Harvardova univerzita se v úterý postavila do přímého střetu s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou, když veřejně odmítla splnit rozsáhlý seznam požadavků Bílého domu. V reakci na to vláda okamžitě zmrazila federální financování ve výši 2,2 miliardy dolarů – a spor se tak rozhořel naplno.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že „žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla určovat, co mohou soukromé univerzity učit“. Tím jednoznačně deklaroval odpor vůči pokusu federální moci zasahovat do akademické svobody.
Rozbuškou tohoto sporu se stala reakce Bílého domu na loňské propalestinské protesty na amerických univerzitách. Podle Trumpovy administrativy vedly tyto akce ke zhoršení bezpečnosti židovských studentů. V reakci na to byla vytvořena zvláštní vládní skupina pro boj s antisemitismem, která si vzala na mušku více než 60 univerzit včetně Harvardu.
Přestože některé školy, jako například Columbia University, na tlak ustoupily a souhlasily s řadou vládních požadavků – výměnou za obnovení části financování – Harvard se rozhodl jít opačnou cestou. Univerzita sice již dříve učinila několik vstřícných kroků, například odvolala vedení Centra pro studia Blízkého východu a pozastavila činnost programu Religion, Conflict and Peace Initiative, nyní však narazila na hranici, za kterou už ustupovat nehodlá.
Studenti a absolventi univerzity krok vedení převážně uvítali. Bývalý prezident Barack Obama označil Trumpovo rozhodnutí zmrazit finance za „neohrabané“ a Harvard pochválil jako příklad pro ostatní instituce vyššího vzdělávání.
Nicméně s ohledem na obrovskou částku, o kterou Harvard přichází, je otázkou, jak dlouho bude schopen takový tlak vydržet. Škola má sice ohromující endowment (majetkový fond) ve výši 53,2 miliardy dolarů – větší než HDP některých států – ale zhruba 70 % těchto prostředků je vázáno na konkrétní účely podle přání dárců.
Univerzita má přitom obrovský roční rozpočet – jen v roce 2024 činily její provozní náklady 6,4 miliardy dolarů. Zhruba 16 % z toho pokrývá právě federální financování, zejména v oblasti výzkumu. Jak upozorňuje Steven Bloom z Americké rady pro vzdělávání, není reálné, aby univerzita mohla jen tak „nahradit“ výpadek ve výši 2 miliard dolarů. Znamenalo by to navýšit celkový majetkový fond o neuvěřitelných 40 miliard dolarů.
Trump navíc hrozí dalším krokem: odebráním daňové výjimky, díky které univerzita neplatí daně ze svých investic a nemovitostí. Jen na dani z nemovitostí v oblasti Bostonu Harvard v roce 2023 podle Bloombergu ušetřil 158 milionů dolarů. Pokud by o tuto výhodu přišel, tlak na rozpočet by ještě dramaticky vzrostl.
Někteří studenti jsou proto skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti odporu vůči vládě. Matthew Tobin ze studentské rady uvedl, že nevěří, že Trumpova administrativa koná v dobré víře. „Jde o útok na instituci, kterou prezident vnímá jako liberální, a chce mít kontrolu nad tím, co se učí a jak studenti přemýšlejí,“ prohlásil Tobin.
Aktivistka Sa’maia Evansová z organizace African and African American Resistance Organization pak uvedla, že rozhodnutí vedení školy přišlo hlavně díky nátlaku studentů a obavě z veřejného odsouzení. „Harvard se zpravidla rozhodne až tehdy, když je k tomu donucen,“ řekla BBC.
Přestože univerzita dokázala odmítnout bezprecedentní zásah do své autonomie, je zřejmé, že bitva teprve začíná. Zatímco Trump dál upevňuje svou moc v čele federální administrativy, elitní univerzity jako Harvard se ocitají v bezprecedentní situaci: budou muset volit mezi loajalitou ke svým akademickým principům a existenčním tlakem ze strany státu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.