Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Podle oficiálního prohlášení generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho, mluvčího pákistánské armády, vyslala Indie stíhačky k útoku na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.
Všechny střely však měly být podle něj úspěšně zneškodněny pákistánskou protivzdušnou obranou. Zvláštní pozornost přitom vzbudil útok na základnu Nur Khan v Rávalpindí, která se nachází v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a běžně slouží k přepravě zahraničních státníků.
Pákistánská strana tvrdí, že byla rovněž napadena základna Rafiqui v Shorkotu, kde útok údajně rovněž odvrátila obrana. Generálporučík Chaudhry uvedl, že i přes vysokou intenzitu útoku nebyly zaznamenány žádné škody.
V reakci na tyto incidenty zahájil Pákistán vlastní ofenzivu proti cílům na indickém území. Armáda oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů na indické straně hranice, včetně oblastí v indické části Kašmíru. Mezi cíle patřila velitelská stanoviště, sklady munice v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari a také základny raket BrahMos u města Nagrota. Navíc byly napadeny tři vojenské letecké základny – Udhampur, Pathankot a Suratgarh. Dvě posledně jmenované se nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo sporný region Kašmíru, což značí možnou další eskalaci konfliktu.
Vysoce postavený indický činitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily této reakce však zatím nebyly zveřejněny.
Sobotní ráno bylo na indické straně hranice doprovázeno hlášením o silných explozích ve městech Srínagar a Džammú, i když jejich původ zatím nebyl oficiálně potvrzen. Vzhledem k vyhrocené situaci vyzvali místní představitelé obyvatele k opatrnosti. „Nevycházejte ven, zůstaňte doma nebo se přesuňte na nejbližší bezpečné místo,“ apeloval bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.
K prudkému zhoršení bezpečnostní situace přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie obviňuje ozbrojené skupiny podporované Pákistánem. Následné napětí rychle narostlo a sobotní události jej posunuly do nové, nebezpečnější fáze.
Michael Kugelman, analytik z washingtonského Wilsonova centra, označil současnou situaci za mimořádně znepokojivou. „Nevidíme žádné reálné cesty k deeskalaci. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje. Podle něj je hrozba otevřeného ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem – dvěma zeměmi s jaderným arzenálem – nyní reálnější než kdykoliv v posledních letech.
Mezinárodní společenství zatím k událostem mlčí, ale vzhledem k možnému riziku širšího konfliktu bude pravděpodobně následovat intenzivní diplomatická aktivita. Zatím však zůstává otázkou, zda se podaří situaci udržet pod kontrolou, nebo zda se subkontinent ocitá na pokraji dalšího krvavého střetu.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.