Harvardova univerzita se v úterý postavila do přímého střetu s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou, když veřejně odmítla splnit rozsáhlý seznam požadavků Bílého domu. V reakci na to vláda okamžitě zmrazila federální financování ve výši 2,2 miliardy dolarů – a spor se tak rozhořel naplno.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že „žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla určovat, co mohou soukromé univerzity učit“. Tím jednoznačně deklaroval odpor vůči pokusu federální moci zasahovat do akademické svobody.
Rozbuškou tohoto sporu se stala reakce Bílého domu na loňské propalestinské protesty na amerických univerzitách. Podle Trumpovy administrativy vedly tyto akce ke zhoršení bezpečnosti židovských studentů. V reakci na to byla vytvořena zvláštní vládní skupina pro boj s antisemitismem, která si vzala na mušku více než 60 univerzit včetně Harvardu.
Přestože některé školy, jako například Columbia University, na tlak ustoupily a souhlasily s řadou vládních požadavků – výměnou za obnovení části financování – Harvard se rozhodl jít opačnou cestou. Univerzita sice již dříve učinila několik vstřícných kroků, například odvolala vedení Centra pro studia Blízkého východu a pozastavila činnost programu Religion, Conflict and Peace Initiative, nyní však narazila na hranici, za kterou už ustupovat nehodlá.
Studenti a absolventi univerzity krok vedení převážně uvítali. Bývalý prezident Barack Obama označil Trumpovo rozhodnutí zmrazit finance za „neohrabané“ a Harvard pochválil jako příklad pro ostatní instituce vyššího vzdělávání.
Nicméně s ohledem na obrovskou částku, o kterou Harvard přichází, je otázkou, jak dlouho bude schopen takový tlak vydržet. Škola má sice ohromující endowment (majetkový fond) ve výši 53,2 miliardy dolarů – větší než HDP některých států – ale zhruba 70 % těchto prostředků je vázáno na konkrétní účely podle přání dárců.
Univerzita má přitom obrovský roční rozpočet – jen v roce 2024 činily její provozní náklady 6,4 miliardy dolarů. Zhruba 16 % z toho pokrývá právě federální financování, zejména v oblasti výzkumu. Jak upozorňuje Steven Bloom z Americké rady pro vzdělávání, není reálné, aby univerzita mohla jen tak „nahradit“ výpadek ve výši 2 miliard dolarů. Znamenalo by to navýšit celkový majetkový fond o neuvěřitelných 40 miliard dolarů.
Trump navíc hrozí dalším krokem: odebráním daňové výjimky, díky které univerzita neplatí daně ze svých investic a nemovitostí. Jen na dani z nemovitostí v oblasti Bostonu Harvard v roce 2023 podle Bloombergu ušetřil 158 milionů dolarů. Pokud by o tuto výhodu přišel, tlak na rozpočet by ještě dramaticky vzrostl.
Někteří studenti jsou proto skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti odporu vůči vládě. Matthew Tobin ze studentské rady uvedl, že nevěří, že Trumpova administrativa koná v dobré víře. „Jde o útok na instituci, kterou prezident vnímá jako liberální, a chce mít kontrolu nad tím, co se učí a jak studenti přemýšlejí,“ prohlásil Tobin.
Aktivistka Sa’maia Evansová z organizace African and African American Resistance Organization pak uvedla, že rozhodnutí vedení školy přišlo hlavně díky nátlaku studentů a obavě z veřejného odsouzení. „Harvard se zpravidla rozhodne až tehdy, když je k tomu donucen,“ řekla BBC.
Přestože univerzita dokázala odmítnout bezprecedentní zásah do své autonomie, je zřejmé, že bitva teprve začíná. Zatímco Trump dál upevňuje svou moc v čele federální administrativy, elitní univerzity jako Harvard se ocitají v bezprecedentní situaci: budou muset volit mezi loajalitou ke svým akademickým principům a existenčním tlakem ze strany státu.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.