Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Případ vyšel najevo mimo jiné na základě zkušenosti profesorky Julie Steinbergerové, která se na půdě panelu setkala s Mustafou Babikerem. Tento odborník pracuje pro společnost Saudi Aramco již dvacet let a byl jmenován jedním z hlavních koordinujících autorů nadcházející Sedmé hodnotící zprávy. Vyšetřování ukázalo, že Babiker není ojedinělým případem a na tvorbě dokumentů se podílí nejméně tucet autorů napojených na saúdskoarabské státní či ropné instituce.
Šetření se zaměřilo na Třetí pracovní skupinu, která posuzuje možnosti snižování emisí a odstraňování skleníkových plynů z atmosféry. Mezi více než dvěma stovkami hlavních autorů této skupiny bylo identifikováno dvacet případů se závažným rizikem střetu zájmů. Více než polovina z těchto sporných případů se týká odborníků se silnými vazbami na saúdskoarabské subjekty.
Dalším z autorů zaměstnaných v koncernu Saudi Aramco je Diego Armando Moya Pinta, který v panelu posuzuje možnosti snižování emisí v energetickém sektoru. V oficiálních dokumentech mezinárodního orgánu je však uvedeno pouze jeho čestné vědecké působení na Imperial College v Londýně. Významné zastoupení má také saúdskoarabským státem financovaný think-tank KAPSARC, jehož předsedou je přímo ministr energetiky této země.
Někteří další vědci prováděli během svého působení v mezinárodním panelu výzkum přímo financovaný ropným gigantem. Profesor Zain Yamani z Univerzity krále Fahda publikoval odbornou studii vytvořenou ve spolupráci s vědci ze společnosti Saudi Aramco. Další autor, profesor Hussein Hoteit, zase dokončoval výzkum zaměřený na podzemní ukládání uhlíku, který byl kompletně navržen a finančně podpořen stejným ropným koncernem.
Značné znepokojení vyvolává také role doktorky Malak Al-Noryové, která zastává funkci jedné ze sedmi místopředsedkyň Třetí pracovní skupiny. Tato vědkyně zároveň působí jako vyšší poradkyně saúdskoarabského ministerstva energetiky a zemi reprezentuje na mezinárodních klimatických jednáních OSN. Politologové v této souvislosti upozorňují na změnu taktiky Saúdské Arábie, která se snaží prosazovat technologie pro zachytávání uhlíku, aby ochránila svou ekonomiku závislou na fosilních palivech.
Výbor pro střet zájmů při Mezinárodním panelu pro změnu klimatu přitom v oficiálním prohlášení uvedl, že u žádného z vybraných autorů pro novou zprávu nezjistil žádná pochybení. Analytici a zástupci nevládních organizací označili tento závěr za důkaz selhání kontrolních mechanismů. Pravidla by podle nich měla chránit integritu instituce, zejména v době, kdy se zájmové skupiny okolo fosilních paliv snaží zpomalit přechod k čisté energii.
Současná pravidla pro střet zájmů přijala organizace v roce 2011 po předchozí krizi důvěry a nezávislém přezkumu svých postupů. Kritici však poukazují na značný rozpor mezi psanými zásadami a jejich praktickým vymáháním. Prohlášení autorů o případném střetu zájmů navíc zůstávají nežádoucím způsobem utajena před veřejností.
Mluvčí mezinárodního panelu kritiku odmítl a uvedl, že žádný z autorů nemusel být předán výboru pro střet zájmů, protože všechny potenciální případy vyřešili místopředsedové pracovních skupin. Organizace zdůraznila, že závěry zpráv jsou vytvářeny kolektivně velkými a vědecky rozmanitými týmy. Podle mluvčího tak žádný jednotlivec, instituce ani konkrétní stát nemůže konečné formulace dokumentů samostatně ovlivnit.
Profesor Hussein Hoteit ve svém vyjádření uvedl, že v jeho případě k žádnému střetu zájmů nedochází. Veškerý jeho výzkum byl podle jeho slov plně přiznán a transparentně financován jeho zaměstnavatelem. Vedení Mezinárodního panelu pro změnu klimatu zároveň potvrdilo, že v současné době neprobíhá žádný proces, který by vedl ke změně nebo zpřísnění stávajících pravidel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.