Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Trump se však na začátku roku soustředil na zcela jiná témata. Svrhl venezuelského diktátora, vyslal federální agenty do Minnesoty a opětovně zpochybňuje volební systém. V posledním roce si navíc vypěstoval zálibu v používání vojenské síly, když útočil na cíle v Íránu, Iráku, Jemenu, Sýrii, Nigérii či Venezuele.
Jeho hrozby vůči Íránu za potlačení protestů mají svou váhu i díky tomu, že v pátek v Ománu začínají jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Trumpova popularita však klesla pod 40 % a v roce kongresových voleb musí zvažovat svůj domácí status vedle obtížných vojenských otázek. Prezident věří, že jeho nepředvídatelnost mu dává větší prostor při vyjednávání, ale v nynější krizi je těžké vidět jasné vítězství.
Trump je přesvědčen, že íránští duchovní vůdci chtějí dohodu, aby se vyhnuli válce. V regionu shromáždil značné námořní síly a disponuje možnostmi, jak zasadit Íránu citelnou ránu. Íránci se navíc nemohou spoléhat na to, že Trump v rozhodující chvíli ustoupí, neboť v minulosti neváhal nechat zlikvidovat Kásema Solejmáního nebo bombardovat íránské jaderné kapacity.
Írán se momentálně nachází v nejslabší pozici za posledních 45 let. Režim čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Alí Chameneím a jeho politická legitimita je extrémně nízká. Protesty vyvolané nedostatkem potravin a vody ukázaly hloubku zoufalství obyvatel, zatímco íránští regionální spojenci jako Hamás a Hizballáh byli oslabeni válkami s Izraelem.
Tato kombinace faktorů vytváří logický základ pro případnou americkou vojenskou akci. Pokud by Trump dokázal porazit jednoho z největších nepřátel Ameriky, zajistil by si nepopiratelné místo v historii. Expert Karim Sadjadpour však upozorňuje, že Trumpova víra ve správnost předchozích riskantních kroků může vést k další eskalaci, zejména když Írán postrádá účinnou protivzdušnou obranu.
Vojenský zásah by nicméně přinesl obrovská rizika. Pokus o svržení režimu by vyžadoval rozsáhlou leteckou kampaň a hrozil by velkými civilními ztrátami. V případě pádu vlády navíc hrozí mocenské vakuum. Dlouhodobý vojenský konflikt by mohl vážně podkopat důvěru Američanů a poškodit republikány v nadcházejících volbách.
Diplomacie se v tomto kontextu jeví jako logické východisko, ale nalezení shody je nepravděpodobné. Washington požaduje, aby jednání zahrnovala i raketový program a lidská práva, což Írán odmítá. Trump by mohl uzavřít i jen základní dohodu a prezentovat ji jako velký triumf, což by však mohlo být vnímáno jako ústupek nepřátelům a zklamání pro íránský lid.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.