Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Potenciál AI je obrovský. Může usnadnit práci lékařů tím, že jim pomůže s administrativními úkoly, podpoří cílenou léčbu, nebo pomůže odhalit drobné abnormality na snímcích, kterých by si lidské oko nemuselo všimnout. Může urychlit objevování nových léků a pomáhat pacientům s plánováním schůzek a zodpovídat jejich otázky.
I přesto, že AI má obrovský potenciál, je potřeba ji používat zodpovědně, protože stejně jako jiné technologie, i ona má své slabé stránky. Důkazem jsou i nedávné studie, které poukazují na to, že lékařské nástroje AI mohou nesprávně diagnostikovat pacienty a vést k tomu, že se lidské dovednosti oslabí.
Jedna studie, která zkoumala nástroj schválený FDA pro detekci otoků a mikro krvácení v mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou, ukázala, že ačkoliv nástroj zlepšil schopnost radiologů tyto stavy najít, zároveň vyvolával falešné poplachy. Autoři studie tak doporučili, aby radiologové nejprve provedli důkladné čtení sami a až poté použili nástroj jako druhý názor, nikoliv naopak.
Další studie zkoumala "fenomén ztráty dovedností" (deskilling), když lékaři v Evropě začali používat nový systém s umělou inteligencí pro odhalování polypů během kolonoskopií. Zpočátku sice našli více polypů, ale když se poté vrátili k práci bez AI, zaznamenali jich méně než dříve, než nástroj vůbec začali používat.
Toto „kognitivní odlehčení“ má své paralely i v běžném životě. Mnozí z nás již tolik nevyužívají paměť, protože se spoléhají na navigaci. Podobný efekt může mít i AI, pokud se používá bez kritického myšlení. Podle jedné studie čím více lidé používají nástroje AI, tím slabší jsou jejich schopnosti kritického myšlení.
Autoři článku zdůrazňují, že budoucnost medicíny není o nahrazení lékařů algoritmy, ale o vytváření nástrojů, které zvýší lidský úsudek. Hovoří o přístupu zvaném Inteligentní architektura výběru (ICA). Místo toho, aby AI určila diagnózu, mohla by označit rizikové oblasti a naznačit „prozkoumejte tuto oblast pečlivě.“
Jako příklad uvádí indickou nemocnici, která začala používat nástroj ICA pro prevenci infarktů. Místo jednorozměrného skóre, které poskytoval předchozí systém, nový nástroj nabízí pacientům personalizované informace o tom, co skóre znamená a na jaké rizikové faktory by se měli zaměřit.
Je důležité, aby se studenti medicíny učili pracovat s AI, ale zároveň si zachovali schopnost pracovat bez ní. Mělo by se na ni pohlížet jako na asistenta nebo druhý názor, nikoliv jako na experta, který má všechny správné odpovědi. Podle autorů není cílem nahradit člověka AI, ale naopak vytvořit systémy, které zdokonalují naše schopnosti, a to včetně kritického myšlení a soucitu, který může přinést pouze člověk.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.