Harvard vzdoruje Trumpovi: Kolik toho ale ještě zvládne ustát?

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 16. dubna 2025 10:34
Sdílej:

Harvardova univerzita se v úterý postavila do přímého střetu s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou, když veřejně odmítla splnit rozsáhlý seznam požadavků Bílého domu. V reakci na to vláda okamžitě zmrazila federální financování ve výši 2,2 miliardy dolarů – a spor se tak rozhořel naplno.

Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že „žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla určovat, co mohou soukromé univerzity učit“. Tím jednoznačně deklaroval odpor vůči pokusu federální moci zasahovat do akademické svobody.

Rozbuškou tohoto sporu se stala reakce Bílého domu na loňské propalestinské protesty na amerických univerzitách. Podle Trumpovy administrativy vedly tyto akce ke zhoršení bezpečnosti židovských studentů. V reakci na to byla vytvořena zvláštní vládní skupina pro boj s antisemitismem, která si vzala na mušku více než 60 univerzit včetně Harvardu.

Přestože některé školy, jako například Columbia University, na tlak ustoupily a souhlasily s řadou vládních požadavků – výměnou za obnovení části financování – Harvard se rozhodl jít opačnou cestou. Univerzita sice již dříve učinila několik vstřícných kroků, například odvolala vedení Centra pro studia Blízkého východu a pozastavila činnost programu Religion, Conflict and Peace Initiative, nyní však narazila na hranici, za kterou už ustupovat nehodlá.

Studenti a absolventi univerzity krok vedení převážně uvítali. Bývalý prezident Barack Obama označil Trumpovo rozhodnutí zmrazit finance za „neohrabané“ a Harvard pochválil jako příklad pro ostatní instituce vyššího vzdělávání.

Nicméně s ohledem na obrovskou částku, o kterou Harvard přichází, je otázkou, jak dlouho bude schopen takový tlak vydržet. Škola má sice ohromující endowment (majetkový fond) ve výši 53,2 miliardy dolarů – větší než HDP některých států – ale zhruba 70 % těchto prostředků je vázáno na konkrétní účely podle přání dárců.

Univerzita má přitom obrovský roční rozpočet – jen v roce 2024 činily její provozní náklady 6,4 miliardy dolarů. Zhruba 16 % z toho pokrývá právě federální financování, zejména v oblasti výzkumu. Jak upozorňuje Steven Bloom z Americké rady pro vzdělávání, není reálné, aby univerzita mohla jen tak „nahradit“ výpadek ve výši 2 miliard dolarů. Znamenalo by to navýšit celkový majetkový fond o neuvěřitelných 40 miliard dolarů.

Trump navíc hrozí dalším krokem: odebráním daňové výjimky, díky které univerzita neplatí daně ze svých investic a nemovitostí. Jen na dani z nemovitostí v oblasti Bostonu Harvard v roce 2023 podle Bloombergu ušetřil 158 milionů dolarů. Pokud by o tuto výhodu přišel, tlak na rozpočet by ještě dramaticky vzrostl.

Někteří studenti jsou proto skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti odporu vůči vládě. Matthew Tobin ze studentské rady uvedl, že nevěří, že Trumpova administrativa koná v dobré víře. „Jde o útok na instituci, kterou prezident vnímá jako liberální, a chce mít kontrolu nad tím, co se učí a jak studenti přemýšlejí,“ prohlásil Tobin.

Aktivistka Sa’maia Evansová z organizace African and African American Resistance Organization pak uvedla, že rozhodnutí vedení školy přišlo hlavně díky nátlaku studentů a obavě z veřejného odsouzení. „Harvard se zpravidla rozhodne až tehdy, když je k tomu donucen,“ řekla BBC.

Přestože univerzita dokázala odmítnout bezprecedentní zásah do své autonomie, je zřejmé, že bitva teprve začíná. Zatímco Trump dál upevňuje svou moc v čele federální administrativy, elitní univerzity jako Harvard se ocitají v bezprecedentní situaci: budou muset volit mezi loajalitou ke svým akademickým principům a existenčním tlakem ze strany státu. 

Stalo se