Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Trump se však na začátku roku soustředil na zcela jiná témata. Svrhl venezuelského diktátora, vyslal federální agenty do Minnesoty a opětovně zpochybňuje volební systém. V posledním roce si navíc vypěstoval zálibu v používání vojenské síly, když útočil na cíle v Íránu, Iráku, Jemenu, Sýrii, Nigérii či Venezuele.
Jeho hrozby vůči Íránu za potlačení protestů mají svou váhu i díky tomu, že v pátek v Ománu začínají jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Trumpova popularita však klesla pod 40 % a v roce kongresových voleb musí zvažovat svůj domácí status vedle obtížných vojenských otázek. Prezident věří, že jeho nepředvídatelnost mu dává větší prostor při vyjednávání, ale v nynější krizi je těžké vidět jasné vítězství.
Trump je přesvědčen, že íránští duchovní vůdci chtějí dohodu, aby se vyhnuli válce. V regionu shromáždil značné námořní síly a disponuje možnostmi, jak zasadit Íránu citelnou ránu. Íránci se navíc nemohou spoléhat na to, že Trump v rozhodující chvíli ustoupí, neboť v minulosti neváhal nechat zlikvidovat Kásema Solejmáního nebo bombardovat íránské jaderné kapacity.
Írán se momentálně nachází v nejslabší pozici za posledních 45 let. Režim čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Alí Chameneím a jeho politická legitimita je extrémně nízká. Protesty vyvolané nedostatkem potravin a vody ukázaly hloubku zoufalství obyvatel, zatímco íránští regionální spojenci jako Hamás a Hizballáh byli oslabeni válkami s Izraelem.
Tato kombinace faktorů vytváří logický základ pro případnou americkou vojenskou akci. Pokud by Trump dokázal porazit jednoho z největších nepřátel Ameriky, zajistil by si nepopiratelné místo v historii. Expert Karim Sadjadpour však upozorňuje, že Trumpova víra ve správnost předchozích riskantních kroků může vést k další eskalaci, zejména když Írán postrádá účinnou protivzdušnou obranu.
Vojenský zásah by nicméně přinesl obrovská rizika. Pokus o svržení režimu by vyžadoval rozsáhlou leteckou kampaň a hrozil by velkými civilními ztrátami. V případě pádu vlády navíc hrozí mocenské vakuum. Dlouhodobý vojenský konflikt by mohl vážně podkopat důvěru Američanů a poškodit republikány v nadcházejících volbách.
Diplomacie se v tomto kontextu jeví jako logické východisko, ale nalezení shody je nepravděpodobné. Washington požaduje, aby jednání zahrnovala i raketový program a lidská práva, což Írán odmítá. Trump by mohl uzavřít i jen základní dohodu a prezentovat ji jako velký triumf, což by však mohlo být vnímáno jako ústupek nepřátelům a zklamání pro íránský lid.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.