Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden ČNB mohla své úrokové sazby snížit. Koruna v reakci na nečekaně nízkou inflaci, nejnižší za více než sedm let, viditelně oslabuje. Byť se stále drží pod úrovní 25 Kč za euro. Analytici dosud viděli šanci na snížení sazeb ČNB tento týden tak 50:50, nyní roste pravděpodobnost redukce sazeb znatelněji nad 50 procent, pročež právě koruna slábne.
Klesající inflace není jen dobrou zprávu. Odráží také útlum, kterým stále prochází tuzemský průmysl, nejnověji kvůli hrozbě obchodních válek. Odráží také pokles cen pohonných hmot, tedy ropy, který je z nemalé části důsledkem opět hrozby globálního ekonomického zpomalení, plynoucího aktuálně rovněž především z hrozby obchodních válek. Klíčovým původcem stažení české inflace pod hladinu dvou procent je tedy americký prezident Donald Trump. Cena ropy klesá nejen kvůli jeho celním hrozbám, ale i kvůli jeho tlaku na uskupení OPEC+ (viz text dále). Kvůli Trumpovi tedy v Česku výrazněji zlevňují pohonné hmoty, ale také jsou stále utlumené inflační tlaky v průmyslu a v oblasti komodit, nejen co se týče ropy, ale třeba i zemního plynu.
Za celý letošní rok by inflace měla činit 2,2 procenta a zůstat tak komfortně v toleranční pásmu cílování inflace ČNB.
Jak tedy Trump stahuje českou inflaci pod úroveň dvou procent? Bez něj by nejspíše byla nad ní.
Klíčová pro odpověď na tuto otázku je odpověď na otázku jinou. A sice proč Saúdská Arábie už začátkem letošního dubna rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, nad rámec květnového zvýšení, dojednaného právě začátkem dubna. Na červnovém navýšení se jeho členské země dohodly tuto sobotu.
Saúdská Arábie si totiž Trumpa potřebuje naklonit.
Izrael měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí.
Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.
Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně při jeho návštěvě v pouštním království již v polovině tohoto měsíce, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.
Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou.
Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).
Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.