Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Zelenskyj zmínil konkrétní časové milníky vytyčené Vladimirem Putinem, mezi které patřil březen, květen, červen, září a prosinec roku 2022, na což navázaly další neúspěšné pokusy v letech 2023 a 2024. V loňském roce, kdy se Kreml pokoušel přesvědčit Donalda Trumpa o blížící se kapitulaci Ukrajiny, pak Moskva vyhlásila tři finální data pro obsazení Doněcké oblasti.
Pokud Ruská federace svou agresi nezastaví, bude muset tyto milníky podle ukrajinské hlavy státu odsouvat i nadále. Zelenskyj zároveň upozornil, že jestliže chce Putin obětovat další milion vojáků o ukrajinské obranné linie, měli by Rusové čekající ve frontách na čerpacích stanicích začít uvažovat o své budoucnosti. Ruské síly se na Donbas přeorientovaly po svém jarním stažení od Kyjeva v roce 2022. Přestože dokázaly opanovat celou Luhanskou oblast a rozsáhlé úseky Doněcké a Záporožské oblasti, jejich současný postup směrem na západ se podle Kyjeva znatelně zpomalil, k čemuž přispívají intenzivnější ukrajinské nálety dronů středního a dlouhého doletu.
Ukrajinské velení kromě toho informovalo o úspěšných zásazích ruských řídicích stanovišť bezpilotních letounů, vojenských komunikačních uzlů a logistických center, včetně skladiště poblíž okupované Novosvitlivky. Údery zasáhly také silniční most u okupovaného Novoazovsku v Doněcké oblasti a dvojici železničních mostů v Luhanské oblasti, které ruská armáda využívala k dopravě vojáků, zbraní a munice přímo na bojiště.
Sílící ukrajinské útoky na energetické cíle vyvolaly v Rusku vážnou palivovou krizi, nedostatek benzinu a nafty v řadě regionů a skokové zdražení pohonných hmot. Prezident Vladimir Putin sice na schůzce s ministry potíže uznal, avšak prohlásil, že situace se řeší. Podle deníku Kommersant, který odkazuje na vládní dokument, ruské úřady zvažují přechodné rozvolnění palivových norem, což by mělo napjatému trhu ulevit.
Tento krok by mohl petrochemickým společnostem na dobu jednoho roku, přesněji do července 2027, povolit výrobu i import méně kvalitních pohonných hmot třídy Euro-2 s vyšším podílem síry, jejichž produkce byla v zemi zakázána od roku 2013. Podle ukrajinských údajů navíc ruská strana zaznamenala v bojových operacích masivní ztráty, které čítají mimo jiné 7 000 padlých příslušníků severokorejských jednotek bojujících na straně Moskvy.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.