Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Klíčovou postavou v celém procesu je pákistánský armádní náčelník, polní maršál Asim Munir, kterému Trump vysekl veřejnou poklonu. Prezident ho označil za „fantastického“ a ocenil jeho skvělou práci při organizaci diplomatických setkání. Munir se těší důvěře obou stran konfliktu, neboť udržuje nadstandardní vztahy jak s Trumpem, tak s íránskými revolučními gardami.
Pákistánští představitelé potvrzují, že přípravy na restart rozhovorů jsou v plném proudu. I když odhadují, že obnovení schůzek může trvat o den či dva déle, než předpokládá americký prezident, věří v brzký posun. Islámábád se snaží najít vhodný termín co nejrychleji, protože současné dvoutýdenní příměří vyprší již ve středu 22. dubna.
Nová vlna optimismu přichází po dramatickém víkendu, kdy viceprezident JD Vance předčasně opustil první kolo jednání po jednadvaceti hodinách diskusí. Jako důvod uvedl neochotu Íránu jasně se zavázat, že nebude usilovat o vývoj jaderné zbraně. Po odchodu delegace pak Trump vyhlásil námořní blokádu íránských přístavů v Perském zálivu, aby zvýšil ekonomický tlak na Teherán.
Americké centrální velitelství informovalo, že blokáda je zatím účinná a žádná plavidla se přes ni nedostala. Tato situace je reakcí na íránské uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy. Napětí na moři se okamžitě projevilo na trzích; cena ropy vyletěla nad 100 dolarů za barel, ovšem po zprávách o možných nových jednáních opět mírně klesla pod hranici 95 dolarů.
Kromě konfliktu s Íránem probíhají ve Washingtonu také bezprecedentní jednání mezi Izraelem a Libanonem. Cílem je zmírnit přeshraniční boje, které vypukly v důsledku americko-izraelského útoku na Írán. Ačkoliv americké ministerstvo zahraničí označilo diskuse za produktivní, hnutí Hizballáh již deklarovalo, že žádné dohody uzavřené v USA nebude respektovat a hodlá pokračovat v podpoře Íránu.
Hlavním kamenem úrazu v rozhovorech s Teheránem zůstává otázka obohacování uranu. Americká strana požaduje dvacetileté pozastavení tohoto procesu, zatímco Írán je ochoten přistoupit pouze na desetileté moratorium. Dalším sporným bodem je osud íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Zatímco Teherán nabízí jeho naředění, Washington trvá na jeho úplném odstranění ze země.
Íránští představitelé vnímají požadavky americké delegace jako maximalistické a odmítají kapitulovat u jednacího stolu. Přesto Teherán údajně trvá na tom, aby budoucí rozhovory vedl opět JD Vance. Důvodem je hluboká nedůvěra vůči dalším lidem z Trumpova okolí, konkrétně ke zvláštnímu vyslanci Stevu Witkoffovi a prezidentovu zetovi Jaredu Kushnerovi.
Do mírového procesu se aktivně zapojují i další regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Egypt a Turecko. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf plánuje cestu do Rijádu a Dauhá, aby získal podporu pro znovuotevření Hormuzského průlivu a projednal íránské požadavky na válečné reparace. Pokud se však Trumpovy předpovědi naplní a jednání začnou okamžitě, bude muset premiér svou diplomatickou cestu pravděpodobně zkrátit.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.