Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Trump se však na začátku roku soustředil na zcela jiná témata. Svrhl venezuelského diktátora, vyslal federální agenty do Minnesoty a opětovně zpochybňuje volební systém. V posledním roce si navíc vypěstoval zálibu v používání vojenské síly, když útočil na cíle v Íránu, Iráku, Jemenu, Sýrii, Nigérii či Venezuele.
Jeho hrozby vůči Íránu za potlačení protestů mají svou váhu i díky tomu, že v pátek v Ománu začínají jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Trumpova popularita však klesla pod 40 % a v roce kongresových voleb musí zvažovat svůj domácí status vedle obtížných vojenských otázek. Prezident věří, že jeho nepředvídatelnost mu dává větší prostor při vyjednávání, ale v nynější krizi je těžké vidět jasné vítězství.
Trump je přesvědčen, že íránští duchovní vůdci chtějí dohodu, aby se vyhnuli válce. V regionu shromáždil značné námořní síly a disponuje možnostmi, jak zasadit Íránu citelnou ránu. Íránci se navíc nemohou spoléhat na to, že Trump v rozhodující chvíli ustoupí, neboť v minulosti neváhal nechat zlikvidovat Kásema Solejmáního nebo bombardovat íránské jaderné kapacity.
Írán se momentálně nachází v nejslabší pozici za posledních 45 let. Režim čelí krizi nástupnictví po stárnoucím ajatolláhu Alí Chameneím a jeho politická legitimita je extrémně nízká. Protesty vyvolané nedostatkem potravin a vody ukázaly hloubku zoufalství obyvatel, zatímco íránští regionální spojenci jako Hamás a Hizballáh byli oslabeni válkami s Izraelem.
Tato kombinace faktorů vytváří logický základ pro případnou americkou vojenskou akci. Pokud by Trump dokázal porazit jednoho z největších nepřátel Ameriky, zajistil by si nepopiratelné místo v historii. Expert Karim Sadjadpour však upozorňuje, že Trumpova víra ve správnost předchozích riskantních kroků může vést k další eskalaci, zejména když Írán postrádá účinnou protivzdušnou obranu.
Vojenský zásah by nicméně přinesl obrovská rizika. Pokus o svržení režimu by vyžadoval rozsáhlou leteckou kampaň a hrozil by velkými civilními ztrátami. V případě pádu vlády navíc hrozí mocenské vakuum. Dlouhodobý vojenský konflikt by mohl vážně podkopat důvěru Američanů a poškodit republikány v nadcházejících volbách.
Diplomacie se v tomto kontextu jeví jako logické východisko, ale nalezení shody je nepravděpodobné. Washington požaduje, aby jednání zahrnovala i raketový program a lidská práva, což Írán odmítá. Trump by mohl uzavřít i jen základní dohodu a prezentovat ji jako velký triumf, což by však mohlo být vnímáno jako ústupek nepřátelům a zklamání pro íránský lid.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Nový průzkum veřejného mínění, který realizovala Hebrejská univerzita a společnost Agam Labs, ukázal, že 92 procent izraelské veřejnosti považuje Írán za vítěze v konfliktu s USA a Izraelem.
Americký viceprezident JD Vance se podle expertů webu The Conversation mýlí ve svém přístupu k Izraeli, když zlehčuje jeho obavy z nedávné dohody s Íránem a kritizuje Jeruzalém za to, že se slepě nepodřídil americké linii. Izrael nelze považovat za spojence jako každého jiného a strach nejspolehlivějšího partnera USA na Blízkém východě by neměl být brán jako politická nepříjemnost. Velmoc si takto nezajišťuje respekt svých přátel ani neudržuje akceschopnost. Přístup prosazující Ameriku na prvním místě nesmí znamenat, že spojenci skončí na posledním místě.
Německo vyslalo Washingtonu jasný vzkaz, ve kterém připomíná, že se Spojené státy při svých ambicích v dobývání vesmíru neobejdou bez evropských znalostí a technologií. Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär v rozhovoru pro Politico uvedla, že Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro americké vesmírné mise. Podle jejích slov existuje mezi oběma stranami jasná vzájemná závislost, což dává Evropě značný vliv v novém vesmírném závodě.
Dohoda o bezpečné třetí zemi, kterou mezi sebou uzavřely Kanada a Spojené státy, nutí podle lidskoprávních organizací migranty k návratu do země, která pro ně není bezpečná. Kritici upozorňují, že kanadská azylová politika v praxi vystavuje žadatele o azyl riziku zadržení americkými úřady a následné deportaci do zemí původu, kde jim hrozí nebezpečí. Na tyto nedostatky poukazuje nová soudní žaloba, kterou podala Kanadská rada pro uprchlíky spolu s Amnesty International Canada a rodinou z Hondurasu, jež byla z hranic vrácena zpět.
Veřejné promítání zápasu mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Saúdskou Arábií, které se mělo konat v centru Madridu na Plaza de Colón, bylo zrušeno z důvodu extrémních veder. Madridská radnice a Španělská fotbalová federace se k tomuto kroku rozhodly poté, co národní meteorologická služba AEMET vydala pro madridský region oranžovou výstrahu před vysokými teplotami, které mají dosáhnout až 40 stupňů Celsia.
Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.
Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.
Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.
Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj vrátil nejvyšší polské státní vyznamenání poté, co ho polský prezident tohoto ocenění zbavil. Tímto krokem se znovu rozhořel politicky vyhrocený spor o historii z období druhé světové války. Zelenskyj ve svém příspěvku na sociální síti X vysvětlil, že Ukrajinci věřili, že tento řád patřil ukrajinskému lidu a armádě. Dodal, že ocenění poslal polskému prezidentovi zpět a vyjádřil přesvědčení, že budoucnost potvrdí respekt, který si Ukrajinci zaslouží. Svůj vzkaz doprovodil fotografiemi polského řádu a poštovní stvrzenky potvrzující odeslání zásilky do polské prezidentské kanceláře.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.