Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Klíčovou postavou v celém procesu je pákistánský armádní náčelník, polní maršál Asim Munir, kterému Trump vysekl veřejnou poklonu. Prezident ho označil za „fantastického“ a ocenil jeho skvělou práci při organizaci diplomatických setkání. Munir se těší důvěře obou stran konfliktu, neboť udržuje nadstandardní vztahy jak s Trumpem, tak s íránskými revolučními gardami.
Pákistánští představitelé potvrzují, že přípravy na restart rozhovorů jsou v plném proudu. I když odhadují, že obnovení schůzek může trvat o den či dva déle, než předpokládá americký prezident, věří v brzký posun. Islámábád se snaží najít vhodný termín co nejrychleji, protože současné dvoutýdenní příměří vyprší již ve středu 22. dubna.
Nová vlna optimismu přichází po dramatickém víkendu, kdy viceprezident JD Vance předčasně opustil první kolo jednání po jednadvaceti hodinách diskusí. Jako důvod uvedl neochotu Íránu jasně se zavázat, že nebude usilovat o vývoj jaderné zbraně. Po odchodu delegace pak Trump vyhlásil námořní blokádu íránských přístavů v Perském zálivu, aby zvýšil ekonomický tlak na Teherán.
Americké centrální velitelství informovalo, že blokáda je zatím účinná a žádná plavidla se přes ni nedostala. Tato situace je reakcí na íránské uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy. Napětí na moři se okamžitě projevilo na trzích; cena ropy vyletěla nad 100 dolarů za barel, ovšem po zprávách o možných nových jednáních opět mírně klesla pod hranici 95 dolarů.
Kromě konfliktu s Íránem probíhají ve Washingtonu také bezprecedentní jednání mezi Izraelem a Libanonem. Cílem je zmírnit přeshraniční boje, které vypukly v důsledku americko-izraelského útoku na Írán. Ačkoliv americké ministerstvo zahraničí označilo diskuse za produktivní, hnutí Hizballáh již deklarovalo, že žádné dohody uzavřené v USA nebude respektovat a hodlá pokračovat v podpoře Íránu.
Hlavním kamenem úrazu v rozhovorech s Teheránem zůstává otázka obohacování uranu. Americká strana požaduje dvacetileté pozastavení tohoto procesu, zatímco Írán je ochoten přistoupit pouze na desetileté moratorium. Dalším sporným bodem je osud íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Zatímco Teherán nabízí jeho naředění, Washington trvá na jeho úplném odstranění ze země.
Íránští představitelé vnímají požadavky americké delegace jako maximalistické a odmítají kapitulovat u jednacího stolu. Přesto Teherán údajně trvá na tom, aby budoucí rozhovory vedl opět JD Vance. Důvodem je hluboká nedůvěra vůči dalším lidem z Trumpova okolí, konkrétně ke zvláštnímu vyslanci Stevu Witkoffovi a prezidentovu zetovi Jaredu Kushnerovi.
Do mírového procesu se aktivně zapojují i další regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Egypt a Turecko. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf plánuje cestu do Rijádu a Dauhá, aby získal podporu pro znovuotevření Hormuzského průlivu a projednal íránské požadavky na válečné reparace. Pokud se však Trumpovy předpovědi naplní a jednání začnou okamžitě, bude muset premiér svou diplomatickou cestu pravděpodobně zkrátit.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.
Britské a francouzské námořnictvo provedlo v Atlantském oceánu společnou operaci, při níž zadrželo sankcionovaný ruský ropný tanker. Podle prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona existuje vážné podezření, že plavidlo plulo pod falešnou vlajkou. Macron na sociální síti X zároveň sdílel videozáznam, který zachycuje příslušníky francouzských námořních sil přímo při nalaďování na palubu lodi.
Ničivé lesní požáry v roce 2025 zasáhly především bohatší části světa, a to i přes skutečnost, že celková rozloha ploch zasažených plameny na celé planetě klesla. Katastrofální živly si vyžádaly lidské životy, domovy i pracovní místa v Kalifornii, Kanadě, Evropě a Jižní Koreji. Celkově však loni shořelo 335 milionů hektarů půdy, což představuje druhou nejnižší hodnotu od roku 2002. Tento globální pokles nastal zejména kvůli rozšiřování afrických farem, které rozdrobily tamní krajinu a zpomalily šíření velkých požárů v savanách.
V Česku zítra začne meteorologické léto. Není tedy divu, že meteorologové už tuší, jak bude vypadat první letní víkend letošního roku. Tropických teplot se ve volných dnech nedočkáme, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Britskou monarchií otřásá další skandál. Buckinghamský palác již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Na základě soudních dokumentů o tom informovala britská stanice BBC.
Jaromír Jágr dal v posledních měsících hokej na druhou kolej a má tak více času na svou partnerku Dominiku Branišovou. Kráska se dokonce zmínila o zásnubách. Bude první ženou, která dostane Jágra k oltáři?