Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Novinářka byla zatčena v Kantonu krátce před svým plánovaným odjezdem na magisterské studium do Velké Británie. V čínském vězení strávila dlouhé období vazby, během něhož čelila náročným výslechům a odpírání spánku. Následně byla společně s odborovým aktivistou Wang Jianbingem odsouzena za podvracení státní moci. Vedle trestu odnětí svobody jí úřady vyměřily také čtyřletou ztrátu politických práv. Toto opatření novinářce v následujících letech značně ztíží další profesní činnost i případné cestování do zahraničí.
Ani po oficiálním propuštění z věznice se přátelům a spolupracovníkům nepodařilo s novinářkou navázat kontakt. Místo jejího současného pobytu zůstává neznámé a lidskoprávní aktivisté vyjadřují obavy o její bezpečnost. Podle jejich vyjádření čelí propuštěná novinářka pravděpodobně intenzivnímu sledování. Informace o jejím stavu se přitom z vězení dostávaly jen velmi pomalu a zprostředkovaně přes jiné propuštěné vězně.
Čínské feministické hnutí se během let jejího uvěznění muselo přizpůsobit výraznému tlaku ze strany státu. Uspořádat veřejnou akci zaměřenou na práva žen nebo komunitu LGBT je v současné době téměř nemožné. Aktivistky v Pekingu a dalších městech proto organizují setkání pod záminkou kulturních nebo uměleckých událostí. Oficiálně akce prezentují jako neutrální programy a k debatám o společenských tématech přecházejí až přímo na místě.
Odborníci na čínská média upozorňují na vznikající generační rozluku mezi čínskými feministkami. Mladší generace často o počátcích hnutí MeToo téměř nic neví, neboť stát tyto informace z online prostoru vymazal. Internetové kampaně upozorňující na sexuální obtěžování byly na čínských sociálních sítích systematicky zlikvidovány. Dnešní aktivistky tak musejí vymýšlet stále nové výrazy, aby se vyhnuly automatickému blokování příspěvků.
Cenzurní orgány v Číně zaměstnávají pracovníky, kteří cíleně vyhledávají nové feministické pojmy. Tyto výrazy následně zařazují na oficiální seznamy slov pro automatické blokování. Čínská komunistická strana totiž vnímá jakoukoliv veřejnou mobilizaci občanů a požadavky na změny jako hrozbu. Vyhledávací algoritmy tak dnes blokují i výrazy, které se mezi uživateli ještě ani nestihly plně rozšířit.
Čínská vláda oproti tomu tvrdí, že země dosáhla v oblasti práv žen historického pokroku. Prezident Si Ťin-pching ve svém projevu vyzdvihl zlepšení v péči o zdraví, zaměstnanosti i ekonomickém zapojení žen. Oficiální místa deklarují záměr dále posilovat rovnost pohlaví a chránit ženy před sexuálním násilím. Podle aktivistek však pokrok v praxi narazil na bariéry, zejména u soudních řízení s oběťmi obtěžování.
Navzdory represím zanechalo hnutí MeToo v čínské společnosti podle analytiků trvalou stopu. Podařilo se mu zvýšit povědomí mladých žen o jejich právech a přimět univerzity ke změnám rules. Samotné prostředí na internetu se však pro feministické iniciativy stalo výrazně složitějším. Původní naivní očekávání o svobodném fungování hnutí na síti vystřídala realita přísné státní kontroly.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.