Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly a jadernými mocnostmi, v sobotu ráno prudce vzrostlo. Pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii jako odvetu za údajné indické raketové údery na několik klíčových leteckých základen, včetně zařízení v blízkosti metropole Islámábádu. Toto oznámení následovalo bezprostředně po varování pákistánské vlády, která vyzvala Indii, aby se „připravila na odpověď“.
Podle oficiálního prohlášení generálporučíka Ahmeda Sharifa Chaudhryho, mluvčího pákistánské armády, vyslala Indie stíhačky k útoku na letecké základny Nur Khan, Shorkot a Murid.
Všechny střely však měly být podle něj úspěšně zneškodněny pákistánskou protivzdušnou obranou. Zvláštní pozornost přitom vzbudil útok na základnu Nur Khan v Rávalpindí, která se nachází v blízkosti generálního štábu pákistánské armády a běžně slouží k přepravě zahraničních státníků.
Pákistánská strana tvrdí, že byla rovněž napadena základna Rafiqui v Shorkotu, kde útok údajně rovněž odvrátila obrana. Generálporučík Chaudhry uvedl, že i přes vysokou intenzitu útoku nebyly zaznamenány žádné škody.
V reakci na tyto incidenty zahájil Pákistán vlastní ofenzivu proti cílům na indickém území. Armáda oznámila, že zasáhla několik vojenských objektů na indické straně hranice, včetně oblastí v indické části Kašmíru. Mezi cíle patřila velitelská stanoviště, sklady munice v městě Uri, dělostřelecké pozice v Derangyari a také základny raket BrahMos u města Nagrota. Navíc byly napadeny tři vojenské letecké základny – Udhampur, Pathankot a Suratgarh. Dvě posledně jmenované se nacházejí hluboko uvnitř mezinárodně uznávaného indického území, mimo sporný region Kašmíru, což značí možnou další eskalaci konfliktu.
Vysoce postavený indický činitel, který si přál zůstat v anonymitě, pro CNN uvedl, že „indické ozbrojené síly odpovídají přiměřeným způsobem“. Detaily této reakce však zatím nebyly zveřejněny.
Sobotní ráno bylo na indické straně hranice doprovázeno hlášením o silných explozích ve městech Srínagar a Džammú, i když jejich původ zatím nebyl oficiálně potvrzen. Vzhledem k vyhrocené situaci vyzvali místní představitelé obyvatele k opatrnosti. „Nevycházejte ven, zůstaňte doma nebo se přesuňte na nejbližší bezpečné místo,“ apeloval bývalý vrchní ministr Džammú a Kašmíru Omar Abdullah.
K prudkému zhoršení bezpečnostní situace přispěl také nedávný masakr turistů v indické části Kašmíru, z něhož Indie obviňuje ozbrojené skupiny podporované Pákistánem. Následné napětí rychle narostlo a sobotní události jej posunuly do nové, nebezpečnější fáze.
Michael Kugelman, analytik z washingtonského Wilsonova centra, označil současnou situaci za mimořádně znepokojivou. „Nevidíme žádné reálné cesty k deeskalaci. Každý další krok obou stran je krokem výš po eskalačním žebříčku,“ varuje. Podle něj je hrozba otevřeného ozbrojeného konfliktu mezi Indií a Pákistánem – dvěma zeměmi s jaderným arzenálem – nyní reálnější než kdykoliv v posledních letech.
Mezinárodní společenství zatím k událostem mlčí, ale vzhledem k možnému riziku širšího konfliktu bude pravděpodobně následovat intenzivní diplomatická aktivita. Zatím však zůstává otázkou, zda se podaří situaci udržet pod kontrolou, nebo zda se subkontinent ocitá na pokraji dalšího krvavého střetu.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.