Není pochyb o tom, že umělá inteligence (AI) v posledních letech rychle proniká do zdravotnictví. Jen v USA schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) více než 1 000 nástrojů pro zdravotnictví, a podle nedávného průzkumu Americké lékařské asociace používají AI v nějaké míře více než dvě třetiny lékařů.
Potenciál AI je obrovský. Může usnadnit práci lékařů tím, že jim pomůže s administrativními úkoly, podpoří cílenou léčbu, nebo pomůže odhalit drobné abnormality na snímcích, kterých by si lidské oko nemuselo všimnout. Může urychlit objevování nových léků a pomáhat pacientům s plánováním schůzek a zodpovídat jejich otázky.
I přesto, že AI má obrovský potenciál, je potřeba ji používat zodpovědně, protože stejně jako jiné technologie, i ona má své slabé stránky. Důkazem jsou i nedávné studie, které poukazují na to, že lékařské nástroje AI mohou nesprávně diagnostikovat pacienty a vést k tomu, že se lidské dovednosti oslabí.
Jedna studie, která zkoumala nástroj schválený FDA pro detekci otoků a mikro krvácení v mozku u pacientů s Alzheimerovou chorobou, ukázala, že ačkoliv nástroj zlepšil schopnost radiologů tyto stavy najít, zároveň vyvolával falešné poplachy. Autoři studie tak doporučili, aby radiologové nejprve provedli důkladné čtení sami a až poté použili nástroj jako druhý názor, nikoliv naopak.
Další studie zkoumala "fenomén ztráty dovedností" (deskilling), když lékaři v Evropě začali používat nový systém s umělou inteligencí pro odhalování polypů během kolonoskopií. Zpočátku sice našli více polypů, ale když se poté vrátili k práci bez AI, zaznamenali jich méně než dříve, než nástroj vůbec začali používat.
Toto „kognitivní odlehčení“ má své paralely i v běžném životě. Mnozí z nás již tolik nevyužívají paměť, protože se spoléhají na navigaci. Podobný efekt může mít i AI, pokud se používá bez kritického myšlení. Podle jedné studie čím více lidé používají nástroje AI, tím slabší jsou jejich schopnosti kritického myšlení.
Autoři článku zdůrazňují, že budoucnost medicíny není o nahrazení lékařů algoritmy, ale o vytváření nástrojů, které zvýší lidský úsudek. Hovoří o přístupu zvaném Inteligentní architektura výběru (ICA). Místo toho, aby AI určila diagnózu, mohla by označit rizikové oblasti a naznačit „prozkoumejte tuto oblast pečlivě.“
Jako příklad uvádí indickou nemocnici, která začala používat nástroj ICA pro prevenci infarktů. Místo jednorozměrného skóre, které poskytoval předchozí systém, nový nástroj nabízí pacientům personalizované informace o tom, co skóre znamená a na jaké rizikové faktory by se měli zaměřit.
Je důležité, aby se studenti medicíny učili pracovat s AI, ale zároveň si zachovali schopnost pracovat bez ní. Mělo by se na ni pohlížet jako na asistenta nebo druhý názor, nikoliv jako na experta, který má všechny správné odpovědi. Podle autorů není cílem nahradit člověka AI, ale naopak vytvořit systémy, které zdokonalují naše schopnosti, a to včetně kritického myšlení a soucitu, který může přinést pouze člověk.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.