Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Spojené státy tedy obchodují se Španělskem jako s nedílnou součástí unijního bloku. Jakékoli rozhodnutí o clech, obchodních dohodách či ochranných opatřeních se neřeší v Madridu, ale v Bruselu. V právním smyslu je evropský trh natolik integrovaný, že například prodej zboží mezi Španělskem a Francií není považován za export, nýbrž za vnitrounijní plnění. Izolovat obchodně jeden členský stát od zbytku EU je proto právně i technicky téměř nemožné.
Další překážkou jsou globální hodnotové řetězce. Moderní evropská ekonomika je propojenou výrobní sítí, kde produkt finálně sestavený v jedné zemi často obsahuje komponenty z mnoha dalších členských států. Zemědělský produkt ze Španělska může být zpracován v jiné zemi EU a auto vyrobené v Německu může obsahovat španělské součástky. Cílený útok na španělské zboží by tak nevyhnutelně poškodil ekonomické zájmy celého kontinentu.
Z pohledu mezinárodního práva stále platí pravidla Světové obchodní organizace (WTO), která zakazují svévolná omezení a diskriminaci mezi obchodními partnery. Úplné pozastavení obchodních vztahů by tyto principy přímo popřelo. I když jsou tyto instituce v posledních letech pod velkým tlakem, jednostranný krok takového rozsahu by vyvolal bezprecedentní právní bitvu na globální úrovni.
Klíčovým faktorem případného sporu bude reakce evropských institucí. Pokud by Washington zavedl proti Španělsku drastická cla nebo omezení, Evropská komise by to pravděpodobně interpretovala jako útok na integritu jednotného trhu. V takovém případě by se z bilaterálního problému mezi Washingtonem a Madridem okamžitě stal rozsáhlý transatlantický konflikt mezi USA a Evropskou unií jako celkem.
Možnost, že by Brusel nechal Madrid řešit spor samostatně, je velmi nepravděpodobná. Takový postup by totiž popřel samotný smysl unijních smluv v oblasti společné obchodní politiky a ohrozil by jednotu vnitřního trhu. Evropská komise opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli obchodní opatření namířená proti jednomu členu musí být řešena na úrovni celé Sedmadvacítky.
Trumpova hrozba tedy ve skutečnosti míří mnohem dál než jen na Pyrenejský poloostrov. Je to test schopnosti Evropské unie jednat jako jednotný obchodní blok. Skutečná otázka tak nezní, zda se USA mohou pokusit Španělsko izolovat, ale zda EU dokáže ochránit své členy v souladu se svými zakládajícími smlouvami a postavit se tlaku zaoceánského partnera jednotně.
V konečném důsledku by takový krok mohl vést k totálnímu narušení transatlantických obchodních vazeb, což by mělo nedozírné následky pro obě strany. Hospodářská provázanost vyspělých demokracií je dnes natolik hluboká, že pokus o chirurgické vyříznutí jedné země z trhu by způsobil vážné rány celému globálnímu systému.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.