Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Případ vyšel najevo mimo jiné na základě zkušenosti profesorky Julie Steinbergerové, která se na půdě panelu setkala s Mustafou Babikerem. Tento odborník pracuje pro společnost Saudi Aramco již dvacet let a byl jmenován jedním z hlavních koordinujících autorů nadcházející Sedmé hodnotící zprávy. Vyšetřování ukázalo, že Babiker není ojedinělým případem a na tvorbě dokumentů se podílí nejméně tucet autorů napojených na saúdskoarabské státní či ropné instituce.
Šetření se zaměřilo na Třetí pracovní skupinu, která posuzuje možnosti snižování emisí a odstraňování skleníkových plynů z atmosféry. Mezi více než dvěma stovkami hlavních autorů této skupiny bylo identifikováno dvacet případů se závažným rizikem střetu zájmů. Více než polovina z těchto sporných případů se týká odborníků se silnými vazbami na saúdskoarabské subjekty.
Dalším z autorů zaměstnaných v koncernu Saudi Aramco je Diego Armando Moya Pinta, který v panelu posuzuje možnosti snižování emisí v energetickém sektoru. V oficiálních dokumentech mezinárodního orgánu je však uvedeno pouze jeho čestné vědecké působení na Imperial College v Londýně. Významné zastoupení má také saúdskoarabským státem financovaný think-tank KAPSARC, jehož předsedou je přímo ministr energetiky této země.
Někteří další vědci prováděli během svého působení v mezinárodním panelu výzkum přímo financovaný ropným gigantem. Profesor Zain Yamani z Univerzity krále Fahda publikoval odbornou studii vytvořenou ve spolupráci s vědci ze společnosti Saudi Aramco. Další autor, profesor Hussein Hoteit, zase dokončoval výzkum zaměřený na podzemní ukládání uhlíku, který byl kompletně navržen a finančně podpořen stejným ropným koncernem.
Značné znepokojení vyvolává také role doktorky Malak Al-Noryové, která zastává funkci jedné ze sedmi místopředsedkyň Třetí pracovní skupiny. Tato vědkyně zároveň působí jako vyšší poradkyně saúdskoarabského ministerstva energetiky a zemi reprezentuje na mezinárodních klimatických jednáních OSN. Politologové v této souvislosti upozorňují na změnu taktiky Saúdské Arábie, která se snaží prosazovat technologie pro zachytávání uhlíku, aby ochránila svou ekonomiku závislou na fosilních palivech.
Výbor pro střet zájmů při Mezinárodním panelu pro změnu klimatu přitom v oficiálním prohlášení uvedl, že u žádného z vybraných autorů pro novou zprávu nezjistil žádná pochybení. Analytici a zástupci nevládních organizací označili tento závěr za důkaz selhání kontrolních mechanismů. Pravidla by podle nich měla chránit integritu instituce, zejména v době, kdy se zájmové skupiny okolo fosilních paliv snaží zpomalit přechod k čisté energii.
Současná pravidla pro střet zájmů přijala organizace v roce 2011 po předchozí krizi důvěry a nezávislém přezkumu svých postupů. Kritici však poukazují na značný rozpor mezi psanými zásadami a jejich praktickým vymáháním. Prohlášení autorů o případném střetu zájmů navíc zůstávají nežádoucím způsobem utajena před veřejností.
Mluvčí mezinárodního panelu kritiku odmítl a uvedl, že žádný z autorů nemusel být předán výboru pro střet zájmů, protože všechny potenciální případy vyřešili místopředsedové pracovních skupin. Organizace zdůraznila, že závěry zpráv jsou vytvářeny kolektivně velkými a vědecky rozmanitými týmy. Podle mluvčího tak žádný jednotlivec, instituce ani konkrétní stát nemůže konečné formulace dokumentů samostatně ovlivnit.
Profesor Hussein Hoteit ve svém vyjádření uvedl, že v jeho případě k žádnému střetu zájmů nedochází. Veškerý jeho výzkum byl podle jeho slov plně přiznán a transparentně financován jeho zaměstnavatelem. Vedení Mezinárodního panelu pro změnu klimatu zároveň potvrdilo, že v současné době neprobíhá žádný proces, který by vedl ke změně nebo zpřísnění stávajících pravidel.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.