Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Podle oficiálního prohlášení generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho, mluvčího pákistánské armády, vyslala Indie stíhačky k útoku na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.
Všechny střely však měly být podle něj úspěšně zneškodněny pákistánskou protivzdušnou obranou. Zvláštní pozornost přitom vzbudil útok na základnu Nur Khan v Rávalpindí, která se nachází v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a běžně slouží k přepravě zahraničních státníků.
Pákistánská strana tvrdí, že byla rovněž napadena základna Rafiqui v Shorkotu, kde útok údajně rovněž odvrátila obrana. Generálporučík Chaudhry uvedl, že i přes vysokou intenzitu útoku nebyly zaznamenány žádné škody.
V reakci na tyto incidenty zahájil Pákistán vlastní ofenzivu proti cílům na indickém území. Armáda oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů na indické straně hranice, včetně oblastí v indické části Kašmíru. Mezi cíle patřila velitelská stanoviště, sklady munice v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari a také základny raket BrahMos u města Nagrota. Navíc byly napadeny tři vojenské letecké základny – Udhampur, Pathankot a Suratgarh. Dvě posledně jmenované se nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo sporný region Kašmíru, což značí možnou další eskalaci konfliktu.
Vysoce postavený indický činitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily této reakce však zatím nebyly zveřejněny.
Sobotní ráno bylo na indické straně hranice doprovázeno hlášením o silných explozích ve městech Srínagar a Džammú, i když jejich původ zatím nebyl oficiálně potvrzen. Vzhledem k vyhrocené situaci vyzvali místní představitelé obyvatele k opatrnosti. „Nevycházejte ven, zůstaňte doma nebo se přesuňte na nejbližší bezpečné místo,“ apeloval bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.
K prudkému zhoršení bezpečnostní situace přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie obviňuje ozbrojené skupiny podporované Pákistánem. Následné napětí rychle narostlo a sobotní události jej posunuly do nové, nebezpečnější fáze.
Michael Kugelman, analytik z washingtonského Wilsonova centra, označil současnou situaci za mimořádně znepokojivou. „Nevidíme žádné reálné cesty k deeskalaci. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje. Podle něj je hrozba otevřeného ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem – dvěma zeměmi s jaderným arzenálem – nyní reálnější než kdykoliv v posledních letech.
Mezinárodní společenství zatím k událostem mlčí, ale vzhledem k možnému riziku širšího konfliktu bude pravděpodobně následovat intenzivní diplomatická aktivita. Zatím však zůstává otázkou, zda se podaří situaci udržet pod kontrolou, nebo zda se subkontinent ocitá na pokraji dalšího krvavého střetu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
Projekt výstavby nového sálu v Bílém domě, který prosazuje prezident Donald Trump, se začíná měnit v politický problém. Prezident měsíce kritizoval končícího šéfa Federálního rezervního systému Jeroma Powella za to, že náklady na renovaci sídla banky vzrostly o třicet procent. Sám Trump se však nyní potýká s mnohem výraznějším procentuálním nárůstem ceny u svého vlastního projektu.
Míra inflace v Česku dosáhla v dubnu podle předběžného údaje ČSÚ meziročně úrovně 2,5 procenta, což je ve souladu s očekáváním analytiků. Je tak nejvýraznější od loňského října.
Projekt Svoboda amerického prezidenta Donalda Trumpa se pozastavuje. Podle jeho slov jsou důvodem pokračující diplomatická jednání s Íránem, která by mohla vést ke konečné mírové dohodě. Nadále však pokračuje americká námořní blokáda v Hormuzském průlivu.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu předčasně užili letní počasí, ale od středy se ochladí. Meteorologové ale nemají jen předpověď na další dny, ale i výhled na celý zbytek května. Jak bude podle aktuálního měsíčního výhledu?
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.