Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Peking se v této iniciativě spojil s Pákistánem, který se stal překvapivým prostředníkem v konfliktu USA a Izraele proti Íránu. Obě asijské mocnosti představily pětibodový plán, jehož cílem je dosáhnout příměří a znovu otevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Zatímco Pákistánu se zřejmě podařilo získat pro tuto mediaci Trumpovu důvěru, Čína vstupuje do hry spíše jako rival Washingtonu, a to těsně před důležitými obchodními jednáními mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem.
Odborníci poukazují na to, že čínská podpora je pro úspěch vyjednávání zásadní. Pro Peking jde o výrazný obrat, neboť jeho dosavadní reakce na válku byla velmi zdrženlivá. Hlavním motivem Číny k této aktivitě není jen obava o ropu, které má momentálně dostatečné zásoby, ale především touha po stabilitě. Čínská ekonomika je silně závislá na globálním exportu a jakýkoliv vleklý energetický šok by mohl ochromit její továrny a prohloubit domácí hospodářské potíže.
Průmyslové srdce Číny by v případě pokračující krize trpělo v celém dodavatelském řetězci. Vyšší ceny ropy prodražují vše – od plastů na výrobu hraček přes syntetické tkaniny až po komponenty pro elektromobily a polovodiče. Blízký východ se navíc pro Čínu stal v posledních letech nejrychleji rostoucím trhem, kam vyváží stále více zboží a kde masivně investuje do infrastruktury, například do odsolovacích zařízení nebo energetických projektů v Iráku a Saúdské Arábii.
Čína si díky svým ekonomickým vazbám vybudovala vztahy s oběma stranami barikády – jak s americkými spojenci, tak s Íránem, který je jejím dlouholetým partnerem a dodavatelem 80 % své ropy právě do Pekingu. Čína již v minulosti prokázala schopnost vyjednávat, když v roce 2023 zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, nebo když hostila rozhovory palestinských frakcí Fatah a Hamás.
Pozice Pekingu jako mediátora má však své limity. Čína se striktně vyhýbá poskytování bezpečnostních záruk nebo vojenské podpoře. Její vliv vychází čistě z ekonomické provázanosti. Na rozdíl od USA, které mají v Perském zálivu síť základen, disponuje Čína pouze logistickým uzlem v Džibuti, který slouží spíše k boji proti pirátství než k demonstraci síly. Během loňských střetů mezi Izraelem a Íránem zůstala Čína stranou, což ukázalo hranice jejího reálného vlivu.
Aktuální mírový plán sice zatím zůstává bez oficiální reakce USA i Íránu, ale umožňuje Si Ťin-pchingovi vystupovat v roli neutrálního a pragmatického aktéra v kontrastu s agresivním přístupem Washingtonu. Důvěryhodnost Číny jako zastánce mezinárodního řádu má však trhliny – její spojenectví s Ruskem, postup v Hongkongu a hrozby vůči Taiwanu vyvolávají ve světě značné obavy. Přesto Čína jasně ukazuje, že její ambice a vliv na Blízkém východě neustále rostou.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.