Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Potenciál AI je obrovský. Může usnadnit práci lékařů tím, že jim pomůže s administrativními úkoly, podpoří cílenou léčbu, nebo pomůže odhalit drobné abnormality na snímcích, kterých by si lidské oko nemuselo všimnout. Může urychlit objevování nových léků a pomáhat pacientům s plánováním schůzek a zodpovídat jejich otázky.
I přesto, že AI má obrovský potenciál, je potřeba ji používat zodpovědně, protože stejně jako jiné technologie, i ona má své slabé stránky. Důkazem jsou i nedávné studie, které poukazují na to, že lékařské nástroje AI mohou nesprávně diagnostikovat pacienty a vést k tomu, že se lidské dovednosti oslabí.
Jedna studie, která zkoumala nástroj schválený FDA pro detekci otoků a mikro krvácení v mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou, ukázala, že ačkoliv nástroj zlepšil schopnost radiologů tyto stavy najít, zároveň vyvolával falešné poplachy. Autoři studie tak doporučili, aby radiologové nejprve provedli důkladné čtení sami a až poté použili nástroj jako druhý názor, nikoliv naopak.
Další studie zkoumala "fenomén ztráty dovedností" (deskilling), když lékaři v Evropě začali používat nový systém s umělou inteligencí pro odhalování polypů během kolonoskopií. Zpočátku sice našli více polypů, ale když se poté vrátili k práci bez AI, zaznamenali jich méně než dříve, než nástroj vůbec začali používat.
Toto „kognitivní odlehčení“ má své paralely i v běžném životě. Mnozí z nás již tolik nevyužívají paměť, protože se spoléhají na navigaci. Podobný efekt může mít i AI, pokud se používá bez kritického myšlení. Podle jedné studie čím více lidé používají nástroje AI, tím slabší jsou jejich schopnosti kritického myšlení.
Autoři článku zdůrazňují, že budoucnost medicíny není o nahrazení lékařů algoritmy, ale o vytváření nástrojů, které zvýší lidský úsudek. Hovoří o přístupu zvaném Inteligentní architektura výběru (ICA). Místo toho, aby AI určila diagnózu, mohla by označit rizikové oblasti a naznačit „prozkoumejte tuto oblast pečlivě.“
Jako příklad uvádí indickou nemocnici, která začala používat nástroj ICA pro prevenci infarktů. Místo jednorozměrného skóre, které poskytoval předchozí systém, nový nástroj nabízí pacientům personalizované informace o tom, co skóre znamená a na jaké rizikové faktory by se měli zaměřit.
Je důležité, aby se studenti medicíny učili pracovat s AI, ale zároveň si zachovali schopnost pracovat bez ní. Mělo by se na ni pohlížet jako na asistenta nebo druhý názor, nikoliv jako na experta, který má všechny správné odpovědi. Podle autorů není cílem nahradit člověka AI, ale naopak vytvořit systémy, které zdokonalují naše schopnosti, a to včetně kritického myšlení a soucitu, který může přinést pouze člověk.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.