Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
„Zvažujeme, které požadavky by bylo možné upravit, aby se termín 2027 dal stihnout. Nemohu ale tento termín zaručit – zatím jde o návrh, který závisí na dohodě ohledně úprav požadavků,“ uvedla ve středu na slyšení v podvýboru Sněmovny reprezentantů pro námořní síly a projekci síly Darlene Costelloová, úřadující šéfka akvizic letectva.
Costelloová upozornila, že některé z navrhovaných ústupků ze strany Boeingu možná nebudou realizovány, a tak letectvo jedná s Bílým domem o tom, jaké změny jsou ještě přijatelné z hlediska požadovaných schopností letounu.
Mezi faktory, které zpoždění způsobily, patří podle ní problémy s dodavateli zajišťujícími interiér letadla, konstrukce elektroinstalace a omezené kapacity pracovních sil. Letectvo už v minulosti udělalo několik kroků, aby Boeingu pomohlo proces urychlit – například dočasně snížilo bezpečnostní požadavky, aby firma mohla rychleji najmout více zaměstnanců.
„Na určitou dobu jsme uvolnili bezpečnostní opatření v montážním závodě. Tato výjimka nebude trvalá, ale umožnila Boeingu efektivněji organizovat práci a zvýšit produktivitu mechaniků,“ uvedla Costelloová.
Boeing rovněž oznámil, že na urychlení dodávky spolupracuje s poradcem prezidenta Trumpa Elonem Muskem.
Frustrace z neustálých odkladů vedla Trumpa k alternativnímu řešení: podle informací Wall Street Journal z 1. května si najal firmu L3Harris, aby upravila bývalý letoun Boeing 747, který dříve patřil katarské královské rodině.
Upravené letadlo by prý mohlo být připraveno pro prezidentské použití už letos na podzim. Zatím není jasné, z jakých zdrojů jsou úpravy financovány, ani jak tato iniciativa ovlivní stávající smlouvu s Boeingem.
Během svého prvního funkčního období Trump uzavřel s Boeingem pevnou smlouvu na 3,9 miliardy dolarů za přestavbu dvou letounů 747 do prezidentské konfigurace. Pevná cena však Boeingu způsobila již více než 2,4 miliardy dolarů ztrát.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.