V přísně kontrolovaných ruských volbách nepřekvapivě vyhraje strana podporovaná Putinem

Ačkoliv výsledek voleb nebudil pochybnosti, volební účast byla sledována jako ukazatel podpory války na Ukrajině. Celková účast napříč Ruskem dosáhla 56,66 procenta, přičemž v Moskvě zaznamenali podle volební komise rekordní čísla. Při posledních parlamentních volbách v roce 2021 získalo Jednotné Rusko 324 ze 450 křesel ve Státní dumě. Samotný Vladimir Putin není členem této strany, i když v minulosti působil v jejím vedení.

Reálná opozice v Rusku prakticky neexistuje, jelikož její představitelé mají zakázanou činnost, nacházejí se ve vězení nebo žijí v exilu. Podle nezávislé organizace OVD-Info se v zemi aktuálně nachází více než 2 000 lidí ve vězení z politických důvodů. Jediná registrovaná protiválečná strana Jabloko dostala na krátkou dobu povolení k účasti, avšak celostátní kandidátku jí nedávno zrušil Nejvyšší soud. Někteří jednotliví kandidáti této strany mohli kandidovat v jednomandátových obvodech, avšak čelili značným omezením a tlaku.

Dva z místopředsedů strany Jabloko byli nedávno uvězněni kvůli svým protiválečným postojům a příspěvkům na sociálních sítích. Zástupci strany v průběhu volebního víkendu uvedli, že jeden z jejich volebních pozorovatelů ztratil vědomí během zadržení ve volební místnosti v Petrohradu. Strana současně upozornila, že řada dalších jejích pozorovatelů byla odmítnuta nebo vykázána z volebních místností na jiných místech. Vladimir Putin před samotným hlasováním v televizním projevu k národu naznačil, že výsledky ukáží jednotu Rusů stojících za svou armádou.

Kreml pravděpodobně využije výsledek voleb k tomu, aby deklaroval silný mandát od občanů a ilustroval podporu pro speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Volební místnosti se uzavřely po třech dnech hlasování, které probíhalo napříč jedenácti časovými pásmy i na ruských zastupitelských úřadech v zahraničí. Hlasovat museli také obyvatelé žijící na ukrajinských územích okupovaných Ruskem, kde byly vytvořeny nové volební obvody v částech Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinská strana tyto volby na svém území zásadně odmítla a označila je za pouhou frašku.

Zatímco hlasování probíhalo, Ruská federace pokračovala v útocích na svého souseda a podle Kyjeva vyslala na ukrajinská města stovky dronů a několik raket. Během letošního hlasování bylo v široké míře propagováno a využíváno elektronické a internetové hlasování. Moskva šla dokonce tak daleko, že obyvatelům nabízela motivaci v podobě bodů do soutěží o ceny, pokud se rozhodli volit elektronicky místo papírových lístků. Někteří voliči v hlavním městě si však stěžovali na nefunkčnost systému a vynucený přechod k elektronickým terminálům z důvodu údajných poruch.

Kritici dlouhodobě poukazují na to, že elektronické hlasování je netransparentní, avšak ruské úřady veškerou kritiku odmítají. K internetovému hlasování se přiklonil i sám prezident Vladimir Putin, přičemž Kreml zveřejnil video zachycující hlavu státu při odevzdávání hlasu. Ruská státní agentura TASS nicméně informovala o výpadcích elektronického systému v Moskvě, které šéfka Ústřední volební komise Ella Pamfilovová zdůvodnila masivním kybernetickým útokem. Podle volební komise bylo během volebních dnů zaznamenáno více než 3 000 vln útoků typu DDoS na volební infrastrukturu.

V deseti regionech bylo během hlasování poškozeno nebo zničeno 74 budov, v nichž sídlily volební komise. Vzdálený elektronický systém byl podle oficiálních údajů napaden více než stokrát, zatímco sítě společnosti Rostelecom čelily stovkám útoků. Infrastruktura elektronické státní správy zaznamenala téměř dva tisíce kybernetických incidentů. Ústřední volební komise plánuje kompletní zpracování všech hlasů a oficiální oznámení konečných výsledků stanovit na dvacátého pátého září.