Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Zelenskyj zmínil konkrétní časové milníky vytyčené Vladimirem Putinem, mezi které patřil březen, květen, červen, září a prosinec roku 2022, na což navázaly další neúspěšné pokusy v letech 2023 a 2024. V loňském roce, kdy se Kreml pokoušel přesvědčit Donalda Trumpa o blížící se kapitulaci Ukrajiny, pak Moskva vyhlásila tři finální data pro obsazení Doněcké oblasti.
Pokud Ruská federace svou agresi nezastaví, bude muset tyto milníky podle ukrajinské hlavy státu odsouvat i nadále. Zelenskyj zároveň upozornil, že jestliže chce Putin obětovat další milion vojáků o ukrajinské obranné linie, měli by Rusové čekající ve frontách na čerpacích stanicích začít uvažovat o své budoucnosti. Ruské síly se na Donbas přeorientovaly po svém jarním stažení od Kyjeva v roce 2022. Přestože dokázaly opanovat celou Luhanskou oblast a rozsáhlé úseky Doněcké a Záporožské oblasti, jejich současný postup směrem na západ se podle Kyjeva znatelně zpomalil, k čemuž přispívají intenzivnější ukrajinské nálety dronů středního a dlouhého doletu.
Ukrajinské velení kromě toho informovalo o úspěšných zásazích ruských řídicích stanovišť bezpilotních letounů, vojenských komunikačních uzlů a logistických center, včetně skladiště poblíž okupované Novosvitlivky. Údery zasáhly také silniční most u okupovaného Novoazovsku v Doněcké oblasti a dvojici železničních mostů v Luhanské oblasti, které ruská armáda využívala k dopravě vojáků, zbraní a munice přímo na bojiště.
Sílící ukrajinské útoky na energetické cíle vyvolaly v Rusku vážnou palivovou krizi, nedostatek benzinu a nafty v řadě regionů a skokové zdražení pohonných hmot. Prezident Vladimir Putin sice na schůzce s ministry potíže uznal, avšak prohlásil, že situace se řeší. Podle deníku Kommersant, který odkazuje na vládní dokument, ruské úřady zvažují přechodné rozvolnění palivových norem, což by mělo napjatému trhu ulevit.
Tento krok by mohl petrochemickým společnostem na dobu jednoho roku, přesněji do července 2027, povolit výrobu i import méně kvalitních pohonných hmot třídy Euro-2 s vyšším podílem síry, jejichž produkce byla v zemi zakázána od roku 2013. Podle ukrajinských údajů navíc ruská strana zaznamenala v bojových operacích masivní ztráty, které čítají mimo jiné 7 000 padlých příslušníků severokorejských jednotek bojujících na straně Moskvy.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) má na stole poměrně radikální návrh. Rád by totiž omezil dostupnost energetických nápojů tak, aby si je nemohly koupit děti mladší 16 let. Právě u nich totiž konzumace představuje největší riziko.
V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.
Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.