Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Varování vůči dlouholetému spojenci USA v Perském zálivu zaznělo v den, kdy oficiálně vypršelo šedesátidenní memorandum o porozumění. Dokument podepsaný v červnu ve Francii měl vytvořit časový prostor pro dojednání trvalé mírové dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Šéf Bílého domu v rozhovoru prohlásil, že pokud se Omán postaví do cesty americkým záměrům, uspořádají na něj USA masivní bombardování.
Napětí v regionu trvá od konce února, kdy USA společně s Izraelem zahájily vojenské údery proti Íránu. Teherán následně zablokoval Hormuzský průliv, kterým běžně prochází přibližně pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu. Obnovení bezpečné tranzitní trasy přes tuto námořní tepnu se stalo jedním z hlavních bodů diplomatických vyjednávání.
Představitelé íránského ministerstva zahraničí v pondělí uvedli, že s Ománem dosáhli dohody ohledně mapy tranzitní trasy pro obchodní lodě. Podle teheránských mluvčích obě strany dokončují detaily společného prohlášení, které má stanovit pravidla plavby bez nutnosti platit tranzitní poplatky. Maskat v minulosti opakovaně označil tato technická jednání za konstruktivní.
Donald Trump dále v rozhovoru tvrdil, že americká strana udržuje přímý tajný komunikační kanál s íránskými Islámskými revolučními gardami. Mluvčí těchto vojenských složek však jakákoli jednání s Američany kategoricky popřel a prohlášení šéfa Bílého domu označil za nepravdivá. Íránská strana trvá na tom, že žádné přímé rozhovory s Washingtonem tímto kanálem neprobíhají.
Americký prezident v telefonátu zároveň zdůraznil, že na ukončení konfliktu nespěchá a nemá stanovený žádný pevný časový harmonogram. Íránské představitele přirovnal k dobrým hráčům pokeru, kteří však podle něj ekonomicky a vojensky slábnou. Vyjádřil se také k nadcházejícím podzimním volbám do amerického Kongresu s tím, že na jeho uvažování o válce nemají žádný vliv.
Odmítl rovněž obavy z vyčerpání amerických vojenských zásob v důsledku několikaměsíčních bojů na Blízkém východě. Spotřebované množství munice označil za zanedbatelné a dodal, že hlavní americkou prioritou zůstává zamezit Íránu v získání jaderné zbraně.
Omán se v dlouhodobém horizontu staví do role neutrálního prostředníka mezi Západem a Íránem. I přes svoji zprostředkovatelskou úlohu čelil v průběhu současného konfliktu několika úderům ze strany Teheránu. Hrozba ze strany Washingtonu vůči tomuto státu Zálivu není první, obdobná rétorika z úst amerického prezidenta zazněla již během května.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
