Trumpův efekt: Česko má nejnižší inflaci za sedm let. Jak se to „povedlo“?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Lukáš Kovanda 6. května 2025 10:18
Sdílej:

Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.

Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden ČNB mohla své úrokové sazby snížit. Koruna v reakci na nečekaně nízkou inflaci, nejnižší za více než sedm let, viditelně oslabuje. Byť se stále drží pod úrovní 25 Kč za euro. Analytici dosud viděli šanci na snížení sazeb ČNB tento týden tak 50:50, nyní roste pravděpodobnost redukce sazeb znatelněji nad 50 procent, pročež právě koruna slábne.

Klesající inflace není jen dobrou zprávu. Odráží také útlum, kterým stále prochází tuzemský průmysl, nejnověji kvůli hrozbě obchodních válek. Odráží také pokles cen pohonných hmot, tedy ropy, který je z nemalé části důsledkem opět hrozby globálního ekonomického zpomalení, plynoucího aktuálně rovněž především z hrozby obchodních válek. Klíčovým původcem stažení české inflace pod hladinu dvou procent je tedy americký prezident Donald Trump. Cena ropy klesá nejen kvůli jeho celním hrozbám, ale i kvůli jeho tlaku na uskupení OPEC+ (viz text dále). Kvůli Trumpovi tedy v Česku výrazněji zlevňují pohonné hmoty, ale také jsou stále utlumené inflační tlaky v průmyslu a v oblasti komodit, nejen co se týče ropy, ale třeba i zemního plynu.

Za celý letošní rok by inflace měla činit 2,2 procenta a zůstat tak komfortně v toleranční pásmu cílování inflace ČNB.

Jak tedy Trump stahuje českou inflaci pod úroveň dvou procent? Bez něj by nejspíše byla nad ní.

Klíčová pro odpověď na tuto otázku je odpověď na otázku jinou. A sice proč Saúdská Arábie už začátkem letošního dubna rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.

Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, nad rámec květnového zvýšení, dojednaného právě začátkem dubna. Na červnovém navýšení se jeho členské země dohodly tuto sobotu.

Saúdská Arábie si totiž Trumpa potřebuje naklonit.

Izrael měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí. 

Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.

Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně při jeho návštěvě v pouštním království již v polovině tohoto měsíce, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.

Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou.

Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).

Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.

Stalo se
Novinky
Pete Hegseth

Příměří s Íránem nadále platí, ujišťuje Pentagon. Lodím se do Hormuzského průlivu stále nechce

Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.

Novinky
Hormuzský průliv

Patová situace v Hormuzském průlivu zvyšuje riziko návratu k totální válce

Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Pokroku se nebrání, před některým ale varuje. Jaký byl první rok papeže Lva XIV.?

Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.

Novinky
Francie

Nechuť k americké dominanci bublá pod pokličkou už 70 let. Nahradí Francie USA v čele NATO?

Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.