Harvardova univerzita se v úterý postavila do přímého střetu s prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou, když veřejně odmítla splnit rozsáhlý seznam požadavků Bílého domu. V reakci na to vláda okamžitě zmrazila federální financování ve výši 2,2 miliardy dolarů – a spor se tak rozhořel naplno.
Prezident Harvardu Alan Garber v prohlášení uvedl, že „žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla určovat, co mohou soukromé univerzity učit“. Tím jednoznačně deklaroval odpor vůči pokusu federální moci zasahovat do akademické svobody.
Rozbuškou tohoto sporu se stala reakce Bílého domu na loňské propalestinské protesty na amerických univerzitách. Podle Trumpovy administrativy vedly tyto akce ke zhoršení bezpečnosti židovských studentů. V reakci na to byla vytvořena zvláštní vládní skupina pro boj s antisemitismem, která si vzala na mušku více než 60 univerzit včetně Harvardu.
Přestože některé školy, jako například Columbia University, na tlak ustoupily a souhlasily s řadou vládních požadavků – výměnou za obnovení části financování – Harvard se rozhodl jít opačnou cestou. Univerzita sice již dříve učinila několik vstřícných kroků, například odvolala vedení Centra pro studia Blízkého východu a pozastavila činnost programu Religion, Conflict and Peace Initiative, nyní však narazila na hranici, za kterou už ustupovat nehodlá.
Studenti a absolventi univerzity krok vedení převážně uvítali. Bývalý prezident Barack Obama označil Trumpovo rozhodnutí zmrazit finance za „neohrabané“ a Harvard pochválil jako příklad pro ostatní instituce vyššího vzdělávání.
Nicméně s ohledem na obrovskou částku, o kterou Harvard přichází, je otázkou, jak dlouho bude schopen takový tlak vydržet. Škola má sice ohromující endowment (majetkový fond) ve výši 53,2 miliardy dolarů – větší než HDP některých států – ale zhruba 70 % těchto prostředků je vázáno na konkrétní účely podle přání dárců.
Univerzita má přitom obrovský roční rozpočet – jen v roce 2024 činily její provozní náklady 6,4 miliardy dolarů. Zhruba 16 % z toho pokrývá právě federální financování, zejména v oblasti výzkumu. Jak upozorňuje Steven Bloom z Americké rady pro vzdělávání, není reálné, aby univerzita mohla jen tak „nahradit“ výpadek ve výši 2 miliard dolarů. Znamenalo by to navýšit celkový majetkový fond o neuvěřitelných 40 miliard dolarů.
Trump navíc hrozí dalším krokem: odebráním daňové výjimky, díky které univerzita neplatí daně ze svých investic a nemovitostí. Jen na dani z nemovitostí v oblasti Bostonu Harvard v roce 2023 podle Bloombergu ušetřil 158 milionů dolarů. Pokud by o tuto výhodu přišel, tlak na rozpočet by ještě dramaticky vzrostl.
Někteří studenti jsou proto skeptičtí ohledně dlouhodobé udržitelnosti odporu vůči vládě. Matthew Tobin ze studentské rady uvedl, že nevěří, že Trumpova administrativa koná v dobré víře. „Jde o útok na instituci, kterou prezident vnímá jako liberální, a chce mít kontrolu nad tím, co se učí a jak studenti přemýšlejí,“ prohlásil Tobin.
Aktivistka Sa’maia Evansová z organizace African and African American Resistance Organization pak uvedla, že rozhodnutí vedení školy přišlo hlavně díky nátlaku studentů a obavě z veřejného odsouzení. „Harvard se zpravidla rozhodne až tehdy, když je k tomu donucen,“ řekla BBC.
Přestože univerzita dokázala odmítnout bezprecedentní zásah do své autonomie, je zřejmé, že bitva teprve začíná. Zatímco Trump dál upevňuje svou moc v čele federální administrativy, elitní univerzity jako Harvard se ocitají v bezprecedentní situaci: budou muset volit mezi loajalitou ke svým akademickým principům a existenčním tlakem ze strany státu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Situace s dostupností čisté vody v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Vojenské operace, při nichž přišel o život vodohospodářský inženýr a dva řidiči zajišťující přepravu vody pro vysídlené rodiny, dále prohloubily humanitární krizi. Nedostatek čisté vody přímo přispívá k šíření preventabilních onemocnění, kterým místní obyvatelé čelí v přelidněných táborech a provizorních přístřešcích.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.
Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.