Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Zelenskyj zmínil konkrétní časové milníky vytyčené Vladimirem Putinem, mezi které patřil březen, květen, červen, září a prosinec roku 2022, na což navázaly další neúspěšné pokusy v letech 2023 a 2024. V loňském roce, kdy se Kreml pokoušel přesvědčit Donalda Trumpa o blížící se kapitulaci Ukrajiny, pak Moskva vyhlásila tři finální data pro obsazení Doněcké oblasti.
Pokud Ruská federace svou agresi nezastaví, bude muset tyto milníky podle ukrajinské hlavy státu odsouvat i nadále. Zelenskyj zároveň upozornil, že jestliže chce Putin obětovat další milion vojáků o ukrajinské obranné linie, měli by Rusové čekající ve frontách na čerpacích stanicích začít uvažovat o své budoucnosti. Ruské síly se na Donbas přeorientovaly po svém jarním stažení od Kyjeva v roce 2022. Přestože dokázaly opanovat celou Luhanskou oblast a rozsáhlé úseky Doněcké a Záporožské oblasti, jejich současný postup směrem na západ se podle Kyjeva znatelně zpomalil, k čemuž přispívají intenzivnější ukrajinské nálety dronů středního a dlouhého doletu.
Ukrajinské velení kromě toho informovalo o úspěšných zásazích ruských řídicích stanovišť bezpilotních letounů, vojenských komunikačních uzlů a logistických center, včetně skladiště poblíž okupované Novosvitlivky. Údery zasáhly také silniční most u okupovaného Novoazovsku v Doněcké oblasti a dvojici železničních mostů v Luhanské oblasti, které ruská armáda využívala k dopravě vojáků, zbraní a munice přímo na bojiště.
Sílící ukrajinské útoky na energetické cíle vyvolaly v Rusku vážnou palivovou krizi, nedostatek benzinu a nafty v řadě regionů a skokové zdražení pohonných hmot. Prezident Vladimir Putin sice na schůzce s ministry potíže uznal, avšak prohlásil, že situace se řeší. Podle deníku Kommersant, který odkazuje na vládní dokument, ruské úřady zvažují přechodné rozvolnění palivových norem, což by mělo napjatému trhu ulevit.
Tento krok by mohl petrochemickým společnostem na dobu jednoho roku, přesněji do července 2027, povolit výrobu i import méně kvalitních pohonných hmot třídy Euro-2 s vyšším podílem síry, jejichž produkce byla v zemi zakázána od roku 2013. Podle ukrajinských údajů navíc ruská strana zaznamenala v bojových operacích masivní ztráty, které čítají mimo jiné 7 000 padlých příslušníků severokorejských jednotek bojujících na straně Moskvy.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.