovat v roli neutrálního a pragmatického aktéra v kontrastu s agresivním přístupem Washingtonu. Důvěryhodnost Číny jako zastánce mezinárodního řádu má však trhliny – její spojenectví s Ruskem, postup v Hongkongu a hrozby vůči Taiwanu vyvolávají ve světě značné obavy. Přesto Čína jasně ukazuje, že její ambice a vliv na Blízkém východě neustále rostou.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.