Prezident Spojených států Donald Trump se opět postaral o pozdvižení, tentokrát svou neobvyklou poznámkou o nástupci papeže Františka, který zemřel začátkem měsíce. V rozhovoru s novináři Trump prohlásil: „Chtěl bych být papežem.“ Vzápětí dodal, že to myslí v nadsázce — i když, jak u něj bývá zvykem, nikdy není jasné, kde končí vtip a začíná ambice.
Ačkoliv v historii dvoutisícileté katolické církve ještě nikdy nedošlo k tomu, aby hlavou církve byl americký prezident – natož protestant, trojnásobně ženatý miliardář – Trump zřejmě opět ukázal svůj typický smysl pro sebeironii i touhu být středem pozornosti.
Na vážnější notu se Trump vyjádřil i k tomu, kdo by podle něj mohl papeže Františka skutečně nahradit. „Nemám žádného favorita, ale musím říct, že máme jednoho kardinála z místa zvaného New York, který je velmi dobrý,“ poznamenal. Měl tím zřejmě na mysli kardinála Timothyho Dolana.
Kardinál Dolan je respektovanou osobností americké katolické církve, ale není považován za jednoho z favoritů konkláve. Historie navíc dosud nepřipustila papeže z USA – vždy šlo o duchovní z Evropy, Jižní Ameriky či Afriky.
Trumpův bonmot nezůstal bez odezvy. Republikánský senátor Lindsey Graham se okamžitě přidal na sociálních sítích: „Těší mě, že jsem to slyšel. Sice je to nepravděpodobný kandidát, ale prosím kardinály i věřící, aby zůstali otevření této možnosti!“ připsal a žertem přidal i kódové označení Trumpovy možné papežské volby: „Trump MMXXVIII!“
Na závěr ještě připojil narážku na tradiční signál volby papeže: „Sleduji, jestli už se objeví bílý kouř…“
Představa, že by Trump spojil funkce prezidenta USA a římského papeže, je zcela absurdní. Církevní právo vylučuje laiky, ženaté muže i osoby, které se otevřeně hlásí k jinému než katolickému vyznání. Trump navíc opakovaně deklaroval, že je presbyterián, tedy protestant.
Jeho výrok však odráží i moment politického sebevědomí. Trump v současnosti posiluje svou pozici nejen na domácí scéně, ale snaží se opět aktivně ovlivňovat i světové dění. Komentář k papežské volbě je další z příkladů, jak do této oblasti vstupuje i s dávkou populistického šarmu.
Papež František, který zemřel začátkem dubna po dlouhém období zdravotních obtíží, zanechal za sebou církev, která se potýká s vnitřními rozpory, poklesem víry v západním světě a rostoucím vlivem globálního Jihu. Volba jeho nástupce tak bude rozhodující nejen pro směřování katolické církve, ale i pro její vztahy se světskými autoritami.
Ačkoliv Trumpovo jméno v konkláve nepadne, jeho vyjádření opět dokládá, jak pečlivě sleduje mezinárodní dění — a jak rád se do něj symbolicky vkládá.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
