Prezident Spojených států Donald Trump se opět postaral o pozdvižení, tentokrát svou neobvyklou poznámkou o nástupci papeže Františka, který zemřel začátkem měsíce. V rozhovoru s novináři Trump prohlásil: „Chtěl bych být papežem.“ Vzápětí dodal, že to myslí v nadsázce — i když, jak u něj bývá zvykem, nikdy není jasné, kde končí vtip a začíná ambice.
Ačkoliv v historii dvoutisícileté katolické církve ještě nikdy nedošlo k tomu, aby hlavou církve byl americký prezident – natož protestant, trojnásobně ženatý miliardář – Trump zřejmě opět ukázal svůj typický smysl pro sebeironii i touhu být středem pozornosti.
Na vážnější notu se Trump vyjádřil i k tomu, kdo by podle něj mohl papeže Františka skutečně nahradit. „Nemám žádného favorita, ale musím říct, že máme jednoho kardinála z místa zvaného New York, který je velmi dobrý,“ poznamenal. Měl tím zřejmě na mysli kardinála Timothyho Dolana.
Kardinál Dolan je respektovanou osobností americké katolické církve, ale není považován za jednoho z favoritů konkláve. Historie navíc dosud nepřipustila papeže z USA – vždy šlo o duchovní z Evropy, Jižní Ameriky či Afriky.
Trumpův bonmot nezůstal bez odezvy. Republikánský senátor Lindsey Graham se okamžitě přidal na sociálních sítích: „Těší mě, že jsem to slyšel. Sice je to nepravděpodobný kandidát, ale prosím kardinály i věřící, aby zůstali otevření této možnosti!“ připsal a žertem přidal i kódové označení Trumpovy možné papežské volby: „Trump MMXXVIII!“
Na závěr ještě připojil narážku na tradiční signál volby papeže: „Sleduji, jestli už se objeví bílý kouř…“
Představa, že by Trump spojil funkce prezidenta USA a římského papeže, je zcela absurdní. Církevní právo vylučuje laiky, ženaté muže i osoby, které se otevřeně hlásí k jinému než katolickému vyznání. Trump navíc opakovaně deklaroval, že je presbyterián, tedy protestant.
Jeho výrok však odráží i moment politického sebevědomí. Trump v současnosti posiluje svou pozici nejen na domácí scéně, ale snaží se opět aktivně ovlivňovat i světové dění. Komentář k papežské volbě je další z příkladů, jak do této oblasti vstupuje i s dávkou populistického šarmu.
Papež František, který zemřel začátkem dubna po dlouhém období zdravotních obtíží, zanechal za sebou církev, která se potýká s vnitřními rozpory, poklesem víry v západním světě a rostoucím vlivem globálního Jihu. Volba jeho nástupce tak bude rozhodující nejen pro směřování katolické církve, ale i pro její vztahy se světskými autoritami.
Ačkoliv Trumpovo jméno v konkláve nepadne, jeho vyjádření opět dokládá, jak pečlivě sleduje mezinárodní dění — a jak rád se do něj symbolicky vkládá.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
