Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Podle údajů společnosti Kpler se vývoz ropy z Blízkého východu v září zvýšil na nejvyšší úroveň od začátku války. Stále však zůstává zhruba o 3,2 milionu barelů denně pod únorovou předválečnou úrovní. Samotné toky přes Hormuz se rovněž citelně zotavily a významné americké banky, například JPMorgan, vůbec největší banka v USA, či Goldman Sachs, již hovoří o přibližování celkových dodávek předválečným hodnotám.
To ale ještě neznamená návrat ropného trhu k normálu. Cena ropy neodráží pouze počet tankerů, které právě dnes proplují Hormuzem. Zohledňuje také pravděpodobnost, že budou bezpečně proplouvat za týden, za měsíc či za půl roku. A právě tato jistota zatím chybí. Americko-íránská jednání zůstávají komplikovaná a trh nadále započítává možnost nové eskalace či opětovného omezení dodávek. Brent se proto ve středu pohyboval kolem 103 dolarů za barel.
Druhým problémem jsou zásoby. Svět během konfliktu spotřeboval významnou část bezpečnostního polštáře, který mu v minulosti umožňoval výpadky dodávek lépe absorbovat. Členské země Mezinárodní energetické agentury se dohodly na uvolnění přibližně 400 milionů barelů ze strategických rezerv. Samotná americká strategická rezerva nyní obsahuje méně než 284 milionů barelů, nejméně od roku 1982. Spojené státy přitom nyní nabízejí k zapůjčení dalších až 40 milionů barelů.
Významnou část napětí navíc nelze hledat pouze u samotné surové ropy. Ještě větší problém představují některé rafinérské produkty, především nafta a další střední destiláty. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že právě na tomto trhu je současný nedostatek nejvýraznější. Cena dieselu v USA se na začátku září dostala přes 200 dolarů za barel, zatímco Brent se tehdy pohyboval kolem 105 dolarů. Mimořádné rafinérské marže ukazují, že problémem není jen dostat ropu z vrtu na tanker, ale také ji zpracovat a dopravit správný produkt na správné místo.
Ke stále vysoké ceně přispívá také dražší lodní doprava, vyšší pojistné a skutečnost, že produkce části zemí OPEC+ zůstává znatelně pod předválečnou úrovní. Sedm klíčových členů OPEC+ v srpnu zhruba o pět milionů barelů denně méně než před válkou v únoru.
Obnovování toků přes Hormuz je proto jednoznačně faktorem, který cenu ropy tlačí dolů. Samo o sobě však nestačí k návratu Brentu například k 70 či 80 dolarům. K tomu by trh potřeboval nejen další růst produkce a exportu, ale také doplnění zásob, normalizaci rafinérského trhu, pokles přepravních nákladů a především přesvědčení investorů, že se současné zlepšení bezpečnostní situace stane trvalým.
Takže zatím ani nelze předpokládat, že by česká vláda zase rychle rušila regulaci cen pohonných hmot, včetně snížení spotřební daně z motorové nafty, která začíná platit od zítřka. S největší pravděpodobností tedy tyto zásahy Babišova kabinetu zůstanou v platnosti minimálně do konce letošního října.
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.