Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Podle oficiálního prohlášení generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho, mluvčího pákistánské armády, vyslala Indie stíhačky k útoku na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.
Všechny střely však měly být podle něj úspěšně zneškodněny pákistánskou protivzdušnou obranou. Zvláštní pozornost přitom vzbudil útok na základnu Nur Khan v Rávalpindí, která se nachází v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a běžně slouží k přepravě zahraničních státníků.
Pákistánská strana tvrdí, že byla rovněž napadena základna Rafiqui v Shorkotu, kde útok údajně rovněž odvrátila obrana. Generálporučík Chaudhry uvedl, že i přes vysokou intenzitu útoku nebyly zaznamenány žádné škody.
V reakci na tyto incidenty zahájil Pákistán vlastní ofenzivu proti cílům na indickém území. Armáda oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů na indické straně hranice, včetně oblastí v indické části Kašmíru. Mezi cíle patřila velitelská stanoviště, sklady munice v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari a také základny raket BrahMos u města Nagrota. Navíc byly napadeny tři vojenské letecké základny – Udhampur, Pathankot a Suratgarh. Dvě posledně jmenované se nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo sporný region Kašmíru, což značí možnou další eskalaci konfliktu.
Vysoce postavený indický činitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily této reakce však zatím nebyly zveřejněny.
Sobotní ráno bylo na indické straně hranice doprovázeno hlášením o silných explozích ve městech Srínagar a Džammú, i když jejich původ zatím nebyl oficiálně potvrzen. Vzhledem k vyhrocené situaci vyzvali místní představitelé obyvatele k opatrnosti. „Nevycházejte ven, zůstaňte doma nebo se přesuňte na nejbližší bezpečné místo,“ apeloval bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.
K prudkému zhoršení bezpečnostní situace přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie obviňuje ozbrojené skupiny podporované Pákistánem. Následné napětí rychle narostlo a sobotní události jej posunuly do nové, nebezpečnější fáze.
Michael Kugelman, analytik z washingtonského Wilsonova centra, označil současnou situaci za mimořádně znepokojivou. „Nevidíme žádné reálné cesty k deeskalaci. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje. Podle něj je hrozba otevřeného ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem – dvěma zeměmi s jaderným arzenálem – nyní reálnější než kdykoliv v posledních letech.
Mezinárodní společenství zatím k událostem mlčí, ale vzhledem k možnému riziku širšího konfliktu bude pravděpodobně následovat intenzivní diplomatická aktivita. Zatím však zůstává otázkou, zda se podaří situaci udržet pod kontrolou, nebo zda se subkontinent ocitá na pokraji dalšího krvavého střetu.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.