Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Hlavním důvodem je skutečnost, že evropské země, zejména ty na severu, historicky umělé chlazení nepotřebovaly. Vlny veder se sice objevovaly vždy, ale jen zřídkakdy dosahovaly tak dlouhodobých a vysokých teplot, jaké zažívá kontinent dnes. Klimatizace byla kvůli tomu tradičně vnímána spíše jako luxus než jako nezbytnost, k čemuž přispívají i vysoké pořizovací a provozní náklady. Ceny energií jsou totiž v mnoha evropských zemích vyšší než v USA, zatímco příjmy bývají naopak nižší, což činí provoz klimatizačních jednotek pro řadu Evropanů finančně nedostupným.
Roli hraje také odlišná architektura. Starší budovy v jižní Evropě byly sice navrženy tak, aby horku odolávaly pomocí tlustých zdí, malých oken a promyšleného proudění vzduchu, avšak v jiných částech kontinentu se na letní vedra při stavbě vůbec nemyslelo. Evropský bytový fond je obecně starší a velká část domů vznikla ještě před masovým rozšířením chladicích technologií. Instalace centrálních systémů do historických budov je technicky náročnější a často naráží na byrokratické překážky. Úřady, například ve Velké Británii, žádosti o montáž klimatizací běžně zamítají z důvodu narušení vizuálního vzhledu budov, zejména v památkových zónách.
Dalším faktorem je politický a ekologický pohled. Evropa se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a masivní nárůst spotřebičů s vysokým odběrem elektřiny by plnění těchto cílů zkomplikoval. Klimatizace navíc fungují tak, že teplo odvádějí ven, což v hustě zastavěných evropských městech prokazatelně zvyšuje teplotu venkovního vzduchu o 2 až 4 stupně Celsia. Některé státy proto přistoupily k regulacím; Španělsko například již dříve nařídilo, že ve veřejných prostorách nesmí být chlazení nastaveno na méně než 27 stupňů Celsia.
Vzhledem k tomu, že se Evropa otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa, se však postoje obyvatel začínají měnit. Poptávka po domácím chlazení v posledních letech prudce roste a prodejci hlásí až ztrojnásobení počtu dotazů, protože lidé v přehřátých bytech nedokáží v noci fungovat. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se měl počet klimatizačních jednotek v Evropské unii do roku 2050 více než zdvojnásobit na 275 milionů.
Odborníci nicméně varují před začarovaným kruhem. Klimatizace sice přinášejí okamžitou úlevu, ale spotřebovávají obrovské množství energie, která stále z velké části pochází z fosilních paliv. Tím se zvyšuje množství emisí, což následně vede k dalšímu oteplování planety. Klíčovou výzvou pro evropské státy tak bude prosazení přísných předpisů na energetickou účinnost chladicích systémů, protože každé dnes prodané zařízení ovlivní spotřebu energie a produkci emisí na další jedno až dvě desetiletí.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.