rezident Donald Trump poskytl exkluzivní rozhovor stanici ABC News při příležitosti 100 dní od svého nástupu do úřadu. V rozhovoru s reportérem Terrym Moranem v Oválné pracovně hovořil o ekonomických otázkách, imigraci, využívání prezidentských pravomocí, zahraniční politice i vztazích s Ruskem.
Trump během rozhovoru hájil své hospodářské kroky a trval na tom, že americká ekonomika je na vzestupu, navzdory rostoucí nervozitě veřejnosti ohledně jeho obchodní politiky a zavádění cel. Na otázky ohledně možného negativního dopadu na spotřebitele odpověděl, že lidé „se pro to přihlásili“, neboť celní válku slíbil již během kampaně. „Chtěl jsem to udělat už dávno. Amerika byla zneužívána jako nikdy předtím,“ řekl.
Zvláště vyzdvihl údajný pokles cen benzínu a potravin. Tvrdil například, že cena vajec klesla o 87 %, a reagoval i na kritiku během Velikonoc: „Bylo dost vajec. Všechno je v pořádku.“
Velkou část rozhovoru věnoval Trump i imigrační politice. Pochvaloval si účinnost nových opatření na jižní hranici a označil deportace za nezbytné. Zároveň však uvedl, že „musíme být opatrní“, a souhlasil s výrokem Joea Rogana, že boj proti nelegální migraci nesmí proměnit Spojené státy v „monstrum“.
Další oblastí, kterou prezident obhajoval, bylo jeho rozšířené využívání výkonných pravomocí. Moran se jej opakovaně ptal, zda se chová jako autoritář. „Nechci, aby si to lidé mysleli. Já jen napravuji nemocnou zemi,“ odpověděl Trump.
Přišel i na téma války na Ukrajině. Trump přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin možná „vodí za nos“, pokud jde o mírová jednání. „Je to možné,“ uvedl. Dodal, že bez jeho přítomnosti v Bílém domě by si Putin „možná vzal celou Ukrajinu“.
V rozhovoru se rovněž objevila zmínka o miliardáři Elonu Muskovi, který podle Trumpa úspěšně řídí nový Úřad pro efektivitu vlády (DOGE). Trump řekl, že díky tomuto úřadu se odhalily miliardové podvody a byly předány ministerstvu spravedlnosti k trestnímu stíhání. Odmítl však, že by DOGE jednal příliš agresivně, navzdory škrtům v oblasti zahraniční pomoci či zdravotnického výzkumu.
Rozhovor se neobešel bez obvyklé kritiky předchůdce Joea Bidena. Trump jej znovu označil za „hrubě nekompetentního“ a tvrdil, že právě Biden může za válečný konflikt na Ukrajině. Také odmítl, že by jako prezident využíval své pravomoci k osobní pomstě, přestože Moran připomněl odstranění ochranky jeho politickým soupeřům i tlak na některé právní firmy.
Trump čelil otázkám i ohledně zhoršených vztahů s Kanadou po jeho výrocích o „51. státě“. Snížení turistického ruchu z Kanady do USA zlehčoval a prohlásil, že Spojené státy jsou „respektovány více než kdy jindy“.
Na závěr rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že Amerika je opět silná: „Země je na tom skvěle. Smáli se nám po celém světě – teď nás zase berou vážně.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.