Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Bílý dům zatím neupřesnil přesné datum, kdy by měla nová celní sazba vstoupit v platnost. Současné napětí následuje po červencové dohodě, která měla původně zabránit skokovému nárůstu cel až na 25 % a zaručit jihokorejskému zboží, včetně automobilů, preferenční sazby. Trumpův nynější krok je vnímán jako odveta za nečinnost jihokorejského parlamentu.
Soul na oznámení reagoval prohlášením, že hodlá situaci řešit v klidu a potvrdit Spojeným státům svou ochotu plnit dříve sjednané podmínky. Jihokorejští představitelé nyní narychlo organizují osobní schůzky s americkými protějšky. Ministr obchodu urychlil svou plánovanou cestu do USA, aby se setkal s obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem, a ministr průmyslu se chystá na jednání s ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Reakce finančních trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Jihokorejský akciový index Kospi bezprostředně po oznámení klesl o více než jedno procento. Akcie automobilového gigantu Hyundai se v ranním obchodování propadly o 2,2 %. Nejistota ohledně budoucích obchodních vztahů s USA, které jsou pro Jižní Koreu klíčovým exportním trhem, vyvolává u investorů značné obavy.
Jižní Korea patří mezi největší dodavatele zboží do Spojených států, přičemž v roce 2024 dosáhla hodnota exportu 132 miliard dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří kromě automobilů také polovodiče, elektronika a autodíly. Pokud budou nová cla skutečně zavedena, hrozí, že se toto zboží na americkém trhu výrazně prodraží.
Trumpovy plány na plošné zvyšování cel však mohou narazit na právní překážky. U Nejvyššího soudu USA v současnosti probíhá zásadní spor, který má určit, zda má prezident zákonnou pravomoc uvalovat takto rozsáhlá cla na konkrétní země. Pokud soud rozhodne proti administrativě, nebude moci Trump okamžitě měnit celní sazby pro veškeré zboží přicházející z vybraných států.
Toto oznámení zapadá do širšího rámce nedávných celních hrozeb amerického prezidenta. V poslední době pohrozil například stoprocentními cly na kanadské zboží nebo dodatečnými poplatky pro země, které se stavěly proti jeho ambicím ohledně Grónska. Zatímco u některých zemí své výhrůžky později zmírnil, v případě Jižní Koreje zvolil nyní tvrdý postup.
Jižní Korea se tak ocitá pod silným tlakem na rychlé schválení obchodní dohody, aby předešla ekonomickým škodám způsobeným vyššími cly. Pro Trumpovu administrativu je tento krok nástrojem, jak vynutit rychlejší přijetí amerických podmínek u svých asijských spojenců.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.