Prezident Spojených států Donald Trump se opět postaral o pozdvižení, tentokrát svou neobvyklou poznámkou o nástupci papeže Františka, který zemřel začátkem měsíce. V rozhovoru s novináři Trump prohlásil: „Chtěl bych být papežem.“ Vzápětí dodal, že to myslí v nadsázce — i když, jak u něj bývá zvykem, nikdy není jasné, kde končí vtip a začíná ambice.
Ačkoliv v historii dvoutisícileté katolické církve ještě nikdy nedošlo k tomu, aby hlavou církve byl americký prezident – natož protestant, trojnásobně ženatý miliardář – Trump zřejmě opět ukázal svůj typický smysl pro sebeironii i touhu být středem pozornosti.
Na vážnější notu se Trump vyjádřil i k tomu, kdo by podle něj mohl papeže Františka skutečně nahradit. „Nemám žádného favorita, ale musím říct, že máme jednoho kardinála z místa zvaného New York, který je velmi dobrý,“ poznamenal. Měl tím zřejmě na mysli kardinála Timothyho Dolana.
Kardinál Dolan je respektovanou osobností americké katolické církve, ale není považován za jednoho z favoritů konkláve. Historie navíc dosud nepřipustila papeže z USA – vždy šlo o duchovní z Evropy, Jižní Ameriky či Afriky.
Trumpův bonmot nezůstal bez odezvy. Republikánský senátor Lindsey Graham se okamžitě přidal na sociálních sítích: „Těší mě, že jsem to slyšel. Sice je to nepravděpodobný kandidát, ale prosím kardinály i věřící, aby zůstali otevření této možnosti!“ připsal a žertem přidal i kódové označení Trumpovy možné papežské volby: „Trump MMXXVIII!“
Na závěr ještě připojil narážku na tradiční signál volby papeže: „Sleduji, jestli už se objeví bílý kouř…“
Představa, že by Trump spojil funkce prezidenta USA a římského papeže, je zcela absurdní. Církevní právo vylučuje laiky, ženaté muže i osoby, které se otevřeně hlásí k jinému než katolickému vyznání. Trump navíc opakovaně deklaroval, že je presbyterián, tedy protestant.
Jeho výrok však odráží i moment politického sebevědomí. Trump v současnosti posiluje svou pozici nejen na domácí scéně, ale snaží se opět aktivně ovlivňovat i světové dění. Komentář k papežské volbě je další z příkladů, jak do této oblasti vstupuje i s dávkou populistického šarmu.
Papež František, který zemřel začátkem dubna po dlouhém období zdravotních obtíží, zanechal za sebou církev, která se potýká s vnitřními rozpory, poklesem víry v západním světě a rostoucím vlivem globálního Jihu. Volba jeho nástupce tak bude rozhodující nejen pro směřování katolické církve, ale i pro její vztahy se světskými autoritami.
Ačkoliv Trumpovo jméno v konkláve nepadne, jeho vyjádření opět dokládá, jak pečlivě sleduje mezinárodní dění — a jak rád se do něj symbolicky vkládá.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
