rezident Donald Trump poskytl exkluzivní rozhovor stanici ABC News při příležitosti 100 dní od svého nástupu do úřadu. V rozhovoru s reportérem Terrym Moranem v Oválné pracovně hovořil o ekonomických otázkách, imigraci, využívání prezidentských pravomocí, zahraniční politice i vztazích s Ruskem.
Trump během rozhovoru hájil své hospodářské kroky a trval na tom, že americká ekonomika je na vzestupu, navzdory rostoucí nervozitě veřejnosti ohledně jeho obchodní politiky a zavádění cel. Na otázky ohledně možného negativního dopadu na spotřebitele odpověděl, že lidé „se pro to přihlásili“, neboť celní válku slíbil již během kampaně. „Chtěl jsem to udělat už dávno. Amerika byla zneužívána jako nikdy předtím,“ řekl.
Zvláště vyzdvihl údajný pokles cen benzínu a potravin. Tvrdil například, že cena vajec klesla o 87 %, a reagoval i na kritiku během Velikonoc: „Bylo dost vajec. Všechno je v pořádku.“
Velkou část rozhovoru věnoval Trump i imigrační politice. Pochvaloval si účinnost nových opatření na jižní hranici a označil deportace za nezbytné. Zároveň však uvedl, že „musíme být opatrní“, a souhlasil s výrokem Joea Rogana, že boj proti nelegální migraci nesmí proměnit Spojené státy v „monstrum“.
Další oblastí, kterou prezident obhajoval, bylo jeho rozšířené využívání výkonných pravomocí. Moran se jej opakovaně ptal, zda se chová jako autoritář. „Nechci, aby si to lidé mysleli. Já jen napravuji nemocnou zemi,“ odpověděl Trump.
Přišel i na téma války na Ukrajině. Trump přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin možná „vodí za nos“, pokud jde o mírová jednání. „Je to možné,“ uvedl. Dodal, že bez jeho přítomnosti v Bílém domě by si Putin „možná vzal celou Ukrajinu“.
V rozhovoru se rovněž objevila zmínka o miliardáři Elonu Muskovi, který podle Trumpa úspěšně řídí nový Úřad pro efektivitu vlády (DOGE). Trump řekl, že díky tomuto úřadu se odhalily miliardové podvody a byly předány ministerstvu spravedlnosti k trestnímu stíhání. Odmítl však, že by DOGE jednal příliš agresivně, navzdory škrtům v oblasti zahraniční pomoci či zdravotnického výzkumu.
Rozhovor se neobešel bez obvyklé kritiky předchůdce Joea Bidena. Trump jej znovu označil za „hrubě nekompetentního“ a tvrdil, že právě Biden může za válečný konflikt na Ukrajině. Také odmítl, že by jako prezident využíval své pravomoci k osobní pomstě, přestože Moran připomněl odstranění ochranky jeho politickým soupeřům i tlak na některé právní firmy.
Trump čelil otázkám i ohledně zhoršených vztahů s Kanadou po jeho výrocích o „51. státě“. Snížení turistického ruchu z Kanady do USA zlehčoval a prohlásil, že Spojené státy jsou „respektovány více než kdy jindy“.
Na závěr rozhovoru vyjádřil přesvědčení, že Amerika je opět silná: „Země je na tom skvěle. Smáli se nám po celém světě – teď nás zase berou vážně.“
Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv znovu varoval před možností jaderného konfliktu a označil světovou situaci za „stále nebezpečnou“. V rámci svého vystoupení na vzdělávacím maratonu „Znanie. Pervyje“ připomněl, že přestože se hrozba jaderného konfliktu mírně snížila, rozhodně nezmizela.
Ve vazební věznici v ruském Taganrogu se odehrávaly děsivé scény násilí, které se staly symbolem brutality ruského zacházení s ukrajinskými zajatci. Podle rozsáhlého šetření, na němž se podíleli novináři z několika světových redakcí včetně The Guardian, Le Monde a The Washington Post, se toto zařízení proměnilo ve skutečné centrum mučení, kde se porušovala základní lidská práva systematicky a pod dozorem státních složek.
Třetí světová válka určitě nebude vypadat tak, jak si ji představujeme z minulosti. Dnešní konflikty se rodí v hybridním prostoru, na pomezí státní a nestátní moci, a často doutnají v zónách civilizačních střetů. Jak to vidíme dnes po celém světě, eskalace může přijít tiše, řetězcem lokálních krizí a zdánlivě neviditelných válek.
rezident Donald Trump poskytl exkluzivní rozhovor stanici ABC News při příležitosti 100 dní od svého nástupu do úřadu. V rozhovoru s reportérem Terrym Moranem v Oválné pracovně hovořil o ekonomických otázkách, imigraci, využívání prezidentských pravomocí, zahraniční politice i vztazích s Ruskem.
Po rozsáhlém výpadku proudu, který na začátku tohoto týdne zasáhl Španělsko, Portugalsko a jižní Francii, zůstávají mnohé otázky nezodpovězené. Elektrické výpadky zasáhly desítky milionů lidí, způsobily chaos v dopravě, odpojily bankomaty, zastavily vlaky a uvrhly celé čtvrti do tmy. Jednou z prvních hypotéz byla zvláštní příčina – tzv. „indukovaná atmosférická vibrace“. Ale co to vlastně znamená?
Michael, devětadvacetiletý Číňan, se rozhodl připojit k ruské armádě, aby si splnil sen o vojenském životě v zahraničí. Po roce stráveném na frontě však říká, že šlo o obrovskou chybu. V telefonickém rozhovoru pro CNN popsal, jak byl za spor ohledně ochranné výstroje potrestán tak, že ho nadřízení uvěznili na tři týdny v tmavé ocelové kleci, kde se sotva mohl postavit. Nyní se zotavuje ze zranění a chce ostatní Číňany varovat, aby do války na Ukrajině nevstupovali.
Vědci představili jedinečný snímek Slunce, který zachycuje jeho povrch v nevídaném rozlišení. Fotografie pochází z největšího slunečního dalekohledu na světě – amerického zařízení Daniel K. Inouye Solar Telescope, umístěného na havajském ostrově Maui.
V rodině Veroniky Žilkové se v pondělí slavilo. Její dcera Agáta Hanychová oslavila kulaté 40. narozeniny. Vztahy matky s dcerou jsou dobré, proto není pochyb, že došlo i na osobní přání. Známá herečka ale popřála i veřejně.
Česko má po sedmi letech nadvlády třineckých Ocelářů nového extraligového šampiona. Je jím Kometa Brno, která v rozhodujícím sedmém finále i díky čistému kontu brankáře Michala Postavy porazila Pardubice 3:0 na jejich ledě.
České šance na obhajobu titulu mistrů světa na nadcházejícím šampionátu ve Švédsku a Dánsku se nepochybně zvýšily. Nejlepší český hokejista současnosti David Pastrňák v pondělí oznámil, že posílí národní tým, který bude usilovat o obhajobu vítězství.
Už ve čtvrtek začne letošní květen, jehož valnou část už vidí meteorologové v aktuálním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Počasí by podle předpovědi mělo odpovídat ročnímu období.
Španělsko a Portugalsko zažily největší výpadek elektřiny ve své historii. Až 55 milionů lidí zůstalo bez proudu více než půl dne, přičemž se rychle objevily spekulace, že na vině by mohly být obnovitelné zdroje energie. Obě země jsou evropskými lídry v oblasti solární a větrné energie, přičemž během výpadku tvořily tyto zdroje až 80 % výroby elektřiny. Opravdu však způsobily blackout?