Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Klíčovou postavou v celém procesu je pákistánský armádní náčelník, polní maršál Asim Munir, kterému Trump vysekl veřejnou poklonu. Prezident ho označil za „fantastického“ a ocenil jeho skvělou práci při organizaci diplomatických setkání. Munir se těší důvěře obou stran konfliktu, neboť udržuje nadstandardní vztahy jak s Trumpem, tak s íránskými revolučními gardami.
Pákistánští představitelé potvrzují, že přípravy na restart rozhovorů jsou v plném proudu. I když odhadují, že obnovení schůzek může trvat o den či dva déle, než předpokládá americký prezident, věří v brzký posun. Islámábád se snaží najít vhodný termín co nejrychleji, protože současné dvoutýdenní příměří vyprší již ve středu 22. dubna.
Nová vlna optimismu přichází po dramatickém víkendu, kdy viceprezident JD Vance předčasně opustil první kolo jednání po jednadvaceti hodinách diskusí. Jako důvod uvedl neochotu Íránu jasně se zavázat, že nebude usilovat o vývoj jaderné zbraně. Po odchodu delegace pak Trump vyhlásil námořní blokádu íránských přístavů v Perském zálivu, aby zvýšil ekonomický tlak na Teherán.
Americké centrální velitelství informovalo, že blokáda je zatím účinná a žádná plavidla se přes ni nedostala. Tato situace je reakcí na íránské uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy. Napětí na moři se okamžitě projevilo na trzích; cena ropy vyletěla nad 100 dolarů za barel, ovšem po zprávách o možných nových jednáních opět mírně klesla pod hranici 95 dolarů.
Kromě konfliktu s Íránem probíhají ve Washingtonu také bezprecedentní jednání mezi Izraelem a Libanonem. Cílem je zmírnit přeshraniční boje, které vypukly v důsledku americko-izraelského útoku na Írán. Ačkoliv americké ministerstvo zahraničí označilo diskuse za produktivní, hnutí Hizballáh již deklarovalo, že žádné dohody uzavřené v USA nebude respektovat a hodlá pokračovat v podpoře Íránu.
Hlavním kamenem úrazu v rozhovorech s Teheránem zůstává otázka obohacování uranu. Americká strana požaduje dvacetileté pozastavení tohoto procesu, zatímco Írán je ochoten přistoupit pouze na desetileté moratorium. Dalším sporným bodem je osud íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Zatímco Teherán nabízí jeho naředění, Washington trvá na jeho úplném odstranění ze země.
Íránští představitelé vnímají požadavky americké delegace jako maximalistické a odmítají kapitulovat u jednacího stolu. Přesto Teherán údajně trvá na tom, aby budoucí rozhovory vedl opět JD Vance. Důvodem je hluboká nedůvěra vůči dalším lidem z Trumpova okolí, konkrétně ke zvláštnímu vyslanci Stevu Witkoffovi a prezidentovu zetovi Jaredu Kushnerovi.
Do mírového procesu se aktivně zapojují i další regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Egypt a Turecko. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf plánuje cestu do Rijádu a Dauhá, aby získal podporu pro znovuotevření Hormuzského průlivu a projednal íránské požadavky na válečné reparace. Pokud se však Trumpovy předpovědi naplní a jednání začnou okamžitě, bude muset premiér svou diplomatickou cestu pravděpodobně zkrátit.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.