Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku směřuje k vítězství pravicově populistická Alternativa pro Německo. Tato strana zřejmě nezíská možnost vládnout, protože ostatní politické subjekty s ní odmítají spolupracovat. V Berlíně stávající vládní stranu Křesťanskodemokratickou unii porazila levicová strana Die Linke. Výsledky v obou zemských volbách tak znamenají další těžkou ránu pro spolkového kancléře.
Friedrich Merz se potýká s narůstajícím tlakem kvůli měsícům trvajícím nízkým preferencím a nelibosti veřejnosti. V německých politických kruzích se objevily spekulace o jeho možné výměně uprostřed funkčního období. Tyto regionální volby se konaly pouhé dva týdny po hlasování v Sasku-Anhaltsku, kde Křesťanskodemokratická unie ztratila polovinu hlasů. V Sasku-Anhaltsku tehdy rovněž zvítězila Alternativa pro Německo.
Kancléř po oznámení výsledků v berlínském sídle strany prohlásil, že hodlá pokračovat v plánovaných reformách. Jeho koaliční vláda prosazuje balíček hospodářských, daňových a sociálních opatření. Merz zdůraznil, že reformy jsou nezbytné pro další posun země vpřed. Přebírá za ně plnou odpovědnost a hodlá ukázat potřebnou vytrvalost.
Podle německého kancléře vyžaduje současná situace pevné postojové zázemí, trpělivost a odhodlání. Tyto vlastnosti hodlá projevit jako předseda strany i jako šéf spolkové vlády. Merz rovněž uvedl, že reformy považuje za protilátku proti autoritářskému jedu, který proniká do společnosti. Narážel tím na rostoucí vliv autoritářských myšlenek v německém veřejném prostoru.
Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová vyjádřila nad výsledky voleb značnou spokojenost. Prohlásila, že se její strana stala nejsilnější politickou silou a zasáhla hlavní proud obyvatelstva. Některé odnože této populistické strany přitom domácí zpravodajské služby označují za pravicově extremistické. Vedení strany však taková označení důrazně odmítá.
Program Alternativy pro Německo je zaměřen proti imigraci, prosazuje německé zájmy na prvním místě a zastává vstřícnější postoj k Rusku. Téma našlo živnou půdu především v bývalých komunistických spolkových zemích na východě Německa. Předseda křesťanských demokratů po volební noci přešel do ofenzívy a dal jasně najevo, že ze své funkce neodstoupí. Merz o funkci kancléře usiloval dlouhou dobu a svého postu se nehodlá snadno vzdát.
Odhady veřejnoprávních stanic ZDF a ARD přisoudily Alternativě pro Německo v Meklenbursku-Předním Pomořansku vedení se ziskem přibližně třiceti osmi procent hlasů. Na druhém místě skončila se třiceti pěti procenty středolevá Sociálnědemokratická strana Německa. Pro Křesťanskodemokratickou unii jde v této zemi o nejhorší výsledek od druhé světové války. V Berlíně získali křesťanští demokraté devatenáct procent, což nestačilo na vítěznou stranu Die Linke se ziskem téměř dvaceti šesti procent.
Alternativa pro Německo posílila své pozice také v německém hlavním městě, kde dosáhla na šestnáct procent hlasů. Před nedělními volbami se v Německu intenzivně spekulovalo o tom, zda Merz ve funkci vydrží bez zlepšení stranických preferencí. Zástupce berlínské Křesťanskodemokratické unie Burkard Dregger uvedl, že kancléř by měl ve své funkci pokračovat. Dregger zdůraznil, že na spolkové úrovni není čas na sestavování nové vlády a veřejnost musí dát kancléři čas na dokončení čtyřletého mandátu.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.
Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
