Prezident Spojených států Donald Trump se opět postaral o pozdvižení, tentokrát svou neobvyklou poznámkou o nástupci papeže Františka, který zemřel začátkem měsíce. V rozhovoru s novináři Trump prohlásil: „Chtěl bych být papežem.“ Vzápětí dodal, že to myslí v nadsázce — i když, jak u něj bývá zvykem, nikdy není jasné, kde končí vtip a začíná ambice.
Ačkoliv v historii dvoutisícileté katolické církve ještě nikdy nedošlo k tomu, aby hlavou církve byl americký prezident – natož protestant, trojnásobně ženatý miliardář – Trump zřejmě opět ukázal svůj typický smysl pro sebeironii i touhu být středem pozornosti.
Na vážnější notu se Trump vyjádřil i k tomu, kdo by podle něj mohl papeže Františka skutečně nahradit. „Nemám žádného favorita, ale musím říct, že máme jednoho kardinála z místa zvaného New York, který je velmi dobrý,“ poznamenal. Měl tím zřejmě na mysli kardinála Timothyho Dolana.
Kardinál Dolan je respektovanou osobností americké katolické církve, ale není považován za jednoho z favoritů konkláve. Historie navíc dosud nepřipustila papeže z USA – vždy šlo o duchovní z Evropy, Jižní Ameriky či Afriky.
Trumpův bonmot nezůstal bez odezvy. Republikánský senátor Lindsey Graham se okamžitě přidal na sociálních sítích: „Těší mě, že jsem to slyšel. Sice je to nepravděpodobný kandidát, ale prosím kardinály i věřící, aby zůstali otevření této možnosti!“ připsal a žertem přidal i kódové označení Trumpovy možné papežské volby: „Trump MMXXVIII!“
Na závěr ještě připojil narážku na tradiční signál volby papeže: „Sleduji, jestli už se objeví bílý kouř…“
Představa, že by Trump spojil funkce prezidenta USA a římského papeže, je zcela absurdní. Církevní právo vylučuje laiky, ženaté muže i osoby, které se otevřeně hlásí k jinému než katolickému vyznání. Trump navíc opakovaně deklaroval, že je presbyterián, tedy protestant.
Jeho výrok však odráží i moment politického sebevědomí. Trump v současnosti posiluje svou pozici nejen na domácí scéně, ale snaží se opět aktivně ovlivňovat i světové dění. Komentář k papežské volbě je další z příkladů, jak do této oblasti vstupuje i s dávkou populistického šarmu.
Papež František, který zemřel začátkem dubna po dlouhém období zdravotních obtíží, zanechal za sebou církev, která se potýká s vnitřními rozpory, poklesem víry v západním světě a rostoucím vlivem globálního Jihu. Volba jeho nástupce tak bude rozhodující nejen pro směřování katolické církve, ale i pro její vztahy se světskými autoritami.
Ačkoliv Trumpovo jméno v konkláve nepadne, jeho vyjádření opět dokládá, jak pečlivě sleduje mezinárodní dění — a jak rád se do něj symbolicky vkládá.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
