Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden ČNB mohla své úrokové sazby snížit. Koruna v reakci na nečekaně nízkou inflaci, nejnižší za více než sedm let, viditelně oslabuje. Byť se stále drží pod úrovní 25 Kč za euro. Analytici dosud viděli šanci na snížení sazeb ČNB tento týden tak 50:50, nyní roste pravděpodobnost redukce sazeb znatelněji nad 50 procent, pročež právě koruna slábne.
Klesající inflace není jen dobrou zprávu. Odráží také útlum, kterým stále prochází tuzemský průmysl, nejnověji kvůli hrozbě obchodních válek. Odráží také pokles cen pohonných hmot, tedy ropy, který je z nemalé části důsledkem opět hrozby globálního ekonomického zpomalení, plynoucího aktuálně rovněž především z hrozby obchodních válek. Klíčovým původcem stažení české inflace pod hladinu dvou procent je tedy americký prezident Donald Trump. Cena ropy klesá nejen kvůli jeho celním hrozbám, ale i kvůli jeho tlaku na uskupení OPEC+ (viz text dále). Kvůli Trumpovi tedy v Česku výrazněji zlevňují pohonné hmoty, ale také jsou stále utlumené inflační tlaky v průmyslu a v oblasti komodit, nejen co se týče ropy, ale třeba i zemního plynu.
Za celý letošní rok by inflace měla činit 2,2 procenta a zůstat tak komfortně v toleranční pásmu cílování inflace ČNB.
Jak tedy Trump stahuje českou inflaci pod úroveň dvou procent? Bez něj by nejspíše byla nad ní.
Klíčová pro odpověď na tuto otázku je odpověď na otázku jinou. A sice proč Saúdská Arábie už začátkem letošního dubna rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, nad rámec květnového zvýšení, dojednaného právě začátkem dubna. Na červnovém navýšení se jeho členské země dohodly tuto sobotu.
Saúdská Arábie si totiž Trumpa potřebuje naklonit.
Izrael měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí.
Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.
Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně při jeho návštěvě v pouštním království již v polovině tohoto měsíce, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.
Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou.
Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).
Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.