Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Varování vůči dlouholetému spojenci USA v Perském zálivu zaznělo v den, kdy oficiálně vypršelo šedesátidenní memorandum o porozumění. Dokument podepsaný v červnu ve Francii měl vytvořit časový prostor pro dojednání trvalé mírové dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Šéf Bílého domu v rozhovoru prohlásil, že pokud se Omán postaví do cesty americkým záměrům, uspořádají na něj USA masivní bombardování.
Napětí v regionu trvá od konce února, kdy USA společně s Izraelem zahájily vojenské údery proti Íránu. Teherán následně zablokoval Hormuzský průliv, kterým běžně prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu. Obnovení bezpečné tranzitní trasy přes tuto námořní tepnu se stalo jedním z hlavních bodů diplomatických vyjednávání.
Představitelé íránského ministerstva zahraničí v pondělí uvedli, že s Ománem dosáhli dohody ohledně mapy tranzitní trasy pro obchodní lodě. Podle teheránských mluvčích obě strany dokončují detaily společného prohlášení, které má stanovit pravidla plavby bez nutnosti platit tranzitní poplatky. Maskat v minulosti opakovaně označil tato technická jednání za konstruktivní.
Donald Trump dále v rozhovoru tvrdil, že americká strana udržuje přímý tajný komunikační kanál s íránskými Islámskými revolučními gardami. Mluvčí těchto vojenských složek však jakákoli jednání s Američany kategoricky popřel a prohlášení šéfa Bílého domu označil za nepravdivá. Íránská strana trvá na tom, že žádné přímé rozhovory s Washingtonem tímto kanálem neprobíhají.
Americký prezident v telefonátu zároveň zdůraznil, že na ukončení konfliktu nespěchá a nemá stanovený žádný pevný časový harmonogram. Íránské představitele přirovnal k dobrým hráčům pokeru, kteří však podle něj ekonomicky a vojensky slábnou. Vyjádřil se také k nadcházejícím podzimním volbám do amerického Kongresu s tím, že na jeho uvažování o válce nemají žádný vliv.
Odmítl rovněž obavy z vyčerpání amerických vojenských zásob v důsledku několikaměsíčních bojů na Blízkém východě. Spotřebované množství munice označil za zanedbatelné a dodal, že hlavní americkou prioritou zůstává zamezit Íránu v získání jaderné zbraně.
Omán se v dlouhodobém horizontu staví do role neutrálního prostředníka mezi Západem a Íránem. I přes svoji zprostředkovatelskou úlohu čelil v průběhu současného konfliktu několika úderům ze strany Teheránu. Hrozba ze strany Washingtonu vůči tomuto státu Zálivu není první, obdobná rétorika z úst amerického prezidenta zazněla již během května.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.