Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Potenciál AI je obrovský. Může usnadnit práci lékařů tím, že jim pomůže s administrativními úkoly, podpoří cílenou léčbu, nebo pomůže odhalit drobné abnormality na snímcích, kterých by si lidské oko nemuselo všimnout. Může urychlit objevování nových léků a pomáhat pacientům s plánováním schůzek a zodpovídat jejich otázky.
I přesto, že AI má obrovský potenciál, je potřeba ji používat zodpovědně, protože stejně jako jiné technologie, i ona má své slabé stránky. Důkazem jsou i nedávné studie, které poukazují na to, že lékařské nástroje AI mohou nesprávně diagnostikovat pacienty a vést k tomu, že se lidské dovednosti oslabí.
Jedna studie, která zkoumala nástroj schválený FDA pro detekci otoků a mikro krvácení v mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou, ukázala, že ačkoliv nástroj zlepšil schopnost radiologů tyto stavy najít, zároveň vyvolával falešné poplachy. Autoři studie tak doporučili, aby radiologové nejprve provedli důkladné čtení sami a až poté použili nástroj jako druhý názor, nikoliv naopak.
Další studie zkoumala "fenomén ztráty dovedností" (deskilling), když lékaři v Evropě začali používat nový systém s umělou inteligencí pro odhalování polypů během kolonoskopií. Zpočátku sice našli více polypů, ale když se poté vrátili k práci bez AI, zaznamenali jich méně než dříve, než nástroj vůbec začali používat.
Toto „kognitivní odlehčení“ má své paralely i v běžném životě. Mnozí z nás již tolik nevyužívají paměť, protože se spoléhají na navigaci. Podobný efekt může mít i AI, pokud se používá bez kritického myšlení. Podle jedné studie čím více lidé používají nástroje AI, tím slabší jsou jejich schopnosti kritického myšlení.
Autoři článku zdůrazňují, že budoucnost medicíny není o nahrazení lékařů algoritmy, ale o vytváření nástrojů, které zvýší lidský úsudek. Hovoří o přístupu zvaném Inteligentní architektura výběru (ICA). Místo toho, aby AI určila diagnózu, mohla by označit rizikové oblasti a naznačit „prozkoumejte tuto oblast pečlivě.“
Jako příklad uvádí indickou nemocnici, která začala používat nástroj ICA pro prevenci infarktů. Místo jednorozměrného skóre, které poskytoval předchozí systém, nový nástroj nabízí pacientům personalizované informace o tom, co skóre znamená a na jaké rizikové faktory by se měli zaměřit.
Je důležité, aby se studenti medicíny učili pracovat s AI, ale zároveň si zachovali schopnost pracovat bez ní. Mělo by se na ni pohlížet jako na asistenta nebo druhý názor, nikoliv jako na experta, který má všechny správné odpovědi. Podle autorů není cílem nahradit člověka AI, ale naopak vytvořit systémy, které zdokonalují naše schopnosti, a to včetně kritického myšlení a soucitu, který může přinést pouze člověk.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.