Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Z pohledu Bílého domu vyvolává současná situace otázku, zda Írán v tomto konfliktu fakticky nezískává navrch. Nejde o klasické vojenské vítězství, neboť íránské ztráty jsou obrovské – o život přišlo podle odhadů na 3 500 lidí a škody na infrastruktuře dosahují stovek miliard dolarů. Pro Teherán však bylo primárním cílem pouhé přežití režimu a schopnost nadále ohrožovat námořní trasu v Hormuzském průlivu, což se mu dosud daří.
Posledních pět měsíců asymetrického konfliktu ukázalo, jak dokáže odhodlaný soupeř využít výhod vlastního terénu. Íránu s jeho rozsáhlým a hornatým územím stačí udržovat v provozu jen část svého raketového a dronového arzenálu, aby odstrašil obchodní lodě od průjezdu klíčovou úžinou. Nedávné útoky na ropné tankery u pobřeží Ománu potvrzují, že teheránské síly mají stále dostatečnou kapacitu k narušení světové dopravy.
Spojené státy mezitím do bombardování investovaly desítky miliard dolarů a spotřebovaly obrovské množství drahé přesné munice. Podle analytických odhadů americká armáda vystřílela značnou část svých zásob střel s plochou dráhou letu Tomahawk a JASSM. Nahrazení těchto zbraní přitom může trvat celé roky, což vyvolává odborné debaty o rychlosti, s jakou Pentagon své strategické rezervy vyčerpává.
Ještě vážnější situace panuje u obranných systémů Patriot, jejichž zásoby zachytávacích raket klesly téměř na polovinu. Tento úbytek zpochybňuje schopnost Washingtonu dlouhodobě chránit vlastní základny v Perském zálivu. Americký prezident se sice pokusil část viny svalit na vojenskou pomoc Ukrajině, nicméně Kyjev nikdy střely s plochou dráhou letu nedostal a dodávky protivzdušné obrany nedosahovaly takového objemu, jaký padl během několika týdnů bojů na Blízkém východě.
Situaci v regionu navíc dále komplikují íránští spojenci v Jemenu. Hútíové se v první fázi jarních bojů drželi stranou, ale v reakci na snahu Saúdské Arábie přesměrovat ropný export přes Rudé moře své útoky výrazně stupňují. Jejich nedávný úder na saúdskou rafinerii v Džízánu ukazuje, že se konflikt nekontrolovaně rozšiřuje i na další strategické trasy.
Cíle, které si Washington v konfliktu vytyčil, přitom zůstávají maximální, ať už jde o svržení režimu, zničení raketového programu nebo zamezení vývoji jaderné zbraně. Bez nasazení desítek tisíc pozemních vojáků k okupaci Teheránu však nemá Bílý dům páku, jak tyto požadavky vynutit. Úvahy o bombardování civilní energetické sítě se navíc potýkají s rizikem obvinění z válečných zločinů, a proto od nich americká administrativa raději ustoupila.
Podle bezpečnostních expertů se tak vytváří patová situace, v níž má Teherán paradoxně výhodu v možnosti stupňovat tlak. Íránský režim může protahovat mírová jednání, vyčkávat na obnovení amerických náletů a následným blokováním Hormuzského průlivu vyhnat ceny ropy do výšek, které budou pro Bílý dům politicky neúnosné. Tento stav vyhovuje Teheránu i s ohledem na blížící se podzimní volby v USA, kde je válka mezi veřejností značně nepopulární.
I když je dočasné příměří a návrat k jednacímu stolu pro Washington nejméně špatnou variantou, z dlouhodobého hlediska Írán skutečným vítězem není. Západní sankce a obrovské škody na infrastruktuře znamenají, že bez dohody se Spojenými státy nebude tamní ekonomika schopna obnovy. Neudržitelná situace tak staví obě strany před nutnost hledat kompromis, přestože k němu vede velmi složitá cesta.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.