Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Spojené státy tedy obchodují se Španělskem jako s nedílnou součástí unijního bloku. Jakékoli rozhodnutí o clech, obchodních dohodách či ochranných opatřeních se neřeší v Madridu, ale v Bruselu. V právním smyslu je evropský trh natolik integrovaný, že například prodej zboží mezi Španělskem a Francií není považován za export, nýbrž za vnitrounijní plnění. Izolovat obchodně jeden členský stát od zbytku EU je proto právně i technicky téměř nemožné.
Další překážkou jsou globální hodnotové řetězce. Moderní evropská ekonomika je propojenou výrobní sítí, kde produkt finálně sestavený v jedné zemi často obsahuje komponenty z mnoha dalších členských států. Zemědělský produkt ze Španělska může být zpracován v jiné zemi EU a auto vyrobené v Německu může obsahovat španělské součástky. Cílený útok na španělské zboží by tak nevyhnutelně poškodil ekonomické zájmy celého kontinentu.
Z pohledu mezinárodního práva stále platí pravidla Světové obchodní organizace (WTO), která zakazují svévolná omezení a diskriminaci mezi obchodními partnery. Úplné pozastavení obchodních vztahů by tyto principy přímo popřelo. I když jsou tyto instituce v posledních letech pod velkým tlakem, jednostranný krok takového rozsahu by vyvolal bezprecedentní právní bitvu na globální úrovni.
Klíčovým faktorem případného sporu bude reakce evropských institucí. Pokud by Washington zavedl proti Španělsku drastická cla nebo omezení, Evropská komise by to pravděpodobně interpretovala jako útok na integritu jednotného trhu. V takovém případě by se z bilaterálního problému mezi Washingtonem a Madridem okamžitě stal rozsáhlý transatlantický konflikt mezi USA a Evropskou unií jako celkem.
Možnost, že by Brusel nechal Madrid řešit spor samostatně, je velmi nepravděpodobná. Takový postup by totiž popřel samotný smysl unijních smluv v oblasti společné obchodní politiky a ohrozil by jednotu vnitřního trhu. Evropská komise opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli obchodní opatření namířená proti jednomu členu musí být řešena na úrovni celé Sedmadvacítky.
Trumpova hrozba tedy ve skutečnosti míří mnohem dál než jen na Pyrenejský poloostrov. Je to test schopnosti Evropské unie jednat jako jednotný obchodní blok. Skutečná otázka tak nezní, zda se USA mohou pokusit Španělsko izolovat, ale zda EU dokáže ochránit své členy v souladu se svými zakládajícími smlouvami a postavit se tlaku zaoceánského partnera jednotně.
V konečném důsledku by takový krok mohl vést k totálnímu narušení transatlantických obchodních vazeb, což by mělo nedozírné následky pro obě strany. Hospodářská provázanost vyspělých demokracií je dnes natolik hluboká, že pokus o chirurgické vyříznutí jedné země z trhu by způsobil vážné rány celému globálnímu systému.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.