Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Bílý dům zatím neupřesnil přesné datum, kdy by měla nová celní sazba vstoupit v platnost. Současné napětí následuje po červencové dohodě, která měla původně zabránit skokovému nárůstu cel až na 25 % a zaručit jihokorejskému zboží, včetně automobilů, preferenční sazby. Trumpův nynější krok je vnímán jako odveta za nečinnost jihokorejského parlamentu.
Soul na oznámení reagoval prohlášením, že hodlá situaci řešit v klidu a potvrdit Spojeným státům svou ochotu plnit dříve sjednané podmínky. Jihokorejští představitelé nyní narychlo organizují osobní schůzky s americkými protějšky. Ministr obchodu urychlil svou plánovanou cestu do USA, aby se setkal s obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem, a ministr průmyslu se chystá na jednání s ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Reakce finančních trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Jihokorejský akciový index Kospi bezprostředně po oznámení klesl o více než jedno procento. Akcie automobilového gigantu Hyundai se v ranním obchodování propadly o 2,2 %. Nejistota ohledně budoucích obchodních vztahů s USA, které jsou pro Jižní Koreu klíčovým exportním trhem, vyvolává u investorů značné obavy.
Jižní Korea patří mezi největší dodavatele zboží do Spojených států, přičemž v roce 2024 dosáhla hodnota exportu 132 miliard dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří kromě automobilů také polovodiče, elektronika a autodíly. Pokud budou nová cla skutečně zavedena, hrozí, že se toto zboží na americkém trhu výrazně prodraží.
Trumpovy plány na plošné zvyšování cel však mohou narazit na právní překážky. U Nejvyššího soudu USA v současnosti probíhá zásadní spor, který má určit, zda má prezident zákonnou pravomoc uvalovat takto rozsáhlá cla na konkrétní země. Pokud soud rozhodne proti administrativě, nebude moci Trump okamžitě měnit celní sazby pro veškeré zboží přicházející z vybraných států.
Toto oznámení zapadá do širšího rámce nedávných celních hrozeb amerického prezidenta. V poslední době pohrozil například stoprocentními cly na kanadské zboží nebo dodatečnými poplatky pro země, které se stavěly proti jeho ambicím ohledně Grónska. Zatímco u některých zemí své výhrůžky později zmírnil, v případě Jižní Koreje zvolil nyní tvrdý postup.
Jižní Korea se tak ocitá pod silným tlakem na rychlé schválení obchodní dohody, aby předešla ekonomickým škodám způsobeným vyššími cly. Pro Trumpovu administrativu je tento krok nástrojem, jak vynutit rychlejší přijetí amerických podmínek u svých asijských spojenců.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.