Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Peking se v této iniciativě spojil s Pákistánem, který se stal překvapivým prostředníkem v konfliktu USA a Izraele proti Íránu. Obě asijské mocnosti představily pětibodový plán, jehož cílem je dosáhnout příměří a znovu otevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Zatímco Pákistánu se zřejmě podařilo získat pro tuto mediaci Trumpovu důvěru, Čína vstupuje do hry spíše jako rival Washingtonu, a to těsně před důležitými obchodními jednáními mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem.
Odborníci poukazují na to, že čínská podpora je pro úspěch vyjednávání zásadní. Pro Peking jde o výrazný obrat, neboť jeho dosavadní reakce na válku byla velmi zdrženlivá. Hlavním motivem Číny k této aktivitě není jen obava o ropu, které má momentálně dostatečné zásoby, ale především touha po stabilitě. Čínská ekonomika je silně závislá na globálním exportu a jakýkoliv vleklý energetický šok by mohl ochromit její továrny a prohloubit domácí hospodářské potíže.
Průmyslové srdce Číny by v případě pokračující krize trpělo v celém dodavatelském řetězci. Vyšší ceny ropy prodražují vše – od plastů na výrobu hraček přes syntetické tkaniny až po komponenty pro elektromobily a polovodiče. Blízký východ se navíc pro Čínu stal v posledních letech nejrychleji rostoucím trhem, kam vyváží stále více zboží a kde masivně investuje do infrastruktury, například do odsolovacích zařízení nebo energetických projektů v Iráku a Saúdské Arábii.
Čína si díky svým ekonomickým vazbám vybudovala vztahy s oběma stranami barikády – jak s americkými spojenci, tak s Íránem, který je jejím dlouholetým partnerem a dodavatelem 80 % své ropy právě do Pekingu. Čína již v minulosti prokázala schopnost vyjednávat, když v roce 2023 zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, nebo když hostila rozhovory palestinských frakcí Fatah a Hamás.
Pozice Pekingu jako mediátora má však své limity. Čína se striktně vyhýbá poskytování bezpečnostních záruk nebo vojenské podpoře. Její vliv vychází čistě z ekonomické provázanosti. Na rozdíl od USA, které mají v Perském zálivu síť základen, disponuje Čína pouze logistickým uzlem v Džibuti, který slouží spíše k boji proti pirátství než k demonstraci síly. Během loňských střetů mezi Izraelem a Íránem zůstala Čína stranou, což ukázalo hranice jejího reálného vlivu.
Aktuální mírový plán sice zatím zůstává bez oficiální reakce USA i Íránu, ale umožňuje Si Ťin-pchingovi vystupovat v roli neutrálního a pragmatického aktéra v kontrastu s agresivním přístupem Washingtonu. Důvěryhodnost Číny jako zastánce mezinárodního řádu má však trhliny – její spojenectví s Ruskem, postup v Hongkongu a hrozby vůči Taiwanu vyvolávají ve světě značné obavy. Přesto Čína jasně ukazuje, že její ambice a vliv na Blízkém východě neustále rostou.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.