Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Zájem o tuto problematiku v posledních letech prudce vzrostl díky aktivitám Kongresu, novým vědeckým iniciativám a také tlaku neziskových organizací, jako je Disclosure Foundation. Vědci, politici i armádní experti se shodují na tom, že mnoho zaznamenaných objektů vykazuje vlastnosti, které současná pozemská technologie nedokáže vysvětlit.
Jedním z nejvýraznějších podnětů pro veřejnou debatu byla svědectví armádních pilotů, kteří popisují setkání s objekty pohybujícími se nevídanou rychlostí a bez viditelného pohonu. Piloti amerického námořnictva opakovaně zaznamenali anomálie v citlivých oblastech vzdušného prostoru, což vyvolává obavy o národní bezpečnost.
Mezi nejznámější incidenty patří pozorování takzvaného objektu typu Tic Tac pilotem Davidem Fravorem v roce 2004 nebo nedávné opakované přelety neznámých dronů či sfér nad leteckou základnou Langley. Tyto události donutily armádu i zpravodajské služby brát hrozbu narušování vzdušného prostoru mnohem vážněji.
V reakci na tyto výzvy vznikla vládní kancelář AARO pro vyšetřování anomálií a Bílý dům zřídil speciální vědeckou poradní radu pod vedením harvardského astrofyzika Aviho Loeba. Jejím úkolem je koordinovat výzkum napříč agenturami a analyzovat data z moderních senzorů, které zachycují nevysvětlitelné úkazy.
Zatímco někteří představitelé armády a skeptici upozorňují, že pro existenci mimozemského života stále chybí tvrdá vědecká data a mnoho hlášení lze vysvětlit optickými klamy nebo tajnou pozemskou technikou, řada odborníků nevylučuje ani exogenní původ. Statistická pravděpodobnost existence života ve vesmíru je totiž podle astronomů obrovská.
Pokud by se v budoucnu potvrdilo, že některé z pozorovaných objektů pocházejí od mimozemské civilizace, znamenalo by to pro lidstvo naprostý mezník. Odborníci z řad historiků a sociologů upozorňují, že takové zjištění by zásadně otřáslo lidskou společností, vědou i zavedenými náboženskými systémy.
Psychologové se v této souvislosti zabývají tím, jak by lidstvo na případné oficiální odhalení mimozemského života reagovalo. Výzkumy naznačují, že ačkoliv by u části populace mohlo dojít k obavám, většina lidí by zprávu přijala věcně, pokud by nešlo o bezprostřední ohrožení bezpečnosti.
Své místo v debatě má i teologie, přičemž odborníci na náboženství řeší, jak by monoteistické víry musely integrovat poznatek, že člověk není jediným inteligentním tvorem ve vesmíru. Diskuze o takzvané exoteologii přitom ukazují, že myšlenka mimozemské inteligence nemusí být s vírou v rozporu.
Vědecká komunita se mezitím snaží posunout od pouhých svědectví k tvrdým důkazům. Projekt Galileo na Harvardu či nezávislé teleskopické sítě aktivně skenují oblohu s cílem zachytit jakékoliv stopy cizích technologií nebo neznámých těles v naší sluneční soustavě.
Příkladem takového pátrání byl i mezihvězdný objekt Oumuamua, který před lety proletěl naší soustavou a svým netradičním zrychlením vyvolal debaty o možném umělém původu. Přestože převládá přirozené vysvětlení, debata o něm ukázala, jak tenká je hranice mezi vědou a spekulacemi.
Tlak veřejnosti na vládu, aby odtajnila veškeré informace, nepolevuje. Průzkumy veřejného mínění ukazují napříč politickým spektrem obrovskou shodu v tom, že lidé chtějí znát pravdu o povaze neidentifikovaných jevů.
Zda jsou UAP pokročilou technologií cizích mocností, přirozeným atmosférickým jevem nebo skutečně důkazem přítomnosti mimořádné inteligence, zůstává prozatím nezodpovězeno. Jisto je však to, že stigma kolem tohoto tématu definitivně opadlo a věda k němu přistupuje s otevřenou myslí.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.