Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Bílý dům zatím neupřesnil přesné datum, kdy by měla nová celní sazba vstoupit v platnost. Současné napětí následuje po červencové dohodě, která měla původně zabránit skokovému nárůstu cel až na 25 % a zaručit jihokorejskému zboží, včetně automobilů, preferenční sazby. Trumpův nynější krok je vnímán jako odveta za nečinnost jihokorejského parlamentu.
Soul na oznámení reagoval prohlášením, že hodlá situaci řešit v klidu a potvrdit Spojeným státům svou ochotu plnit dříve sjednané podmínky. Jihokorejští představitelé nyní narychlo organizují osobní schůzky s americkými protějšky. Ministr obchodu urychlil svou plánovanou cestu do USA, aby se setkal s obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem, a ministr průmyslu se chystá na jednání s ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Reakce finančních trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Jihokorejský akciový index Kospi bezprostředně po oznámení klesl o více než jedno procento. Akcie automobilového gigantu Hyundai se v ranním obchodování propadly o 2,2 %. Nejistota ohledně budoucích obchodních vztahů s USA, které jsou pro Jižní Koreu klíčovým exportním trhem, vyvolává u investorů značné obavy.
Jižní Korea patří mezi největší dodavatele zboží do Spojených států, přičemž v roce 2024 dosáhla hodnota exportu 132 miliard dolarů. Mezi hlavní vývozní artikly patří kromě automobilů také polovodiče, elektronika a autodíly. Pokud budou nová cla skutečně zavedena, hrozí, že se toto zboží na americkém trhu výrazně prodraží.
Trumpovy plány na plošné zvyšování cel však mohou narazit na právní překážky. U Nejvyššího soudu USA v současnosti probíhá zásadní spor, který má určit, zda má prezident zákonnou pravomoc uvalovat takto rozsáhlá cla na konkrétní země. Pokud soud rozhodne proti administrativě, nebude moci Trump okamžitě měnit celní sazby pro veškeré zboží přicházející z vybraných států.
Toto oznámení zapadá do širšího rámce nedávných celních hrozeb amerického prezidenta. V poslední době pohrozil například stoprocentními cly na kanadské zboží nebo dodatečnými poplatky pro země, které se stavěly proti jeho ambicím ohledně Grónska. Zatímco u některých zemí své výhrůžky později zmírnil, v případě Jižní Koreje zvolil nyní tvrdý postup.
Jižní Korea se tak ocitá pod silným tlakem na rychlé schválení obchodní dohody, aby předešla ekonomickým škodám způsobeným vyššími cly. Pro Trumpovu administrativu je tento krok nástrojem, jak vynutit rychlejší přijetí amerických podmínek u svých asijských spojenců.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.