Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Hlavním důvodem je skutečnost, že evropské země, zejména ty na severu, historicky umělé chlazení nepotřebovaly. Vlny veder se sice objevovaly vždy, ale jen zřídkakdy dosahovaly tak dlouhodobých a vysokých teplot, jaké zažívá kontinent dnes. Klimatizace byla kvůli tomu tradičně vnímána spíše jako luxus než jako nezbytnost, k čemuž přispívají i vysoké pořizovací a provozní náklady. Ceny energií jsou totiž v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco příjmy bývají naopak nižší, což činí provoz klimatizačních jednotek pro řadu Evropanů finančně nedostupným.
Roli hraje také odlišná architektura. Starší budovy v jižní Evropě byly sice navrženy tak, aby horku odolávaly pomocí tlustých zdí, malých oken a promyšleného proudění vzduchu, avšak v jiných částech kontinentu se na letní vedra při stavbě vůbec nemyslelo. Evropský bytový fond je obecně starší a velká část domů vznikla ještě před masovým rozšířením chladicích technologií. Instalace centrálních systémů do historických budov je technicky náročnější a často naráží na byrokratické překážky. Úřady, například ve Velké Británii, žádosti o montáž klimatizací běžně zamítají z důvodu narušení vizuálního vzhledu budov, zejména v památkových zónách.
Dalším faktorem je politický a ekologický pohled. Evropa se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a masivní nárůst spotřebičů s vysokým odběrem elektřiny by plnění těchto cílů zkomplikoval. Klimatizace navíc fungují tak, že teplo odvádějí ven, což v hustě zastavěných evropských městech prokazatelně zvyšuje teplotu venkovního vzduchu o 2 až 4 stupně Celsia. Některé státy proto přistoupily k regulacím; Španělsko například již dříve nařídilo, že ve veřejných prostorách nesmí být chlazení nastaveno na méně než 27 stupňů Celsia.
Vzhledem k tomu, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, se však postoje obyvatel začínají měnit. Poptávka po domácím chlazení v posledních letech prudce roste a prodejci hlásí až ztrojnásobení počtu dotazů, protože lidé v přehřátých bytech nedokáží v noci fungovat. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se měl počet klimatizačních jednotek v Evropské unii do roku 2050 více než zdvojnásobit na 275 milionů.
Odborníci nicméně varují před začarovaným kruhem. Klimatizace sice přinášejí okamžitou úlevu, ale spotřebovávají obrovské množství energie, která stále z velké části pochází z fosilních paliv. Tím se zvyšuje množství emisí, což následně vede k dalšímu oteplování planety. Klíčovou výzvou pro evropské státy tak bude prosazení přísných předpisů na energetickou účinnost chladicích systémů, protože každé dnes prodané zařízení ovlivní spotřebu energie a produkci emisí na další jedno až dvě desetiletí.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.