Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Trump se však na začátku roku soustředil na zcela jiná témata. Svrhl venezuelského diktátora, vyslal federální agenty do Minnesoty a opětovně zpochybňuje volební systém. V posledním roce si navíc vypěstoval zálibu v používání vojenské síly, když útočil na cíle v Íránu, Iráku, Jemenu, Sýrii, Nigérii či Venezuele.
Jeho hrozby vůči Íránu za potlačení protestů mají svou váhu i díky tomu, že v pátek v Ománu začínají jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Trumpova popularita však klesla pod 40 % a v roce kongresových voleb musí zvažovat svůj domácí status vedle obtížných vojenských otázek. Prezident věří, že jeho nepředvídatelnost mu dává větší prostor při vyjednávání, ale v nynější krizi je těžké vidět jasné vítězství.
Trump je přesvědčen, že íránští duchovní vůdci chtějí dohodu, aby se vyhnuli válce. V regionu shromáždil značné námořní síly a disponuje možnostmi, jak zasadit Íránu citelnou ránu. Íránci se navíc nemohou spoléhat na to, že Trump v rozhodující chvíli ustoupí, neboť v minulosti neváhal nechat zlikvidovat Kásema Solejmáního nebo bombardovat íránské jaderné kapacity.
Írán se momentálně nachází v nejslabší pozici za posledních 45 let. Režim čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Alí Chameneím a jeho politická legitimita je extrémně nízká. Protesty vyvolané nedostatkem potravin a vody ukázaly hloubku zoufalství obyvatel, zatímco íránští regionální spojenci jako Hamás a Hizballáh byli oslabeni válkami s Izraelem.
Tato kombinace faktorů vytváří logický základ pro případnou americkou vojenskou akci. Pokud by Trump dokázal porazit jednoho z největších nepřátel Ameriky, zajistil by si nepopiratelné místo v historii. Expert Karim Sadjadpour však upozorňuje, že Trumpova víra ve správnost předchozích riskantních kroků může vést k další eskalaci, zejména když Írán postrádá účinnou protivzdušnou obranu.
Vojenský zásah by nicméně přinesl obrovská rizika. Pokus o svržení režimu by vyžadoval rozsáhlou leteckou kampaň a hrozil by velkými civilními ztrátami. V případě pádu vlády navíc hrozí mocenské vakuum. Dlouhodobý vojenský konflikt by mohl vážně podkopat důvěru Američanů a poškodit republikány v nadcházejících volbách.
Diplomacie se v tomto kontextu jeví jako logické východisko, ale nalezení shody je nepravděpodobné. Washington požaduje, aby jednání zahrnovala i raketový program a lidská práva, což Írán odmítá. Trump by mohl uzavřít i jen základní dohodu a prezentovat ji jako velký triumf, což by však mohlo být vnímáno jako ústupek nepřátelům a zklamání pro íránský lid.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.