Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Klíčovou postavou v celém procesu je pákistánský armádní náčelník, polní maršál Asim Munir, kterému Trump vysekl veřejnou poklonu. Prezident ho označil za „fantastického“ a ocenil jeho skvělou práci při organizaci diplomatických setkání. Munir se těší důvěře obou stran konfliktu, neboť udržuje nadstandardní vztahy jak s Trumpem, tak s íránskými revolučními gardami.
Pákistánští představitelé potvrzují, že přípravy na restart rozhovorů jsou v plném proudu. I když odhadují, že obnovení schůzek může trvat o den či dva déle, než předpokládá americký prezident, věří v brzký posun. Islámábád se snaží najít vhodný termín co nejrychleji, protože současné dvoutýdenní příměří vyprší již ve středu 22. dubna.
Nová vlna optimismu přichází po dramatickém víkendu, kdy viceprezident JD Vance předčasně opustil první kolo jednání po jednadvaceti hodinách diskusí. Jako důvod uvedl neochotu Íránu jasně se zavázat, že nebude usilovat o vývoj jaderné zbraně. Po odchodu delegace pak Trump vyhlásil námořní blokádu íránských přístavů v Perském zálivu, aby zvýšil ekonomický tlak na Teherán.
Americké centrální velitelství informovalo, že blokáda je zatím účinná a žádná plavidla se přes ni nedostala. Tato situace je reakcí na íránské uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové ropy. Napětí na moři se okamžitě projevilo na trzích; cena ropy vyletěla nad 100 dolarů za barel, ovšem po zprávách o možných nových jednáních opět mírně klesla pod hranici 95 dolarů.
Kromě konfliktu s Íránem probíhají ve Washingtonu také bezprecedentní jednání mezi Izraelem a Libanonem. Cílem je zmírnit přeshraniční boje, které vypukly v důsledku americko-izraelského útoku na Írán. Ačkoliv americké ministerstvo zahraničí označilo diskuse za produktivní, hnutí Hizballáh již deklarovalo, že žádné dohody uzavřené v USA nebude respektovat a hodlá pokračovat v podpoře Íránu.
Hlavním kamenem úrazu v rozhovorech s Teheránem zůstává otázka obohacování uranu. Americká strana požaduje dvacetileté pozastavení tohoto procesu, zatímco Írán je ochoten přistoupit pouze na desetileté moratorium. Dalším sporným bodem je osud íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Zatímco Teherán nabízí jeho naředění, Washington trvá na jeho úplném odstranění ze země.
Íránští představitelé vnímají požadavky americké delegace jako maximalistické a odmítají kapitulovat u jednacího stolu. Přesto Teherán údajně trvá na tom, aby budoucí rozhovory vedl opět JD Vance. Důvodem je hluboká nedůvěra vůči dalším lidem z Trumpova okolí, konkrétně ke zvláštnímu vyslanci Stevu Witkoffovi a prezidentovu zetovi Jaredu Kushnerovi.
Do mírového procesu se aktivně zapojují i další regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Egypt a Turecko. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf plánuje cestu do Rijádu a Dauhá, aby získal podporu pro znovuotevření Hormuzského průlivu a projednal íránské požadavky na válečné reparace. Pokud se však Trumpovy předpovědi naplní a jednání začnou okamžitě, bude muset premiér svou diplomatickou cestu pravděpodobně zkrátit.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.