Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Rozhovor navázal na nedávnou diplomatickou misi amerických zmocněnců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v ukrajinské metropoli. Ukrajinská hlava státu vyjádřila americkému prezidentovi vděčnost za vyslání této delegace přímo do Kyjeva. Podle Zelenského umožnila návštěva zástupcům Washingtonu detailně projednat klíčové otázky a seznámit se se situací přímo na místě. Posun v mírovém procesu přitom ukrajinská strana nadále označuje za svou absolutní prioritu.
Během jednání obě strany diskutovaly o konkrétních myšlenkách zaměřených na deeskalaci konfliktu a řešení základních bezpečnostních výzev. Mezi hlavní témata patří zejména energetická a potravinová bezpečnost či ochrana lidských životů. Ukrajina potvrdila svou připravenost spolupracovat s americkým týmem a podniknout opravdu vážné kroky. Zelenskyj v rozhovoru rovněž ocenil, že Donald Trump podepsal zákon o nových sankcích namířených proti Rusku.
Plánované setkání v New Yorku zapadá do širšího rámce intenzivních diplomatických aktivit ze strany Washingtonu. Američtí vyslanci totiž ještě před cestou na Ukrajinu navštívili Moskvu, kde jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff následně rozhovory v ruském hlavním městě označil za konstruktivní a zmínil, že ze strany Moskvy zazněly nové myšlenky. Kushner v této souvislosti hovořil o přípravě komplexnějšího mírového balíčku.
Ukrajinský prezident zhodnotil jednání v Kyjevě jako velmi věcná a podstatná. Do diskusí se v ukrajinské metropoli částečně zapojili také bezpečnostní poradci z Německa, Francie a Velké Británie. Kyjev i Washington podle Zelenského pracují na přípravě třístranného formátu vyjednávání, do něhož by bylo zapojeno i Rusko. Obě strany se shodly, že veškeré návrhy nejprve podrobně připraví mezi sebou, než je zveřejní.
Kromě přípravy širší mírové dohody zkoumá americká administrativa také možnosti zimní deeskalace mezi oběma znepřátelenými stranami. Zvažovaná opatření zahrnují ochranu energetické infrastruktury, zajištění plynulosti dodávek obilí nebo úpravy podmínek vývozu ropy a plynu. Zástupci americké delegace ukrajinskou stranu informovali, že Moskva je i přes pokračující útoky ochotna vstoupit do jednání. Zelenskyj již dříve naznačil, že plánuje ve Washingtonu usilovat o podporu pro nový ukrajinský raketový program i o dodávky amerických balistických střel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.