Harvardova univerzita se v úterý postavila do přímého střetu s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou, když veřejně odmítla splnit rozsáhlý seznam požadavků Bílého domu. V reakci na to vláda okamžitě zmrazila federální financování ve výši 2,2 miliardy dolarů – a spor se tak rozhořel naplno.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že „žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla určovat, co mohou soukromé univerzity učit“. Tím jednoznačně deklaroval odpor vůči pokusu federální moci zasahovat do akademické svobody.
Rozbuškou tohoto sporu se stala reakce Bílého domu na loňské propalestinské protesty na amerických univerzitách. Podle Trumpovy administrativy vedly tyto akce ke zhoršení bezpečnosti židovských studentů. V reakci na to byla vytvořena zvláštní vládní skupina pro boj s antisemitismem, která si vzala na mušku více než 60 univerzit včetně Harvardu.
Přestože některé školy, jako například Columbia University, na tlak ustoupily a souhlasily s řadou vládních požadavků – výměnou za obnovení části financování – Harvard se rozhodl jít opačnou cestou. Univerzita sice již dříve učinila několik vstřícných kroků, například odvolala vedení Centra pro studia Blízkého východu a pozastavila činnost programu Religion, Conflict and Peace Initiative, nyní však narazila na hranici, za kterou už ustupovat nehodlá.
Studenti a absolventi univerzity krok vedení převážně uvítali. Bývalý prezident Barack Obama označil Trumpovo rozhodnutí zmrazit finance za „neohrabané“ a Harvard pochválil jako příklad pro ostatní instituce vyššího vzdělávání.
Nicméně s ohledem na obrovskou částku, o kterou Harvard přichází, je otázkou, jak dlouho bude schopen takový tlak vydržet. Škola má sice ohromující endowment (majetkový fond) ve výši 53,2 miliardy dolarů – větší než HDP některých států – ale zhruba 70 % těchto prostředků je vázáno na konkrétní účely podle přání dárců.
Univerzita má přitom obrovský roční rozpočet – jen v roce 2024 činily její provozní náklady 6,4 miliardy dolarů. Zhruba 16 % z toho pokrývá právě federální financování, zejména v oblasti výzkumu. Jak upozorňuje Steven Bloom z Americké rady pro vzdělávání, není reálné, aby univerzita mohla jen tak „nahradit“ výpadek ve výši 2 miliard dolarů. Znamenalo by to navýšit celkový majetkový fond o neuvěřitelných 40 miliard dolarů.
Trump navíc hrozí dalším krokem: odebráním daňové výjimky, díky které univerzita neplatí daně ze svých investic a nemovitostí. Jen na dani z nemovitostí v oblasti Bostonu Harvard v roce 2023 podle Bloombergu ušetřil 158 milionů dolarů. Pokud by o tuto výhodu přišel, tlak na rozpočet by ještě dramaticky vzrostl.
Někteří studenti jsou proto skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti odporu vůči vládě. Matthew Tobin ze studentské rady uvedl, že nevěří, že Trumpova administrativa koná v dobré víře. „Jde o útok na instituci, kterou prezident vnímá jako liberální, a chce mít kontrolu nad tím, co se učí a jak studenti přemýšlejí,“ prohlásil Tobin.
Aktivistka Sa’maia Evansová z organizace African and African American Resistance Organization pak uvedla, že rozhodnutí vedení školy přišlo hlavně díky nátlaku studentů a obavě z veřejného odsouzení. „Harvard se zpravidla rozhodne až tehdy, když je k tomu donucen,“ řekla BBC.
Přestože univerzita dokázala odmítnout bezprecedentní zásah do své autonomie, je zřejmé, že bitva teprve začíná. Zatímco Trump dál upevňuje svou moc v čele federální administrativy, elitní univerzity jako Harvard se ocitají v bezprecedentní situaci: budou muset volit mezi loajalitou ke svým akademickým principům a existenčním tlakem ze strany státu.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.