Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Hlavním důvodem je skutečnost, že evropské země, zejména ty na severu, historicky umělé chlazení nepotřebovaly. Vlny veder se sice objevovaly vždy, ale jen zřídkakdy dosahovaly tak dlouhodobých a vysokých teplot, jaké zažívá kontinent dnes. Klimatizace byla kvůli tomu tradičně vnímána spíše jako luxus než jako nezbytnost, k čemuž přispívají i vysoké pořizovací a provozní náklady. Ceny energií jsou totiž v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco příjmy bývají naopak nižší, což činí provoz klimatizačních jednotek pro řadu Evropanů finančně nedostupným.
Roli hraje také odlišná architektura. Starší budovy v jižní Evropě byly sice navrženy tak, aby horku odolávaly pomocí tlustých zdí, malých oken a promyšleného proudění vzduchu, avšak v jiných částech kontinentu se na letní vedra při stavbě vůbec nemyslelo. Evropský bytový fond je obecně starší a velká část domů vznikla ještě před masovým rozšířením chladicích technologií. Instalace centrálních systémů do historických budov je technicky náročnější a často naráží na byrokratické překážky. Úřady, například ve Velké Británii, žádosti o montáž klimatizací běžně zamítají z důvodu narušení vizuálního vzhledu budov, zejména v památkových zónách.
Dalším faktorem je politický a ekologický pohled. Evropa se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a masivní nárůst spotřebičů s vysokým odběrem elektřiny by plnění těchto cílů zkomplikoval. Klimatizace navíc fungují tak, že teplo odvádějí ven, což v hustě zastavěných evropských městech prokazatelně zvyšuje teplotu venkovního vzduchu o 2 až 4 stupně Celsia. Některé státy proto přistoupily k regulacím; Španělsko například již dříve nařídilo, že ve veřejných prostorách nesmí být chlazení nastaveno na méně než 27 stupňů Celsia.
Vzhledem k tomu, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, se však postoje obyvatel začínají měnit. Poptávka po domácím chlazení v posledních letech prudce roste a prodejci hlásí až ztrojnásobení počtu dotazů, protože lidé v přehřátých bytech nedokáží v noci fungovat. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se měl počet klimatizačních jednotek v Evropské unii do roku 2050 více než zdvojnásobit na 275 milionů.
Odborníci nicméně varují před začarovaným kruhem. Klimatizace sice přinášejí okamžitou úlevu, ale spotřebovávají obrovské množství energie, která stále z velké části pochází z fosilních paliv. Tím se zvyšuje množství emisí, což následně vede k dalšímu oteplování planety. Klíčovou výzvou pro evropské státy tak bude prosazení přísných předpisů na energetickou účinnost chladicích systémů, protože každé dnes prodané zařízení ovlivní spotřebu energie a produkci emisí na další jedno až dvě desetiletí.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.