Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
V Meklenbursku-Předním Pomořansku směřuje k vítězství pravicově populistická Alternativa pro Německo. Tato strana zřejmě nezíská možnost vládnout, protože ostatní politické subjekty s ní odmítají spolupracovat. V Berlíně stávající vládní stranu Křesťanskodemokratickou unii porazila levicová strana Die Linke. Výsledky v obou zemských volbách tak znamenají další těžkou ránu pro spolkového kancléře.
Friedrich Merz se potýká s narůstajícím tlakem kvůli měsícům trvajícím nízkým preferencím a nelibosti veřejnosti. V německých politických kruzích se objevily spekulace o jeho možné výměně uprostřed funkčního období. Tyto regionální volby se konaly pouhé dva týdny po hlasování v Sasku-Anhaltsku, kde Křesťanskodemokratická unie ztratila polovinu hlasů. V Sasku-Anhaltsku tehdy rovněž zvítězila Alternativa pro Německo.
Kancléř po oznámení výsledků v berlínském sídle strany prohlásil, že hodlá pokračovat v plánovaných reformách. Jeho koaliční vláda prosazuje balíček hospodářských, daňových a sociálních opatření. Merz zdůraznil, že reformy jsou nezbytné pro další posun země vpřed. Přebírá za ně plnou odpovědnost a hodlá ukázat potřebnou vytrvalost.
Podle německého kancléře vyžaduje současná situace pevné postojové zázemí, trpělivost a odhodlání. Tyto vlastnosti hodlá projevit jako předseda strany i jako šéf spolkové vlády. Merz rovněž uvedl, že reformy považuje za protilátku proti autoritářskému jedu, který proniká do společnosti. Narážel tím na rostoucí vliv autoritářských myšlenek v německém veřejném prostoru.
Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová vyjádřila nad výsledky voleb značnou spokojenost. Prohlásila, že se její strana stala nejsilnější politickou silou a zasáhla hlavní proud obyvatelstva. Některé odnože této populistické strany přitom domácí zpravodajské služby označují za pravicově extremistické. Vedení strany však taková označení důrazně odmítá.
Program Alternativy pro Německo je zaměřen proti imigraci, prosazuje německé zájmy na prvním místě a zastává vstřícnější postoj k Rusku. Téma našlo živnou půdu především v bývalých komunistických spolkových zemích na východě Německa. Předseda křesťanských demokratů po volební noci přešel do ofenzívy a dal jasně najevo, že ze své funkce neodstoupí. Merz o funkci kancléře usiloval dlouhou dobu a svého postu se nehodlá snadno vzdát.
Odhady veřejnoprávních stanic ZDF a ARD přisoudily Alternativě pro Německo v Meklenbursku-Předním Pomořansku vedení se ziskem přibližně třiceti osmi procent hlasů. Na druhém místě skončila se třiceti pěti procenty středolevá Sociálnědemokratická strana Německa. Pro Křesťanskodemokratickou unii jde v této zemi o nejhorší výsledek od druhé světové války. V Berlíně získali křesťanští demokraté devatenáct procent, což nestačilo na vítěznou stranu Die Linke se ziskem téměř dvaceti šesti procent.
Alternativa pro Německo posílila své pozice také v německém hlavním městě, kde dosáhla na šestnáct procent hlasů. Před nedělními volbami se v Německu intenzivně spekulovalo o tom, zda Merz ve funkci vydrží bez zlepšení stranických preferencí. Zástupce berlínské Křesťanskodemokratické unie Burkard Dregger uvedl, že kancléř by měl ve své funkci pokračovat. Dregger zdůraznil, že na spolkové úrovni není čas na sestavování nové vlády a veřejnost musí dát kancléři čas na dokončení čtyřletého mandátu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.
Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami.
Slovenská policie od nočních hodin vyšetřuje mimořádný případ vraždy v Trenčíně. Podle dostupných informací tam došlo ke konfliktu mezi ukrajinskými vojáky, přičemž jeden z nich přišel o život. Policisté zadrželi jednoho muže, okolnosti činu jsou předmětem vyšetřování.
První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času.