Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Podle oficiálního prohlášení generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho, mluvčího pákistánské armády, vyslala Indie stíhačky k útoku na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.
Všechny střely však měly být podle něj úspěšně zneškodněny pákistánskou protivzdušnou obranou. Zvláštní pozornost přitom vzbudil útok na základnu Nur Khan v Rávalpindí, která se nachází v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a běžně slouží k přepravě zahraničních státníků.
Pákistánská strana tvrdí, že byla rovněž napadena základna Rafiqui v Shorkotu, kde útok údajně rovněž odvrátila obrana. Generálporučík Chaudhry uvedl, že i přes vysokou intenzitu útoku nebyly zaznamenány žádné škody.
V reakci na tyto incidenty zahájil Pákistán vlastní ofenzivu proti cílům na indickém území. Armáda oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů na indické straně hranice, včetně oblastí v indické části Kašmíru. Mezi cíle patřila velitelská stanoviště, sklady munice v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari a také základny raket BrahMos u města Nagrota. Navíc byly napadeny tři vojenské letecké základny – Udhampur, Pathankot a Suratgarh. Dvě posledně jmenované se nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo sporný region Kašmíru, což značí možnou další eskalaci konfliktu.
Vysoce postavený indický činitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily této reakce však zatím nebyly zveřejněny.
Sobotní ráno bylo na indické straně hranice doprovázeno hlášením o silných explozích ve městech Srínagar a Džammú, i když jejich původ zatím nebyl oficiálně potvrzen. Vzhledem k vyhrocené situaci vyzvali místní představitelé obyvatele k opatrnosti. „Nevycházejte ven, zůstaňte doma nebo se přesuňte na nejbližší bezpečné místo,“ apeloval bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.
K prudkému zhoršení bezpečnostní situace přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie obviňuje ozbrojené skupiny podporované Pákistánem. Následné napětí rychle narostlo a sobotní události jej posunuly do nové, nebezpečnější fáze.
Michael Kugelman, analytik z washingtonského Wilsonova centra, označil současnou situaci za mimořádně znepokojivou. „Nevidíme žádné reálné cesty k deeskalaci. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje. Podle něj je hrozba otevřeného ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem – dvěma zeměmi s jaderným arzenálem – nyní reálnější než kdykoliv v posledních letech.
Mezinárodní společenství zatím k událostem mlčí, ale vzhledem k možnému riziku širšího konfliktu bude pravděpodobně následovat intenzivní diplomatická aktivita. Zatím však zůstává otázkou, zda se podaří situaci udržet pod kontrolou, nebo zda se subkontinent ocitá na pokraji dalšího krvavého střetu.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.