Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Peking se v této iniciativě spojil s Pákistánem, který se stal překvapivým prostředníkem v konfliktu USA a Izraele proti Íránu. Obě asijské mocnosti představily pětibodový plán, jehož cílem je dosáhnout příměří a znovu otevřít strategicky klíčový Hormuzský průliv. Zatímco Pákistánu se zřejmě podařilo získat pro tuto mediaci Trumpovu důvěru, Čína vstupuje do hry spíše jako rival Washingtonu, a to těsně před důležitými obchodními jednáními mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem.
Odborníci poukazují na to, že čínská podpora je pro úspěch vyjednávání zásadní. Pro Peking jde o výrazný obrat, neboť jeho dosavadní reakce na válku byla velmi zdrženlivá. Hlavním motivem Číny k této aktivitě není jen obava o ropu, které má momentálně dostatečné zásoby, ale především touha po stabilitě. Čínská ekonomika je silně závislá na globálním exportu a jakýkoliv vleklý energetický šok by mohl ochromit její továrny a prohloubit domácí hospodářské potíže.
Průmyslové srdce Číny by v případě pokračující krize trpělo v celém dodavatelském řetězci. Vyšší ceny ropy prodražují vše – od plastů na výrobu hraček přes syntetické tkaniny až po komponenty pro elektromobily a polovodiče. Blízký východ se navíc pro Čínu stal v posledních letech nejrychleji rostoucím trhem, kam vyváží stále více zboží a kde masivně investuje do infrastruktury, například do odsolovacích zařízení nebo energetických projektů v Iráku a Saúdské Arábii.
Čína si díky svým ekonomickým vazbám vybudovala vztahy s oběma stranami barikády – jak s americkými spojenci, tak s Íránem, který je jejím dlouholetým partnerem a dodavatelem 80 % své ropy právě do Pekingu. Čína již v minulosti prokázala schopnost vyjednávat, když v roce 2023 zprostředkovala obnovení diplomatických vztahů mezi rivaly Saúdskou Arábií a Íránem, nebo když hostila rozhovory palestinských frakcí Fatah a Hamás.
Pozice Pekingu jako mediátora má však své limity. Čína se striktně vyhýbá poskytování bezpečnostních záruk nebo vojenské podpoře. Její vliv vychází čistě z ekonomické provázanosti. Na rozdíl od USA, které mají v Perském zálivu síť základen, disponuje Čína pouze logistickým uzlem v Džibuti, který slouží spíše k boji proti pirátství než k demonstraci síly. Během loňských střetů mezi Izraelem a Íránem zůstala Čína stranou, což ukázalo hranice jejího reálného vlivu.
Aktuální mírový plán sice zatím zůstává bez oficiální reakce USA i Íránu, ale umožňuje Si Ťin-pchingovi vystupovat v roli neutrálního a pragmatického aktéra v kontrastu s agresivním přístupem Washingtonu. Důvěryhodnost Číny jako zastánce mezinárodního řádu má však trhliny – její spojenectví s Ruskem, postup v Hongkongu a hrozby vůči Taiwanu vyvolávají ve světě značné obavy. Přesto Čína jasně ukazuje, že její ambice a vliv na Blízkém východě neustále rostou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.